Když se řekne slovo budget, asi zbystříte a výstražně zdvihnete jedno z obočí, i když k tomu často není žádný důvod. Abychom vás tedy přesvědčili, že budgety nejsou ničím špatným, podíváme se spolu na zoubek pokračování úspěšné série Conflict s podtitulem Denied Ops. A věřte, že se máte na co těšit.
Platforma: PC, PS3, Xbox 360
Typ hry: taktická/arkádová FPS
Výrobce: Pivotal Games (http://www.pivotalgames.com)
Vydavatel: Eidos Interactive (http://www.eidosinteractive.com)
Distributor v ČR: není znám
Homepage: http://conflict.com
Datum vydání: únor 2008
Jak si asi mnozí z vás všimli, na Doupěti se budgetům poměrně často věnujeme, jelikož dobře víme, že jsou cenově dostupnější a hlavně většinou mají opravdu co nabídnout. Vzpomenout můžu například vynikající Heroes of Annihilated Empires, zajímavý Star Wolves 2 nebo povedený titul Fantasy Wars. Přeci jen existují studia, která nemají tak velké finanční prostředky, aby mohla vytvářet ultra-kvalitní AAA tituly, ale i přesto chtějí své produkty vypustit do světa v očekávání lepších zítřků. Někdy se to povede a jedním z těchto šťastlivců je studio Pivotal Games – tvůrci úspěšné série Conflict (Desert Storm, Desert Storm 2, Vietnam a Global Terror), které se celkově prodalo více než 9 miliónů kopií. V současné době autoři pilně pracují na pátém pokračování s oficiálním názvem Denied Ops (dříve Crossfire) a protože datum vydání pomalu ťuká na dveře, není na škodu si o jejich novém počinu říct více informací.
Jediné kouzelné tlačítko
Co se týče dějové linie, moc se toho opravdu neví, ale pokud mám mluvit upřímně – u této série je to prakticky jedno, protože se příběh většinou nerušeně odehrává na jejím pozadí. I přesto vám však drobné střípky samozřejmě prozradím. Vžijete se do rolí dvou speciálních agentů CIA Gravese a Langa, kteří podstatnou část své pracovní doby pravidelně tráví za nepřátelskou linií. Ačkoli jsou královsky placeni, v případě jejich zajetí se od nich americká vláda naprosto distancuje a jediné, nač se můžou následně těšit, je pomalá a bolestná smrt rukou nepřátel. Jejich úkol zní jednoduše: najít a odstranit pofiderního generále Ramiréze, který neustále celému světu vyhrožuje nukleární válkou. Podle nejnovějších dostupných informací se nachází kdesi ve Venezuele, a tak výsadek s vašimi svěřenci letí právě tam. Hon začíná.
Sundejte tu otravnou Laru Croft! * Řekni sýýýýýr * Já ti dám fandit Spartě!
Předchozí hry této populární série byly charakteristické zejména tím, že jste ovládali čtveřici vytrénovaných profesionálů, přičemž jejich počínáni jste viděli z pohledu třetí osoby. Protože se ale autoři snaží posunout stagnující sérii o kus dále, nyní budete mít k dispozici pouze dva specialisty (to jsme si naznačili už v předchozím odstavci) a postup celou hrou uvidíte z pohledu první osoby. Ovšem v některých nepřehledných situacích budete moci smět použít i pohled z třetí osoby, za což autorům patří velký dík. Na rozdíl od jiných taktických akcí lze stisknutím jediného tlačítka ovládat jednu postavu a druhé zadávat rozkazy nebo si mezi nimi dokonce plynule přepínat. Vše má být řešeno velice intuitivně, takže nebude mít s ovládáním problémy ani kdejaký africký domorodec.
Poslouchej velitele svého
Jak bylo řečeno o pár řádek výše, další novinkou bude přepracovaný systém zadávání příkazů druhému hrdlořezovi. V podstatě stačí jen ukázat požadovaným směrem nebo na daný objekt a váš týmový kolega vše pochopí. Tímto způsobem mu tak můžete jednoduše vytyčit směr cesty, ukázat na místo potřebné k vyčištění od nepřátel, zahájit krycí palbu, nebo dokonce odvést rukojmí do bezpečí či položit C4 na demoliční místo. Tento systém rozkazů budete využívat prakticky neustále, zejména při přepínání mezi Gravesem a Langem. Graves je totiž sniper jako poleno, zatímco Lang si rád vyřizuje účty kulometem, brokovnicí nebo nejlépe raketometem. Pokud budete potřebovat přepadnout budovu s rukojmím, není nic jednoduššího, než se vcítit do role Gravese, nařídit Langovi, aby doběhl například k oknu budovy, mezitím mu jeho cestu vyčistit postupným odstřelováním nepřátel a až Lang zaujme pozici u okna, přepnete se do jeho pohledu, rozkážete Gravesovi přesun na vaší pozici a než tam doběhne, vhodíte do místnosti pár granátů a společně pak vtrhnete dovnitř. Těchto situací zažijete ve hře nespočet, což se snad pozitivně dotkne výsledné hratelnosti a hlavně atmosféry celé hry.
Za zmínku také stojí záměr autorů vytvořit takticko-arkádový titul. Ano, vidíte dobře a opravdu jsem to napsal správně. I když je důraz kladen na taktiku, hlavní náplní přeci jen zůstává zábavná akce, a tak se nesmíte divit tomu, že vaši svěřenci disponují neomezenou (!) municí. To už ovšem neplatí v případě granátů (kouřové, oslepující, výbušné), ale podle jednotlivých indicií je patrné, že armádní boxy rozmístěné různě po mapách vás jimi budou dostatečně zásobit. Oproti ostatním hrám jsou zde právě granáty tím nejpoužívanějším zbožím, protože ještě před jejich vržením se vám ukáže oblast detonace, díky čemuž dopředu znáte místo dopadu a hlavně rozsah škod. K arkádovému stylu hru také řadí nemožnost sebrat zbraně po padlých protivnících a schopnost neustále léčit padlého kolegu. Pokud se vám tedy stane, že jeden z vašich svěřenců dostane více kulek, než prospívá jeho organismu, skácí se nelítostně na zem a začnou se odpočítávat tři minuty. Pokud k němu v tomto časovém intervalu nestačíte doběhnout a postavit ho na nohy pomocí injekční stříkačky (zřejmě nějaký magický matroš z paralelního vesmíru), mise končí neúspěchem.
Kooperace aneb splitscreen se vrací
Je sice rozkošné porcovat nepřátele pomocí zbraní, ale rozhodně vás potěší i možnost ovládat různá vozítka jako třeba džíp nebo tank. Zpravidla se jeden z hráčů posadí za volant, zatímco druhý se nebojácně vrhne ke kulometu nebo dělu. Bohužel, v dostupné preview verzi jsou patrné občasné chyby v umělé inteligenci, kdy váš kolega zůstane nehybně stát nebo ještě lépe v roli řidiče auta popojede pět metrů, poté vypne motor a čeká na stahující se mračna nepřátel dychtících po vašem brzkém natáhnutí bačkor. Prozatím nezbývá než doufat, aby se tento neduh podařilo do finální verze odstranit.
Technologie Puncture v akci * Hoši, pěknej táborák! * Tak jsme tu Laru sundali, hehe
Jestli tomu tak nebude, rozhodně není třeba hru odepisovat. Podle slov vývojářů totiž budete moci nahradit počítačem ovládaného kolegu něčím (zpravidla) mnohem chytřejším – vaším kamarádem. Pokud se tato informace ukáže pravdivou, připravte se na řádné noční pařby, ve kterých se pouze vy dva postavíte nebezpečným živlům s cílem zachránit celou planetu před totálním zničením. Ostatně my v redakci si tuhle šanci určitě nenecháme ujít a vězte, že si rádi připomeneme nezapomenutelné kouzlo kooperativního módu ve splitscreenu.
| Na co se těšíme |
- řádná týmová akce
- arkádové pojetí hry
- vynikající audiovizuální zpracování
- zajímavá technologie Puncture
- online nebo splitscreen kooperace
|
| Čeho se bojíme |
- přihlouplá a neschopná AI
- celková nedotaženost
- vysoké hardwarové nároky
|
Conflict: Denied Ops poběží na interní technologii Puncture, která má za úkol realisticky ztvárnit destrukci okolního prostředí. Co to znamená v praxi? Jednoduše řečeno, není problém se schovat za převržený stůl, do něj si vystřílet dírky a jimi se pak podívat ostřelovačkou a kosit nic netušící protivníky. Z prozatím uvedených videí je také vidět, jak se krásně bortí zdi po zásahu raketometem nebo třeba rozstřelením benzinového sudu. I přesto ale bude většina těchto explozivních částí hry striktně naskriptována, což ale zase až tak moc nevadí (stačí jen vzpomenout na Call of Duty). Když si k tomu připočteme snahu o next-gen grafické zpracování, multiplatformost a řádnou podporu online bitev, rýsuje se nám atraktivní titul pro strávení dlouhých, příjemných chvil u našich herních miláčků. Datum vydání je stanoveno na 12. února letošního roku, přičemž hra vyjde na platformy PC, Xbox 360 a PS3.
Jak se těšíme: 75 %
