Přetaktování od A do Z X – grafické karty, část 2

Grafické karty byly po dlouhá léta druhořadou komponentou, ale s příchodem firmy 3Dfx se pohled na 3D grafiku dramaticky změnil. Toto jméno se stalo puncem kvalitních a výkonných karet, ale sláva netrvá věčně a nejagresivnější firma na trhu zkrachovala. Se slzou oku se vám dnes pokusím vylíčit kromě přetaktovacích možností Voodoo karet i celou historii firmy 3Dfx.

Je to zvláštní nostalgický pocit psát o výrobcích firmy, která již vlastně neexistuje. Firma 3Dfx se v počítačovém světě stala kultovní záležitostí, stejně jako značka jejich grafických chipů Voodoo. Možná si většina z vás řekne, že karty od 3Dfx měly velmi nekvalitní obraz, jen 16–bitové barvy a tak podobně, argumentů proti může být hodně, ale jedno je neoddiskutovatelné – přínos 3Dfx do celého světa PC. Před nástupem 3Dfx byla pro většinu lidí grafická karta spíše vedlejší záležitost, veškerá pozornost se soustředila na procesor, ale s nástupem 3Dfx a jejich akcelerátorů se postoj ke grafickým kartám rapidně změnil. Podle mého názoru je nyní při výběru nového počítače grafika druhá věc, na kterou se podíváme.

Možná trošku na památku, nebo prostě jen z toho důvodu, že mám trochu nostalgickou náladu, bych vám chtěl firmu 3Dfx přiblížit trochu blíž, a proto jsem se rozhodl vám stručně popsat celou historii 3Dfx.

Firma 3Dfx vznikla v roce 1994, když Scott Sellers dal dohromady několik bývalých inženýrů ze Silicon Graphics v čele s mladým a talentovaným Garym Tarollim. Byla to doba, kdy se v herním světě objevily takové hry jako Doom II nebo Magic Carpet. Celé dva roky pracovali v 3Dfx horečně na novém grafickém chipu, který měl způsobit (a způsobil) revoluci v počítačovém světě a hlavně v 3D hrách. Měla to být karta, která sama vyrenderuje celou scénu, a tím hodně ulehčí procesoru. Ambiciózní projekt se povedlo realizovat v roce 1996, kdy se na trhu objevil tajemný grafický chip s ještě tajemnějším názvem Voodoo Graphics. První grafické karty s tímto chipem uvedla na trh firma Diamond (dnes již taky neexistující). Chvíli trvalo, než se tato karta dostala mezi lidi a zjistilo se, že se jedná o úplnou senzaci (v té době bylo něco jako bilinearní filtrování úplný zázrak). U nás se tato grafická karta objevila až někdy v roce 1997, vzpomínám si na velmi časté a zajímavé recenze v našich herních i odborných časopisech. Byla zvláštní tím, že to nebyla samostatná grafická karta, pouze grafický akcelerátor. K té nejlevnější 2D grafické kartě se dalo dát Voodoo, s grafickou kartou se spojilo kablíkem, a už jste mohli hrát nejnovější 3D hry. Byl to zvláštní, mnoha zatracovaný způsob grafické karty, ale většina lidí možnosti 3D akcelerátoru obdivovaly. Co se týče parametrů karty, dnes bychom se tomu asi zasmáli, Voodoo 1 mělo fillrate (max. počet vykreslených pixelů za sekundu) pouhých 45 megapixelů a bylo schopno vykreslit zhruba milion trojúhelníku za sekundu, tzn. mohli jste hrát jenom hry v 640x480 a to pouze v 16-bitových barvách. V té době to však byl nejvýkonnější akcelerátor, který výkonem porážel své konkurenty na hlavu. Cena této karty byla však také dost vysoká, v roce 1997 jste značkovou kartu Voodoo pořídili mezi 7000 – 8000 korunami.

Voodoo se stalo naprostou senzací, proto dlouho netrvalo a v roce 1998 se na trhu objevil nástupce, asi dvakrát tak výkonný, jmenoval se Voodoo² (ne Voodoo², ale Voodoo na druhou), jeho výkon byl zdrcující. Na trhu neexistovala rychlejší karta, a ještě k tomu 3Dfx vymyslela tzv. SLI mód. To se koupily dvě Voodoo², spojily se káblíkem a tím se výkon ještě zdvojnásobil. Vlastníci dvou Voodoo² si mohli užívat na tu dobu neuvěřitelného rozlišení 1024x768, ale samozřejmě v 16-ti bitových barvách. Výkon ve SLI módu se vyšplhal až na rekordních 180 Mpixelů.

V roce 1999 už Voodoo 3 nesplnilo očekávání, dovoluji si tvrdit, že to byla snad nejočekávanější grafická karta všech dob. Výkon grafické karty byl brutální, ale co se týče různých fines a kvality obrazu, už to prostě nebylo to pravé ořechové. O Voodoo se začalo říkat, že má „vyblité“ barvy, a že rozdíl mezi Voodoo 1 a Voodoo 3 je jen ve výkonu, zlí jazykové však v tomto případě měli pravdu. Sláva a obdiv se teď otočila na stranu nVidie a 3Dfx pomalu ale jistě začalo upadat. Každou chvíli popularizovali svůj nový super chip VSA-100, který měl způsobit novou 3D revoluci. Tento chip se však pořád odkládal a firma začínala být ve ztrátě. Bylo to také z velké částí způsobeno chybnou marketingovou strategií, když 3Dfx koupila výrobce grafických karet - firmu STB, a v její mexické továrně se rozhodla vyrábět své Voodoo 3 na vlastní pěst, ostatním velkým výrobcům grafických karet své chipy neprodávala. V 3Dfx chtěli asi být zcela nezávislí a tím zlikvidovat konkurenci. Poslední záchranou pro firmu mělo být Voodoo 5.

Rok 2000, jak všichni víme, byl v počítačovém světě velmi revoluční, a pro některé firmy to byl také rok poslední. Vcelku karty Voodoo 5 vypadaly velmi slibně, spousta nových technologií a dalo by se říct i slušný výkon, ale u uživatelů propadla. Byla špatně načasovaná, kdyby se objevila o rok dřív, třeba na konci 1999, nejspíše by 3Dfx byla ještě mezi živými, ale nestalo se tak a pro 3Dfx to znamenal konec. Některé své technologie prodalo některým firmám, např. technologie a licence na Voodoo 5 6000. Ke konci roku 2000 už firma začínala vymýšlet bláznivé nápady s výrobou mobilních telefonů a různých technických podivností.

Posledním dnem pro 3Dfx byl 15. prosinec 2000 - ve finanční zprávě za 3. čtvrtletí roku 2000 byla vypočtena ztráta 178 miliónu dolarů, poté se vlastníci 3Dfx rozhodli prodat svou firmu, patenty i jméno Voodoo firmě nVidia za 112 miliónu dolarů. Většina z 650 zaměstnanců dostala výpověď a jen 110 inženýrů přešlo do nVidie (mezi nimi i spoluzakladatel Gary Tarroli). Tím skončila kapitola se jménem 3Dfx a nastává nová, teď pod taktovkou nVidie. Je těžké říct, jestli je to změna k lepšímu, všichni se dost bojí, aby nVidia nezlikvidovala veškerou konkurenci (teď je jediným větším konkurentem jen kanadská Ati), a tím si nevytvořila monopol, ale těžko říct, všechno ukáže čas.

Jedná se o první grafický chip 3Dfx, na svoji dobu to byla bomba, dneska je to udýchaný stařeček, ale znám spoustu lidi, kteří tento drobeček mají, i já ho několik let vlastnil a osobně na něj nedám dopustit. Jak jsem už výše napsal, je to pouze 3D grafická karta s 4 MB RAM bez 2D grafiky, ale pozor, na světě také existovala karta se jménem Voodoo Rush (prodávala se i verze se 6 MB RAM), která integrovaný 2D chip měla. Byla však dost nekvalitně udělaná a s klasickým Voodoo nebyla plně kompatibilní. Základní frekvence karty je možné zvýšit o zhruba o 10 MHz (z 50 MHz na 60 MHz), na 60 MHz však karta dělá, pokud není od opravdu kvalitního výrobce, nepříjemné anomálie a také hodně moc hřeje, proto zde lepší koupit menší větráček. Ideální frekvence se jeví někde mezi 55 až 57 MHz, kdyby karta měla stabilně fungovat. Na přetaktování doporučuji prográmek TweakIt, je velmi kvalitní a můžete s ním přetaktovat grafické karty: Voodoo 1, Voodoo Rush, Voodoo² a Voodoo Banshee. Výkon, který přetaktování získáme není nijak markantní, ale v některých hrách je to i těch solidních 15 % navíc.

Voodoo² je následník jak se patří, tedy hlavně co se výkonu týče (fillrate 90 Mpixelů a 3 milióny trojúhelníku za sekundu), horší to je s technologickými novinkami, ale v té době to bylo ještě docela fuk.

Tato grafická karta se pořád vyráběla ve formě 3D akcelerátoru, tzn. spojoval se s 2D kartou, a na trhu byly k dostání dvě verze: s 8 MB paměti a s 12 MB paměti. Jak jsem už výše napsal, můžeme dvě Voodoo² spojit do tzv. SLI módu a tím si zdvojnásobit výkon (ale také za dvojnásobnou cenu), hlavní výhodou SLI je také možnost hrát hry na 1024x768. Existuje také Voodoo² s 2D chipem a můžeme ji zakoupit pod názvem Voodoo Banshee, na rozdíl od Voodoo Rush je velmi dobře udělaná i kompatibilní, i když se výkonem Voodoo² plně nevyrovná.

Voodoo² se přetaktovává poměrně dobře, frekvence jde zvednout z 90 MHz na 110 MHz. Bezproblémové přetaktování zaručuje frekvence 102 MHz – 105 MHz, nemusíte kartu ani speciálně chladit a můžete být bez starostí. Pokud budete přetaktovávat nad 105 MHz je lepší přikoupit na grafiku chladič, protože může dojít k nepříjemným nehodám (hlavně k častým pádům Windows). Když budete mít odvahu a štěstí, tak se můžete dostat až na nějakých 109 MHz – 110 MHz, ale to už stabilita není zaručena. Přetaktování provádíte stejně jako u Voodoo 1 programem TweakIt.

Pro větší názornost jsem připravil tabulku výkonu v závislosti na frekvenci. Test byl proveden ve hře Quake 1 na počítači s procesorem Pentium II 333@415 MHz a s 2D grafikou Matrox Mystique.

Frekvence	Rozlišení 800 x 600	Rozlišení 640x480
90 MHz	59,9	98,6
95 MHz	63,2	-
98 MHz	65	-
100 MHz	66,5	108,5
102 MHz	67,6	-
105 MHz	69,4	-
106 MHz	70	-
108 MHz	71,3	-
109 MHz	71,7	117,5

Voodoo 3 je zajímavá karta, sice se na ní hodně nadává, ale také znám obrovské množství lidí, kteří tuto kartu vlastní a dalo by se říct, že jsou spokojeni. Hlavní přednost Voodoo 3 je výkon, některé hry jako Quake 2 jdou hrát dokonce i na rozlišení 1600x1200, ale zato kvalita obrazu je na dost mizerné úrovni, barev si užijete jen v 16-bitech a ještě k tomu jsou dost vodnaté. I přes zápory si tato grafika našla své příznivce, ale to množství nebylo tak velké, jak 3Dfx počítalo. Velkou novinkou u Voodoo 3 bylo zpracování, už to nebyl pouhý 3D akcelerátor, ale zahrnoval v sobě 2D i 3D řešení. Trošku kuriózně může připadat fakt, že kvalita 2D režimu se blížila G400, a to je co říct. Další inovací bylo rozřazení Voodoo 3 na tři výkonnostní kategorie podle frekvence jádra a pamětí, takže na trhu byly Voodoo 3 2000 (jádro/paměť na 143 MHz /143 MHz), Voodoo 3 3000 (jádro/paměť na 166 MHz /166 MHz) a Voodoo 3 3500 (jádro/paměť na 183 MHz /183 MHz), které také mělo integrovaný TV a FM tuner. Voodoo 3 se přetaktovávají velmi dobře, napomáhá tomu ještě fakt, že mají velmi kvalitní paměti – Voodoo 3 2000 mělo 7 ns SDRAM a Voodoo 3 3000/3500 dokonce 6 ns SDRAM. Voodoo 3 2000 jde bez problémů a obrazových anomálií přetaktovat z 143 MHz na 160 MHz, ale karta už velmi hřeje, a tak je vhodné si pořídit chladič, ještě poměrně stabilně jede karta na 166 MHz (tzn. na úrovni Voodoo 3 3000), ale pak už není příliš chytré s frekvencí stoupat, i když některým přetaktovačům se frekvence povedla vyhnat na 175 MHz.

Voodoo 3 3000 by mělo stabilně fungovat na frekvenci kolem 175 – 180 MHz, poté se s velkou pravděpodobností objeví nějaká ta anomálie, ale teoreticky by se s pořádným chladičem mohlo jít až na 190 MHz, ale to už je velmi riskantní a nestabilní řešení. Poslední nejvýkonnější Voodoo 3 už příliš přetaktovat nejdou, protože architektonická mez těchto chipů je někde kolem 200 MHz, a tak výkonnostní laťku tohoto chipu již moc neposunete. Velmi kvalitní program na přetaktování Voodoo 3 je V3Tweak, dovoluje na kartě nastavit i více věcí než jenom rozlišení a funguje pro všechny verze Voodoo3. Ještě bych chtěl doplnit, že kvalita všech Voodoo 3 je téměř stejná, protože pochází ze stejné mexické továrny, kterou 3Dfx získálo koupení STB.

Voodoo 5 přišlo pozdě, byl to slibný akcelerátor, ale na špatném místě ve špatnou dobu. Velkou chloubou této karty je spousta nových technologií, v čele s podporou 32–bitových barev, anti-aliasingem a T-bufferem. Trochu paradoxní je, že Voodoo 5 bylo slabé tam, kde Voodoo 3 excelovalo: ve výkonu. Všichni očekávali ty nejvýkonnější karty, které porazí nVidii na hlavu, ale opak byl pravdou a karty se v 32-bitech stávaly velmi dýchavičné. Podle počtu těchto chipů (frekvence jádra a pamětí je u všech stejná) a množstvím pamětí se dělilo Voodoo 5 do několika kategorií: Voodoo 4 4500 mělo jeden VSA 1000 chip a 32 MB RAM je určeno pro low-end trh. Voodoo 5 5000 a 5500 mají dva VSA chipy a rozdíl byl jen ve velikosti pamětí, 5500 verze má 64 MB. Nejvýkonnější verze s označením 6000 měla mít 4 chipy a 128 MB grafické paměti, ale nikdy nebyla uvedena, protože byla licenčně prodána firmě Quantum3D, která využila technologie VSA ve svých profesionálních grafických stanicích. Přetaktovatelnost těchto grafických chipů je poměrně velká, ale v praxi jsem si to neměl možnost ověřit, podle vlastníků Voodoo 5 by mělo jít jádro chipu přetaktovat stabilně na 180 – 185 MHz. Přetaktovat Voodoo 5 je velmi snadné a nemusíte ani shánět tweakovací progámek, stačí se jen podívat do nastavení karty, protože 3Dfx podle vzoru nVidie udělala drivery i s funkci overclock.

Dnes bych se s vámi chtěl rozloučit citací posledních slov zakladatele 3Dfx Scotta Sellerse:

“...hluboce toho lituji (prodeje 3Dfx) a chci vyjádřit upřímný dík všem, kteří pomáhali 3Dfx udělat revoluci v 3D grafice a 3D hrách na platformě PC. Jsem si jistý, že odkaz 3Dfx bude žít dál, ve výrobcích firmy nVidia, která se bude pokoušet zkombinovat a uplatňovat sílu obou firem.“
S pozdravem
Scott Sellers
Zakladatel a generální ředitel 3Dfx