Pán Prstenů: Putování po Středozemi - vzhůru na výpravu (recenze)

Oznámení nové hry ze světa Pána Prstenů přišlo v lednu jako blesk z čistého nebe. Krátce po oficiálním oznámení přišlo vydavatelství Blackfire s informací, že hru vydá také v české jazykové verzi, a to současně se světovou premiérou. V dubnu se tak se na pultech obchodů objevila objemná krabice s názvem Pán Prstenů: Putování po Středozemi. V jakém světle se tento nový kůň americké FFG předvedl?

Hra vás zavede do Středozemě v období mezi Bilbovým dobrodružství s trpaslíky a dějem Pána Prstenů. Těšit se tak můžete jak na postavy a místa známé z knižní předlohy, ale také na věci, které do tohoto světa přinesl karetní Pán Prstenů a navrch přidává Putování po Středozemi i nějaké vlastní prvky. Těšit se můžete na kampaň o 14 misích – jedna by vám přitom měla zabrat kolem jedné až jedné a půl hodiny, takže vám hra vydrží opravdu hodně dlouho.

Co se týče samotné skladby misí, líbí se nám, že jsou dost různorodé. Jednou budete hledat bylinu, abyste zachránili zraněnou hraničářku, jindy zase budete jako detektivové pátrat po špehovi a další scénář vás zase zavede až před brány samotného Annúminasu. Příběh se sice rozjíždí pomaleji a dost možná budete po prvních dvou scénářích zklamáni, nicméně vyplatí se vydržet, kolem 4-5 scénáře se dějová linka rozjede. A to, jakým směrem se bude ubírat, určujete vy v závislosti na tom, jestli se vám danou misi podaří vyhrát, či nikoli. Podaří se vám vypátrat skřetího špeha? Výborně, prozradí vám nějaké informace. Ale když se mu podaří utéct, bude to pro vás představovat jisté komplikace.

Scénáře se odehrávají se buď na mapě putování, jež je složena z dílků, které postupným průzkumem odkrýváte (herní mapu generuje aplikace), nebo na mapě bojiště, již představují dva velké čtvercové díly. Na obou mapách se nachází různé žetony terénu, postav a průzkumu, s nimiž můžete interagovat. Některé z nich vám pomohou při plnění hlavního úkolu, jiné jsou jen vedlejší mise, jež vás sice nikam neposunou, ale mohou vám poskytnout určité výhody a bonusy. Vtip je v tom, že nikdy úplně přesně nevíte, co je důležité prozkoumat, a co je lepší nechat jen tak ležet. Postupem času se to však dá vysledovat a ostatně vám ani nic jiného nezbyde, protože hra vás nutí, abyste co nejrychleji splnili zadaný úkol.

Na dobrodružství se můžete vydat v až pětičlenné družině hrdinů. Na výběr je ale celkem 6 postav, a to staří známí Aragorn, Gimli, Legolas a Bilbo, dále pak Beravor známá z karetního Pána Prstenů a také Elena, zbrusu nová postava, kterou si tvůrci hry vymysleli. Každá postava má 5 atributů (moc, hbitost, důvtip, duch a moudrost) na různých úrovních. Gimli je nejefektivnější v boji na blízko, Legolas zase dokáže kosit skřety na dálku, pěvkyně Elena všem hrdinům dodává důležitou inspiraci a Bilbo se dokáže nenápadně prosmýknout kolem nepřítele. Právě díky tomu, že je hraní za každého hrdinu specifické a každý přináší družině nějaké jiné výhody, je velmi důležité, aby hráči spolupracovali a postupovali jako tým. Jinak neprojdou ani přes první scénář…

Hodnota těchto atributů pak určuje, kolik karet si vytáhnete při testech těchto schopností. Zatímco v Panství hrůzy o vašem (ne)úspěchu rozhodovaly kostky, tady to jsou karty. Každý hrdina má balíček tvořený šesticí základních karet (pro všechny stejné), pěti specifickými kartami svého hrdiny a ze začátku třemi kartami povolání, jaké si zvolí (hudebník, stopař, lovec, ochránce…). Některé karty mají v levém horním rohu jeden ze dvou symbolů – buďto zlatý, který znamená úspěch, nebo list, který lze na úspěch proměnit, pokud máte dostatek žetonů. V daném testu pak vytáhnete tolik karet, kolik určí vaše karta hrdiny a pak jednoduše sečtete úspěchy.

Karty ovšem neslouží jen k testům, každý hrdina si může až 4 z nich připravit a využívat pak jejich dlouhodobé či krátkodobé schopnosti. Svůj balíček si navíc můžete vylepšovat tím, že si za zkušenosti získané při postupu v kampani koupíte nové, lepší. Kromě karet schopností má každý hrdina také karty vybavení, jež lze vylepšovat a družina může při svém putování nalézt také další vybavení v podobě například lana, kapesníku či dýmky.

Jsou tu ovšem jistá ALE. V prvé řadě je třeba říct, že hra vás nutí řešit hlavní úkol scénáře a nedává vám moc prostoru na zkoumání vedlejších úkolů. Pokud jste zvyklí si celou mapu pěkně projít a zjistit, co to támhle frká z vysoké trávy a jaký poklad skrývá tamta zamčená truhla, máte smůlu. Nebo lépe řečeno, samozřejmě vám v tom nikdo nebrání, ale zbytečně tak ztratíte čas, který byste mohli – a pokud chcete uspět tak také měli – věnovat hlavnímu úkolu.

Druhým problémem je, že se aplikace místy chová dost nelogicky. Tak například s vypětím všech sil porazíte velitele skřetů, aby se za chvíli zvedl ze země a vrátil se ještě silnější než předtím. Zabijete ho tedy podruhé… a on vám uteče, aby později mihl v dalším scénáři. Jindy zase k břehům Annúminasu dorazí lodě plné skřetů, kteří se objeví… uprostřed mapy. Nebo zavřete bránu, aby se do tábora nemohli dostat další skřeti, ale ti se tam stejně nakonec nějakým záhadným způsobem dostanou.

Nepřátelé mají obecně schopnost zjevovat se v podivných situacích a na podivných místech a v poměrně velkém počtu. Jejich likvidace vám pak zabere drahocenné akce, které byste jinak mohli věnovat průzkumu. Postaví se proti vám klasičtí nepřátelé jako goblini nebo skřeti, ale dojde také na vrrky, zlobry, nebo přízraky. Někteří z nich mají navíc speciální schopnosti jako třeba brnění nebo kouzla.

Zamrzí také nemožnost zopakovat si jednotlivé scénáře v kampani. Ať už je zvládnete projít úspěšně či nikoli, automaticky se posunete do dalšího. A pokud vás zajímá, co by se stalo, kdybyste se v některé situaci rozhodli jinak, nezbude vám než si scénáře opět naklikat v aplikaci. Pokud se vám navíc nebude dařit a budete spíše prohrávat, je lepší kampaň zabalit a rozjet ji zase od začátku – třeba s jinými hrdiny. Ocenili bychom, kdyby scénáře (nebo třeba jen několik z nich) byly dostupné k volnému hraní, třeba po jejich odemčení v kampani. S tím souvisí také fakt, že všechny scénáře musíte projít s tolika hrdiny, s kolika jste ji začali. Pokud se tedy někdo z vašich spoluhráčů nedostaví na herní seanci, bude za jeho postavu muset hrát někdo jiný.

Kde, kdo se při pohledu na krabici bude těšit na atmosféru světa Pána Prstenů. Ani ta však není úplně bez problémů. Zpočátku, právě kvůli pomalejšímu rozjezdu, nám trochu dělalo problém se do hry vžít, postupem času se to sice zlepšilo, ale pravověrní fanoušci Pána Prstenů budou nejspíše zklamáni. Atmosféru má hra dobrou, ale nikoli „lotrovskou“, spíše takovou obecně fantasy. Svůj podíl na tom jistě má i fakt, že se český překlad nedrží terminologie zavedené Stanislavou Pošustovou. Aplikace měla navíc problémy s češtinou, před první aktualizací například nedokázala zobrazit ú. Nyní už je situace lepší, přesto občas na nějakou chybu narazíte.

Jedná věc, která se hře nedá vytknout, je její zpracování. V krabici kromě žetonů najdete také přes třicet figurek – 6 hrdinů a 25 nepřátel. Jejich zpracování je opravdu profesionální je vážně radost na ně pohledět. Velice povedené jsou také ilustrace na dílcích mapy putování, na kterých vás jistě zaujmou pěkné detaily. Ilustrace na kartách jsou po vzoru karetního Pána Prstenů, to sice některým hráčům může vadit, nám se ovšem toto zpracování líbí. Pán Prstenů: Putování po Středozemi na stole vypadá prostě fantasticky.

Oceňujeme také jednoduchá pravidla, která brzy pochopí i nehráči. Aplikace jako taková funguje bez problému a pokud máte k hrám s aplikací nedůvěru, nemusíte se ničeho bát (ostatně podobně jako v Panství hrůzy). Jen doporučujeme hrát spíše na tabletu, případně třeba na notebooku připojeným k televizi, font se totiž na malém displeji hůře čte.

Pán Prstenů: Putování po Středozemi nabízí zajímavé mechanismy, které dobře fungují. Hra jako taková ale nenabízí nic navíc, a kromě toho má několik vlastností, kterými vám dokáže pěkně pokazit den. Líbí se nám, že a své peníze dostanete kvalitní herní komponenty a dlouhou herní dobu. Líbí se nám také to, že společně se svými spoluhráči musíte fungovat jako tým. Ale hrubě se nám nelíbí, jak se nám hra snaží házet klacky pod nohy při hraní nás svazuje.