Přetaktování systému nemusí přinést jen výkon

Když na serveru Reactor Critical proběhla anketa, v níž byly čtenáři dotazováni, jaký mají názor na přetaktování počítače, byly výsledky více než zajímavé. 84 procent účastníků odpovědělo, že mají přetaktován buď procesor, grafickou kartu a nebo obojí.
Když na serveru Reactor Critical proběhla anketa, v níž byly čtenáři dotazováni, jaký mají názor na přetaktování počítače, byly výsledky více než zajímavé. 84 procent účastníků odpovědělo, že mají přetaktován buď procesor, grafickou kartu a nebo obojí.

Přetaktování šetří peníze, to je jasné. Sám mám stabilně běžící počítač s procesorem Celeron 366 se sběrnicí běžící na 100 MHz – výsledný takt procesoru je tedy 550 MHz. Velmi dobře se také přetaktovává Pentium III Coppermine – zapůjčený počítač s PIII na 550 nám stabilně běžel na 770 MHz (sběrnice 140 MHz, čipset Intel 440BX), samozřejmě se 133MHz pamětmi. Přetaktovat také lze grafickou kartu – pro tyto účelu jsou nejlepší karty s čipy nVidia TNT2 a nVidia GeForce 256. U klasické TNT2 lze přetaktováním zvýšit výkon až za úroveň takové TNT2 Ultra. Ostatně, podívejte se na následující tabulku – vidíte, že nárůst výkonu přetaktováním grafické karty je značný.

Quake 3, timedemo 1, Pentium III Coppermine 770 MHz

Karta, FPS v 16 bitech, FPS ve 32 bitech
GeForce 256 DDR (150/350) – 102,9; 76,5
GeForce 256 DDR – 85,3; 65,7
Voodoo3 3000 (215/215) – 64,1
Voodoo3 3000 – 48,7
TNT2 Ultra (180/225) – 57,2; 43,9
TNT2 Ultra – 47,5; 35,7

Ale o přetaktování karet, tj. zvýšení frekvence grafického čipu a pamětí dnešní článek nebude (blíže o přetaktování karet můj dřívější příspěvek) – věnujeme se vedlejšímu efektu přetaktování procesoru, a sice přetaktování sběrnice AGP. Procesory Intelu mají totiž uzamknut násobič frekvence sběrnice, takže jejich výkon je možné zvýšit pouze zvýšením frekvence sběrnice. Konkrétně, chcete-li z Celeronu 366 udělat Celeron 550, zvýšíte frekvenci sběrnice z 66 na 100 MHz. Na frekvenci sběrnice (FSB) však závisí také frekvence sběrnicí PCI a AGP. Nejpoužívanější a nejlepší čipset pro přetaktování, Intel 440BX, totiž umí správně běžet jen na 66 nebo 100 MHz; tehdy má PCI správnou frekvenci 33 MHz a AGP 66 MHz. Jejich frekvence se nastavují dělícími poměry – je-li frekvence sběrnice 66 MHz, pak je pro PCI dělící poměr 1:2, pro AGP pak 1:1; pro FSB 100 MHz pak 1:1. U 100MHz FSB je to u PCI 1:3, u AGP 2:3. Vždy tedy poběží PCI stabilně na 33 a AGP na 66 MHz.

Co ale když chcete zvýšit frekvenci na některou z těch, které čipset oficiálně neumí, ale umí je vaše deska? Velice oblíbená je u Celeronů zejména frekvence FSB 83 MHz – tehdy zůstane dělící poměr zachován jak u frekvence 66 MHz, tedy PCI poběží na 41 MHz a AGP na 83 MHz – a to nemusí některé vaše komponenty vydržet a přetaktování bude neúspěšné. U frekvence FSB 133 poběží AGP na 89 MHz, u frekvence 140 MHz pak na 92 MHz (dělící poměr 2:3); to sice může být začátek problémů, ale není to důvod, proč přetaktování procesoru neprovést, zvlášť, když to procesor vydrží – velmi dobré jsou pro přetaktování procesory Celeron 300A – 366 a Pentium III Coppermine 500 – 550 MHz (pozor, musí to být procesory pro stovkovou sběrnici).

Jestliže totiž vaše grafická karta odmítne pracovat na přetaktované sběrnici AGP, můžete, a většinou to pomáhá, vyřadit režim přenosu AGP 2x. To sice sníží výkon grafické karty, ale obvykle méně než o dvě procenta, pokud však mluvíme o přetaktování PIII o 33 – 40 procent (FSB 133 – 140 MHz), lze tento nižší výkon obětovat – vyšší výkon systému vám to bohatě vynahradí. I když je teoretická frekvence sběrnice AGP v režimu 2x 133 MHz (2x 66 MHz), režim AGP 2x má totiž přenosovou rychlost dvakrát vyšší než v režimu 1x (logicky) – konkrétně 528 MB/s; přetaktovaním však zvýšíte frekvenci AGP na již zmíněných 89 – 92 MHz, takže pokles není tak výrazný (viz výše).

Vyřadit režim AGP 2x lze nejlépe v BIOSu základní desky, umožňuje to každá lepší deska (MSI, AOpen, ABIT …). Pokud zde tuto možnost nenajdete, zkuste vyřadit AGP 2x pomocí programu PCRSET tak, jak to vidíte zde na obrázku (bude vyřazen na úrovni ovladače VXD vždy při startu Windows).



A jak jsou jednotlivé grafické karty stabilní na přetaktované sběrnici AGP?

Sběrnice AGP na 92 MHz:
Creative Annihilator Pro 32 MB – stabilní
Asus AGP-V6600 32 MB – stabilní
Diamond Viper V770 Ultra 32 MB – jen na AGP 1x
Matrox Millennium G400 32 MB – jen na AGP 1x
3dfx Voodoo3 3000 – stabilní
ATI Rage Fury Pro 32 MB – jen na AGP 1x
ATI Xpert 2000 Pro 16 MB – jen na AGP 1x
ATI Fury Maxx 64 MB – stabilní

Pro vyšší stabilitu byl vyřazen režim AGP 2x na kartách s čipem nVidia TNT2, Rage 128 Pro a G400. Toto nebylo nutné na kartách, které nepodporují texturování přes AGP – 3dfx Voodoo3 a ATI Rage Fury MAXX, a proto je AGP 2x bez podpory texturování k ničemu.

Podobný pokus udělal i server Toms Hardware, kde testovali stabilitu grafických karet na AGP při frekvenci sběrnice 133 MHz (AGP běží na 89 MHz).

3dfx Voodoo3 3000 – stabilní
3dfx Voodoo3 3500 – stabilní
ATi Rage Fury MAXX – stabilní
Creative Labs Annihilator – stabilní
Creative Labs Annihilator Pro – stabilní
Creative Labs TNT2 Ultra – stabilní
Diamond Viper II – nepracuje
Diamond Viper V770 – nepracuje
Diamond Viper V770 Ultra – nepracuje
ELSA Erazor X – nepracuje
ELSA Erazor III – nepracuje
Leadtek WinFast GeForce 256 – nepracuje
Matrox G400 MAX – nepracuje
Matrox G400 – nepracuje

Z testu je patrné, že karta odlišného výrobce, i když má stejný čip, nemusí při AGP 2x pracovat; proto je opět vhodné u karet, které testem neprošly, vypnout AGP 2x – to záleží na konkrétním modelu. Pokud se tedy pustíte do přetaktování, podívejte se do seznamů výše – můžete se tak vyhnout problémům a rovnou je řešit.

Jakékoliv vaše zkušenosti jsou vítány v diskusním fóru.
Diskuze (5) Další článek: Neocron

Témata článku: , , ,