Přetaktování od A do Z XII – grafické karty, část 4

Po podrobném popisu karet ze stájí 3Dfx a nVidie přichází na řadu další. Rozhodl jsem se věnovat tento díl dvěma úžasným grafickým kartám – Radeonu od ATi a G400 od Matroxu. Každá z těchto karet nabízí spousta zajímavých technologií, slušný výkon a také velký overclockovací potenciál.
Po podrobném popisu karet ze stájí 3Dfx a nVidie přichází na řadu další. Rozhodl jsem se věnovat tento díl dvěma úžasným grafickým kartám – Radeonu od ATi a G400 od Matroxu. Každá z těchto karet nabízí spousta zajímavých technologií, slušný výkon a také velký overclockovací potenciál.

ATi Radeon
Minulý rok se kanadská firma Ati uvedla na trh svou novou vlajkovou loď, špičkovou grafickou kartu s magickým názvem Radeon, která svým výkonem a hlavně kvalitou obrazu (ta je dokonce vyšší) šlape kartám GeForce od nVidie na paty. Obsahuje nové technologie jako Charisma Engine nebo Pixel Tapestry, velkou chloubou je také velmi kvalitní implementace T&L (hardwarová transformace a osvětlování). Je vyráběna 0,18 mikronovou technologií, což dovoluje grafickému chipu pracovat na vyšších frekvencích při nižší spotřebě energie. Vyrábí se v několika verzích, které pracují na stejné frekvenci 183 MHz (jádro/paměť synchronně). Z této frekvence se můžete těšit, když si pořídíte retail verzi (boxovanou) této grafické karty. Pokud kupujete Radeon v OEM verzi (holou kartu), častokrát narazíte na to, že chip a paměti jedou na 166 MHz. Radeon se prodává v mnoha variacích – nejslabší je Radeon VE (Value Edition), což by měl být konkurent pro GeForce 2 MX. Zajímavostí této karty je, že disponuje 32 MB DDR paměťmi na 183 MHz, ale karta je silně omezena jen jednou renderovací pipeline, takže za MXkem docela pokulhává. O třídu výš je Radeon SDR, tzn. verze s obyčejnými pamětmi, ale s jádrem shodující se s plnohodnotným Radeonem. Tato karta je vyráběna pro sběrnici PCI, což je v dnešní době dost exotická záležitost a dovolil bych si tvrdit, že tato karta je snad nejvýkonnější v kategorii PCI grafických karet. Výkonem je zhruba na úrovni MXka (v nižších rozlišeních vede GeForce, ve vyšších Radeon).

Pak je zde plnohodnotný Radeon s 32 MB DDR pamětmi, také pracující na 183 MHz, ale svým výkonem sice MXko překonává. Je však o 2 – 3 tisíce dražší. Nejvýkonnější verze Radeonu má 64 MB DDR paměti a svým výkonem je zhruba na úrovni GeForce 2 GTS, ve vyšších rozlišení je na tom dokonce lépe. Zajímavostí nakonec je nejdražší (13 000 Kč), ale super multimadiální All-in-Wonder Radeon, která je vybavena velmi kvalitním TV tunerem, jenž dokáže velmi kvalitně grabovat video (rovnou do MPEG-1). Je však vybavena jen 32 MB DDR paměti, což si myslím je trošku škoda.

Radeon se přetaktovává poměrně dobře, svědčí o tom i velká záplava tweakovacích programů. Frekvence karty i pamětí by měla jít bez problému zvednout o 5 – 10 MHz a 10 – 15 s kvalitním chladičem. Při vyšší frekvenci se už začínají objevovat poruchy obrazu. Toto pravidlo platí zhruba u všech Radeonů, i u těch na 166 MHz, tam jde dosáhnout frekvence zhruba 180 MHz, což dostává OEM karty na úroveň retail.

Jak působí frekvence na výkon? Nejlépe to jde vidět u Radeonu 64 MB DDR v 3Dmark 2000 na 1024x768x32 bit. Konfigurace sestavy je Athlon 900 MHz a 256 MB RAM.

Frekvence jádra Frekvence pamětí Dosažené skóre
183 MHz (default frekvence) 183 MHz (default frekvence) 4123
183 MHz 185 MHz 4540
183 MHz 190 MHz 4619
185 MHz 195 MHz 4868
190 MHZ 183 MHz 4433
195 MHz 183 MHz 4546
185 MHz 185 MHz 4642
190 MHz 190 MHz 4823
195 MHz 195 MHz 4983

Jak si můžete všimnout z tabulky, výkon se zvedá hlavně zvýšením taktu pamětí. Při zvýšení taktu jádra se výkon zvýší jen o pár procent, ve hrách by jste tento rozdíl vůbec nepoznali. Při zvýšení taktu pamětí a jádra zároveň se výkon zvýší o slušných 20 % v 3Dmarku, v hrách je ten nárůst jen pár jednotek procent, většinou jde jen o pět až deset snímků za sekundu navíc.

Tweakovacích programů je doopravdy hodně, záleží jen na tom, který vám bude nejvíc vyhovovat. Všechny programy jsou freeware, takže stačí si ho jen stáhnout a používat. Velmi hezký je Radeon Tweaker nebo RadTweak. Stačí si doopravdy jen vybrat.

Matrox G400

Firma Matrox je spíš známá v hlavně v oblasti DTP grafiky. Její karty se vyznačují perfektní kvalitou obrazu, mnohými je označována jako “křišťálová“. Matrox sice co se týče výkonu nepatří ke špičce, ale má stálou poměrně velkou základnu příznivců. G400 je už poměrně stará karta, na trhu se objevila již v roce 1999 a výkonem je zhruba na úrovni Rivy TNT. Jejím trumfem však není výkon, karta obsahuje mnoho zajímavých vymožeností, z nichž některé nebyly dosud implementovány jinde než kartách od Matroxu.. Tou největší chloubou je asi Enviromental Bump Mapping, který dokáže například z obyčejné textury vody udělat něco překrásného (i když do reality to má hodně daleko). Avšak nic není zadarmo a zapnutý Bump Mapping snižuje výkon karty o 25 %. G400 se vyrábělo v několika provedeních. Nejobyčejnější je G400 s 16 MB RAM, poté se dá sehnat verze s 32 MB a nejvýkonnější je verze G400MAX s 32 MB SGRAM. Také můžete objevit G400 s příponou Dual Head, což znamená podporu připojení dvou monitorů najednou.

Jádro grafické karty funguje na frekvencích 128 MHz a paměti na 166 MHz. Karta je vybavena velmi kvalitními 6 ns paměti, podobné najdete u GeForce 2 MX. To zaručuje velmi dobré přetaktování. Sice se to na první pohled nezdá, ale G400 se dá přetaktovat velmi dobře.

Zcela pohodové přetaktování jde na 150 MHz jádro/200 MHz paměť, bez problému nebo nějakých obrazových poruch. Pokud nasadíte chladič (třeba ze 486), frekvenci můžete zvýšit o 5 - 8 MHz výš, na slušných 155/205 MHz. Na vyšších frekvencích už začne karta dělat problémy, začne se chovat nestabilně a sem tam se objeví nějaká ta nepříjemná anomálie.

Pokud vás zajímá výkon v závislostí na přetaktování, objevil jsem test v 3Dmarku99 Pro (rozlišení 1024x768x32bit) na sestavě PII 450 a 128 MB RAM.

Frekvence jádra Frekvence pamětí Dosažené skóre
128 MHz (default frekvence) 166 MHz (default frekvence) 3623
135 175 3789
145 185 3856
150 200 4012
155 205 4071
160 210 4138
Nejlepší je použít rovnou firemní program od Matroxu, který je pro přetaktování prakticky dělaný. Pokud ho ještě nemáte, můžete si ho stáhnout.

To by dneska bylo vše. Protože jsem probral už většinu známých a často používaných grafických karet, chtěl bych se vrhnout na benchmarkovací programy. Poté plánuji tuto malou encyklopedii uzavřít overclockovacími rekordy. Pokud máte grafickou kartu, o které jsem se tady nezmínil a ozvete se mi, slibuji, že ještě jeden díl overclockingu věnuje vašim, nepříliš často přetaktovávaným grafickým kartám.

Diskuze (2) Další článek: Obrázky z Perimeter

Témata článku: , , , ,