Jedna hra přitahovala pozornost něžné složky návštěvníků na letošními Invexu spolehlivěji, než všechny ostatní. Jedna hra umožní letos majitelům PS2 změnit kůži a přestat být nudnými lidmi. Dog´s Life – Psí život – je tady a Kačenka, která si tuto hru na Invexu velmi důrazně zamluvila, vás s ní seznámí zblízka!
Homepage hry: http://www.dogslifeps2.com/en_GB/home_en.html
Jsem bleška Anežka.
Přestaňte nadávat, co si nějaká obyčejná blecha dovoluje lézt do vašeho hráčského světa a nechte mě to vysvětlit. Je pravda, že jsem ovladač od PlayStationu nikdy nedržela v ruce...teda noze...no, to je jedno... Nakonec, umíte si představit, jak bych ho ovládala? Je přece tak veliký! Než bych přeběhla od jednoho tlačítka ke druhému, měla bych nejen vyplivnuté plíce, ale třeba Solid Snake by byl stokrát mrtvý, chudák!
Radostný život na farmě, aneb začátek hry
Důvodem, proč jsem si dovolila vetřít se sem je, že bydlím v kožíšku nové herní hvězdy. Je to čistokrevný vořech a jmenuje se Jack. Až donedávna jsme si spolu žili pěkně v poklidu. Já tak trošku cizopasila a Jack mě za to vozil po místních pamětihodnostech. Ani jsem si nemusela štípnout lístek! Ale abych se dostala k jádru pudla, tedy Jacka: idyla skončila ve chvíli, kdy se můj hostitel zamiloval do fenky odvedle. Osobně nevím, co na ní vidí – i to jméno má divné: Daisy. A navíc ho očividně ignoruje.
Únos
Ale to by nebyl chlap (pes), aby se jen tak vzdal! Jenže dnes ráno Daisy polapili odchytávači psů a odvezli ji bůhvíkam. Jack se sice snažil ji zachránit, ale získal tím pouze kovovou ohrádku – stejně jako Daisy. Naštěstí se mu podařilo, díky nešikovnosti jednoho z odchytávačů, neradostnému osudu za mříží uniknout. Mimochodem, ten nešika nápadně připomínal Otíka z „Vesničko má středisková“ – stejně přitroublý, na hlavě helmu místo sluchátek, jen ten rohlík mu chyběl.
Poznáte, co je pes a co je krysa?!? :-)
Když se Jack otřepal z šoku (způsobeného pádem na hlavu), rozhodl se, že Daisy najde a zachrání. Troufalé plány mu překazil až jeho malý pánešek. Nenapadlo ho nic jiného, než že se budou honit. Jak malí! Co ale opravdu nechápu je, proč Jack dostal kostičku. Za co? Za to, že si hrál? Co já se nadřu, než se aspoň trochu nadlábnu! Ale na druhou stranu taky dobře – Jack je totiž v podstatě taková popelnice na nožičkách. Sešrotuje kdeco. Jedna kost nikdy nestačí a tak se vydal k farmě, kde tušil další a tím oddálil hru „Po stopách Daisy“.
Psí den
Kdyby si tak po cestě aspoň odpustil to čmuchání! Smradu jak v Cařihradu! Když očuchal osmý zelený rožek, připletla se mu pod nohy malá chlupatá potvůrka. Její jméno mi roztančí všecky nožky, navíc mám v její blízkosti vždycky chuť na Coca Colu – čivava! Dnes mě ale veškeré chutě rychle přešly. Chlupáči se rozhodli závodit, kdo dřív proběhne Velký faremní okruh a sežere po cestě nejvíc dobrot.
Radostný život ve městě * Kde je Cesta z města?
Po všem tom smradu jsem si ve třetí zatáčce trošku ublinkla. Musím ale uznat, že moje chodící kantýna se vytáhla – dala čičavě sakra pocítit, kdo je na farmě pánem! Udýchaný a zmožený Jack se samozřejmě potřeboval posilnit před dlouhou cestou za Daisy a tak vymetl každý kout farmy. Dokonce ani kýta v mikrovlnce neměla čas se pořádně povozit na kolotoči.
Ale pozor! Co se to děje? Co ty divné pohyby? No to snad ne! Fuj! A v kuchyni! To sis nemohl ulevit až venku? Aspoň se netvař tak spokojeně... však ono tě to za chvíli přejde!
Nenechte se mýlit: Dog´s Life MÁ pěknou grafiku! * Svět z pohledu psa smrdí (barvy ve vzduchu jsou pachy)
No, co jsem říkala, to bylo chvástání, že je rychlejší než malá čivava! Další rozstřel už jen tak nerozchodil... sežrat na co přijde, to by mu šlo, ale občůrávat rožky, na to je šikovnější menší tělíčko. Nezáleží na množství Jacku, ale na přesnosti. Jestli chcete vidět „spráskaného psa“, koukněte na Jacka, když se mu nepovede přečůrat soupeře! Bohužel tomu ale předchází očuchávání dalších smrdutých koutů farmy. Chvíli jsem zvažovala, zda nemám přestoupit na čivava autobus, ale nakonec jsem si to rozmyslela. Přece jen mám raději vzrostlejší těla! A tak jsem se, přichycená za chlupy na jeho zadku, vydala spolu s Jackem na pouť za Daisy.
Hledání Daisy aneb Cesta do města
Po cestě jsme se ještě zastavili u souseda, majitele Daisy. Starého, věčně spícího pána, u kterého byl zrovna na návštěvě náš pánešek. Chápete, museli jsme se přece rozloučit! Jack ho napřed probudil zaštěkáním do ucha, čímž ho trošku naštval, ale hned si ho zase udobřil předvedením těch pár těžce nadřených kousků, co umí – sedni, lehni: skoro jako Kladrubák!
Pro některé jídlo se musíte hodně dřít... * ...a některé jako byste našli
A dostal za to další kost. Ještě že nejsem klíště! Vždycky mě vytočí, jak lehce Jack přichází k jídlu. Na chvíli zalezl do boudy – nejspíš chtěl aspoň poslintat Daisyiny vypelichané chlupy, chichi:-). Dědoušek nám na cestu místo zamávání vypustil pěkného ducha, asi abychom nešli tak sami. Ještě malá zastávka na molu u „zručného“ kytaristy (že by další kostička?) a pak už hurá do města!
Tam nás čekala další dobrodružství, honičky s místním kápem – dobrmanem – drsňákem až na půdu. A taky krmení! Na ulici i v obchoďáku nám (teda Jackovi) dobrovolně vydal konzervy automat Pedigree. Pravda, prodavačka v sámošce nebyla zrovna nadšená... chvíli mlátila hlavou do kasy a pak na nás zavolala odchytávače, tedy spíše jeho psa – nečekaně to byl ten dobrman. Bohužel nás dohonil a sebral nám ze zásob jednu kost, obluda! Nevadí, příště mu to ukážem!
Ještě pěkně vydrbat v salonu pro psy, ať se Daisy líbíme...sakra, málem mě spláchli i s bublinama!... no a to je prozatím vše, přátelé. Tádydádydá! Vlastně ještě jedna drobnůstka – nikomu to neříkejte, ale po cestě jsme potkali jednu moc pěknou kočku. Pravda, pěkná byla pouze do chvíle, než ji Jack trošku rozčísl pěšinku... chudák Blažena – to je moje bleší kámoška. Zahlídla jsem ji zrovna když padala z kočičího kožichu neznámo kam. Nemá lézt na toulavé kočky!
Udržujte čistotu v kuchyni! * Kamera ve hře se umí přizpůsobit
Dneska už mám ospinkaná očička, tak se nezlobte. Víc se dozvíte až příště. Ale těšte se! Jack je totiž drsňák a jen tak se nevzdává.
Hra na Psí život
Tak to by bylo doslova autentické vyprávění blešky Anežky. Musím uznat, že se zrovna nenudí. Ale taky mi moc nepomohla... kecá, kecá a to hlavní vám neřekne! Přece to, že Dog’s Life je skvělá zábava, kde si na vlastní kůži navlečete tu psí a na chvíli zapomenete na starosti všedních člověčích dní, abyste mohli - na všech čtyřech - prozkoumat svět našich věrných přátel.
Svět i obyvatelé hry vypadají nádherně, i když Half-Life 2 to není:-)
Máte možnost prohánět Jacka z 3rd person pohledu, ale to si zase nevychutnáte všechny ty smrady kolem - to dokážete jen z vlastního pohledu. Pachy jsou rozděleny podle barev a za určitý počet získáte například kost nebo závod s jedním z místních „trhačů“. Pokud vyhrajete, máte možnost ovládat i druhého pejska. Ve hře se obecně vyplatí zkoumavá nátura, ostatně stejná, jakou naši čtyřnozí přátelé v reálu často prezentují. Nezapomeňte převracet každou bednu a popelnici, kterou uvidíte. Většinou se v ní skrývá něco k snědku. Stejně tak v mikrovlnce. Až potkáte člověka, popovídejte si! Stačí zmáčknout kolečko. Někdy ty „hlášky“ stojí opravdu za to.
Jack umí spoustu zábavných věcí, jen vědět, který čudlík zmáčknout. Nevím, jestli mě nakazili mí (lehce úchylní) kolegové;-), ale nejvíc mě zajímalo, jestli se pejsek bude moct třeba vyčůrat. Může, dokonce na obě strany (obě nožičky), a nejen to! Dokonce se i vykaká – tedy, pokud předtím jedl. Pokud ne, pouze omráčí vše živé odporným zápachem. Jinak samozřejmě umí sednout, lehnout, zaštěkat, házet vším, co najde...prostě jako správný pes.
Mějte rádi psy! * A hrajte Dog´s Life!!
Hra působí strašně příjemně, skvěle se u ní relaxuje. A když se rozhlédnete Jackovýma očima po té krásné přírodě kolem, zaštěkáte koníkovi za zadkem, proženete slepice na dvorku, kouknete do nebe a v čenichu vás zašimrají sluneční paprsky, nebo si jen pohrajete s pánem, nebude se vám chtít zpátky do našeho světa. Do kanceláře, školy, auta ... budete chtít zůstat ve světě, kde nuda nemá své místo právě tak, jako dobré vychování.
