Nejlepší hry roku 2008 - část druhá

Země provedla další otočku kolem Slunce a my nabízíme přehled nejlepších skvostů, kterým jste v uplynulém roce věnovali dlouhé hodiny.
Kapitoly článku

Blíží se konec roku a s ním spojené obvyklé poohlédnutí se za hrami, které se na hráče vyvalily. A protože od víkendu budete moci hlasovat i vy v anketě o nejlepší hru roku 2008, představíme širší pole kandidátů. I když je škatulkování občas náročná záležitost, rozhodli jsme se vzít hry podle žánrů, první část pak naleznete zde.

Patapon

Březen, Sega, recenze (9/10)

Loni v létě to byli Elite Beat Agents, kvůli kterým jsem si nakonec pořídil vlastní Nintendo DS – je ironií, že je to opět rytmická hra, kvůli které přemýšlím o pořízení druhého handheldu, PSP. Ale nenechejte se odradit, v Pataponu se skrývá mnohem víc, než jste mohli najít v EBA.

 

Jak to jen říct, aby to nevyznělo jako nejohranější recenzentské klišé? Patapon je prostě must-have titul, dokonce do té míry, že vás může donutit ke koupi PSP. A neuděláte chybu. Dostanete po kvantitativní stránce překvapivě komplexní hru, něco kolem třicítky misí, několik miniher a lekci hudebního (rytmického) vnímání. Patapon si ale zamilujete pro jeho kvality: stylovou grafiku, fantastickou, byť přinejmenším hodně osobitou hudební stránku, vyváženou hratelnost a spoustu roztomilých a svým způsobem geniálních nápadů. Tady nezbývá nic jiného než tleskat. Tlesk-tlesk-plácplác-tlesk.

World of Goo

Říjen, 2D Boy, recenze (8/10)

Léta páně 2005 se na freeware poli objevil nenápadný počin z dílny Experimental Gameplay jménem Tower of Goo. Cílem hráče zde bylo doslova postavit věž až do nebe, a to z roztomilých černých kuliček, jež bylo třeba vzájemně spojovat a utvářet tak konstrukci stavby. Přestože se jednalo o vysoce nadprůměrné dílo, častokrát mu byl vytýkán fakt, že k dispozici je jen několik desítek kuliček, po jejichž vyčerpání je konec.

art2.jpg

Buďto si zdarma stáhnete demoverzi nebo si hru rovnou koupíte. Nicméně doporučila bych vám spíše první variantu, neboť World of Goo je i přes své přednosti přeci jen značně hardcore záležitostí, která se nemusí líbit každému. Cena plné verze je stanovena na 29.99 USD. Pokud máte rádi originální věci a nebojíte se inovace, právě jste našli svůj splněný sen. Ovšem jestli jste spíše konzervativního rázu, WoG vám moc nesedne.

Echochrome

Červenec, Sony, recenze (9/10)

Už v roce 1934 švédský umělec Oscar Reutersvärd nakreslil trojúhelník, později nazvaný po někom úplně jiném Penrosův. Trojúhelník, podobně jako spousta dalších Reutersvärdových obrazů, byl parádní – ale jen na papíře. Ve skutečnosti by takový objekt nikdy nemohl existovat; naše oko jej vnímá jako prostorové těleso, ovšem ve skutečnosti není způsob, jak dostat takové těleso z papíru do prostoru.

VIDEO: 800 'Echochrome - dalších 1000 úrovní'

Trochu diskutabilní je zábavnost Echochrome na PS3 – jistě, hra je to stejná, navíc obohacená o novinky z komunity, nicméně osobně mi svým principem tahle hříčka sedí právě na PSP, kde je několikaminutové řešení „jednoduše-složitých“ puzzlů ideálním zpestřením na cesty, dovolenou a cokoli, u čeho máte svoje PSP. Takže pokud se vám bude chtít v horkém létu přemýšlet, už víte u čeho.

Locoroco 2

Prosinec, Sony, recenze (9/10)

LocoRoco je opravdu pouze jednou z mála her, které vyšly čistě pro handheld Sony PSP. Je to tak trochu škoda, protože hry určené pouze pro PSP vždy překypovaly obrovskou kvalitou. Vzpomeňme si například na úžasný God of War: Chains of Olympus, dechberoucí Crisis Core: Final Fantasy VII, rytmický Patapon (jehož druhý díl se mimochodem také chystá) nebo právě ono ublemcané LocoRoco.

art.jpg

LocoRoco 2 je unikátní počin. K principům prvního dílu nabaluje několik nových nápadů okořeňujících hratelnost a hráčům, kteří mají rádi výzvy, určitě nabídne mnoho hodin zábavy. Avšak pro ty, kteří hry hrají stylem "rychle to projet a dostat se na konec" nevydrží příliš dlouho. A to je škoda.

Banjo and Kazooie: Nuts and Bolts

Prosinec, Rare, recenze (8/10)

Bylo nebylo, žil byl jeden obtloustlý medvěd Banjo se svým kamarádem ptákem Kazooie. Spokojeně si užívali klidu po poražení zákeřné čarodějnice Gruntildy a vesele lenivěli. Ano, přesně ti Banjo a Kazooie, které většina hráčů ani nepamatuje, protože nepočítaje handheldy už tomu bude přes osm let, co světlo světa spatřil poslední díl plošinovky s atletickým medvědem nesoucím v batohu ptáka Kazooie. Je načase zase jej zase prohnat, ať nežere pořád pizzu a nehraje hry, z čehož se pochopitelně tloustne.

banjo_03.jpgbanjo_04.jpg

Zbytek hry je pro oko příjemný, vaše uši si také nemohou stěžovat a ruce budou s radostí ovládat celý ten ztřeštěný vozidlový park, který si jednoduše vytvoříte. Pokud máte rádi tvořivé hry, právě jste narazili na jednu z nejlepších her vašeho života. A pokud ne? Stále je Banjo a Kazooie dostatečně povedenou hrou pro všechny.

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,