S únorovým vydáním časopisu Doupě se vám do rukou dostane plná hra Caesar III. Legenda na poli budovatelských strategií je nyní vystavena i v našem muzeu slávy. Pamětníci na ni buou nostalgicky vzpomínat, mladí hráči se přiučí něčemu z herní historie. Na 14. února pro vás navíc připravujeme článek s tipy a triky. Takže vzhůru do díla!
Psal se rok 1993. Hudebně bohatý rok. Spousta hudebních interpretů prožívala nejlepší léta kariéry a vydali svá vůbec nejlepší alba. Stingova „Ten Summoner´s Tales“ a Kravitzova „Are You Gonna Go My Way“ roztočily hudební svět. Ve stejném roce se firma Impression Games rozhodla vypustit do světa svého prvního Caesara. Budovatelská strategie, jež byla dějem zasazena do starověkého Říma. Nápad zněl skvěle, nicméně přílišných ovací se nedočkala.
Spousta zábavy a vína – to ke správným palácům prostě patří * Římské Beverly Hills * Tady je to samá farma
První pokračování vyšlo v roce 1995. V zásadě se podobalo prvnímu dílu a nepřineslo příliš nového. Oči herních nadšenců se však upnuly na druhé pokračování – Caesar III. Ten vyšel roku 1998 a rozpoutal revoluci ve svém žánru. Svým zpracováním a skvělou atmosférou si získal srdce mnohých.
Let your gubernatorial training begin!
Pravdou je, že Caesar III přinesl tolik možností a inovací do světa budovatelských strategií, že popsat všechny by znamenalo nechat si vydat knihu. Přesto se o to pokusíme. Pro ty z vás, kteří snad Caesara neznají, připomenu základní principy hry. Vaším úkolem je stavět římská města k obrazu vašich nadřízených (to se týká kampaně). Samotná kampaň se skládá z 11 misí a v devíti z nich si můžete vybrat, zda se odeberete budovat římskou slávu do vojenské nebo do mírové provincie. Dostanete například za úkol vybudovat město o osmi tisících obyvatelích. Není to však jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Tak propracovaným herním systémem, jakým disponuje Caesar III, se může pochlubit málokterá hra (nepočítám-li Pharaona a Zeuse). Ohromná zábavnost a nekonečná znovuhratelnost. V čem spočívá ono kouzlo? Jednoznačně v tom, že ať jste již na mapě udělali cokoli, vždy se vám dostalo odezvy. Ne jedné, ne dvou, nýbrž desítek. Každý krok měl své následky a důsledky. Pro začátek bylo třeba rozmyslet si, kudy povedou cesty. Dobrá orientace v krajině je totiž důležitá. Následovalo budování parcel. A hle – první osadníci byli na dohled!
Zabydlení se je otázkou chviličky. Hře na osobním kouzlu dodával fakt, že si obyvatelé stavěli domy sami a to v závislosti na dostupnosti služeb, potravin a kulturního či společenského vyžití. V zásadě to znamená, že noví přistěhovalci obsadili parcelu a zabydleli se ve stanech. Aby se jejich morálka, úroveň bydlení, zdraví a vzdělání mohly rozvinout, potřebovali vaši pomoc. Především zajištěním dostupnosti čisté vody a potravin do dané oblasti. Trhy, sýpky, farmy, rybářská mola, kašny. Velký dům vás neuspokojuje? Zajistěte přístup ke vzdělání postavením knihoven a škol. Dostupnost univerzit, lázní, divadel, nemocnic nebo možnost zakoupení nábytku a nádobí. Zkrátka od každého vývojového stupně jste museli očekávat i nové požadavky.
Klasické sídliště s lázněmi * Sklad jídla a munice – tak jako tak, obojí se hodí * Pouštní paláce
Stupňů vývoje je celkem 16. A to od malého stanu až po luxusní palác. Systém byl skutečně geniální. Vše je propleteno do nejmenšího detailu. Abyste měli peníze na rozvoj města, musíte vybírat daně. Abyste mohli vybírat slušné daně, musíte zvýšit životní úroveň obyvatel. Abyste zvýšili životní úroveň obyvatel, musíte utrácet za rozvoj kultury, zdraví, vzdělání, atd.
To bylo stavění
Zajištěním jídla a základních služeb zábava nekončí. Důstojnou roli sehráli i bozi, a to: Ceres (bohyně zemědělství a plodnosti), Neptun (bůh moře), Merkur (bůh obchodu), Mars (bůh války) a Venuše (bohyně lásky). Bozi nám dokázali, že umí usnadnit život, ale zároveň umí i pěkně potrápit. Stavba chrámů a věštíren byla nutností k rozvoji obyvatel, ale i k tomu, aby neutrpělo božské ego. Neúcta k bohům s sebou nesla přírodní katastrofy a hladomor.
Krom stavby chrámů se takovým situacím dalo předejít i tak, že jste uspořádali festival na počest jednoho z nich. „Malý festival“ (večer v lihu), „Větší festival“ (den v lihu), nebo „Velký festival“ (dva dny v lihu). Festivaly potěšily nejen bohy, ale i obyvatele vašeho města. Víno přece k Římu patří stejně jako pištivá fistule k eunuchovi.
Edilové zajistili klid ve městě a inženýři stabilitu budov. Význam armády snad není třeba vysvětlovat. Všechno to zní jako rajská hudba, ale místy je to skutečně peklo. Umělcem je ten, kdo stabilně dokázal udržet město v chodu bez větších společenských a ekonomických problémů. Chybí-li totiž městu 150 dělníků, má to značný vliv na náladu obyvatel a na město samotné.
Závodiště u luxusní čtvrti * Výroba nábytku v plném proudu * Slavné římské legie. Třeste se vy barbarské zmije!
Hudba, grafika a zábava
V dnešní době bombastických grafických efektů se z her občas vytratí hratelnost a nápad. Ten však Caesarovi rozhodně nechyběl. Originalita a zábavnost byly a jsou nejsilnější stránkou hry. Stavěná města mohou pokaždé vypadat úplně jinak. Přičteme-li k tomu, že je ke stažení editor map a na internetu jsou tuny různých scénářů, nekonečná herní rozmanitost je na světě. Tedy – když dvakrát děláte totéž, nikdy to není totéž.
Ale zpět ke grafice. Klidně mě nazvěte bláznem a kamenujte mě, ale grafika Caesara 3 (a vůbec her jemu podobných – Pharaon, Zeus) je prostě malebná a k sežrání. S obrovskou chutí bych ji vyměnil za 3D grafickými efekty přeplácané moderní hry! Vše krásně hýří barvami a tvary budov a krajiny lahodí oku. A hudba? Ta byla! Jedna z nejsilnějších stránek hry. Svižná, melodická, perfektně podkreslující atmosféru za všech situací.
Ave Caesar!
Co říci závěrem? Caesar III skutečně udělal díru do světa. Byl něčím novým a povedeným. Jeho znovuhratelnost je obdivuhodná. Rok po něm vyšel Pharaon, který byl v mnoha ohledech vylepšen a doveden do stavu dokonalosti. Neméně skvělý byl i datadisk a následný Zeus (taktéž s datadiskem). Někteří v Zeusovi viděli jen další kopii Caesara III, přesto byl však ohromně zábavný a hratelný – jak jinak. V současné době se můžeme těšit na Caesara IV (bude kompletně 3D). Doufejme tedy, že nás autoři nenechají čekat příliš dlouho (vývoje se chopila firma Tilted Mill – autoři Children of The Nile).
Za Caesarem III sice následovala celá řada dalších a stejně dobrých, ale Caesar III byl první svého druhu a to už mu nikdo nevezme. U téhle hry jsem strávil stovky hodin a stále mě baví stejně jako na začátku. A teď už musím končit, jdu si ho totiž zahrát a také vám přeji hezkou zábavu!
