Predator: Hunting Grounds - lovec se stává kořistí | Recenze

Predátorova cesta na nové lovné území není úplně bez problémů a svého potenciálu neohrožený zabiják příliš nevyužívá.

Co baví

  • Předloha vhodná pro žánr
  • Predátor vypadá dobře
  • Svižná akce
  • Výborný soundtrack
  • Atmosféra se skrytou hrozbou

Co vadí

  • Odfláknutý tutoriál
  • Čekání v matchmakingu
  • Po chvíli omrzí
  • Otravné animace
  • Nemotorné ovládání
5/10
Hodnocení

Predator: Hunting Grounds se stalo nadějí všech filmových fanoušků Predátora, kteří si od slavného Arnieho filmu ujížděli na neohroženém lovci, který se nezastaví před ničím. Na svá bedra si však tentokrát tvůrci Friday the 13th naložili opravdu pořádně těžký náklad a v půli cesty jako kdyby z vyčerpání padli po hlavě do bahna. A rozhodně za tím nebyl úmysl setřást Predátora s jeho termovizí. Nová adaptace akční smrště s nekompromisním zabijákem v čele bohužel optimistická očekávání příliš nenaplňuje i přesto, že její původní materiál je naprosto dokonalou předlohou pro vyvražďovací hru jednoho proti čtyřem.

Predátorovo nedochůdče

Tak popořadě. Predátor ve hře působí tak nějak nemastně, neslaně. Hráč naskakuje do jeho kůže s očekáváním, že bude neohroženým lovcem, který bude nahánět nepřátelům hrůzu a kdykoliv uslyší jeho zlověstné zvukové efekty, budou doufat, že mají hnědé kalhoty pouze od bahna. Opak je však pravdou. Oblíbená postava filmové série je totiž jenom slabým odvarem z toho, co jste na stříbrném plátně mohli vidět. 

Predator_ Hunting Grounds_20200427210737.jpg
Predátor se vydává na lov, ale organizovanému týmu hrůzu nenažene

V první řadě je jeho ovládání samo o sobě místy dost nemotorné. Především pohyb po mohutných větvích stromů v prorostlé džungli je velmi neintuitivní, často vás hra pošle úplně jinam než očekáváte a vzniká tak zbytečný chaos, při kterém už se začínáte cítit jako zmatený trouba, který se spíše než staráním se o svoji kořist zabývá snahou ukočírovat své kroky. Je to věc, která se děje pouze občas, ale je dost otravná na to, aby hráče po chvíli přestala bavit a stala se prvním krůčkem k tomu, že vás hra od sebe odradí.

 

Jste neuvěřitelně zranitelní a potvrzování zabití se stává neskutečně otravnou povinností

 

Dalším neduhem Predátora je, že abyste své nepřátele dorazili, nemůžete je prostě ubít k smrti a pokračovat. Musíte při dost pomalé animaci potvrdit usmrcení svojí kořisti. Nejde ani přerušit či s ní jinak pracovat. Úplně si nedokážu představit, jak filmový Predátor v rauši z toho, že sundal jednoho z ozbrojenců rve jeho hlavu i s páteří z těla, zatímco jiný po něm střílí a on na to ani minimálně nezareaguje. Jste tak neuvěřitelně zranitelní a potvrzování zabití se stává neskutečně otravnou povinností. Když to neuděláte, tým ho oživí. Když ano, přijdete o pořádnou porci zdraví. Vyberte si.

Predator_ Hunting Grounds_20200427205452.jpgPredator_ Hunting Grounds_20200427205855.jpgPredator_ Hunting Grounds_20200429203117.jpg
Predátor má v rukávu zajímavé triky z filmové předlohy

Na jednu stranu vás tím hra tlačí k tomu, abyste izolovali svůj cíl a eliminovali nepřátele po jednom, což je fajn, ale každý tým, který bude dostatečně spolupracovat, si s vámi dost pravděpodobně zahraje na kočku a myš a bude pořádat spíše hon na Predátora, než aby to bylo naopak. Nejde však o vyloženě špatný krok. Vývojáři se zde zjevně snažili, aby hra byla pro Predátora v rámci možnosti co nejtaktičtější. Ač je to dost otravný způsob, hra vás tím donutí k tomu, abyste si setkání s týmem vojáků plánovali a stavěli se k němu takticky, což není vyloženě špatná věc. Její provedení je ale trochu nešťastné.

Naopak vašimi nejlepšími přáteli budou termovize, zneviditelnění a možnost lokalizovat své cíle. Díky tomu půjdete v podstatě najisto a věřte, že to je hodně důležité. Zkusil jsem jednu hru bez nápomoci lokalizace a tým soupeře jsem byl schopný najít až ke konci hry. Nezapomínejte tak tuto dovednost používat, je to opravdu velký pomocník. Před termovizí se však vojáci mohou skrýt pomocí umazání se bahnem, což výrazně sníží vaše šance je najít. Až nepřítele najdete, můžete ho zlikvidovat na blízko, což uděláte většinou, ale jde to i z dálky třeba pomocí plazmového kanónu.

Když už vás soupeř skoro dostane, můžete využít několik možností, jak se vyléčit nebo se na poslední chvíli vypařit z boje. Pokud utečete včas, stačí vám léčení, které patří k vašemu vybavení. Jen se musíte dobře skrýt, protože trvá dost dlouho. Další je v podstatě taková energetická bomba, která vám na krátkou chvíli propůjčí něco jako adrenalinový náboj, který z vás udělá superpredátora. V tu chvíli ale nemůžete útočit, takže jde jenom o to, abyste se rychle zdekovali a zachránili si kůži.

Když může krvácet, může i umřít

V roli zásahového týmu čtyř vojáků je hra při troše spolupráce dost dobře zvládnutelná, ale ne příliš zábavná. Úkoly, které dostáváte jsou triviální a nenápadité. Najdi balíčky s drogami, zavolej si helikoptéru, zajistěte cíl. Nudnost úkolů podporuje i naprosto tristní umělá inteligence počítačem ovládaných nepřátel. Jste pět metrů od nich, koukáte na ně, oni na vás. Než si uvědomí, že mají střílet, jsou mrtví. Úkoly vedoucí k vaší záchraně se snaží vám dát jakýsi motiv, proč vlastně v džungli s nebezpečným tvorem jste, ale veškerá akce, která stojí za to se stejně motá jenom a pouze kolem Predátora. Vše ostatní je pouze výplň, jejímž úkolem je vám dát směr ve čtvrthodinové misi. Úkoly nejsou ale prakticky žádnou výzvou, takže většinou budete spíš čekat, až vás Predátor napadne a doufat, že ho dokážete zabít. Je to zábavnější a přímočařejší cesta k vítězství. Naprosto zbytečná je podle mě ve hře také varianta, kdy jeden z hráčů může zavoláním posily oživit již padlé spolubojovníky. Parta čtyř hráčů je totiž i bez tohoto prvku důstojným, ne-li lépe postaveným protivníkem, který tak dostává do rukou další mocnou zbraň.

Predator_ Hunting Grounds_20200429180515.jpg
Animace zabíjení je pro Predátora chvílí největšího nebezpečí

Co mě docela zklamalo byl také samotný gunplay, který alespoň pro mě patří s porcí shovívavosti k horšímu průměru současné videoherní tvorby. Pohyb se zbraní působí nepřesně a chaoticky. To vadí především ve chvíli, kdy se kolem vás pohybuje agilní Predátor a vy se ho snažíte najít. Nabídka zbraní navíc není příliš široká a možností, jak se s pistolí v ruce opravdu bavit je tak pomálu. Sečteno podtrženo mi hra za střelce přišla spíše jako nudná mise z pohledu první osoby, vytvořené před pořádnou řadou let.

 

Co mě docela zklamalo byl také samotný gunplay, který alespoň pro mě patří s porcí shovívavosti k horšímu průměru současné videoherní tvorby

 

Když už Predátora dostanete, existují tři možnosti. Jedna je, že zůstane ležet na zemi a vy budete muset po určitou dobu chránit jeho tělo před AI nepřáteli. Upřímně, to je naprosto zbytečný prvek, protože si nedokáži představit tým, který by po zlikvidování Predátora nedokázal tělo ochránit před hlupáky nabíhajícími vyloženě na smrt. Druhou variantou je, že Predátor aktivuje sebedestrukci a vy musíte běžet doslova o život, abyste nezůstali v zóně výbuchu. Ta je dost rozsáhlá, takže pokud vážně nekopnete do vrtule, může to zhatit vítěznou radost. Třetí varianta je pouze pro ty, kteří jsou dost odvážní. Můžete se bombu pokusit zneškodnit prostřednictvím minihry, ve které hledáte shodné symboly. Jednoduché, ale pod časovým tlakem poměrně zábavné. 

Široká džungle, ve které není nic

Největším zklamáním Predator: Hunting Grounds je ovšem tragicky málo obsahu. Hra nabízí tři mapy, které se hodně rychle ohrají. Jediné, do čeho se dostanete jsou soukromé zápasy, nebo "rychlé hry". To dávám do uvozovek z jednoduchého důvodu. Ačkoliv má jít o rychlé vyhledání soupeřů a to, abyste začali hrát během momentu, už nyní při vydání hry mi trvalo většinou alespoň pět minut, než jsem našel soupeře. Odhadovaný čas čekání pohybující se kolem půl minuty byl nejspíše podobným odhadem, jako kdybyste prostě řekli náhodné číslo od jedné do pěti set. A chcete-li hrát Predátora, stihnete si v klidu ještě uvařit a možná i vypít kafíčko.

Predator_ Hunting Grounds_20200429174801.jpgPredator_ Hunting Grounds_20200429205540.jpgPredator_ Hunting Grounds_20200429210238.jpg
Hra s pistolí v ruce se dokáže poměrně rychle omrzet

Kromě toho už je ve hře jenom tutoriál, který je bohužel dost odfláknutý. Hru si vyzkoušíte za Predátora a ještě vám vše představí nesmírně polovičatě. Polovinu věcí, které jsem potřeboval znát jsem si stejně musel osahat sám až když jsem do hry skočil na ostro. Je to jenom další krůček k tomu, aby si hráči na začátku připadali zmateně a nebyli si jistí svými dovednostmi. Na všechno si naštěstí přijdete sami poměrně rychle, takže ve finále tento laxní přístup vývojářů není tak na škodu, jak se může v prvních pár hrách zdát.

 

Zbraně získáváte tím, že dosahujete vyšších úrovní a přidávají hře alespoň jakous takous variabilitu

 

A pak zde samozřejmě máme odemykatelný obsah. Do něj spadají kosmetické doplňky a výzbroj pro Predátora i vojáky. Zbraně získáváte tím, že dosahujete vyšších úrovní a přidávají hře alespoň jakous takous variabilitu. Že by to ale hratelnost prodloužilo o nekonečné hodiny se opravdu říci nedá. Zde je chvályhodné, že se vše odemyká hraním a nemusíte do hry pumpovat peníze. 

Co to bylo?

Hodně smíšené dojmy potom panují ze zvukových efektů a vůbec celkového stavu hry, který je pochybný. Ozvušení se na jednu stranu snaží být věrné předloze. To se jim i docela dobře daří a s podporou hudby se vytváří velký nostalgický trip do doby, kdy jste hltali každý film se svalovcem a jeho ostrovtipem v hlavní roli. Co už tak dobře nepůsobí jsou některé další efekty. Například vzdychání vašeho vojáka po vyčerpání staminy ke sprintu je spíš k smíchu a hodně rychle vás zase pošle z nostalgického obláčku zpět na zem. Nepotěší ani bídné ozvučení střelby.

Graficky hra rozhodně není žádný odpad. Jde o solidní průměr obzvláště v případě, že vezmeme v potaz, že jde o béčkárnu, která má přinést hlavně akční podívanou. Škoda jen, že mezi vojáky není příliš velká rozmanitost a personifikovat si postavy tak, aby byly unikátní je dost za trest. Naproti tomu Predátor vypadá skvostně. I u něj variace na úpravy nejsou nijak rozsáhle, ale to vůbec nevadí, protože vám bohatě vystačí ve svojí základní podobě. Na závěr bych dodal, že třešničkou na pomyslném dortu, který není zrovna lahodný jsou propady snímků za sekundu, se kterými se budete místy potýkat, a problikávající textury. Většinu neduhů snad opraví brzký patch. 

Verdikt

Predator: Hunting Grounds je béčkovou vyvražďovačkou, která nabízí na můj vkus málo nebezpečného lovce, z nějž se tak často stává štvaná zvěř. Nepříliš vydařené balancování hry má za důsledek, že si výhry za tým, který potřebuje více hráčů příliš neužijete, protože jsou pravidelné. Nakonec tak sklouznete k tomu, že chcete výzvu a hrajete za Predátora, jenže na to se zase dost načekáte. Suma sumárum, neberte tuto hru jako nic víc, než zábavu na pár hodin, při které se můžete pobavit, ale dlouho vám především kvůli absenci jakýchkoliv režimů, rozmanitosti nebo hodnoceného systému nevydrží.

Váš názor Další článek: Ubisoft odhalil Assassin's Creed Valhalla, zítra nás čeká první trailer

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,