Metro Exodus: vzhůru na povrch (recenze)

Je to konečně tady. Další výprava do jadernou katastrofou zdevastovaného Ruska. Co se mění a co zůstává?

Co baví

  • Krásné grafické zpracování
  • Místy tuhá obtížnost
  • Skutečný pocit boje o přežití
  • Nový koncept
  • Česká lokalizace

Co vadí

  • Ovládání chce cvik
  • Atmosféra již není tak tíživá
  • Dlouhé loadingy
8/10
Hodnocení

Dlouho očekávané pokračování akční střílečky z prostředí post-apokalyptického Ruska se konečně prodralo na svět a hráčům se tak opět naskytla další šance na nové putování legendárního Arťoma v dobrodružství na motivy světoznámého spisovatele  Dmitrije Glukhovského. Již dlouho před vydáním bylo avizováno několik zásadních změn, které v hráčích vyvolaly nemalé obavy o výsledku projektu Metro Exodus. Co nového hra přináší a jak s celkem zamával otevřený svět či výstup z útrob podzemních tunelů na denní světlo?

Je čeho se obávat?

Série Metro si své fanoušky získala zejména neotřelým přístupem a odlišným konceptem hratelnosti ve srovnání s konkurenčními střílečkami. Pro předešlé dva díly byla typická zejména hutná hororová atmosféra vycházející z knižní předlohy bestselleru, stejně tak jako důraz na survival pojetí. Nebavíme se zde o klasickém survivalu, ve kterém je nutné zajišťovat si základní suroviny nutné k přežití, ale spíše podtrhnutí celkově bídné situace lidstva a beznaděje. Atmosféru příběhu dodávala všudypřítomná temnota, nedostatek munice, nutnost vyrábět a vylepšovat často primitivní střelné zbraně a potřeba neustále hlídat své zásoby. V tomto ohledu zapůsobily první díly velmi svěže a inovativně. Opustily totiž představu akční FPS střílečky jako bezhlavé akce a přiklonily se spíše k samotnému boji o přežití.

metro_exodus_screen_1.jpg2-11-2019_10-53-45_PM-j0nfvxcz.png2-11-2019_10-53-52_PM-adkimz1g.png2-11-2019_10-54-00_PM-xpvlnble.png
Metro Exodus přináší mnoho změn, ve výsledku jde ale o výbornou hru

Jenže dvě zásadní novinky oznámené před samotným vydáním v hráčích vyvolaly nemalé obavy o zachování tradičního ducha série. Je možné přenést onu pověstnou hutnou atmosféru a obavy o vlastní život i při tak zásadní změně, jako je přechod do otevřeného světa či vystoupení na zemský povrch? Ano je, ale s určitými kompromisy.

Opět ta Aurora

Pouštět se do příběhu Metro Exodus je poněkud ošemetná záležitost na hranici spoilerů. Již samotný úvod hry představuje prudkou otočku v celém vyprávění, které celkem logicky legitimizuje výstup z podzemí do promrzlé pustiny ruské divočiny. Nejde však o žádné křečovité a samoúčelné zvraty, které by podkopávaly předchozí dění, ale plynulé vyústění děje, který by v podzemí moskevského metra pozbýval hlubšího smyslu. Výstup na denní světlo je tak nezbytnou součástí pokračování celého příběhu a je třeba ho brát jako holý fakt. Klíčovou roli v celém vyprávění hraje parní lokomotiva Aurora, známá z dřívějších trailerů. Ta je s příběhem neodmyslitelně spjata a funguje jako bezpečné a pohodlné útočiště na cestě za dobrodružstvím. Více prozrazovat nelze.

 

Již samotný úvod hry představuje prudkou otočku v celém vyprávění, které celkem logicky legitimizuje výstup z podzemí do promrzlé pustiny ruské divočiny.

 

V žádném případě ovšem není důvod k výraznějším obavám. Titul možná ztratil mnoho ze své klaustrofobické sklíčenosti, otevřel však hráčům nové možnosti, opírající se především o výtečné grafické zpracování. Možná že nejde o totální grafickou špičku, svou práci si ovšem použitý engine 4A odvádí spolehlivě. Předchozí díly, byť vypadaly rovněž perfektně, rozhodně nenabízely tolik krásných pohledů, jako je tomu právě v Metro Exodus. Post-apokalyptická krajina nukleární katastrofou zasaženého Ruska ještě nikdy nevypadala tak uvěřitelně, jako je tomu nyní.

2-11-2019_10-54-10_PM-juugajez.png2-11-2019_10-54-16_PM-egye1jj5.png2-11-2019_10-54-26_PM-p3mkkzhm.png2-11-2019_10-54-35_PM-v4nzv4j1.png
Polootevřený svět je pestrý a děsivě krásný zároveň

Z každého kousku zbídačeného světa je jako odraz lidské chamtivosti cítit bolest, utrpení a permanentní nebezpečí. Vývojáři si dali skutečně mnoho práce s vytvořením takto působivého a přesvědčivého světa. Metro Exodus, to už nejsou jen prázdné tunely a opuštěné zastávky, ale ohromující svět plný děsivě krásných výjevů, který svým zpracováním působí jako vyzrálejší bratříček legendárního Falloutu 4. Tím však veškerá podoba obou zmíněných končí. Jde zde pouze o podobný feeling.

Svět se nám otevřel

Druhý z klíčových bodů, který děsil hráče již dlouho před vydáním, je opuštění konceptu lineární hratelnosti a přiklonění se k výhodám otevřeného světa. Dost možná by vývojáři přistoupili k podobnému kroku již v případě předchozích dílů, každopádně to již z podstaty pochopitelně nebylo možné. Výstup do pustiny ovšem této proměně nejen že nahrává, ale doslova si ji vyžaduje. Jestliže v předchozích dílech byl otevřený svět nemyslitelný a v uzavřených komplexech moskevského metra představovala lineární hratelnost jedinou možnost, po výstupu na denní světlo je situace obrácená. Vytvářet totiž lineární akci v pustině je celkem kontraproduktivní a výsledek by mohl působit až komicky. Celkem pochopitelně tak vývojáři museli sáhnout po změně konceptu hratelnosti a vytvořili tak kompromis v podobě polootevřeného světa.

Veškeré obavy ale můžeme hodit za hlavu, protože Metro Exodus není klasický open world, ale spíše otevřenou krajinou s jasně danými cíli. Putovat tak budete z bodu A do bodu B s možností procházet opuštěná stavení, komplexy, vagóny apod. Jedná se tak o vyvážený mix mezi svobodným průchodem v pustině a zachováním sevřenosti hry jako celku. Atmosféra tímto přístupem v žádném případě neutrpěla. Ba naopak, titul dostal nové možnosti a dosud nevídanou perspektivu.

Je tak zcela na hráči, zda se vrhne rovnou k cíli a splní konkrétní úkol, nebo se trochu zdrží po okolí a posbírá nějaký ten loot. Vždy je ovšem třeba počítat s rizikem, které na sebe svobodné poflakování váže. Vývojáři si navíc připravili i řadu vedlejších úkolů, které však nejsou po vzoru klasických her v otevřeném světě. Nejedná se o questy tak, jak je známe, ale spíše o menší úkoly, o kterých se lze dozvědět z deníků či audiozáznamů, což jen podporuje průzkum okolí.

Nacisté, komunisté a ti další

Přestože se bavíme o polootevřeném světě, příběh hry je neustále v pohybu. Ve finále tak budeme cestovat po několika mapách a k tomu ve vícero ročních obdobích, pro které budou specifické jiné podmínky. Tak, jak tomu bylo již v předchozích dílech, i tentokrát se můžeme těšit na nejrůznější frakce, které osidlují tamější svět. Mimo již starých známých nacistů či komunistů se během putování setkáme také například s fanatickou náboženskou sektou odmítající veškeré moderní technologie. Svět je tak díky podobným podivínům pestrý a uvěřitelný.

2-11-2019_10-57-19_PM-ujwnmoub.png2-11-2019_10-57-37_PM-05meaosj.png3488314-gameplay_metroexoduspreview_20190109_site.jpgmetro-exodus-3.jpg2-11-2019_10-53-40_PM-naanxgae.png2-11-2019_10-54-41_PM-ke0dd3zp.png2-11-2019_10-55-14_PM-wpa2jikp.png
Obávat se není třeba ani výstupu z podzemí, krajina skýtá mnohá překvapení.

Mírných úprav se dočkala i samotná hratelnost. Metro Exodus je stále akční záležitostí s prvky survival, tentokrát ovšem v pozměněné formě. Tak předně můžeme zapomenout na usilovné sbírání munice, která by sloužila jako platidlo pro nákup vylepšení. Také tentokrát rozhodně není střeliva nazbyt, každopádně to vám poslouží výhradně k vlastní sebeobraně. Odpadá tak potřeba sledovat, co že vlastně do svých zbraní ládujete. Mechanismus známý z předešlých dílů byl nahrazen sběrem dvou základních surovin, kterými jsou výrobní materiál a chemikálie. Důležité je tak prohledávat i ta nejtemnější zákoutí a sbírat, co se dá.  Vyrábět můžeme základní druh munice, lékárničky, zápalné lahve apod.

 

Metro Exodus je stále akční záležitostí s prvky survivalu, tentokrát ovšem v pozměněné formě.

 

Jelikož Arťom nese na zádech bohatě vybavený batoh, většinu věcí si lze vyrobit přímo v terénu. Co se úprav samotných zbraní týče, jistě bude vhodnější využívat speciálních pracovních stolů, kterých je v jednotlivých lokacích dostatek. Systém vylepšování zbraní je opět velice zábavný a patří k velkému lákadlu hratelnosti. Stejně tak jako stará známá nabíječka svítilny, zapalovače, péče o plynovou masku, nutnost měnit filtry či pumpovat tlakovou pušku. Metro Exodus rozhodně není jen putování po světě a tupé střílení. Sekundární aktivity nutné pro přežití zůstaly zachovány i nyní.

2-11-2019_10-53-28_PM-1n0kq1jv.png2-11-2019_10-55-51_PM-lkeq2zo4.png2-11-2019_10-53-14_PM-bhtzovp0.png2-11-2019_10-56-20_PM-gv4djewx.png
Tradiční kouzlo série zůstalo zachováno, i když v odlišné formě

Nevyplácí se zapomínat ani na údržbu jednotlivých zbraní, které se svým použitím zanáší a znečišťují, čímž se nejenže zhoršují jejich vlastnosti, ale dochází také k zasekávání. Není nic horšího než zaseknutý samopal uprostřed přestřelky. Z jedné strany jde o trochu otravný mechanismus, na druhou stranu je pocit boje o přežití o to intenzivnější.

Co se samotného boje týče, ten nedoznal žádných výraznějších změn. I tentokrát hra kombinuje akční zábavu se stealth pasážemi, které pomáhají k úspoře střeliva. V Arťomově výbavě najdeme vrhací nože či plechovky na odlákání pozornosti. Na druhou stranu je třeba být neustále na pozoru před primitivními nástražnými systémy. Co se likvidačních útoků na blízko týče, lze nepřítele odstranit úplně nebo jen omráčit. I tento prvek tak podtrhuje celkově více možností v hratelnosti. Malou poznámku si ještě dovolíme u samotného ovládání, které je oproti konkurenčním střílečkám přeci jen trochu náročnější. Výbava hlavního hrdiny je totiž hodně bohatá a minimálně v úvodních pasážích je jeho 100% osvojení oříškem. Jde však o zvyk a trénink.

Verdikt

Obavy z velkých změn se ve finále ukázaly jako zbytečné. Mnozí budou jistě namítat, že staré dobré Metro je již pryč, ale dovolíme si nesouhlasit. Výstup na povrch a zasazení do polootevřeného světa hře sluší stejně jako lineární hratelnost v temném podzemí. Nový koncept nabízí nové perspektivy a spolu s nimi i nové herní možnosti. Metro Exodus již sice není tak sevřené a skličující jako dříve, je ale prostornější a monstróznější. Starý dobrý základ zůstal zachován, byl jen logicky nahrazen novým konceptem, což bylo v rámci příběhu nezbytné. Třetí díl série tak svou kvalitou nikterak nevybočuje z nastoleného standardu. Možná je o něco méně jedinečný, stále jde ale o kvalitní a propracovanou hru, která má šanci stát se jedním z nejvýraznějších kousků letošního roku.