Přátelé Dungeon Master ze mě udělal milovníka RPG. Pamatuji si, že jsem hrál na svém namakaném stroji (486, 166 MHZ, 12MB RAM - osm tam bylo a čtyři jsem přikoupil aby to byla echt mašina) DukeNukema a kamár mi řekl,ž e hraje hru, kde musí své hrdiny živit, zlepšují se a to se mi zalíbilo oproti klasickým střílečkám. Od té doby už pracuji a herní trh nesleduje úplně denně, ale kdž čtu recenze táhne mě to stále k RPG a teď jsem si třeba zahrál TES: Morrowind. Nemůžu si pomoci, ale myslím si že na hratelnosti nových titulů ztrácí právě fakt jídla. V DM jsem po boji přemýšle jestli se vyspím abych se uzdravil, protože když budu spát, tak mi vyhládnou hrdinové a jídla bylo málo a to vás stále táho dál a dál, táhlo vás to prozkoumat opravdu každej kout atd. V Morrowindu na úplně zapadlé konce dungeonů kašlu, rptože tam je stejně většinou jen obyč prsten a paklíč a ikdyž minu nějaké to brnění, hře to nebrání. Osobně si myslí, že hratelnost DM hodně pomohla právě honba za jídlem.
Zdar jak svi%na