Microsoft Flight Simulator 2002 – první dojmy

Každý, kdo hrál některou z předchozích verzí Flight Simulatoru vezme patrně zavděk největší inovací, které se verze 2002 dočkala – simulaci řízení letového provozu. Pokud si před startem zaškrtnete příslušné políčko, vyskočí vám okno pro domluvu s řídící věží automaticky, jakmile se ocitnete na letišti. Pokud stojíte na dráze, nic vám nebrání požádat o povolení k letu, jestliže ale začínáte na odstavné ploše, budete pravděpodobně potřebovat navigaci skrz bludiště letištních asfaltek. I v tomto případě ovšem může ATC (Air Traffic Control) pomoci a to i v případě, že vám zevrubný návod typu: „jeď tam a prudce zaboč“ nestačí. Máte totiž možnost požádat o progresivní navádění, které je v praxi realizováno trochu nereálnými šipkami, které před vás kdosi kreslí na letištní plochu a vy se tak bez větších problémů můžete dostat přímo na příslušnou runway. Pokud máte povolení, vašemu odletu už nic nebrání. Tedy až…

Tedy až na zvládnutí ovládání letadla, které musíte mít v malíku. To mnohdy, např. v případě mnohatunového kolosu jménem Boeing 747 nejde tak snadno. I na nováčky ovšem autoři mysleli a tak je tu přímo z přístrojové desky přístupný manuál, ve kterém jsou pomocí bodů sepsány všechny úkony, které je potřeba před startem provést.

Jakmile se dostanete do vzduchu, je dobré přeladit z oddělení kontrolujícího pohyb letadel na zemi, na oddělení kontrolující jejich pohyb v okolí letiště. Jakmile překonáte i tuto nástrahu (nejlépe se zapojeným autopilotem, který vám ušetří cca 100 úkonů, které byste jinak museli provést ručně), přebere si vás standardní letová kontrola, jejíž jednotlivá střediska si vás následně budou předávat po celou dobu letu.

S řídící věží nekomunikujete pouze vy, ale všechna letadla. Občas tedy bývá velmi rušno i nad našimi hlavami. Naštěstí lze množství dalších letadel regulovat posuvníkem, čímž zabráníte situacím, kdy se nutně potřebujete spojit s kontrolní věží, ale nedaří se vám to, protože s ní zrovna tlachá někdo jiný.

Zatímco v minulých verzích létala letadla tak maximálně kolečko okolo letiště, zde je běžné, že letadla létají z jednoho města do druhého na různě dlouhých trasách. Pokud tedy letíte trasu z Prahy do Bratislavy, je docela možné, že pár mil před vámi (za vámi, nad vámi apod.) bude letadlo na pravidelné lince např. z Berlína do Budapešti. Pocit osamění je rázem tatam.

FS 2002 má možnost napojit se na systém Jeppesen, který zprostředkovává reálné povětrnostní údaje o většině lokalit světa. Pokud tedy sedíte v Praze, za okny je plískanice, že by psa nevyhnal a máte chuť vyzkoušet, jak se v takovém počasí přistává s velkým dopravním letadlem, tato hra vám to umožní. Možnost nastavit čas ve hře na shodný se systémovým časem vašeho počítače snad ani nemusím zmiňovat, protože tuto možnost program nabízí snad už od verze 95.

Vyjma klasického Boeingu 737, který byl už v předchozí verzi, jsou tu dvě další letadla od společnosti Boeing. Oblíbené Jumbo – 747 a stejně velká, ale modernější „sedmsedmsedmička“. Vyjma dopravních letadel (PRO verze je o 4 kousky bohatší), je ve hře cca dalších deset letadel, s nimiž si můžete užívat. Vyjma starých známých – vrtulníku, stíhačky Camel z první světové války, Learjetu 45, Cessny, kluzáku apod. je tu množství malých dopravních letadel. Za pozornost stojí především prodloužená verze Cessny, která umí přistávat na vodě!

Počet letišť se zvýšil na neuvěřitelných 22 000, přičemž řada lokalit je vyvedena velmi detailně s použitím satelitním snímků (Praha bohužel ne). I tak drží naše zlatá zemička malý prim, protože v FS máme cca 100 letišť, zatímco srovnatelně velké okolní státy sotva polovinu.

Ve hře je obsažen i poměrně velmi vydatný manuál, ze kterého se můžete dozvědět množství zajímavých informací o samotné hře, letadlech, pravidlech leteckého provozu a ATC.

Rozhodně nepotěší skutečnost, že plánovaná cena této hry u nás je skoro 2300 Kč za normální verzi a téměř 3000 Kč za verzi Professional Edition.