Nox - je to Diablo II killer nebo nikoliv?

Nox je svět. Nox je svět, v němž žijí společně lidé a Necromanceři, a moc se jim spolu navzájem vyjít nedaří. Necromanceři se začínají vtírat do území, která jim nepatří a je zle. Strach, nejistota, očekávání boje. To je atmosféra, do níž se Nox halí. Vy jste ale zcela mimo toto dění. V klidu si žijete ve svém přístřešku na jiné planetě, koukáte na televizi, manželka vám zrovna připravuje v kuchyni nějakou dobrotu, když v tom to přijde.

Žánr: RPG
Minimum: P200 MHz MMX, 32MB RAM, 300MB HDD, 8x CD-ROM, 2MB grafická karta, Windows 95,98, NT4
3D: Ano
Multiplayer: Ne
Výrobce: Westwood Studios
Distributor:
Electronic Arts

Nox je svět. Nox je svět, v němž žijí společně lidé a Necromanceři, a moc se jim spolu navzájem vyjít nedaří. Necromanceři se začínají vtírat do území, která jim nepatří a je zle. Strach, nejistota, očekávání boje. To je atmosféra, do níž se Nox halí. Vy jste ale zcela mimo toto dění. V klidu si žijete ve svém přístřešku na jiné planetě, koukáte na televizi, manželka vám zrovna připravuje v kuchyni nějakou dobrotu, když v tom to přijde. Začne blbnout obraz. Sakra! Co to? Takový to mohl být pěkný večer. Jdete zkusit praštit do televize, ale nějak to nepomáhá. V tom se ale začne tetelit vzduch a nějaká nadpřirozená síla vás vysaje z příbytku i s polámanou televizí. Než se vzpamatujete, jste vyhozeni na palubu kosmické vzducholodi klasického doutníkového typu s kapitánem na palubě. Ani ho to, že jste se mu při plavbě prostorem nalodil moc nepřekvapí, a rychle se s vámi seznámí. Samozřejmě, že se chcete vrátit zpátky domů. To není problém – stačí, když kapitánovi pomůžete s jedním malým problémem.

Tolik stručný úvod do hry. Po tomto intru se přenesete do světa Nox, kde se budete v roli hrdiny snažit splnit tužby kapitána a tím i vyřešit problematickou situaci místního lidu. Nox jako hra patří žánrově do kategorie RPG. Dnes už i tento žánr můžeme rozdělit ještě dále, a to na typ, který představuje například hra Baldur’s Gate či novější Planescape: Torment, v němž je kladen důraz na volnost v generování postavy, obrovskou interakci s NPC postavami, volný pohyb po mapě, spoustu postranních úkolů a celkovou provázanost hry. Druhý typ RPG hry je taková, kde se až tolik nepovídá a příběhová linie není větvená – spíše rozdělená na řadu dílčích úkolů. Do této skupiny zařadíme i hru Nox. Velice svým pojetím připomíná legendární Diablo, kterému se podobá i v řadě dalších aspektů.

Hra začíná standardně tím, že si volíte svého hrdinu. Jste chlap, kterého vytáhli od televize, ale můžete si alespoň vybrat barvu vlasů, pokožky, kníru, bradky, licousů, trička, kalhot a tenisek. Kůže by měla být samozřejmě modrá, vlasy oranžové a na ostatním až tolik nesejde. V Noxovi si můžete vybrat, zda budete svým založením bojovník, kouzelník či mág. Toť vše. Zádné bonusové body, žádná vlastní možnost doladění nějakých charakterových vlastností. Ale pozor – první zajímavost. V závislosti na tom, jakou postavu si vyberete začínáte hrát hru z poněkud jiné lokality a postupujete zcela jiným způsobem! Samozřejmostí jsou rozličné schopnosti jednotlivých postav – bojovník nemůže kouzlit, mág je slabý fyzicky, kouzelník umí od každého trochu. Bojovník má výhodu zpočátku, mág se stává mocným později, ale stojí to pak za to. Každý typ hrdiny rovněž má některé specifické schopnosti včetně používání některých speciálních zbraní apod.

Vaše působení ve hře začíná krátkým tréninkem, kde se prověří vaše schopnosti, a po zvládnutí úvodní mise jste už posíláni k plnění dalších a dalších úkolů. Hra není zbytečně ukecaná a má tím pádem větší spád, což může být plus pro ty, kdo neradi tráví hodiny čtením dlouhých dialogů. Ovládání hry je v podstatě velice jednoduché, pouze je třeba si na ně chvíli zvykat. Zpočátku jsem šílel, postupem doby jsem je ale dostal do ruky a po proniknutí do filozofie hry jsem jeho zpracování ocenil. Pomocí myši ovládáte svoji postavu a provádíte základní akce. Klávesnice pak slouží k zapínání inventáře, deníku, bestiáře, spouštění kouzel apod. Po chvíli cviku si zvyknete. Snad nejhorší bylo naučit se bojovat s někým, kdo se dokáže celkem mrštně pohybovat, nebo od nějž je třeba rychle uskakovat. Ale jde to a vzhledem ke zpracování vašich nepřátel je toto ovládání i vcelku účinné.

Když už jsme u nepřátel, tak těch potkáte ve hře spousty. Jak do rozmanitosti, tak do množství. Od malých potkanů, přes různé stvůry i nestvůry, loupežníky, až po monstra, která vám svojí tuhostí dají zabrat. Nepřátelé jsou ve hře všude a jejich likvidací v kombinaci s procházením rozmanitými lokalitami převážně bludišťového rázu se budete při hraní zabývat nejvíc. Kromě toho budete nacházet spousty léčivých či jiných užitečných předmětů, které můžete buď prodávat obchodníkům ve vesnicích nebo využívat sami pro sebe. Každý obchodník má samozřejmě trochu jiný sortiment zboží i ceny, takže záleží na vás, co a u koho si koupíte a kolik za to zaplatíte. Při nakupování předmětů si dávejte pozor i na to, jestli to, do čeho hodláte investovat vaše postava může používat. Zjistíte to lupou, což je poněkud krkolomnější co do příjemnosti, ale i tak se hodí o kupované věci něco předem zjistit. Při plnění úkolů se zdokonalujete ve svých schopnostech a zaznamenávají se vám body za skolené nepřátele i zkušenosti nabyté například odhalením tajných chodeb či místností, kterých je ve hře také bohatě. Po dosažení určitého počtu bodů se pak zvýší vaše celková úroveň a postoupíte o další příčku, čímž vám přibudou nové schopnosti nebo se alespoň zdokonalí ty stávající. Ještě podotknu, že nemusíte mít žádné starosti o to, kde přespat či co do huby. Tělesné pochody zde nehrají roli a předpokládá se plný žaludek a bystré smysly po celou dobu hraní.

Grafika hry je velice detailní a pěkná. Hra nepotřebuje ke svému provozu 3D akcelerátor a můžete si ji spustit v rozlišeních 640 x 480 až 1024 x 768 bodů. Také řadou dalších grafických voleb si můžete hru přizpůsobit svému počítači tak, aby běžela plynule. Zvuky ve hře jsou na celkem dobré úrovni a hudba vhodně podbarvuje atmosféru. Co se mi na Noxovi líbí je to, že mě zpočátku nijak nešokoval, ale dalším a dalším hraním si mě získával a drží víc a víc. Hra určitě nemá za cíl být dokonale propracovaným a provázaným systémem simulace fantasy světa. Tvůrcům šlo očividně o to udělat hru, do níž rychle proniknete a budete se do ní stále hlouběji nořit. A to se jim velice povedlo. Žádné zbytečné plky, žádné nadměrné složitosti, ve kterých se často pak není možno zorientovat a zjistit, co že to máte vlastně dělat. Hra je rozdělena do spousty částí – kapitol, v nichž je vždy nějaký dílčí úkol a která vás často zavede do nového prostředí. Tím dostává hra neustálé tempo, čímž si vás drží. Vaši soupeři nejsou žádní Přemyslové. Jsou jednoduše naváděni na vaši herní postavu a často se jich můžete zbavit spíše lstí (jestli se tak dá nazvat třeba schování za roh a vyčkávání) než hrdinským bojem. Ale i to patří k hraní a v tomto případě to není až tak moc na škodu. Ale mohlo to být mnohem lepší, to je fakt. Další mouchou na hře zásluhou chybičky v programu je ukazování se vchodů do tajných místností ještě dřív, než je odhalíte. Stačí projít kolem zdi, za níž se skrývá tajná místnost a vždy je vidět náznak chodby, která ji otevírá. To je samozřejmě velká škoda, protože tak chtě nechtě přicházíte o možnost neúnavně zkoumat, kde by se mohlo něco tajného nacházet. Samozřejmě, že stačí si automatickou mapu vypnout nebo se do ní až tolik nedívat, ale už to není prostě ono. Poslední věcí, kterou bych si ještě rýpnul je poměrně nízká obtížnost hry, alespoň v úvodních několika částech. Markantní je to obzvláště tehdy, když se rozhodnete pro bojovníka. S trochou praxe nemají vaši soupeři prakticky šanci vás dostat. Navíc se všude kolem válí tolik hojivých předmětů, že vaši soupeři prakticky nemají jak vás udolat. U zbývajících dvou postav je to už poněkud jiné, ale když už si autoři vyhráli s vytvořením tří způsobů hry, mohli je podle mého ještě trochu víc přizpůsobit schopnostem hlavního hrdiny.

Nesmím zapomenout ani na Multiplayer, který je zpracován velice dobře a hratelnost to posunuje ještě o kus výš. Samotná hra je na dvou cédéčkách, kdy pro Multiplayer ve dvou vám stačí každému jedno médium, což můžete s kamarádem ocenit. Hrát se dá i online a na webové stránce hry jsou dokonce zveřejňovány výsledky internetových her.

Co tedy o Noxovi napsat na závěr? Rozhodně u něj vítězí hratelnost. Je to ten typ hry, ke které si sednete a vydržíte ji hrát do aleluja. Rychle se v ní zorientujete a způsob zpracování příběhu vás u ní drží a nepustí. Pořád si říkáte „...ještě jedno bludiště, ještě mrknu sem a už toho fakt dneska nechám...“. Ale nenecháte. Dokonce odpustíte tvůrcům i některé malé chybičky, kterých se při programování hry dopustili a které byste jinak velice tvrdě odsuzovali.

Grafika: 8/10
Zvuky: 8/10
Hudba: 7/10
Hratelnost: 9/10
Rozhodně u něj vítězí hratelnost. Je to ten typ hry, ke které si sednete a vydržíte ji hrát do aleluja. Rychle se v ní zorientujete a způsob zpracování příběhu vás u ní drží a nepustí.
Celkové hodnocení: 8/10
Diskuze (7) Další článek: Daikatana

Témata článku: , , , , , , , , ,