Hry je možné dle určitých mezí vědomí až svědomí dělit na kategorie dobré a špatné. Ty dobré poznáte – nevtírají se, jsou vtipné, akční, zábavné a celkově se honosí více kladnými adjektivy než těmi negativními. Špatné hry naopak negativním hodnocením nešetří. Občas se vyskytnou hry, které povážlivě oscilují na této hranici – například Mimozemšťané.
Hry je možné dle určitých mezí vědomí až svědomí dělit na kategorie dobré a špatné. Ty dobré poznáte – nevtírají se, jsou vtipné, akční, zábavné a celkově se honosí více kladnými adjektivy než těmi negativními. Špatné hry naopak negativním hodnocením nešetří. Občas se vyskytnou hry, které povážlivě oscilují na této hranici – například Mimozemšťané.
Mimozemšťané jsou od začátku do konce protkáni jediným – snahou věnovat se v rámci možností tématu Becherovky, v jejímž stínu byla hra vytvořena v rámci dnes již proslulé Becherovka Game. Jste na své chatě, když tu se zjeví zelené potvory z vesmíru a usilují o váš třináctý pramen – o zelenou láhev becherovky. Možnosti jsou dvě – vydat se ufonům na milost a becherovku obětovat nebo vzít střelné nástroje do svých rukou a postavit se s plamenným výrazem přesile.
První věcí, která vás bude iritovat, ne-li přímo štvát, bude neuspořádaný pohyb ufonů nápadně připomínající památný Brownův pohyb. Je to nepříjemné, neboť na inhumaci každého otykadlovaného tvora máte sotva pět sekund a za každého zabitého ufona získáváte deset bodů (neskromně se pochlubím – dosáhl jsem maxima 460 bodů).
Jakmile dopustíte, aby se tři ufoni dostali do vaší chaty, je prohráno – odnesou becherovku a vám zbudou oči na pláč (nebo snad děláte při velkém zklamání a smutku s čidly zraku něco jiného?). Za zmíku tak nakonec stojí především dobrý hudební doprovod (pod slovem dobrý si představte rychlou rockovou skladbu, která tvoří převážnou velikost souboru s hrou). Zvuková kulisa však není pouze hudba, patří sem i hlasy a výstřely. Tak výstřely jsou spíše spartánské – však uvidíte sami. Namluvené věty však jsou již o něco zajímavější – přikládám seznam větiček, které jsem v průběhu hraní vstřebal.
(Jak chceš, vezmem si ji sami. | Ty se s náma fakt nechceš dělit. | No tak. | To je super, dneska budem pařit o 106. | Jasan, není nad Becherovku).
Těžko říct, zda se jedná o dobrou nebo špatnou hru – hrál jsem ji však mnohokrát po sobě kvůli tomu, že mě samotného zajímalo, zda má hra nějaký konec. Má nebo nemá? To nikdo neví... snad autoři... pokud se vám podaří hru dohrát, určitě nám o tom dejte vědět.
Download: zde [992 kB], VypalCD: zde.
