Zaostřili jsme na grafické přednosti jedné z nejlepších závodních her moderní historie.
Gran Turismo je zpět. Po rozporuplném GT Sport z roku 2017 přináší vývojáři z Polyphony Digital další regulérní díl, který plně navazuje na původní sérii. GT 7 tak opět nabízí spíše tradičnější pojetí, po technické stránce však v mnohém navazuje na pět let starého předchůdce.
Po naší podrobné recenzi z minulého týdne jsme svou pozornost zaměřili na grafické zpracování hry a nabízíme spousty krásných fotografií, které ukazují, jak na tom skutečně GT 7, co by vlajková loď konzole Sony Playstation, je. V příspěvku nebudeme zacházet do zbytečných detailů, primárním cílem je poukázat na základní přednosti a slabosti grafického zpracování hry.
Napříč generacemi
V první řadě je třeba zmínit skutečnost, že jde o hru, která nebyla vyvíjena primárně pro PS5. Jedná se o cross-generation titul, který do značné míry vychází ze základů položených v GT Sport. To s sebou pochopitelně přináší určité množství kompromisů. I tak ovšem nejsou obavy na místě, neboť se stran grafického zpracování jedná o nádhernou hru, což ostatně můžete vidět i v bohaté galerii, která je součástí tohoto článku. Testovali jsme samozřejmě na tom nejsilnějším, co je v současné době od Sony k dispozici, tedy na PS5.
Foto režim umožňuje vytvářet krásné snímky
Oproti GT Sport spatřujeme nejzásadnější posun v oblasti kvality textur, zpracování stínů, odlesků, implementace ray-tracingu a rovněž vylepšení načítacích časů. Základem GT 7 je plnohodnotné 4K rozlišení, které umožňuje ostrý obraz plný detailů i na větších televizorech. To už je ostatně v dnešních videohrách víceméně standardem.
Tím zásadnějším a diskutovanějším jsou potom jednotlivé grafické režimy. K dispozici jsou dva: kvalita a výkon. Na tomto místě tak musíme upozornit na klasické hráčovo dilema. Ačkoli bylo od vývojářů nové generace konzolí slibováno všelicos, pravda je taková, že existuje jen málo titulů, které by byly schopny nabídnout to nejlepší dohromady. Na druhou stranu, pakliže tomu tak skutečně je, možnost volby je rozhodně na místě.
Sophiina volba
V GT 7 tak hráči musí volit mezi vyšší snímkovací frekvencí nebo RT efekty. V praxi to znamená 60 FPS pro režim výkonu, oproti 30 FPS v režimu kvality. Velké rozčarování pro milovníky věrné simulace odrazů, lomů světla či osvětlení herní scény, o které se ray-tracing stará, je skutečnost, že se tato funkce netýká samotného závodění. Ray tracing tak můžete obdivovat výhradně v rámci záznamů, foto režimu či při prohlídce jednotlivých vozů, nikoli však při jízdě jako takové.
Obloha a mraky vypadají reálně
Pro mnohé tak může jít o velké zklamání, je třeba si však uvědomit, že během závodů na podobné hýčkání příliš času nezbývá. Jsme ochotni tedy toto rozhodnutí respektovat, daň v podobě 30 FPS je však poměrně vysoká a vzhledem k okolnostem i trochu nepochopitelná. Do jisté míry tak postrádáme možnost třetího režimu, který by nabízel 60 FPS, RT efekty a nižší rozlišení. Bohužel, ten k dispozici z neznámých důvodů není a je třeba činit Sophiinu volbu.
Během našeho recenzování jsme tak neustále přecházeli z jednoho režimu na druhý, v závislosti na konkrétních potřebách. V prvotních fázích jsme věnovali pozornost ohromujícím detailům vozů, a proto byl RT nezbytností. Po částečné saturaci jsme však přesedlali na režim výkonu, který zajišťuje plynulejší chod hry. U avizovaných 60 snímků za vteřinu se sluší a patří konstatovat, že se drží až na malé výjimky relativně stabilně. I při větším provozu tak nedochází k nevyžádaným frame dropům.
Detailní zpracování materiálů
Vývojáři z Polyphony Digital však prokázali naprosto fanatickou schopnost práce s materiály a smyslem pro detail prokázali svou lásku k automobilům. Pokud bychom měli vypíchnout jednu z nejsilnějších stránek GT 7 z hlediska grafického zpracování, bylo by to rozhodně zpracování povrchů, laků, plastů, kůže apod. Právě pohled do kokpitu potvrzuje zmiňovanou skvěle odvedenou práci. Velice reálně působí i samotný asfalt či obrubníky lemující okruh. Detailní pohled ukazuje věrné zpracování celkové struktury včetně 3D reliéfu. Za zmínku stojí například odrolené žmolky pneumatik v brzdných zónách.
Kokpity vozů jsou působivé
Famózní je rovněž detailní pohled na lakování jednotlivých vozů. Hra totiž dokáže skutečně věrně reflektovat jednotlivé vrstvy lakování v závislosti na jejich struktuře. Pozornému oku tak neunikne základní lakování následované metalickou vrstvou s vločkami, zakončené finálním lakem pro vysoký lesk. Nedochází ke slévání a vytvoření jedné statické vrstvy, ale je možné celkovou strukturu identifikovat jednotlivě. A na vrch zde máme již zmiňovaný ray tracing, který umožňuje zrcadlit okolí tratě, ale i vozy v reálném čase. Velice věrně působí rovněž nasvícení celé scény, odrazy slunečních paprsků apod. Důležité je zmínit, že jsou tyto odrazy aplikovány na všechny vozy na trati, což zajišťuje opravdu věrohodné odlesky i v případě, že se vozy dostanou do hustějšího chumlu. Reflexní povrchy, jako je např. sklo, bohužel RT efekty nedisponují.
Laky na vozech jsou fenomenální
Mnoho toho bylo napsáno také o zpracování poškození vozů. V této oblasti si bohužel budeme muset vystačit pouze s kosmetickými proměnami. I velké nárazy do bariér bohužel způsobují spíše promáčkliny a škrábance namísto reálné simulace poškození, odpadávání jednotlivých dílů apod.
Stříkající voda jako slabina
Zjednodušený model kolizí nás až tak nemrzí, větší zklamání musíme vyjádřit ve spojitosti se zpracováním vody jako takové. Samotné kaluže během statických scén vypadají sice krásně a díky RT efektům nádherně zrcadlí okolí, nicméně odstřikující voda je velkou slabinou GT 7. Detailní pohled pořízený ve foto režimu ukazuje, že odstřikující voda nepůsobí vůbec věrně. Od kol vozů se valí prapodivné shluky vodních textur v předem nadefinovaných kuželotivých tvarech, které navíc trpí nevzhledným prolínáním.
Odstřikující voda naopak znamená velké zklamání
Během jízdy tuhle skutečnost však nezaznamenáte. Podobné je to i s efektem stříkající vody, která se během jízdy projevuje spíše jako neprostupná mlha připomínající kouř, což nevede k těm nejintenzivnějším pocitům. Ukázalo se zároveň, že problém se týká výhradně odstřikující vody, která zkrátka neoplývá reálným ztvárněním. Naopak kapky ulpívající na kapotě či čelním skle automobilů snesou to nejvyšší měřítko, a to zejména díky RT efektům.
Kaluže vody však vypadají nádherně
To samé platí o kalužích na asfaltu či v kačírcích za obrubníky, které se postupně sytí dopadající vodou. Zvláště působivé jsou potom fotografie mokrých vozů při dopadu slunečních paprsků. Kapky se krásně blyští a dodávají celé scéně na realističnosti. Ostatně ty nejkrásnější fotografie z galerie vznikly právě v kombinaci s kapkami deště. To samé platí o pohledu z kokpitu za hustého lijáku. Kapky věrně dopadají na čelní sklo a jsou následně stěrači efektivně setřeny. Vše působí přirozeně a uvěřitelně.
Okolí tratí? Jak kde!
GT 7 je v mnoha ohledech hrou kontrastů. Markantní rozdíl v kvalitě grafického zpracování spatřujeme i při pohledu na okolí jednotlivých tratí. Jakoby veškerá pozornost byla vržena primárně na vozy. Okruhy samotné nejsou sice ošklivé, jen zkrátka v kontrastu bestiálního přílivu detailismu působí sotva průměrně. Textury jsou zubaté, okolí je poměrně prázdné, ploché a v mnoha případech rozmazané při pohledu do dálky. V tomto případě se GT 7 řadí sotva k průměru. Je třeba však poznamenat, že některým okruhům byla přece jen věnována trošku větší pozornost. Nelze si však nevšimnout skutečnosti, že každému okruhu byla věnována jiná míra péče. Nalézt tak můžeme ty vyloženě krásné jako např. Suzuka či Monza, ale rovněž i sotva průměrné.
Okolí tratí by zasloužilo více pozornosti
Jenže GT 7 je zejména o vozech a ty jsou v podání Polyphony Digital zpracované bezchybně. V kombinaci s bohatým obsahem a vyladěnou hratelností, která je schopná nabídnout intenzivní zážitek jak pro začátečníky, tak pro profesionály, se skutečně jedná o jednu z nejlepších závodních her poslední doby. Vývojáři tak nabízejí to nejlepší z celé série na next-genu a využili mnoho z jeho klíčových předností. Z hlediska grafického zpracování sice nevyždímali potenciál na maximum, oproti předchozím dílům je však posun rapidní. Otázkou je, do jaké míry se na výsledné kvalitě podepsala skutečnost, že byla hra vyvíjena i pro PS4, což bylo do jisté míry rozhodně limitující. Každopádně klíčové pro PS5 je zejména 4K rozlišení, možnost 60 FPS a již zmiňovaná práce s odlesky, světly, stíny či kvalita zpracování povrchů. Vrcholem je potom implementace RT efektů, které celé scéně dodávají realistický vzhled. Tohle je zkrátka zážitek, který si musí každý milovník vozů užít.
Nyní už se můžete mrknout na naši galerii v horní části článku, kde najdete dvě stovky těch nejlepších fotek přímo z akce.
