Ruské hry začínají strašit vývojáře ze zbytku světa ve snech. Další na řadě je útok na slavné hry Black Isle a jim podobné. Hráli jste Fallouta a líbil se vám? Máte vztah k RPG žánru? Milujete prostředí plné magie, démonů i hrdinných rytířů? Ano? Tak na co víc ještě čekáte, já vás dlouho přemlouvat nebudu. V Golden Landu mám teď práce až až…
Vývojář: Burut Creative Team (www.burut.ru)
Vydavatel: Russobit M Multimedia Group (www.russobit-m.ru)
Distribuce v ČR: US Action
Předpokládané datum vydání: Poslední čtvrtletí 2003
A znovu přišel temný vítr, přinášející smrt
Mnoho let už uběhlo od chvíle, kdy démonické hordy mocného Drakh-Shu byly zničeny a jejich nelidská těla se proměnila v prach. Zlo, které tehdy povstalo z nitra kráteru, však nebylo pohřbeno navěky a obyvatelé Zlaté země ve své lekhomyslnosti na minulost zapomněli. Jen nejvyšší kněz uchovával tajemství dávných časů stále ve své mysli a tak on jediný rozpoznal hrozící nebezpečí, když se jednoho dne v kraji začalo dít stále více nevysvětlitelných událostí a zaslechl hlas nestvůrného pána noci, který znovu shromažďoval svá vojska.
Volba postavy obnáší mnoho práce * Tržiště patří k nejživějším částem města
Věděl, že samotný národ jim po desetiletích míru nedokáže vzdorovat a bude tak zapotřebí včasné pomoci. A proto byli vysláni tři hrdinové, aby požádali o podporu jednoho z nejmocnějších kouzelníků Shurba-Khala, který by svou magií zvrátil poměr sil ve prospěch dobra. Jména jejich byla Siger, Gertranger a Taciturn. Cesta je povede napříč nejen Golden Landem, ale též exotickou Marviií, Tubernem se silným vlivem kultu boha kovářství i severní Alberií. Bude nakonec úspěšná? To ukáže až čas, kterého náhle není nazbyt... a přitom doposud plynul tak pomalu a klidně.
Úsvit ve Svetlogradu
Dlouhý byl výcvik mladého učně, než konečně dospěl až do této fáze. Na samém počátku stálo především rozhodování, jaký ze tří hlavních směrů studia si zvolit a na co se při trénování svých schopností primárně zaměřit. Stát se snad silným válečníkem a mistrem zbraní, naučit se spoutávat šestici magických sil, nebo splynout se stíny coby zloděj? Další variantou je dokonce nezvolit si ani jeden z těchto předem připravených kurzů a zformovat svojí osobnost dle vlastního úsudku a úvahy.
Ano, úvod obnášel mnohá rozhodování, ale teď již stál čerstvý adept kouzelnické školy před svým učitelem a poslouchal jeho vyprávění o vážné situaci v zemi. Jeho pouť bude zřejmě strastiplná, avšak nastoupit jí musí co nejdříve, protože i během ní bude sám stále získávat na nových zkušenostech a postupně zvyšovat úroveň svých znalostí a dovedností. Z pokladen si tedy ještě vyzvednul nezbytné množství zlata a vydal se pomalu za bránu chrámového komplexu Největších hrdinů…
Bitka s bandity je na samém počátku * A tady už na úplném konci
… Vyslechl jsem několik posledních poznámek toho starého dědy a konečně zmizel. Tomu ještě předcházela detailní prohlídka většiny místností (zejména pak truhlic) a opakované přesvědčování personálu o nutnosti vydat mi alespoň základní výstroj. Kromě kulaťoučkých mincí přišly vhod i nějaké vrhací kameny a dva kaktusy, které ovšem v inventáři díky ostnům zlobily a dlouho se v něm proto neohřály. Oproti tomu co se zbraní týče, vyložili přede mě nakonec celkem slušnou nabídku. Zvolil jsem kouzlo přivolávající déšť kamenů a vyšel do ulic.
První mou zastávkou se staly stánky obchodníků na tržišti, kde bylo možno zakoupit vše od jídla přes novou zbroj až po magické knihy či lektvary. Ulice města se pomalu plnily lidmi různých profesí, bohužel skoro nikdo z nich si nenašel čas na debatu obsáhlejší pozdravu, případně doplněného o další stručnou větu. I tak jsem ale jedním uchem pár zajímavostí zachytit stačil, z toho některé dokonce i nebulvárního charakteru. Postupně jsem prolezl kdejaký dům od hotelu až po poštu - trochu mě překvapilo, kam všude se dá podívat i bez pozvánky od majitelů – během čehož se nabídla možnost splnit i prvních pár úkolů typu roznášení dopisů... a o něco mi hned stouplo hodnocení. Jen tak dál.
Mapka. Totiž jenom jedna její část * Že by anděl? A v noci?
V dolní čtvrti blízko hraniční závory jsem při doručování jisté zásilky vrazil do šaška. Detailnější průzkum okolí naštěstí odhalil cirkus, takže jsem nemusel mít obavu, že po tom jednom korbelu pití, co jsem si předtím poručil, už mám vidiny. Klaun se připitoměle usmíval a vyprávěl mi něco o tom, jak ho tahle práce baví. Inspirován jeho radostí ze života jsem zdvořile navštívil přímo principála ve stanu (minimálně na něj alespoň vypadal) a nenápadně mu vykradl pokladnu. Svetlograd mi začíná být malý a jsem si vědom toho, že i jinde na mě čekají povinnosti. Po vyzpovídání strážce městské brány a vyslechnutí jeho životního problému (degradace) mi bylo jasné, co dělat dál. Stačilo zajít přímo za kapitánem a přesvědčit ho o dokonalosti svého plánu na překvapení lupičů, kteří oblast delší dobu sužují. Přidal jsem se k po zuby ozbrojené skupině a vyrazil poprvé do terénu.
Poledne na kupecké stezce
Po kratším trmácení se pustinou ti padouši konečně vylezli ze skrýše a utkali se s námi. Naštěstí jsem byl dostatečně poučen o místním tradičním způsobu boje - spočívá ve střídání se obou zúčastněných stran, kdy během jednoho kola je každý ve své činnosti omezen individuálním počtem akčních bodů. Samozřejmě je logické, že čím vyšší úroveň, tím je těchto více a s mojí počáteční dvacítkou jsem se do boje moc plést nechtěl.
Vojáci ovšem okamžitě srdnatě zaútočili na nepřítele, zatímco já se v klidu stáhnul bokem a začal v torně hledat popcorn, abych si podívanou mohl stylově užít. A že bylo vážně o co stát – krev stříkala, ke slovu se dostaly meče, vrhací nože a tuším i jedna kuše. Když válečná vřava konečně utichla a my slavně zvítězili, obral jsem pečlivě těla padlých o všechno co šlo. Trochu jsem přemýšlel, že bych dorazil zbylé tři chrabré představitele zákona a nacpal si ještě víc kapsy, ale nakonec jsem tuhle dotírající, byť lákavou představu zavrhnul a vrátil se raději nahlásit splnění úkolu.
Baču jsem k focení musel chvíli přemlouvat * Kováře k předvedení sortimentu ovšem ne
Co se mi během tohoto výletu zalíbilo, byla stylová krajina kolem. Jako ctitel přírodních krás bych vizuální dojmy zařadil mezi ty lepší, ostatně ani architektura staveb není nejhorší, ale lesy jsou lesy. A když vás navíc na každém kroku provází příjemná melodická hudba měnící se podle prostředí, pak je takový turistický zážitek ještě o to víc umocněn. Možná i proto jsem poprvé vytáhnul mapu a podíval se, kde všude by ještě stálo za to se zastavit. A že tenhle svět nepatří právě k nejmenším!
I letmým pohledem člověk zaznamená hluboké hvozdy, jeskynní komplexy i rozpálené pouště. Golden Land, Tubern i Marvia dohromady, to je několik desítek různorodých lokací. Navíc podle oblasti s individuální kulturou, zvyky, náboženstvím… Momentálně to mám ale nejblíže do jedné malé vísky severně od Svetlogradu, která určitě bude stát za návštěvu.
Noční obloha nad Somou
Na kraji vesnice mě přivítal vrchní bača a nabídnul mi k odkoupení ovci. O tu jsem ale neměl nejmenší zájem a kromě toho, cena byla značně přemrštěná. Místo domácího zvířectva jsem věnoval pohled jedné pěkné selce a pak se otočil tázavě zpět na něj, aby pochopil, že jsem ochoten smlouvat. Tím jsem ho ale nejspíš urazil. Zaujal boxerský postoj a jednu mi vrazil. V ten moment jsem měl o něm jasno. Buran. Rozumějte, chtít se prát s čarodějem holýma rukama, to je něco jako pokoušet se ulovit divokého kance otvírákem na konzervy.
Dialog s klaunem. Haha * Zelená žába, nic neobvyklého.. ale co ta fialová?
Ještě když nad ním rozevřela obloha své nitro a na jeho tupou hlavu se vysypalo několik balvanů, tvářil se značně nechápavě. Za chvíli se už ale netvářil vůbec nijak a ležel tváří dolů v kaluži krve. Bohužel jsem si tímto aktem spravedlnosti znepřátelil i zbylé osazenstvo statku a všichni se po mě najednou začali dívat docela nevraživě. Tak tohle mi na prestiži dvakrát nepřidá, ale jinak testování účinnosti magie na civilním obyvatelstvu je docela zábava. Ostatně jako vždycky. Jsem zvědav, co všechno mi ještě Zlatá země uchystá za překvapení…
Doupě herního redaktora - kdesi v časoprostoru
Procházím dalšími a dalšími lokacemi beta verze Golden Landu a přemýšlím, co všechno ještě zmínit, aby se vlk (rozuměj čtenář) nažral a koza (ehm.. rozuměj já, kterého pak čeká i recenze, ve které by se pokud možno neměl moc opakovat) zůstala celá. Chtěl bych především napsat, že v poslední době mě Ruská tvorba stále více překvapuje a po výborně vypadající RTS Battle Mages je tu pro změnu zase něco i pro příznivce fantasy RPG (tentokrát created by Burut).
Přivolávání kouzel doprovází patřičné efekty * Na závěr jsem si nechal úplný úvod
Herní systém ze všeho nejvíc připomínající starého dobrého Fallouta, celková rozsáhlost, množství předmětů, questů i NPC postav, to vše dělá ze Zlaté země zábavu na dlouhé večery. Zejména pak vhodnou pro ty blížící se - zimní. Předběžná grafika vypadá také hodně slušně a co je hlavní - nepůjde rozhodně o hru, která by vyžadovala enormní HW nároky, takže se u ní pobaví i méně movití. Pokud mohu zatím soudit, bude se dost možná jednat o jednoho z nejlepších zástupců žánru za poslední dobu a určitě proto bude stát za to počkat si na výslednou podobu.
