Nesmíte minout: Nejlepší hry roku 2021 podle Radka Wunderlicha

V letošním roce se na herní scéně objevilo několik titulů, které stojí za to si koupit a zahrát. Musím však podotknout, že nemám odehrané všechny áčkové hry roku 2021, například Far Cry 6 na mě stále čeká, abych Espositovi přišel nakopat zadek.  Následujících pět titulů, které jsem sám prošel, se mi ovšem tak zalíbilo, že jsem si řekl, že právě o těch musím do mého článku napsat. Jakožto konzolový hráč jsem všechny uvedené hry odehrál na Playstation 5 a tudíž mé zkušenosti z hraní vychází pouze z verzí pro tuto platformu. 

Hitman 3

Hned v lednu pro nás IO Interactive nachystal třetí díl z nové trilogie holohlavého zabijáka Hitmana. I když mě v předchozích dvou titulech pár věcí naštvalo, pořád si stojím za tím, že se jednalo o velice slušné, nadprůměrné hry s takřka nevyčerpatelnými možnostmi plnění misí. U Hitmana 3 tomu nebylo jinak.

Jako Agent 47 máte znovu za cíl zlikvidovat po světě několik osob vámi vybraným způsobem a hra vás se svými mnoha výzvami neustále láká ke znovuhratelnosti, která zde opět funguje perfektně. Za pochvalu určitě stojí také ray tracing i celková grafika, která je pastvou pro oči. Béčkový špionážní příběh je podáván v bondovském stylu s tou správnou elegancí, která prostě pasuje do Hitmanova světa plného intrik a machinací.

V kůži vraha navštívíte krásné lokace.

Velkou škodou i nadále zůstává krátká herní doba o celkem 6 misích. Nutno však dodat, že každá z nich je naprosto unikátně navržená a způsobů, jak ji dokončit, je zde skutečně hodně.

Je libo svůj cíl odpálit, utopit nebo ho prostě hezky postaru uškrtit strunou? Žádný problém, dokončit každičkou misi můžete jakkoli s jiným výsledkem a titul tedy stejně jako předešlé díly lze rozličnými postupy odehrát vícekrát. Primárně Hitman vždycky byl, je a bude zamýšlen jako poctivá stealth akce, ale na své si tu dokáží přijít taktéž fanoušci svižnějších žánrů.

Resident Evil: Village

Pár měsíců po Hitmanovi se na trh dostal dlouho očekávaný osmý díl survival-hororové série Resident Evil, tentokrát s podtitulem Village. K této značce mám velmi blízký vztah, jelikož jsem odehrál všechny její plnohodnotné díly. Když v roce 2017 vyšel po nepříliš zdařilé šestce Resident Evil VII se svým novým first-person pohledem a návratem k hororovým kořenům legendární jedničky, byl jsem úplně nadšený.

Sázka tvůrců na starou děsivost a odchýlení od akčnosti, na kterou jsme byli zvyklí od čtvrtého dílu, se opravdu vyplatila a hra opět působila stejně temně, záhadně a hrůzostrašně jako na začátku. K tomu připočtěme plynulou hratelnost s parádním ozvučením a dostali jsme jednu z nejlepších her roku. Není divu, že od osmičky jsem čekal minimálně stejně fantastický zážitek. Už od prvního traileru jsem v kalendáři odpočítával dny do vydání a víte co? Stálo to za to, Village je další peckou!

Všechno je zde stejně jako v případě sedmého dílu postavené na atmosféře a zapeklitém příběhu. Opět v kůži Ethana Winterse čelíte dalšímu strachu tentokrát v odlehlé vesnici kdesi ve východní Evropě, nad kterou bdí jakýsi starodávný hrad připomínající Drákulův.

Čekají vás příběhové orgie.

Po grafické stránce není hra nijak převratná a ani se výrazně neodlišuje od svého předchůdce. Hratelnost a zažité mechaniky zůstávají v zásadě stejné jako v sedmičce.

Ovšem díky většímu důrazu na více druhů nepřátel a zbraní se hra stává oproti sedmičce mnohem akčnější. Ne však tak jako v případě šestky. Na rozdíl od ní tu je totiž pořád velmi dobře znát, že hrajete survivalovku s nedostatkem munice a surovin, což vám Village častokrát dokáže připomenout náročnými pasážemi. Osmý RE je pro mě tedy rozhodně stejně kvalitním dílem jako byla sedmička a nemůže ujít pozornosti žádného milovníka série ani survival žánru. Doporučil bych ale nejdříve odehrát alespoň předešlý díl kvůli příběhové návaznosti.

Mass Effect: Legendary Edition

Krátce po Resident Evilu dorazil na trh kompletní remaster všech tří původních dílů ze sci-fi eposu Mass Effect. BioWare oblékl textury, stínování, modely, vizuální efekty a mnoho dalšího do moderního grafického kabátku, přičemž odvedl vážně hodně dobrou práci. Nechybí ani ostřejší rozlišení a vyšší FPS. Ti, co jsou snad rozmazlení moderním herním vizuálem, ocení legendární edici ME stejně jako srdcaři, kteří byli zvyklí na původní grafiku.

Kromě vylepšeného vzhledu prošla největší změnou hratelnosti jednička, kde nyní souboje už nejsou tak náročné a přestřelky s nepřáteli se mnohem lépe ovládají. Skalní fanoušci původních verzí by však mohli namítnout, že právě obtížný boj byl jedním z kouzel prvního dílu.

Mass Effect je stále solidní konkurencí moderních RPG. 

Osobně jsem také vždycky zastáncem větších výzev, ale pravdou je, že hra se teď otevřela mnohem širší části hráčské komunity, takže si nemyslím, že by šlo o mínus.

Mass Effect šel zkrátka s dobou a nádherný kvalitní příběh, všechen dodatečný obsah, balíčky, zbraně a zbroje, které Legendary edition obsahuje, vystačí na desítky hodin zábavy, kterou si musí užít každý sci-fi nadšenec, jenž hledá opravdový RPG klenot tohoto žánru. I v roce 2021 ME stále dokazuje, jak zůstává nepřekonatelný ve své originalitě, prvcích a stylu vyprávění. Tak vzhůru na Normandii a pak až ke hvězdám.

Deathloop

O tom, že hry dokáží být nanejvýš umělecké, je dobře známo. Tvůrci se nás mnohdy snaží skrze unikátní herní možnosti úplně vtáhnout do dějství a nechat nás zapomenout na realitu. Právě v tom je Arkane Studios z mého pohledu velice úspěšné.

S několikaletou přestávkou v ústraní po špičkové sérii Dishonored a Prey nám v září naservírovalo nový originální titul mísící ty nejlepší prvky z obou her dohromady. Deathloop je skvělou idealistickou záležitostí, která vyčnívá na povrch mezi ostatními hrami tohoto roku.

Svěží FPS akce kombinující to nejlepší z Prey a Dishonored.

Ryzí first-person akce hráče vtahuje do šedesátých let, kde se ujmete role Colta Vahna, který se každé ráno probouzí na pláži, přičemž přichází na to, že se stále jedná o jeden a ten samý den. Velice brzy se ukáže, že Colt se nachází na ostrově, jenž ovládá osm mocných vůdců, které je třeba zneškodnit.

Jádro titulu je postaveno na tom, že zabít těchto osm cílů je třeba stihnout do 24 hodin. Poté se celý den znovu opakuje a Colt se opět probouzí na pláži. Jedná se o něco, co nám na herní scéně dosud nebylo moc nabídnuto – hra vás skrze jednotlivé dny v žádném případě nevede za ručičku a otevírá vám kompletně celý svět k exploraci dle vašeho uvážení a znalostí získaných z předchozího dne. Proto je Deathloop tak návakový a zábavný. Navíc je každý cíl zcela unikátní, a tak budete muset různě taktizovat a přemýšlet, jak jej sprovodit ze světa. Nápaditý příběh se skvělým gunplayem prostě neomrzí. Deathloop na seznamu top her 2021 rozhodně nesmí chybět.

Marvel's Guardians of the Galaxy

Pro mě asi největší překvapení tohoto roku byla skvělá komiksová jízda Marvel´s Guardians of the Galaxy od Eidos Montreal, od které se po nepříliš vydařených Marvel´s Avengers moc nečekalo. Opak je však pravdou. Strážci Galaxie jsou výborným akčním titulem se zajímavým příběhem a jedinečnými souboji.

Hra je přitom čistě lineární, i když se tu nabízí pasáže, kde se rozhoduje z několika možností, na jakou stranu se přiklonit, nebo jak dál postupovat, ale dopady na příběh nejsou v zásadě zase tak velké a důsledky voleb se promítnou zejména ve vztazích postav k hlavnímu hrdinovi nebo v trošičku jinak odehrané části. Jste Peter Quill AKA Star-Lord, který vede tým dobře známých postav: Rocketa, Groota, Gamory a Draxe, z nichž každý má své specifické schopnosti a styl boje.

Filmová inspirace se nezapře a soundtrack je naprosto boží – skládá se hlavně z rockových pecek 80. a 90. let. Právě ten dodává celému titulu tu správně zábavnou a komikovou atmosféru.

Komiksový nášup největších individuí v galaxii.

Co se týče soubojů, ty probíhají na jednoduchém principu rozdávání rozkazů svému týmu a používání speciálních schopností, což se po celou hru nemění, mohou tak sice brzy omrzet, na druhou stranu jsou však udělané plynule, vtipně a doplňují je skvělé hlášky. Strážci nám skvěle ukázali, že je stále možné vytvořit excelentní lineární zážitek s jednoduchými mechanismy bez zbytečných mikrotransakcí nebo jiných komerčních vložek.

Letos jsem stíhal krok s áčkovými novinkami, které stálo za to si zahrát. I když jich nebylo mnoho a zažili jsme jistě i silnější ročníky, pořád věřím, že herní scéna měla co nabídnout a vyprodukovala tituly, jenž se hned zařadily na seznam nezapomenutelných zážitků. Stále mě čeká ještě plno jiných her, která si musím zahrát a vychutnat. To je důkaz různorodých dobrodružství, které nám virtuální svět každoročně tak dokonale dokáže naservírovat.