Phoenix Point: na konci světa s kvérem v ruce | Recenze

Tahové strategie, kdy po mapě šoupeme panáčky, si vždy spojíme se jménem legendy X-COM, ačkoli her podobného stylu jsou stovky a mnohé z nich jsou opravdu vynikající. Přestože strategie nejsou nejprodávanějším žánrem, tento styl kvete. Za poslední roky vyšla celá řada strategií tohoto ražení a brzy se do týmu přidá také Gears of War Tactics.

Tvůrcem hry Phoenix Point je nově vzniklé studio Snapshot Games, které bylo založeno dvojicí Julian Gollop a David Kaye. Zrovna Julian Gollop vás mohl trknout do oka. Jedná se totiž o člověka, který se podílel na vydání původního UFO: Enemy Unknown z roku 1994, které je začátkem série X-COM. Je tedy logické, že se pustil do podobné hry a... nás to vlastně baví.

Apokalypsa, nákaza, smrt, frakce

Příběh hry je celkem typický, leč zajímavý. Během krátkého intra uslyšíte mnoho věcí ohledně světové krize, nákazy, zmutovaných lidech, kteří vraždí nezmutované lidi. A z toho celého vzešel svět, ve kterém lidstvo bojuje o přežití a zároveň se zformovaly frakce, které soupeří o budoucí nadvládu.

Hra má výbornou atmosféru, díky které se od obrazovky nebudete chtít odlepit

Příběh zejména vytvořil příjemný svět a atmosféru, na čemž hra staví. Vy jste Phoenix Point a ve zkratce je vaším cílem najít ideální řešení, co si má lidstvo teď počít. Na jednu stranu bojujete s mutanty, ale na druhou stranu řešíte diplomacii, navazujete vztahy s frakcemi, plníte pro ně úkoly a podobně (rabujete, vraždíte, volnosti je celkem dost).

Vy totiž nejedete misi za misí, ale pohybujete se po Zemi, staráte se o své základy, provádíte výzkum nových technologií, najímáte vojáky. Hra v tom může trochu připomínat tahové strategie ve stylu Age of Wonders, jelikož diplomacie určuje vaše budoucí kroky. Pokračování příběhu je na vás, musíte se rozhodnout, k jaké frakci se přidáte apod.

Tím se hra stává v žánru zajímavou. Musíte se starat o mnoho různých věcí a sami určujete svůj osud do takové míry, že se do hry vžijete. Je na vás, zda se budete snažit vycházet se všemi co nejlépe, plnit úkoly a doufat, že nějak přežijete. Nebo zda budete agresivní a rabovat, čímž si jiné frakce rozzlobíte. Frakce se totiž mezi sebou také hádají a je na běžném pořádku, že jejich úkoly jsou vzájemně nepřátelské.

Bojujte proti každému

Hra se neomezuje na to, s kým bojujete. Záleží to hodně na vás. Obvykle bojujete s mutanty a ufony, což jsou obecně asi nejlepší nepřátelé. Je jich dost druhů a strategicky se na nich vyřádíte. Potkáte například proradného střelce, který po prvním zásahu zmizí a objeví se na tom nejméně vhodném místě nebo ještě podlejšího mutanta, který vašemu vojákovi může ovládnout mysl.

Můžete bojovat doslova s každým. Klidně můžete napadnout každého mírového vyslance

Jinak ale často bojujete s bandity nebo obecně s jinými frakcemi. Každá frakce má trošku jiné jednotky, ale už jsou to lidé. I tak jsou ale i drobné rozdíly často zásadní. Důležité jsou samozřejmě i možnosti na vaší straně. Co mohou dělat vaši vojáci?

No zásadní je, že máte odlišné druhy jednotek, a to například běžného vojáka, snipera, těžkého vojáka, opraváře, obrněný vůz. Každý z nich má trochu jiné styl hraní a odlišné výhody a nevýhody. Ty můžete různými pod-kategoriemi ještě upravit a dát postavám jiné vybavení a vylepšovat postupně jejich atributy.

Suroviny jsou všechno

Možnost customizace je tedy celkem veliká. A nechybí to ani v boji. Základní X-COMovský styl je proveden parádně. Hra je přehledná a level design vám umožní si skvěle vyhrát. Příjemný je pak prvkem míření. Můžete si vybrat, kam nepřítele zasáhnete a co mu vyřadíte. Nemusíte někoho nutně zabít, pokud mu v ruce zničíte brokovnici.

Boj má mnoho možností a prvek vyřazení určité části těla je až překvapivě zábavný

A pak jsou tu i nejrůznější maličkosti, které ze hry dělají skvělý zážitek. Například úprava inventáře nebo možnost brát ze země věci nepřátel. Hratelnost je hlavními body i detaily dobře provedená, ale zápory tu občas jsou. Tu a tam přehnaná neschopnost vašich vojáků se trefit (známe všichni moc dobře z XCOMu). A docela mi vadilo, že právě těžší obtížnost byla nastavena schopností se trefit.

Důležité je pak stavění dalších Phoenix Pointů, ve kterých produkujete energii a jiné suroviny, které jsou důležité jak pro vaše přežití, tak pro další rozvoj. Můžete si tu tvořit nové stroje a vybavení, zkoumat nové technologie a postupně vylepšit vaši armádu. Přesto je tento prvek dost zjednodušen, což je škoda. Hra je z větší části založena na rabování a misích a větší management budov nečekejte.

Temný svět plný divů

Hra vypadá po grafické stránce celkem dobře a hlavně je pestrá. Je radostí prozkoumávat Zemi a hledat nová místa. Oblasti mapy jsou třeba podobné, ale vždy jiné a průzkum je díky tomu hrozná zábava. Je pravda, že mnozí by asi ocenili větší důraz na kampaň, na druhou stranu by člověk neměl brát hru čistě příběhově a volnost je vlastně zajímavým herním prvkem. Ale ano, větší důraz na výpravnou složku by možná neuškodil.

Zvětšit video

Technický stav je na tom hůře. Osobně mi hra nabíhala dost pomalu a často padala do lišty. Dál tu nechybí mnoho problémů s texturami. Tohle je ale naštěstí vše, co mě potkalo. Žádné crashe ani výrazné propady fps si nepamatuji.