Nové kolo války konzolí se rozjíždí s příchodem Wii U. Nová konzole od Nintenda opět přináší unikátní herní ovladač.
Kromě toho na GamePadu najdete ještě dvojici stereo reproduktorů, mikrofon, čelní kameru, NFC senzor (zatím ho nic nevyužívá), IR senzor a potenciometr pro regulaci hlasitosti. Co neuvidíte, je akcelerometr, magnetometr a gyroskop, tedy pohybové senzory známé z Wii-motu. Ostatně proto potřebujete u televize Senzor Bar (je součástí balení dražší Premium verze).
GamePad je velmi příjemně ergonomicky tvarovaný a skvěle se drží. Díky nízké hmotnosti nedělají problém ani delší herní seance. Ovšem to kompenzuje dvojice ústupků: vibrační motorky jsou poměrně slabé a hlavně v ovladači se ukrývá pouze velmi slabá baterie, která jej udrží naživu něco kolem 3 hodin a to je dost málo.
GamePad je naprosto úžasným ovladačem, který nabízí obrovský kreativní prostor pro vývojáře
Jistě, v balení najdete speciální napájecí adaptér jen pro GamePad (má stejný konektor jak 3DS a DS Lite), ovšem hraní s kabelem je přeci jen otrava. Zvlášť, pokud budete ovladačem víc zběsile máchat a točit.
Unikátní herní zážitek
Pokud však tohle pomineme, je GamePad naprosto úžasným ovladačem, který nabízí obrovský kreativní prostor pro vývojáře. Na první pohled sice nevypadá GamePad tak revolučně jako Wii-mote, ale stačí si zahrát pár her (ideálně Nintendo Land) a pochopíte jeho krásy. Další obrazová plocha ve vašich rukách výrazně hraní obzvláštňuje a Wii U vám nabídne herní zážitek, jaký žádná jiná konzole současnosti ne.
Tím nejjednodušším použitím displeje je možnost pokračovat ve hraní na GamePadu, zatímco se někdo jiný chce dívat na televizi. Hrou, která tohle umožňuje, je například New Super Mario Bros. Wii U. V jiných hrách, třeba ZombieU, rozšiřuje GamePad herní plochu. Vidíte tu mapu a inventář, displej se dá použít i jako hledí odstřelovačky. Mimochodem, z ovladače se i line hlas z vysílačky, už jen tohle skvěle zlepšuje atmosféru. V dalších hrách zase může hrát jeden hráč na GamePadu, zatímco další 4 díky ovladačům z Wii na televizi. Ideálním příkladem je zmíněný Nintendo Land. V minihře Mario Chase 4 hráči nahánějí na televizi hráče pátého, který hraje ovšem na GamePadu a vidí celou mapu s pohybem ostatních. Víc se pochopitelně dozvíte v recenzích jednotlivých titulů.
Důležitá poznámka: v GamePadu není žádné CPU, ani nic podobného. Pro hraní tak vždy musíte mít zapnutou konzoli, ze které se streamuje obraz do GamePadu (bezdrátový přenos na bázi IEEE 802.11n). Přenos funguje v rámci jedné místnosti zhruba v 6m okruhu. Při dalších vzdálenostech dochází ke ztrátě signálu. Jak už jsem zmínil, ppro hraní některých her vám stačí samotný GamePad a nemusíte ani zapínat televizi. Ostatně GamePad vám stačí i pro ovládání základních služeb.
Vítejte v Miiverse
Po zapnutí konzole a prvotním úvodním nastavení vás přivítá na displeji GamePadu čtvercová síť s ikonkami jak na 3DS, ovšem na televizi uvidíte novinku – část nové sociální sítě Miiverse. Kolem ikonek aktuálně nejzajímavějších her a aplikací se shromaždují Mii dalších hráčů, nad kterými lze vidět jejich komentáře a případně malůvky. Po spuštění samotné aplikace Miiverse se můžete přidat do komunit sdružených kolem jednotlivých her, přidávat vlastní komentáře, číst zpráv a tak dále. Je to docela šikovné a elegantní.
Ostatně celé uživatelské rozhraní je velmi příjemné a klasicky nintendovsky hravé. Najdete tu poměrně šikovný prohlížeč webových stránek (bohužel nepodporuje Flash), YouTube aplikaci, seznam vašich aktivit, video chat a tak dále. Vše je velmi intuitivní, bohužel zásadním problémem se stává neúnosně dlouhé načítání většiny aplikací a prvků. Je prostě nepřípustné, aby třeba přechod do nastavení trval 15 vteřin. Doufám, že to je jenom softwarový problém, který vyřeší update.
Pokud budete chtít používat Nintendo eShop, kde najdete demoverze, videa a stahovatelné hry, musíte při vytváření svého profilu uvést, že jste z Velké Británie, či podobné země, kde je eShop podporovaný. Nicméně potom funguje i česká platební karta. Nečekejte však, že bude fungovat Netlfix, či podobné video on demand služby.
Když už jsem u multimédií, Wii U nezvládne přehrát DVD a Blu-Ray filmy, ani audio CD, či MP3. Na multimédia konzole prostě není, Wii U slouží primárně jako herní stroj. Stejně jako Wii. Teoreticky se mohou objevit časem nějaké nové aplikace třeba pro přehrávání MP3 skladeb, v současnosti však nic takového není. A ještě jedna poznámka, pro zprovoznění prakticky všech online služeb potřebujete stáhnout masivní update. Na mém připojení trvalo stažení a instalace asi 45 minut.
Slibná budoucnost
Wii U se u nás začalo prodávat minulý pátek 30. listopadu ve dvou základních verzích. Basic pack (cena kolem 8000 Kč) obsahuje bílou konzoli s vnitřní pamětí 8 GB, bílý GamePad, napájecí adaptér a HDMI kabel. V Premium packu (kolem 9000 Kč) najdete černou konzoli s pamětí 32 GB, černý GamePad, napájecí adaptér, HDMI kabel a navíc stojánek na konzoli, stojánek na GamePad, napájecí kolébku na GamePad, Senzor Bar a hru Nintendo Land.
Pokud vás na hrách nejvíce zajímá nablýskaná moderní grafika, tak na Wii U zapomeňte
K dispozici je i limitovaný ZombieU bundle. Pokud budete chtít hrát ve více hráčích, budete si muset ještě dokoupit ovladače z Wii (většina Wii příslušenství je podporována).
Základní otázka, zda koupit, či nekoupit, je ošemetná jako prakticky vždy. Záleží, co od her očekáváte. Pokud je to nablýskaná moderní grafika, tak na Wii U zapomeňte. Jde v podstatě stejně jako u Wii o rodinnou konzoli s unikátním ovládačem, kde si užijete nejvíce zábavy ve více lidech. Zároveň hry jako ZombieU ukazují, že tentokrát by si měli užit své i hardcore hráči.
Pokud vás už klasické hraní nudí a chcete čerstvý herní zážitek, Wii U ho podle mého nabízí. Občas to jsou třeba jen detaily, jako když ve Fifě můžete na ovladači střídat hráče bez pauzování, případně posílat nahrávky ťukáním na hráče na displeji, ovšem je to něco nového a neotřelého a hraní na Wii U mě prostě baví. Teď už jen doufat, že herní tvůrci dokáží z Wii U vytáhnout maximum.
