Přetaktování od A do Z – Taktujeme základní desky

Při stavbě každého domu se musejí nejprve vykopat hluboké základy, protože jinak se nám jakkoli přepychový dům zhroutí jako domeček z karet. To samé platí i u počítačů - pokud nemáte kvalitní základní desku, nikdy nemůžete vyladit výkon vašeho počítače na maximum. Jak tedy již nebylo složité pochopit, dnes budeme taktovat desky.
Při stavbě každého domu se musejí nejprve vykopat hluboké základy, protože jinak se nám jakkoli přepychový dům zhroutí jako domeček z karet. To samé platí i u počítačů - pokud nemáte kvalitní základní desku, nikdy nemůžete vyladit výkon vašeho počítače na maximum. Jak tedy již nebylo složité pochopit, dnes budeme taktovat desky.

Upozornění

Přetaktování je velice riziková záležitost a neměl by se do něho pouštět někdo, kdo má o počítačích jen základní znalosti. V případě nesprávného postupu může dosáhnout škoda výše až několik tisíc dle ceny produktu. Tímto článkem nechci nikoho k přetaktování nabádat, ale chci vás pouze s touto problematikou seznámit. Za vaše přetaktování nenesu zodpovědnost já nebo jakýkoliv jiný zaměstnanec Computer Press.

Základní deska

Než vůbec začneme hovořit o overclockingu, měli bychom znát několik důležitých informací o základních deskách. Nebudeme mluvit o všech jejich vlastnostech, ale budeme se zabývat hlavně tím, na jakých frekvencích fungují jednotlivé části a co které části snesou. Také se dozvíme mnoho důležitých pojmů, které se nám v dalších dílech budou hodit.

Základní deska je jen obyčejný kus plastu, do kterého jsou natištěny v několika vrstvách elektrické obvody, a ty spojují důležité části desky. Tou důležitou částí je právě patice (socket), tedy místo, na které se vkládá procesor. Podle druhu patice si také základní desku vybíráme, protože pokud si pak koupíme procesor, který do socketu nepasuje, tak ho můžeme rovnou vyhodit. Dnes se setkáme s paticemi Socket 7, Socket 370, Socket A, Socket 428 (pro Pentium 4), Slot 1 a Slot A (do slotů se vkládají procesory na stojato).

Chipset

V blízkosti patice se nachází důležitý chip, který se stará o komunikaci procesoru s pamětí, grafickou sběrnicí (AGP) a datovou sběrnicí (PCI). Tento chip se nazývá northbridge a s ostatními komponentami spolupracuje na různých frekvencích a standardizovaném I/O napětí 3,3 voltu. U kvalitnějších desek (ABIT, ASUS, MSI) se dokonce dá I/O napětí měnit a tím zvyšovat stabilitu systému. Druhým důležitým chipem na desce je southbrigde, který se stará o ISA sběrnici (ta však už odumírá), o USB a zastává funkci IDE řadiče (komunikuje s hard disky). Oba chipy dávají dohromady chipset. Výběr správného chipsetu je velmi důležitý, protože nám může zkvalitnit práci s počítačem, ale znát vlastnosti všech chipsetů je téměř nemožné, je jich na trhu obrovské množství od firem Intel, VIA, SiS, Ali a v poslední době i AMD.

FSB

Od základní frekvence desky, neboli Front Side Bus frekvence, se odvíjejí všechny ostatní takty v počítači. Obvykle je její takt 66 MHz, 100 MHz nebo 133 MHz, záleží na tom, pro který procesor je určen. Tato frekvence se různě násobí a dělí. Když ji zvedneme, zvýšíme tím frekvence všech ostatních komponent a také množství přenesených dat po sběrnici. U nejnovějších procesorů se data mezi procesorem a northbridge dokonce vyměňují dvakrát (u Pentia 4 až 4x) za jeden cyklus (takt nebo též Hz). U desek podporujících tuto funkci se uvádí, že FSB má frekvenci třeba 200 MHz, což je obchodní trik, protože žádná deska v dnešní době nemá základní frekvenci vyšší než 133 MHz.

Frekvence FSB se dá různě měnit, jak nahoru tak dolů. Pokud FSB podtaktováváme, nic se nemůže stát, jen se vám počítač zpomalí. Když přetaktováváme, mění se všechny ostatní frekvence a zvýšení FSB o 15 MHz nám velmi destabilizuje systém. To však neplatí ve dvou případech - procesor je navržen pro nižší FSB a my ho provozujete na desce podporující FSB o 33 MHz vyšší, takže máme vlastně FSB podtaktovánou a můžeme ji zvýšit až na podporovanou, třeba z 66 MHz na 100 MHz, nesmíme však zapomenout změnit frekvenční dělící poměry sběrnice, jinak riskujeme poškození počítače. Tak rapidní zvýšení FSB nám může procesor přetaktovat i o několik set MHz. Další možnost zvýšení FSB je změna napětí. Pokud ho zvýšíme zhruba až na 4 volty (horní mez), tak nám sice brzo deska odejde, ale zato jde FSB přetaktovat až o 50 MHz a víc. Do takových hrátek se raději nepouštějte, protože je to velmi nebezpečné a ještě k tomu tak razantní změnu I/O napětí podporuje jen málo základních desek. Hrátky s FSB nám sice dovolují obcházet multiplikátor, ale jsou rizikovější, než přetaktování pomocí multiplikátoru, protože se nám může zničit nejenom procesor, ale i deska se všemi komponentami.

Pamět

Paměti pracují buď synchornně nebo asynchronně – synchronně znamená, že jejich frekvence je shodná s frekvencí FSB a asynchronně nám udává, že paměť pracuje o 33 MHz výše než FSB. Jejich frekvence je přímo závislá na FSB a jakákoliv změna se projeví ihned. Tzn. - pokud máme 133 MHz paměti (PC133) pracující asynchronně a FSB zvýšíme třeba na 108 MHz, zvýší se nám jejich frekvence na 141 MHz, což už je hodně velká zátěž, a proto se nám paměti stávají nestabilní, tady však závisí také na tom, od jakého výrobce si paměti koupíme, protože značkové se dají přetaktovat až o 20 – 25 %. Abyste si představili objem přesunutých dat, při 64-bitové šířce (počet přenesených bitů za cykl) a 100 MHz frekvenci se může za jednu sekundu přenést až 800 MB, toto číslo však závisí na procesoru a nikdy se nevyužije maximální kapacita sběrnice.

Sběrnice

Nejdůležitější datovou sběrnicí je v počítači PCI, která spojuje procesor s většinou důležitých zařízení, jako je southbridge (potažno ISA a IDE), grafické karty (ty se dneska přesouvají na AGP sběrnici), zvukové karty, síťové karty, řadiče, TV tunery atd. Její datová šířka je 32-bitů a takt 33 MHz. Pro každou hodnotu FSB je dělící poměr jiný: 66 MHz – ½, 100 MHz – 1/3 a 133 MHz ¼. Pokud frekvenci FSB zvýšíme, taky se nám to projeví na frekvenci PCI. U desek podporujících 66 MHz i 100 MHz se dokonce musí tento poměr při přetaktování měnit, protože tato sběrnice není schopná utáhnout víc než asi 40 MHz i přesto, že se zvýší napětí. Její maximální možný průtok je 128 MB/s při 33 MHz.

Nejnovější sběrnicí je grafická AGP, která je určena jen pro grafické karty. Vyskytuje se na 100 MHz a 133 MHz deskách, její základní frekvence je pouhých 66 MHz při šířce 32-bitů a průtoku 256 MB/s. Hlavní výhodou sběrnice je možnost násobení objemu dat přenesených v jednom cyklu, a proto známe AGP 1x, AGP 2x, AGP 4x a připravuje se AGP 8x, která bude mít teoretickou propustnost až 2,1 GB/s.

Sběrnice ISA už nás tak nemusí zajímat, protože už zaniká a v nových počítačích se už vůbec neobjevuje. Její šířka je pouhých 16-bitů, frekvence 8 MHz a propustnost 16 MB/s.

BIOS (BASIC INPUT OUTPUT SYSTEM)

Hrátky s frekvencemi se provádí v BIOSu. Je to chip, který se nám stará o zapínání a vypínání celého počítače, když se počítač spouští. Rozhoduje, které komponenty a s jakým nastavením mají startovat. Všechny tyto informace jsou uloženy na malém chipu (paměť ROM), který je napájen 3 voltovou baterkou, aby nám údaje zachovával i když je počítač vypnut. Když baterku vyjmeme, všechny údaje se smažou, což se hodí v případě pokud omylem změníme v BIOSu multiplikátor uzamčeného procesoru. BIOS procesor v tomto případě nedokáže rozpoznat, a tak nařídí zastavení. Pokud se tak stane, nepanikařte, pouze vyjměte baterii a znovu ji vložte na své místo, poté se počítač znovu rozjede. Pro každou desku je jinak modifikovaný BIOS, ale BIOS chipy vyrábějí vlastně jen dvě firmy, a to AMI a AWARD (sice jsou známé BIOSy od jiných firem, ale ty se již téměř nepoužívají). V dnešní době však už nezáleží na tom, od jaké firmy BIOS je, ale který výrobce desku vyrobí. Kvalita desky se projevuje z velké míry tím, kolik nastavení BIOS má, pokud dovoluje měnit takové maličkosti, jako je I/O napětí desky, frekvenční poměry nebo nám měří teplotu procesoru apod. V takovém případě můžeme hovořit o kvalitní desce.

Dnes jsme pohovořili o základních deskách, příště už můžeme začít mluvit o procesoru, mozku každého počítače.

Diskuze (25) Další článek: American McGee´s Alice - cheaty

Témata článku: , , , ,