PC

Nezapomenutelný Star Trek

Star Trek: The Next Generation "A Final Unity" je rozhodně jednou z nejlepších Star Trek her, které se kdy urodily. Výborná adventura s úchvatným, originálním příběhem a neméně výborným provedením po všech stránkách. Každý pravověrný Trekkie, který by o ní snad ještě nestačil nezavadit, by to teď měl rychle napravit.
Star Trek: The Next Generation "A Final Unity" je rozhodně jednou z nejlepších Star Trek her, které se kdy urodily. Výborná adventura s úchvatným, originálním příběhem a neméně výborným provedením po všech stránkách. Každý pravověrný Trekkie, který by o ní snad ještě nestačil nezavadit, by to teď měl rychle napravit.

"...To Explore Strange New Worlds, To Seek Out New Civilizations, To Boldly Go Where No One Has Gone Before..."
Překrásný svět stvořený Genem Roddenberrym se na nás valí ze všech stran - TV, gamesy, knihy (a jiné zdroje). Někdy jsou to tzv. "odpadní produkty", jindy to ovšem mohou být věci, které pojí Roddenberryho genialitu s nějakým novým omračujícím prvkem, čímž vzniká kousek kvalitativně vysoce převyšující minimálně nadprůměr. A tím je mimo jiné i PC gamesa Star Trek: The Next Generation - A Final Unity.

Co že je zde tím omračujícím prvkem? Podle mého neskromného soudu je to jednoduše samotné zpracování a příběh. A Final Unity je klasická point-and-click adventura. Sbíráte nástroje a používáte je na jiné nástroje (stará známá metoda všeho na všechno) k získání informací či dalších artefaktů. Mluvíte s postavami a vědomosti takto získané pak používáte k rozhovorům s jinými postavami. Řešíte pucly a artefakty tím získané používáte opět jako nástroje. Neustále dokola.

Star Trek: A Final UnityStar Trek: A Final Unity

Z předchozího by se některým mohlo zdát, že adventury jsou vlastně nesmírně ubíjející nuda. Jenže je tomu právě naopak! Neustále narážíte na něco nového, zkoumáte, kalkulujete, využíváte, mluvíte, zpracováváte. Pořád se něco děje.

Příběh a ovládání
Do Federačního prostoru vnikne malá garidianská průzkumná loď. Jejich vztahy s Federací nejsou zrovna v teplotách nad nulou, spíše se orientují na Romulaskou říši (o čemž tak trochu vypovídá i jejich vzhled a technika). Docela náhodou se kolem potuluje zrovinka Enterprise 1701-D, dokonce s kompletní posádkou… Na palubě malé garidianské loďky jsou tři uprchlíci - archeologové, žádající o politický azyl. Ještě než stačí kapitán rozhodnout, před Enterprise se odmaskuje monumentální Garidianský Warbird... a vy začínáte hrát.

Nejdříve tedy musíte vyřešit Garidianský problém. Dle zvolené obtížnosti (Praporčík, Poručík, Kapitán) se bude odvíjet protivníkovo chování - někdy půjde vyřešit spor bez jediného zasyčení faseru, jindy budete muset pálit torpéda a žhavit fasery jako diví.

Pro své dovádivé manévry máte k dispozici celičkou U.S.S Enterprise 1701-D. Od majáčku můstku po to nejpidiďovatější smítko na nejspodnější palubě. To vše je vaše a můžete si s tím dělat téměř co chcete, je možná dokonce i autodestrukce!

Star Trek: A Final UnityStar Trek: A Final Unity

Základní výhled vám poskytuje můstek, jsou zde všichni vyšší důstojníci - můžete se jich ptát na rady a připomínky, jindy, třeba při skončení rozhovoru s nějakou cizí osobou, doplní některá fakta a navrhnou další postup. Přes Worfa se můžete dostat do Taktického ovládání. Na kapitánském křesle je přístupná Astronavigace, u Data lodní počítač a všechny jeho přeužitečné databáze. Nalevo jsou dveře do "konferenčního sálku", kde můžete promlouvat s naloděnými hosty. Napravo je turbovýtah, kterým můžete cestovat do strojovny, transportní místnosti nebo na holopalubu. Zvláště na poslední jmenované místo jsem se těšil, bláhově očekávaje možnost navrhování svých vlastních simulací… :-). To samozřejmě nejde, na Holopalubě si totiž můžete pouze přehrát všechna videa, která jste až doposud viděli. Žádná holografie se tedy, alespoň prozatím, nekoná.

Provedení
Grafika AFU je skutečně nádherně kreslená, obrovské interiéry i exteriéry jistě zalahodí každému oku i sluchu adventuristickému. Celá hra je prokládána kratšími animacemi - při startu Enterprise (celkem jsou to asi tři druhy, které ale stejně časem přejdou do stereotypu), při příletu k nějaké dějově důležitější planetě i při dalších příležitostech. Jen s vlastními herci jsou jaksi, nechci je moc urazit, nejsou na tu dobu zas tak špatné, ale… prostě taky animace. Asi by stálo OPRAVDU hodně, natočit to s živým materiálem. Mno, i když nejsou "originální" videa, je alespoň originální hlas. Ano, také jedno z obrovských (hlavních) lákadel AFU - všechny postavy jsou namluveny svými živoucími originály. Všemu řečnění je dokonale rozumět (pokud samozřejmě umíte trochu engliš) a zvuk je poměrně kvalitní - na to, kolik hodin ho tam je (mnoho! :)

Star Trek: A Final UnityStar Trek: A Final Unity

Na svých cestách se dostanete na podivuhodné planety, plné nejrůznějších nebezpečí a nástrah. Promluvíte si s Ferengy, Vulkány i Romulany. Objevíte novou civilizaci, dostanete se, a s vámi celá Federace, do další (velmi drsné) potyčky s Romulany. Ale hlavně, objevíte pozůstatky téměř vymřelého národa Chodaků, který vládl galaxii před tisíci let, a nyní se chce vrátit zpět k moci. K vyřešení celého příběhu vedou neustále kmitající spletité nitky, které vy budete muset rozmotat a ustálit. Příběh je to vpravdě hodný samotného Roddenberryho (který se na něm však, jak jistě všichni víte, již bohužel nemohl podílet, jelikož jest již několik let rozprášen kdesi nad naší modrou planetou).

Při řešení problémů na jednotlivých planetách budete nacházet různé nezbytné předměty. Velmi zajímavé byly například, jak to říct, prostě "zpívající svícny". Podivně krásná hudba kterou vyluzovaly se dala poslouchat jenom tak, pro potěšení ucha. Pak přišly na řadu docela tvrdé pucle, kde jste měli využít právě těchhle svícnů - musel jsem si kvůli tomu nakreslit neuvěřitelně přehledný obrázek, ve kterém by se ani sám pánbů nevyznal. Holt staré dobré časy - úžasně autentická atmosféra, která vás dočista pohltí.

Jindy třebas narazíte na jakéhosi Ochránce, což jest obrovská kamenná socha, bránící vstup do jedné z důležitých lokací, tázající se vás na otázky typu "Kdo jsi?", "Jaký je smysl života?" atd. S ním si dozajista taky docela pěkně, a hlavně velmi dlouho, pokecáte. Některé extrémně vypečené problémy vás můžou stát až několik, přehánějme, hodin - například hledání jedné malinké lokace v (dokonale udělaném) modelu astronavigace. Je sice hezké, že vám, byť docela přehledný, 3D model zobrazí skoro celý známý vesmír a pěkně barevně odliší Federaci nejen od Romulanské říše, ukáže každou soustavičku, vypíše informace o každém větším asteroidu, i Federační stanici, ale, přeci jenom, není to trochu moc, nechat v tom někoho hledat jednu mini-hvězdičku?

Star Trek: A Final UnityStar Trek: A Final Unity

Vesmírné souboje jsou kapitolou samy o sobě. Pokud se setkáte s nepřátelskou lodí, jako že se určitě minimálně dvakrát setkáte, přijde na řadu Worf. Buď můžete předat vedení souboje jemu, nebo se můžete pustit do bitvy sami, a ukázat nájezdníkům, že napadat jen tak zbůhdarma Enterprise 1701-D, potažmo vás, se nikdy a nikomu nevyplácí. Můžete buď zahájit některý z desítek přednastavených manévrů, rozdělených do škatulek jako Obranné, Útočné, Únikové, atd. nebo prostě jen řídit, pálit a vyhýbat se nepřátelským faserům a fotonovým torpédům. Což ovšem není zrovna nejlepší nápad, protože řídit několika málo numerickými klávesami hvězdnou loď velikosti fotbalového hřiště není zrovna pohodová činnost. Atmosféru při boji příhodně doplňuje možnost zvětšit si souboj na polovinu obrazovky a samozřejmě rychlý přístup do strojovny. Není nad litý souboj se dvěma Warbirdy a souběžné přesměrovávání energie z jednoho systému do druhého, či spíše ze všech ostatních systémů do zbraní a štítů. Rozsekání štítu na jednotlivé úseky a převádění energie mezi nimi je samozřejmostí . V případě předem jisté prohry máte autodestrukci hnedle po ruce, nemusíte se tedy strachovat potupy v podobě zajmutí či obsazení Enterprise.

Závěr
Nezbývá než zopakovat to, co bylo řečeno v úvodu této vzpomínky. U Star Trek: A Final Unity se budete bavit stejně dobře dnes, jako jste se u téhle adventury bavili před čtyřmi pěti lety. A nepotřebujete k tomu žádná Pentia IV se 256 MB RAM a 50 GB HDD - v klidu vám bude stačit nějaká zašlá 486 od tatíka z práce...
Váš názor Další článek: Command and Conquer - nesmrtelná legenda

Témata článku: , , , , , , , , ,