Pokud se trochu zajímáte o počítače, jistě jste se již setkali s termíny přetaktování a overclock. Jistě také víte, že se jedná o zvyšování výkonu počítače, především pak procesoru. Proč a jak lze takový procesor přetaktovat? Je to bezpečné?
Pokud se trochu zajímáte o počítače, jistě jste se již setkali s termíny přetaktování a overclock. Jistě také víte, že se jedná o zvyšování výkonu počítače, především pak procesoru. Proč a jak lze takový procesor přetaktovat? Je to bezpečné?
Začněme pěkně popořádku. Anglický výraz overclock by se dal volně přeložit jako „zvýšení frekvence“, české slovo přetaktování je podle mého názoru ještě výstižnější. Jednoduše to v praxi znamená, že můžete ze svého počítače obecně dostat vyšší výkon. Dnes se ale zaměřím především na zvýšení taktu procesoru, protože přetaktovat můžete i další věci, například grafické karty. Tomu se budeme věnovat jindy. A pokud se ptáte co má takové přetaktování za následek, je tomu přesně tak, jak se domníváte. Svého 800MHz miláčka můžete provozovat třeba na 1GHz …
Ale teď pěkně od podlahy, nejprve od výroby procesorů. Někde v továrně se vyrobí procesor, dejme tomu například Athlon. Ten je potom testován, zda je v pořádku, pokud ano, následuje test, který prokáže jakého maxima tento procesor může dosáhnout. To tedy jednoduše znamená, že jeden a ten samý procesor je například Athlon 800MHz a Athlon 1400MHz. Jsou naprosto shodné, jen se jeden povede „vyrobit lépe“. A samozřejmě je uvažována také jistá tolerance, takže Athlon 1400MHz musí projít například testem na 1500MHz bez chyby. A v tom to všechno je. Koupíte si Athlon 1400MHz a přitom víte, že ho můžete bezpečně provozovat na 1500MHz. Proč tedy ne?
Další velice důležitou věcí pro nás je obchodní strategie. Pokud totiž bude společnost vyrábět pouze procesory, které budou v drtivé většině 1GHz a rychlejší (čemuž se podle mého názoru dnešek velice blíží), přesto je zapotřebí pokrýt trh i pomalejšími procesory. Proto jsou označeny jako pomalejší a prodány za nižší cenu. Není to tak běžné, ale například u procesoru AMD Duron bývalo tohle velice pravdivé. Snad všechny procesory, které byly určeny jako 600 a 650MHz, běhaly na 800MHz a více. Šlo zkrátka o pokrytí trhu.
Takže tím je teorie jasná, teď už praxe. Co k přetaktování potřebujete? Dnes vlastně skoro nic. Jenže je důležité počítači rozumět, abyste věděli co kterým krokem způsobujete. Začneme tedy příkladem, který vlastně přetaktování rozjel – procesorem Intel Celeron.
Vezměme si například Intel Celeron taktovaný na 533MHz s jádrem Coppermine. Jeho frekvence je určena frekvencí sběrnice a násobičem. V tomto případě jde o konfiguraci 66MHz sběrnice a multiplikátoru 8, jednoduše zapsáno 8x66. Vzhledem k tomu, že u Celeronů nelze změnit násobič, můžeme měnit pouze frekvenci sběrnice, tím dosáhneme zvýšení taktu procesoru. Přidáme-li 1MHz FSB sběrnice, je to 8MHz k dobru pro procesor.
Záleží samozřejmě na tom, jakou základní desku používáte. Drtivá většina dnes ale podporuje změnu FSB přímo z BIOSu, proto se budu držet tohoto vzoru. Některé desky podporují jen několik frekvencí, běžné jsou kroky například 66MHz, 75MHz, 83MHz, 100MHz. Jsou ale i základní desky, kde můžete FSB měnit i po kroku 1MHz. Záleží především na dispozicích procesoru, jakou frekvenci ještě zvládne. Čím vyšší frekvence, tím více se procesor zahřívá, proto je pro lepší přetaktování zapotřebí dobrého chladiče. Stejně tak lze dosáhnout vyšší frekvence postupným zvyšováním voltáže. Pokud poběží procesor běžně na 1,6V, můžete zvýšit voltáž i na 1,8V, ovšem tím se znovu procesor více ohřívá, důležitost chlazení je tedy zřejmá. Finální frekvence, kterou dosáhnete správnou konfigurací frekvence FSB a voltáže je již jen ve hvězdách, respektive v tom, na jaký procesor jste zrovna narazili, nelze to odhadnout dopředu. Je ale zřejmé, že pokud dosáhnete FSB 100MHz, máte 800MHz procesor, nemluvě o tom, že vyšší FSB znamená samozřejmě celkově rychlejší běh počítače.
Stejně je tomu v případě všech ostatních procesorů, v případě Pentia III i Pentia 4, AMD Athlon a Duron a prostě všeho ostatního. Mluvíme-li ale o AMD, musím ještě zmínit jednu zajímavou věc. U některých procesorů AMD Athlon a Duron (ale je jich velice málo) je možná změna násobiče. U těch procesorů, kde to možné není, stačí maličká úprava procesoru a pokud to podporuje vaše základní deska, můžete násobič vesele měnit. Jak tento zásah provést se dozvíte na každé internetové stránce, která se zabývá hardwarem.
Tím je tedy možno docílit i dalších velice zajímavých hodnot. Pokud máte procesor Duron 700MHz, jeho konfigurace je 7x100. Dejme tomu, že zvládne 900MHz. V tom případě máte takovéto možnosti: 9x100, 7x120, 6,5x138 nebo dokonce 6x150MHz. Vždy je výsledkem 900MHz. Je samozřejmě lepší co nejvyšší frekvence FSB, v tomto případě je tedy nejrychlejší 6x150MHz. Jenže není všechno zlato, co se třpytí…
Musíte totiž také uvažovat ostatní dopady přetaktování. Především se pak jedná o zvyšování frekvence dalších součástí základní desky. Nejprve jsou to paměti, dále AGP slot, PCI sloty a jednoduše všechno. Je to zkrátka složitější, v běžném případě ale vždy stačí jen poznat, zda taková konfigurace funguje či nikoliv. V případě, že ano, není důvod, proč počítač takto neprovozovat.
A ještě jedna rada na závěr – před overclockem si najděte, jak provést CLEAR CMOS, tedy nastavení původních hodnot BIOSu. V případě, že nastavíte příliš velkou frekvenci, se totiž může lehce stát, že počítač nespustíte, v případě nastavení parametrů v BIOSu je potom nemůžete změnit, jediným řešením je potom CLEAR CMOS. Jak ho provést se dozvíte v manuálu základní desky.
Doufám tedy, že se vám při taktování bude dařit. Nezapomeňte ale, že společnosti overclock neuznávají, pokud by se s počítačem něco stalo, což je sice velice nepravděpdobné, ztratíte na poškozenou součást záruku.
