PC | Retro

Muzeum: Imperium Galactica

Aneb vesmírná real-time strategie, která před několika lety opět dokázala, že tento žánr, ač velmi sporadicky, dokáže stále ještě produkovat zábavné, chytlavé, atmosférické, jdním slovem prostě výborné gamesy. Samozřejmě, že nikdy nebyly, nejsou a nikdy nebudou úplně pro každého. Ovšem ty, kteří jim propadli, jistě více než potěší a samozřejmě i velmi dobře pobaví.
"Jsem už starý. Velmi, velmi starý. Narodil jsem se, když vaši rodiče ještě nebyli na světě. Mému příběhu možná neuvěříte, leč on se opravdu stal. Je to příběh jednoho mladého poručíka …

Začnu zeširoka. Třetí tisíciletí - zdánlivě, po zkušenostech z konce 2. tisíciletí, temná budoucnost - bylo pro člověka tisíciletím sociální a technologické revoluce. Konečně se roztroušené a roztříštěné lidské národy sjednotily do jediného 'všelidstva', svět se stal jedinou gigantickou megalopolí, kde nebylo místo pro divokou přírodu. Ovšem to s sebou přineslo i některé problémy, převážně ekologického rázu. Nebylo již prostě kam ten obrovitánský počet lidí vměstnat. Země doslova praskala ve švech. Nikdy nespící astronomové však brzy zjistili, že hvězdu Proxima Centauri obíhá planeta velmi podobná Zemi, která by mohla být kolonizována. A tak tisíce vědeckých pracovišť a milióny vědců odstartovali nové výzkumné práce. Až jeden z nich, má senilní mysl mi již bohužel zastiňuje jeho jméno, vynalezl nový druh pohonu, otevřel lidstvu čtvrtou dimenzi. Hyperprostor. Pomocí něho bylo možné cestovat nekonečnými dálavami vesmíru v titěrných zlomcích sekundy. Mrtvolné končiny vesmíru ožily rychle se rozprostírajícím lidským plemenem. Nepočítaně nových světů bylo objeveno, objevili se ale také noví přátelé a nepřátelé. Ze Země se stal jedním slovem Ráj. Technický pokrok šel, ba přímo běžel mílovými kroky (skoky) vpřed. Střediskem "ostatního" vesmíru se stala planeta Centronom. Tam se také poprvé podařilo vyrobit umělou humanoidní bytost - androida. Avšak po několika nehodách (a hlavně té jedné, při které byla díky jednomu poblázněnému kousku zničena celá vesmírná stanice se stovkami lidí na palubě) byly tyto výrobky zakázány a jejich výroba byla zastavena. Lidská rasa přesto stále rychleji expandovala, rozšiřovala své državy, stále více bojovala, kolonizovala, vynalézala. Po dlouhých letech blahobytu však začalo být zřejmé, že tento stav je dlouhodobě neudržitelný. Místní konflikty, menší lokální války a bojůvky, to všechno pomalu, ale jistě přispívalo k postupnému, obyčejným lidem jen málo zřetelnému, rozkladu lidského impéria."

Nástup do funkce.Že by Země?

Vesmírná kolonie a západ slunce, v popředí dvě lodě - jak ohrané, jak romantické!Jak říkám, animací je habaděj a bez nich by to nebylo ono.

Samozřejmě, že v tomhle každý, snad i ten kdo si nikdy nepřečetl ani jedinou scifárnu, poznává zcela tuctový příběh. Jenže jaký jiný příběh k vesmírné strategii vymyslet? Navíc v případě této hry je doslova ušitý na míru a jakýkoliv jiný by hře zřejmě spíše uškodil.

"Já, jako mladičký poručík, jsem byl přidělen, abych spravoval sektor se čtyřmi planetami, a hlavně obnovil válkou naprosto zničenou planetu Achilles. Dostal jsem malou letku lodí s několika stíhači a jedním křižníkem. Mým úkolem bylo také zajišťovat bezpečnost sektoru proti obchodním pirátům. Byl jsem podřízeným jak Kolonela, tak i guvernérů jednotlivých planet. Jejich rozkazy mi musely být vším. Nebyly to lehké časy, ale přestál jsem je se ctí.

Brzy jsem byl povýšen. Začaly se na mě valit mnohem těžší úkoly, jako ochrana nových prototypů imperiálních lodí, hlídání dodržování karantény planet při infekcích, atd. Později jsem se konečně v tváří v tvář setkal s první mimozemskou rasou. Garthogové. Nepřátelé. Dobří válečníci. Ale nakonec se mi podařilo dobýt i jejich planetu. Moje pole působnosti bylo rozšířeno. Dostal jsem k dispozici další planety, už jsem nemusel sloužit těm slizkým nafoukaným dědkům, co si říkali guvernéři. Mým jediným nadřízeným se stal Kolonel. Také jsem se setkal s již druhou mimozemskou rasou zvanou Ychom. Já jsem se ale stále soustředil pouze a jen na vymícení Garthogů, kteří nám dělali největší potíže a představovali potencionálně největší nebezpečí. Později jsem shledal, že to byla taktická chyba, zaměřit pozornost pouze na ně, ale o tom pohovořím dále.

Jak jsem pomaličku stoupal po žebříčku hodností, moje dispozice se rapidně vylepšovaly. Už jsem neseděl v křesle na můstku malého zatuchlého křižníčku, měl jsem naopak rozlehlou vlajkovou loď s početným doprovodem. Měl jsem k dispozici i několik planet, na kterých se nacházela výrobní zařízení - lodní a zbraňové továrny, i továrny na ostatní vybavení (štíty, nákladní prostory, apod.). Musel jsem se ale o planety řádně starat - stavět ubytovací prostory, policejní stanice, výzkumná centra, a mnohé další budovy. To vše vyžadovalo peníze - ty se získávaly zejména z daní jednotlivých planet, ale také z obchodu, který mezi nimi proudil.

Odlet.Odlet z dáli.

Darkslanská planeta nemá šanci.Moje první loď. Malá, ale hezká.

Zmiňoval jsem se o lodích, zbraních a vybavení. V tomto ohledu jsem měl zatím pomerně omezený výběr, protože jsem stále ještě ovládal pouze malý kousek sektoru. Lodě byly rozděleny do pěti skupin: stíhače, křižníky, vlajkové lodě, satelity a vesmírné stanice. V každé ze skupin postupem času přibývaly jednotlivé typy. Vybavení a zbraně byly opět rozděleny na další podskupiny, jako štíty, deflektory či pozemní jednotky, lasery.

Moje armáda se stále rozrůstala, dobýval jsem další a další planety, sektor se několikrát zvětšil. Přibyly další rasy, přátelské i nepřátelské. Potíže začali dělat Yichomové. A právě zde jsem přišel na onu taktickou chybu - kdybych býval dobyl jejich dvě planety ještě před zničením Garthogů, byli by oslabení a možná by se jim do boje ani tak nechtělo. Leč nedobyl jsem je a musel jsem tedy trpět jejich neustálé nálety na moje planety. Útoky jsem pouze odrážel, nesnažil se o odvetu a raději v tichosti budoval flotilu, vynalézal a upravoval planety pro více obyvatel (z čehož plynulo i více financí)."

Hned v instalačním menu hry na vás vybafne poněkud nezvykle graficky zpracovaný interface.Ten však rychle vstřebáte. Co mě udivilo mnohem více, co mě doslova praštilo do očí, byla nádherná kresba jakési ženštiny, která má na sobě jakousi futuristickou zbroj (řekněme třeba suprakevlarovou) a v ruce třímá podivnou zbraň (řekněme třeba rotační plazmový kulomet). Prostě vojanda jak má být. Jak to tak vypadá, budoucnost je pro skalní feministky všeobecně velice příznivá, vzpomeňme třeba už takové Starship Troopers aneb Hvězdnou Pěchotu (kde byly mimochodem dokonce i společné sprchy, to by se těm současným ženám jistě velice líbilo!:).

Kolonel.Vnější pohled na můj první křižníček (později se dočkáte lodí několikanásobně větších).

Velikost (či spíše malost) sektoru na úplném začátku.Zazvonil zvonec a pohádka skončila :).

"Byl jsem znovu povýšen za záchranu jakéhosi lodního prototypu, který se později dostal i do mé výzbroje. Objevily se další planety Garthogů, takže jsem využil svou vybudovanou armádu a jal se je postupně likvidovat. Byla to dlouhá a vyčerpávající válka, která přinesla mnoho ztrát. Přesto jsem nakonec, už si přesně nevzpomenu na rok, zvítězil. A byl povýšen na hodnost admirála. Konečně jsem tedy získal přístup k výzkumu. Ten je celý postaven na planetárních vývojových centrech (kybernetické, civilní, mechanické, počítačové, uměle-inteligenční a vojenské). Čím složitější vynález chceme vyzkoumat, tím více potřebujeme těchto center (každý jich může vyžadovat několik druhů). Tak se občas stávalo, že jsem byl nucen jedno centrum zbourat a jiné postavit. Zdá se to neefektivní, ale ve válce je to prostě nutnost. Ten, kdo má prnví lepší zbraň má prostě výhodu.

V hodnosti admirála jsem měl před sebou otevřenu celičkou galaxii. Stal jsem se jejím správcem i dobyvatelem. Vysílal jsem průzkumné lodě na všechny strany, vystřeloval satelity ke všem planetám. Objevil se bezpočet dalších ras, mezi nimi i neuvěřitelně vyspělé a taktéž neuvěřitelně rychle se rozprostírající Dargslanské království. Zatím ještě bylo daleko od mých planet, ovšem rychlost jeho rozpínání mě ohromovala (stejně jako rychlost jejich lodí, která byla oproti mým i dvojnásobná!).

Byl jsem povýšen na velkoadmirála a na mém křižníku se otevřela poslední tajemná komnata - politika (diplomacie, chcete-li). Nyní jsem konečně mohl vyjednávat s vůdci jednotlivých ras, dohadovat obchody, sjednocovat i popuzovat."

Takový malý vtípek autorů.Další západ slunce.

Další velkolepá bitva v plném proudu!Zde se volí formace.

Boje jsou v Imperium Galactica dvojího druhu. Jednak jsou to vesmírné bitvy a druhak pozemní, to vše odehrávající se samozřejmě v reálném čase. Ty vesmírné jsou velice originální, mohou zahrnovat desítky až stovky lodí, které lze řadit do formací. Jsou velice rychlé a dalo by se říci, že nejvíce záleží v podstatě právě na oné formaci. Protože i když budete mít palebnou sílu řekněme 15000 (palebnou sílu vaší i cizí flotily vždy zjistíte v okénku pod bojištěm, stejnětak jako počet vašich a nepřátelských jendotek) a nepřítel 7500, může vás v klidu porazit, pokud nebudete mít jednotky ve správné formaci.

Druhý druh je takzvaný "komandovský", tedy boj na zemi. A když komandovský, tak je podobný Command & Conqueru. Vždy, ať už útočíte nebo bráníte, máte omezený počet jednotek. Těch je několik druhů - tanky, raketomety, radary. Každá se hodí k něčemu jinému (vyjma nejlepší jednotky hry - tanku Behemoth, který je dobrý úplně na všechno). Pokud útočíte, dávejte si pozor na nepřátelské bunkry a pevnosti. Ty se dají vyřadit (sice ne uplně, ale alespoň částečně) zničením elektráren. V pozemních bojích se nedá příliš taktizovat a tou nejlepší taktikou, jakou lze zvolit, je něco ve smyslu "hrrr na ně, ale s rozmyslem a pozor na ty zatracený pevnosti!". Tady prostě platí ono známé "čím více, tím lépe". Početní převaha obvykle vítězí.

Kolonie jsou nádherné.Ale v noci jsou ještě nádhernější.

Tak a takhle vypadá váš sektor na úplném konci :).Tak jakýpak tank si dneska vyrobíme?

"Několik ras jsem zcela zničil, některé jsem oslabil natolik, že se se mnou spojily, jiné jsem přesvědčil bez násilí. Jediný, kdo zbývá, je to zpropadené Dargslanské království. Ovládám téměř celou galaxii a veškerá moje výroba běží na plné obrátky. Dargslanskému království zbývá již pouze několik planet, ovšem jejich flotila je stále jetě velmi silná a tak rozprostírám kolem jejich "území" hlídky, které by zahlédnout každý z jejich posledních výbojů.

Z planet celé galaxie přesunuji ty nejlepší jednotky, které mám v současné době k dispozici, blíže k Dargslanům a vytvářím kolem něj jakousi hradbu, která se za několik dnů či týdnů změní v neporazitelnou invazní armádu, v čele s mou vlajkovou lodí. Zbývá již pouze dopravit k letkám pozemní jednotky a nalodit je. Invaze může začít.

Dargslanské planety odpadávají jako shnilá jablka. Jedna za druhou jsou devastovány a obsazovány. Před mou flotilou se tiše krčí poslední planeta (chytře umístěná v dalekém cípu sektoru, zcela mimo dosavadní území). Vyzývám je ke kapitulaci. Ale oni si prostě nedají říct, jejich fanatický rozum nedokáže v tento okamžik racionálně přemýšlet. Moje armády obsazují i poslední z jejich planet.

Galaktická válka je u konce. Moje mysl, ač kybernetická, uměle vyrobená, zažívá podobné pocity štěstí, jako mysl miliard lidí v této části vesmíru. Vyhráli jsme. Jedno z nejkrvavějších období lidské historie je u konce. Nastává čas míru blahobytu a pro všechny rasy."

Tahle hra je doslova prošpikována animacemi. Jejich kvalita je vskutku nevalná, přesto jsou však nezbytnou součástí IG. Bez nich by to prostě nebylo ono. Jsou dokonalým doplňkem celého epického příběhu (a že to skutečně je epos, to si potvrdíte právě na konci, kdy se v konečně animaci zjeví nápis "The End") a radím vám, pokud budete IG někdy hrát, alespoň poprvé je nepřeskakujte. Jinak bude váš zážitek mnohem chudší.

Maďaři nás prostě zase jednou dokázali, že vesmírné strategie oni dělat umějí.

Nebo radši vynalezneme nějakou stanici? Ale kdež! Vždyť už je máme všechny vynalezené! :)Tak tohle je můstek. Váš můstek. Skoro jako na Enterprise :).

Vytvoření letky trvá je chvilku, její vybavení již poněkud déle.Probíhající obkličování Darkslanského území.
Diskuze (12) Další článek: Série Myth pokračuje třetím dílem

Témata článku: , , , , , , , , , ,