Metal Gear Solid 3: Snake Eater – realtime preview

Do redakce dorazil MGS3, vydaný v USA - a náš konzolový expert se na tři dny stane vaším průvodcem v džungli poblíž Pákistánu, kde se odehraje rozhodující souboj mezi americkými a ruskými tajnými agenty. Díky unikátní slohové formě a emotivnímu podání autora článku budete mít možnost ponořit se s námi mezi hady již teď, tři měsíce před vydáním hry v Evropě. AKTUALIZOVÁNO ve 13:22 o první mezihru.

Jack se prodíral korytem řeky, voda mu sahala po pás. Břehy po jeho bocích planuly nesnesitelným žárem – po výbuchu začalo v džungli hořet a oheň se rychle šíří. Právě když už jej kouř začínal dusit do bezvědomí, spustil se déšť.

Mohutný tropický liják změnil celou scenérii jako mávnutí kouzelným proutkem. S hlubokým zasyčením zmizely plameny a jejich hučení nahradil souvislý šum hustého deště. Prudce se setmělo, z horka se najednou stala mrazivá zima – jako by to nebyl obyčejný tropický déšť, který bývá teplý, ale něco docela jiného.

Jacka zamrazilo při té představě. Po několika dnech a nocích v divoké džungli začíná ztrácet pojem o skutečném světě a vzhledem k tomu, s čím se setkal, má tendenci věřit v nadpřirozené, nevysvětlitelné jevy – tak jako kdysi první primitivní lidé, kteří pro řadu jevů v přírodě neměli žádné vysvětlení. Jack mžourá před sebe, v provazcích deště matně rozeznává mrtvé tělo, plovoucí směrem k němu, unášené proudem řeky.

Náhle se mrtvola postaví – na vodní hladinu – a jak zvedne hlavu, sklouzne jí kápě tmavé pláštěnky dozadu. Jack hledí do očí staršího muže s jemnými rysy, s nekonečně smutným úsměvem a pronikavě mrazivým pohledem. Přízrak, stojící na vodní hladině, promluví – a jeho hlas zní jako slova písně, jejíž melodii tvoří šumění hustého deště okolo nich:

„Smutné... smutné… tak smutné… Já jsem zármutek.“

Z oka tajemného se spustí krvavá slza, sklo v jeho brýlích praskne, jeho následující slova zní jako nelítostný a neodvratný rozsudek smrti:

„Teď poznáš zármutek životů, které jsi ukončil.“

Ze stínů okolo přízraku začnou vystupovat další siluety. Jack se snaží ustoupit, utéct, ale nejde to, jakoby po pás uvízl v husté bažině místo v hladině řeky. Proud začal jeho směrem přinášet mrtvoly ryb, obrácených bledými břichy vzhůru. A v siluetách mířících k němu Jack rozpoznal všechny, koho doposud zabil – strážce základny z minulého rána, pilota sestřeleného vrtulníku, příslušníky jednotky Cobra, toho mladého ruského důstojníka – dokonce k němu přilétal i ten sup, kterého zastřelil v horách. Zármutek znovu promluvil:

„Oni existují… v tvojí mysli. Už nikdy jim neutečeš…“

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,