Need for Speed: Hot Pursuit 2 pro PlayStation 2 - recenze

Jedna z největších a nejpopulárnějších sérií závodních her se po letech vrací. Zatímco na PC se dá nad tímto skákat radostí, konkurencí zmlsaným konzolovým hráčům by jen tohle stačit nemuselo. Ale bude, protože NFS se tímto dílem vrací především do formy. A to už přinejmenším za pozornost stojí.
Need for Speed: Hot Pursuit 2 pro PlayStation 2 - recenze

Multiplayer: 2 hráči
Paměťová karta: minimálně 135 kB
Analogové ovládání: všechny tlačítka
Externí podpora: Logitech Driving Force
Vibrace: ano
Výrobce: Black Box Games
Vydavatel: Electronic Arts
Homepage: http://www.ea.com/eagames/official/nfs_hotpursuit2

3DO. Když si pozorně prohlédnete vzpomínky na videoherní oblohu konce první poloviny 90.let najdete tam kromě jasně zářících sluncí Segy a Nintenda i poměrně vzácný astronomický jev. Supernovu. 3DO, konzoli s níž se pokusil místo na trhu urvat Panasonic. Konzoli, která svým způsobem v řadě věcí předběhla svou dobu, nakrátko výrazně zazářila a pak vyhasla. Zůstalo pár nostalgických vzpomínek, volné místo na trhu a Need for Speed. Na svou dobu revoluční závodní hra, disponující bezprecedentní grafikou, prezentací, stylem i věrohodností ovládání. A navzdory tomu, že popularita 3DO upadala, věhlas NFS rostl a rostl. Postupně se hra dočkala převodu jak na PC, tak i na všechny nastupující konzole nové generace, kde si ovšem v nabité konkurenci nikdy nezískala takový respekt jako na 3DO nebo právě na PC, kde se jako jedna z mála konzolových her stala tou nejoblíbenější ve svém žánru. Dnes je NFS pojem a komerčně úspěšná pětidílná série, která ovšem dosáhla vrcholu svým třetím dílem, který vyšel pod názvem NFS: Hot Pursuit původně na PS a který je nejlepším dílem možná jednoduše proto, že vyšel v době před Gran Turismem, které změnilo žánr možná ještě výrazněji, než kdysi NFS. Právě úspěch GT totiž patrně svedl následující dva díly na scestí ne zrovna optimálních kompromisů a změn, díky kterým se jim laťku nastavenou třetím dílem přeskočit nepodařilo.

Co bylo, bylo. Trhu nám vládnou konzole další generace a úspěch her jako Burnout či Project Gotham Racing dokázal, že navzdory vládě série GT lidičky stále nepřestalo bavit dělat v autech i trochu více adrenalinovější věci než jen pilovat jízdu na kruzích k dokonalosti. EA tak dostávají do rukou zcela regulérní příležitost dostat i na konzolích NFS tam, kam patří. Na špici pelotonu těch, co poslušně nekrouží v uctivé vzdálenosti za GT3 na okruzích, ale bez ohledu dovádějí na běžných silnicích. A návrat ke kořenům patrný už z názvu NFS: Hot Pursuit 2 je bez debat vykročením tím správným směrem. Naštěstí nezůstalo jen u něho.

Předně pokud jste tak ještě neudělali, tak teď hned zapomeňte na realismus a jakoukoliv podobnost s GT3 (klasickou závodní hrou jinak řečeno). NFS: HP2 je už opětovně konečně někde jinde. Tělem i duší. Tělo je dokonale uzpůsobeno arkádovému ladění hry. Soundtrack je tentokrát zcela mimořádně nadupaný (všechny songy jsou samozřejmě licencované, ale žádné známější kapely nečekejte) a byť se tvrdší rock nemusí líbit každému, ke hře se stoprocentně hodí. Grafika je pestrobarevná a tematicky poplatná žánru. Prostředí tratí je poměrně exotické, daleko od té uniformní šedi, přítomné u klasických závodních her a je z něj poměrně jasně patrná inspirace především prvními díly série (hlavně trojkou), ale i Ridge Racerem (obzvláště jeden okruh jako by mu z oka vypadl) a SSX. Jejich charakteristika je dále dotvářena několika výraznějšími dominantami (požár v lese, tornádo, obří "lanový" most...), ale především obrovským množstvím více či méně užitečných zkratek, jejichž zvládnutí je v pozdějších částech hry klíčové. Nadupaná licencovaná žihadla, jimiž se po nich budete prohánět, jsou na arkádu velmi detailně vymodelovány a díky solidně zvládnutému enviromental mappingu a výbornému nasvícení vypadají zatraceně dobře. Přidejte si další špičkové grafické efekty (díky nimž především je PS2 verze tou nejlépe vypadající v rámci konzolí) jako dokonale udělaný volumetrický kouř či mlhu, krásné sluneční efekty nebo zpomalené matrixovské opakovačky alá Burnout a máte skvěle vypadající hru. Výsledný dojem z grafiky kazí jen místy nepříliš povedené textury a především framerate, kterému přeci jen k (na PS2) standardním 50 fps nějaký ten snímek chybí, díky čemuž NFS: HP2 v tomto ohledu o krok zaostává za konkurenčním Burnoutem 2. Naštěstí nižší neznamená v tomto případě nestabilní a tak díky tomu zůstala duše netknuta, takže není co řešit.

Duše v tomto případě znamená hratelnost a jeden z jejích základních prvků, ovládání. To je vcelku tradičním, pro sérii typickým kompromisem mezi realismem a arkádovostí, přičemž z větší části se kloní právě k ní. Výsledek pak nebude pro někoho možná příliš optimální, protože ovládání tak není ani realistické ani arkádové, nicméně díky tomu se NFS: HP2 ovládá na volantu o poznání lépe než třeba zmiňovaný čistě arkádový Burnout 2, kde udělat řízený smyk či vyrovnat auto není taková slast jako tady. Jsme-li u podpory volantu, musím si ale povzdechnout nad úrovní podpory feedbacku, která tu sice jak ve formě vibrací tak ve formě odporu je, ovšem je tu spíš jen tak, aby se neřeklo. Jinak je ale ovládání na volantu zvládnuto na arkádu skvěle Na joypadu může sice zpočátku nezvykle vysoký grip auta působit menší potíže, ale nejde o nic, na co byste si po chvíli nezvykli, byť i tak vám možná bude dynamičnost ovládání z Burnoutu chybět. Kde vám zcela určitě nic chybět nebude je výběr aut, která se vám postupně v průběhu hry dostanou pod ruku. Těch zhruba 30 licencovaných aut sice není nějak ohromující množství, ale tady se hraje nikoliv na kvantitu ale na kvalitu a většina z toho, za jehož volant se posadíte patří v rámci osobáků (dá-li se jim tak ještě říkat) k absolutní výkonnostní i cenové špičce. Už samotná možnost projet se s takovými nadupanými krasavci jako Lamborgini Diablo, MC Laren F1 či Ferari 360 Spider je lákavá sama o sobě, obzvláště s přihlédnutím k tomu, že v jiné hře, natož v reálu, se s nimi neprojedete. Automobilové fetišisty destruktivnější povahy by mohla ještě více vybudit skutečnost, že se dají všichni ti krasavci zničit, ale to není tak úplně pravda. Vlastně to není skoro vůbec pravda; model poškození tu sice je, ale na velmi primitivní úrovni, takže zničit v tomto případě znamená jen poškrábat lak a prosklít prosklitelné, což je v porovnání se spektakulárními bouračkami z Burnoutu trochu málo. Kde ale NFS: HP2 boduje naplno je vlastní struktura hry, tvořená mimo klasické jednorázové rychlé závody a jim podobné především dvěma hlavními módy. Prvním z nich je World Championship, klasika ovšem jen názvem. Jeho vlastní náplň je složena z 30 stromovitě a nelineárně uspořádaných podniků, z nichž každý je obsahově ovšem trochu jiný (jízda na čas, vyřazovací závod, turnaj složený z několika závodů...). Dílčí vítězství (a kumulování akčních bodů za různé dramatické okamžiky) vám pak zpřístupňují nejen další větev pokročilejších závodů, ale zároveň vám odemykají auta i tratě do vedlejších módů. Inovativní, nápadité a motivující. Druhý hlavní mód je pak strukturálně to samé, s jedním drobným rozdílem. Poslední díl série se totiž nejmenuje Hot Pursuit jen tak pro nic za nic a tak tím drobným rozdílem samozřejmě není nic jiného, než jízda za asistence vyřvávajících majáčků policie, neváhající k vašemu "zabustnutí" nasadit helikoptéry vybavené bombami či v horším případě naváděnými střelami. A závody s takovýmto doprovodem, to už je panečku celkem pěkný mazec, umocňující vše na druhou dramatičností a rezervní injekcí adrenalinu. Možná se to někomu může zdát přeci už jen trochu příliš, ale jízda ve Ferari 360 kličkujícím mezi plným provozem, policejními korvetami a padajícími bombičkami za doprovodu pořádného rokecu prostě má hodně do sebe.

Přes nápaditost, originální strukturu hry i přes různorodost jednotlivých závodů, zůstává problémem hry po čase mírný stereotyp, přivádějící na mejdánek sestřičku nudu. Prostředí tratí je relativně málo a tratě samotné pak jsou jinak větvenou variací jedné. Jejich výstavba je poněkud fádní, nevyžadují rozdílný přístup a sami sobě nepředstavují příliš velkou výzvu vašeho jezdeckého umu; ostatně než o jeho pilování jsou spíš o hledání zkratek. Ideální by byla kombinace obojího. Získávaná auta se liší většinou pouze rychlostí a tak důvod pro těšení se na jízdu v nich má pouze očko, případně nadržený fetišista uvnitř vás. Replaye vypadají skvěle, ale už první díl nabízel mnohem víc různorodějších kamer, než tento, což je vzhledem k jejich vizuální kvalitě trochu škoda. Při vzpomínce na první dva díly by se taky dalo vzdychnout nad absencí skvělých videí prezentujících jednotlivá auta (na DVD by se určitě bez problémů vměstnaly). Vzdych:). A konečně čistě subjektivně, navzdory adrenalinovému Hot Pursuit mi tu tak nějak chybí ta dynamika, agresivita a šťáva z Burnoutu, kterého NFS: HP2 místy nepokrytě vykrádá (dokonce mu svým způsobem autoři složili i poklonu...stačí stisknout tuším R2 a...je tu burnout). Na druhou stranu série NFS si to může dovolit, udělala už toho pro žánr dost.

Světlé stránky hry
  • nápadité a variabilní hlavní herní módy
  • tradičně výborná prezentace
  • nadupaný soundtrack
  • návrat ke kořenům
Temné stránky hry
  • po čase trochu nuda
  • málo prostředí
  • framerate není optimální

Jste-li fanouškem série, není co řešit. Jde o pravděpodobně nejlepší díl série. Díky růžovým brýlím bez problémů přehlédnete těch pár drobných škrábanců způsobených objetím karosérie klíčky kritiky a špunty v uších zvuk občasného drhnutí motoru nepropustí. Nejste-li fanoušky série a rádi přičichnete i k jinému fetiši než GT3 a spol., berte přinejmenším v potaz, jde o dokonalý balzám na pocuchané nervy z vypjatých závodů a jediným důvodem proč jej v případě potřeby nekoupit je Burnout 2. A neříkají-li vám podobné hry absolutně nic, můžete si pogratulovat. Jednak za to, že jste se dočetli až sem a druhak za to, že nemáte co řešit a nápovědu nepotřebujete.

Grafika: 8/10
Hudba: 9/10
Zvuky: 8/10
Hratelnost: 8/10

NFS se vrací a vrací se ve formě svých nejlepších let. Bylo na čase.

Celkové hodnocení: 8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Vybrali jsme nejlepší PC hry pod stromeček

Vybrali jsme nejlepší PC hry pod strom…

Toto je deset her, které byste rozhodně neměli při hraní na počítači vynechat.

18.  11.  2017 | | 12 N/A
Need for Speed Payback: nedostatečně rychle a zběsile (recenze)

Need for Speed Payback: nedostatečně r…

Po menší přestávce jsme se konečně dočkali dalšího dílu série Need for Speed. Prospěla závodům pauza stejně, jako novému asasínovi? To se dozvíte z naší recenze.

12.  11.  2017 | | 17 N/A
Na PS Store startuje nová akce, najdete tam spoustu her pod tři stovky

Na PS Store startuje nová akce, najdet…

Chcete si doplnit svou digitální knihovničku konzole Playstation o pár parádních pecek? V obchodě máte skvělou akci.

16.  11.  2017 | | 4 N/A
Testovali jsme Xbox One X: jde o nejvýkonnější konzoli na trhu?

Testovali jsme Xbox One X: jde o nejvý…

Tak je to konečně tady. Vyšel Xbox One X, nejvýkonnější konzole na trhu a dlouho opěvovaný klenot Microsoftu. Je to opravdu dobrá herní mašina nebo přeceněný favorit?

17.  11.  2017 | | 16 N/A
Fanoušci přinutili EA ke změně, Star Wars Battlefront 2 bude lepší

Fanoušci přinutili EA ke změně, Star W…

Velká vlna nevole od fanoušků Battlefrontu podle všeho padla na úrodnou půdu. EA chystá změny.

18.  11.  2017 | | 2 N/A
Městská akce Watch Dogs je na PC zdarma, stahujte!

Městská akce Watch Dogs je na PC zdarm…

Pokud jste ještě nedali prvním dílu této série šanci, nyní už nemáte žádný důvod akci nevyzkoušet.

7.  11.  2017 | | 2 N/A
Microsoft rozjíždí časově omezenou nabídku bundlů konzole Xbox One S

Microsoft rozjíždí časově omezenou nab…

Slevová mánie začíná.

12.  11.  2017 |
Cosplay: Když se z holek stávají vysněné krásky z videoher

Cosplay: Když se z holek stávají vysně…

Svět videoher se již dávno vymanil ze svého virtuálního rámce a čím dál tím více se prolíná s naším reálným životem a to v mnoha ohledech. Je ve vzájemném propojení s literaturou, filmovou či hudební tvorbou a ovlivňuje též intersociální vztahy. Jedním z pozoruhodných fenoménů v tomto ohledu je stále populárnější cosplay.

9.  11.  2017 | | 31 N/A