Mozart videoher: Shigeru Miyamoto

Oblíbená otázka na tělo různých tvůrců bývá ten typ, kdy se vás zeptají na jednu věc, kterou byste zvolili, kdybyste po sobě měli zanechat jen jednu věc. Položíme-li takovou otázku panu jménem Videohry, asi tuším, jak by zněla odpověď. Mario Bros. Ať kouknete kamkoliv, řádí tam on. Stále stejně energicky, jako před léty. A pokud by to neměl být zrovna on, něco od Shigeru Miyamota to bude zcela určitě.
Mozart videoher: Shigeru Miyamoto
Shigeru MiyamotoČlověk, který si vybere práci v počítačovém průmyslu, je sice v oboru, které je aktivně sledované lidmi a těší se čím dál větší popularitě, ovšem bez ohledu jak je uživatelská skupina velká, je to pořád výrazně ohraničená sorta lidí. Neprolezete všechny televizní kanály, neobjevíte se v časopisech všehochuti, a když dopovíte svá poslední slova, dokumentární pořad o vás nenatočí. Možná máte víc peněz než tyhle všechny známé tváře dohromady, ale když vašim produktům propadnou milióny lidí, chtělo by to asi něco víc. I když je to věc nesmírně obtížná, pokud jste alespoň trochu úspěšný, váš výtvor pak správnému pařanovi asi něco řekne. Ale tím to končí. Pak se projdete po ulici s tím, že zbytek kolemjdoucích by to nedovedlo ani pořádně vyslovit. Probourat tyto hranice vyžaduje vskutku ďábelský atak.

Shigeru Miyamoto se narodil roku 1953 ve městě Kyote. Mládí prožil však o něco dál, na místě zvaném Sonebe, kde, asi jako většina kluků, prozkoumával okolí a hrál baseball s partou svých přátel. Po večerech prý vymýšlel něco jako hrdinské taneční dramata a dokonce se říká, že byl králem různých loutkových představení. Jak nám to zpětně pěkně zapadá, že? Dovedu si představit, že ho rodiče popichovali za bláznivé nápady, netušíc, že se právě probouzí géniovo Já. V těch dobách byla televize a auto výsadek bohatších, a jelikož k těm Miyamotovi nepatřili, kompenzoval si Shigeru tuto absenci strojů zábavy vášnivou četbou a zapálením pro malování. V takto ranném věku také dokázal, že je zručným kreslířem a na škole organizoval klub comicsu. Na svou nejslavnější skicu však ještě čekal. Shigeru je v jádru kumštýř. Jeho přítomností se může chlubit Kanazawa Munici College of Art and Crafts (vysoká škola umění a řemesel). Kromě jeho výtvarných dovedností hraje i skvěle na kytaru. Po dokončení stále nevěděl, co chce vlastně dělat, bylo mu však jasné, že nemá šanci u nějaké fádní či monotónní práce. Slibnou nadějí, která by tuto profesní hrozbu odrazila, byl jeho otec a hlavně přátelství, které udržoval s panem Hiroshi Yamauchim, který působí ve firmě Nintendo i dnes. Nintendo však v té době zoufale hledalo techniky a programátory, v žádném případě však kreslíře, těch již po kancelářích bylo dost. Tady to však nebylo o doplňování počtu lidí do týmu, člověk by byl přece blázen, kdyby nechal Elvise Presleyho odejít z nahrávacího studia, protože už toho prostě máte moc na programu. A u Nintenda blázni nepracují. V roce 1977, dva roky poté, co byl Miyamoto absolventem, druhým setkáním a jeho nápady oslovil Yamauchimiho natolik, že mu nabídl práci vrchního kreslíře. Skoro tři roky se v podstatě zaučoval co a jak, pomáhal při různých projektech, a až v roce 1980 byl posazen za volant hlavního designéra pro novou arcade hru.

Shigeru Miyamoto Shigeru Miyamoto

Tuto důvěru Shigeru obrátil o rok později ve svůj první titul Donkey Kong (obrázky jsou z úpravy pro Atari z roku ’83). Jméno Kong je vypůjčeno z filmu King Kong a Donkey je výsledek jeho pátrání v japonsko-anglickém slovníku, když hledal ten správný výraz pro blba či někoho natvrdlého. Ten udělal do arcade světa Ameriky a Japonska obrovskou díru. Rok 1981 jednoznačně patřil jen Donkey Kongovi, věřte, že mnoho a mnoho mincí zmizelo v otvoru pod tímto jménem. No a pokud se vás někdo zeptá, kdeže se poprvé objevila nejslavnější postava videoher, Mario, bylo to právě tady, ačkoliv se ještě tak nejmenovala.

Do titulu se panáček Mario dostal až v roce 1983 v Miyamotově další hře Mario Bros. Spouští se tak nekonečná série Máriů, jejichž popularita se nedá ani nějak popsat, protože Mário je pro popularitu rovnocenným synonymem.

„Pro mne je tvoření her způsobem vyjádření sama podobně jako u muzikantů. Zatímco jsem se snažil dosáhnou co nejlepšího příběhu, dával sem taky veliký důraz na celkové tempo hry a zvukové efekty. Měl jsem vždycky ten pocit, že tvůrci, kterým se podařilo zkombinovat rytmus a emocionální stimul, musí být úspěšní.“ Tenhle odhad byl moc dobrý. Nintendo jen naslouchal svému zlatému dolu a Miyamoto v roce 1984 dostává svůj vlastní team. Jmenoval se Joho Kaihatsu (nebo R&D4 team), se kterým udělal všechny Mário a Zelda hry. Zároveň se v té době stává producentem, takže nejenže vyrábí jednu hru za druhou, účastní se takto i na všech ostatních projektech v tak věhlasné firmě jakou je Nintendo. I když nevím, jestli je ve srovnání s Miyamotem i nadále vhodné opěvovat Nintendo, protože on sám jejich slávu o dost přerostl. Není už to tedy Shigeru ve skvělém Nintendu, nýbrž Shigeru dělá Nintendo skvělé. Postupem producenta tak dostihl svůj velký vzor, mistra George Lucase.

Shigeru Miyamoto Shigeru Miyamoto

Miyamotovi hlavní zdroje inspirace pocházejí z lidové tvorby a kultury, z knih, populárních televizních seriálů a nemalý vliv na něj mělo i jeho vlastní dětství. Například dům jeho rodičů mu zpětně poskytl dobrý podklad na zpracování prostředí v Zeldovi.

The Legend of Zelda, jak zní originální název další veleúspěšné hry, čerpá z dětské fantazie a filmu Ridleyho Scotta Legenda s Tomem Cruisem v hlavní roli. Sám jsem film neviděl, ale prý i oba příběhy jsou si dost podobné.

Shigeru nedokázal nic zkazit. Když byl vyvinut SNES, on a jeho tým dostal patnáct měsíců, aby stvořil Super Mario World, F-Zero, Pilotwings a Zeldu III. Práce neubývalo, ba naopak. Vedle toho měl co dělat i na Nintendu 64, kde již v té době byla veliká konkurence. I dnes má Shigeru Miyamoto u firmy Nintendo hlavní slovo a prsty téměř v každé jejich hře. Jeho tituly oslovují malé prcky stejně tak jako dospělé jedince. „V prvé řadě děláme hry, které bychom sami chtěli hrát, bez toho, abychom je vědomě omezovali na určitou věkovou skupinu. Když hru tvořím, jako prioritu si kladu co nejlepší pocit, když ji posléze hraji. Takže soustředěním se na lidské emoce, které nemají co dělat s věkem a doufám, že zapůsobí na co největší okruh lidí.“ Okřídlená je i jeho výstižná věta o „malých a velkých“: „Dospělí jsou děti, kteří nemají žádnou etiku a morálku. To je celé.“

Co se týká jeho osobního života, Shigeru má ženu jménem Yasuko, kterou potkal v Nintendu na oddělení administrativy, kde také pracuje. Podle posledních informací s ní má dvě děti. K jeho ostatním koníčkům patří plavání, lyžování, rád si zahraje softball a skvěle hraje na kytaru a piano.

Miyamoto je opravdovým a nezpochybnitelným symbolem elektronických her. Dokonce i dost celebrit vážilo dlouhou cestu, aby tuto silnou osobnost poznalo. Doložit se to dá například Paul McCartnym, které dal Shigerovi přednost před Mount Fuji. Sám se podivuje nad tím, jak rychle se průmysl video her rozvíjí. Nechal se i slyšet, že by se rád i více soustředil na 3D hry, přičemž podotýká, že směry rád vytváří, nikoliv následuje. Jeho oblíbený herní hrdina není Mario, jak by se dalo očekávat, nýbrž Pac-Man, který ho zaujal svou grafickou precizností a technickou propracovaností. Má rád hry, které od vás vyžadují dokonalé reflexy, a které vás tak určitým způsobem obohacují a rozvíjejí vaše schopnosti. Z jeho vlastní produkce si nejvíce váží Super Maria Bros 1 a Donkey Konga, protože bezesporu znamenají revoluci na trhu s videohrami. Ostřížím okem si hlídá, kterou hru vypustit a kterou nechat pod střechou. Vše, co vypustil, bylo to, co za vypuštění stálo. Žádné nedodělávky, „muší“ produkty, či kompromisy prostě nebere. Ono je to dost znát.

A co bude dál? Na jednu stranu má Shigeru tu nevýhodu, že překvapit svět svými kvalitami je u něj asi ta nejtěžší věc. Ale kdo ví… I kdyby nám ale už nepřipravil žádný šok, je přece dobrý pocit vědět o muži, jehož materiál se dá vždycky hrát…

Nejnovější komentáře

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Kingdom Come: Deliverance - prožijte český středověk (recenze)

Kingdom Come: Deliverance - prožijte č…

Česká hra ze středověku se dočkala finálního vydání. Po dlouholetém vývoji máte možnost okusit hru, jaká tu ještě nebyla. RPG inspirované českou historií a vyvíjené s důrazem na středověkou realitu. Stojí za to hru pořizovat? Dozvíte se v recenzi!

13.  2.  2018 | | 122 N/A
Mapa Kingdom Come: Deliverance je krásným příkladem středověké historie

Mapa Kingdom Come: Deliverance je krás…

Při tvorbě světa Kingdom Come: Deliverance samozřejmě nemohli tvůrci zahrnout celou republiku. Nakonec si vybrali okolí města Rataje nad Sázavou, nacházejícího se v okrese Kutná Hora. Jak to dopadlo?

včera | | 15 N/A
Jak vypadá Kingdom Come: podívejte se na obrázky z českého středověku

Jak vypadá Kingdom Come: podívejte se …

Kingdom Come bude výpravou do středověku se vším všudy. České lesy, věrohodné souboje a příběhové zvraty, které otřásly zemí. Pojďme se podívat na všechny dostupné pohlednice z výletu.

včera | | 18 N/A
Kingdom Come: Deliverance - fotoseriál z českých luhů a hájů (galerie)

Kingdom Come: Deliverance - fotoseriál…

Recenzi jsme sice již napsali, ale Kingdom Come nás stále baví. Podívejte se na galerii z našich dobrodružných výprav.

19.  2.  2018 | | 4 N/A
Kingdom Come: Deliverance už prodalo téměř 500 tisíc kopií

Kingdom Come: Deliverance už prodalo t…

Nehledě na bugy a další technické nepříjemnosti se Kingdom Come v prodejích pěkně daří.

15.  2.  2018 | | 5 N/A
V Kingdom Come: Deliverance se musíte naučit řádně oblékat a obrnit

V Kingdom Come: Deliverance se musíte …

V očekávaném českém RPG nebudou věrohodné jen souboje, ale také způsob oblékání a využívání brnění.

7.  2.  2018 |
Kingdom Come: Deliverance dostane na PS4 v den vydání obří patch

Kingdom Come: Deliverance dostane na P…

Máte koupené Kingdom Come na konzoli PS4 a chystáte se hrát? Tak to si ještě nějakou dobu počkáte.

12.  2.  2018 | | 16 N/A
Herní agenda: zpátky v sedle nového roku

Herní agenda: zpátky v sedle nového ro…

Na začátku roku téměř vždy bývá na herním trhu poměrně sucho. Letošek nebyl výjimkou, proto jsme si s agendou dali menší pauzu. Už se ale začínají objevovat první dobře vypadající kousky, takže nastal čas, abychom si o nich zase něco řekli.

16.  2.  2018 |