Preview: Mafia 2 – poctivá hra od kmotra

Právě skončila druhá světová válka, ovšem východoamerická metropole Empire Bay se připravuje k novému boji. Vrací se sem Vito Scaletti, hlavní hrdina Mafie 2, aby po vojenské službě vyměnil střílení do zelených zadnic za rychlá auta, neóny ozářené ulice a palbu do zadků oděných v drahých oblecích šitých na míru (a do rakve). Po sedmi letech od vydání prvního dílu budou hráči opět hájit zájmy gangsterské rodiny.

Mafia 2 neslevuje ze standardů nastolených původní hrou ani pětník

Ačkoliv se během toku času stala z původních autorů Illusion Softworks součást světového molocha 2K a druhý díl si vytetoval na rameno kérku multiplatformovosti, neslevuje ze standardů nastolených původní hrou ani pětník. Puntičkářský smysl pro detail a dobovou přesnost herního světa je zpět, stejně jako magnetický příběh mafiánského opusu spolu s vyzývavou hratelností plnou akce, automobilových honiček a ostře ukrajovaných dialogů hlavních postav.

Velká mafiánská loupež

Mafia se svým velkým městem prošpikovaným úkoly a zajímavými místy v podobě barů, obchodů a garáží připomíná v mnohém vizi otevřeného herního světa jako v Grand Theft Auto. Ano, jsou zde společné prvky, jako dobová, byť ne licencovaná, auta rejdící mezi mrakodrapy, chodci korzující po ulicích, policie a obecně městská infrastruktura – to vše fungující nezávisle na hráči. Mafia však jde vlastním směrem a tohle vše odsunuje pouze na pozadí jako detailní kulisu, na níž pokládá čistý list příběhu. Respektive pořádný balík šesti set popsaných archů A4, na které sepsal autor prvního dílu, Dan Vávra, bohatý scénář nové mafiánské výpravy za slávou, mocí a přežitím.

I přes velký potenciál žijícího města Empire Bay, jež se nechalo výtvarně inspirovat New Yorkem, Chicagem a San Franciscem na přelomu čtyřicátých a padesátých let, hraje první housle výprava příběhu a s ním spojené lineární mise. Kdykoliv bude samozřejmě možné odbočit a věnovat se jen tak projíždění slunnou metropolí nebo některým z postranních činností, nicméně cílem tvůrců je zajistit, aby k tomu hráč neměl důvod – aby byl stržen hlavní zápletkou.

Empire Bay se nechalo výtvarně inspirovat New Yorkem, Chicagem a San Franciscem

Při tvorbě byl scénář profesionálně přeložen do angličtiny, načež jej upravil režisér dialogů Jack Scalici. Shodou okolností je to Američan s italským původem žijící v New Yorku, takže když už nic jiného, mohou tvůrci v rozhovorech vypichovat alespoň jeho genealogické předpoklady pro práci na mafiánské hře.

Kmotr bledne závistí

Díky detailnímu scénáři má být hráč svědkem plynulého představení virtuálních herců. Filmové sekvence budou kratšího ražení, aby se hráč nenudil, ovšem mluvené slovo neustane ani při vlastní akci. V prezentované ukázce například Vitův životní partner Joe (správný gangster má kromě manželky ještě věrného nohsleda, který se vrhne na nepřátele, když dojde munice, a někde v posledních deseti minách zachrání hlavnímu hrdinovi sebeobětováním život) vysvětluje úkoly aktuální mise, zatímco hráč řídí auto a dopravuje tak celou partičku na místo činu. Povídat, klít, šeptat a vyřvávat se bude všude, během střelby i chvilek klidu. Ještě že si virtuální postavy nemusejí nic myslet v duchu, jinak by scénář v rámci putičkaření bobtnal ještě více.

Příběhové mise v sobě kromě přirozených dialogů spojí všechny taháky hratelnosti – běhání po ulicích Empire Bay, rychlou jízdu v autech a akci z pohledu třetí osoby. Každý z prvků bude servírován po malých porcích, aby se hráč nepřejedl, ale zároveň měl stále dost motivační energie k cestě dál. Ukázka zavedla Vita s Joem k mrakodrapu, kde se v jednom z apartmánů právě pořádala sešlost rivalské rodiny. Pomyslný červený terčík nalepili tvůrci na záda konkurenčního dona, jehož bude nutné zlikvidovat. Po vstupu do budovy se Vito a Joe setkávají s komplicem, ve výtahu se převlékají do uniformy uklízečské firmy a míří k vrcholu budovy, aby poslali tamější osazenstvo ještě výše.

Hrátky osudu

Uvnitř inkriminovaného pokoje praští gangstery přes smysly slibovaná detailnost rozjeté oslavy. Uprostřed pokoje trůní lesklé piáno, u baru se nalévají dobově oblečení gangsteři, kteří častují kolemjdoucího hráče uštěpačnými poznámkami, a kam padne pohled, jen stěží hledá jakýkoliv chybějící element. Sklenice a lahve s alkoholem na stole, pohovky, pečlivě vymodelované svítidla, zářivky, fabiony u stropu a dokonce i nedopalky rozházené před vchodem do budovy, to vše zde je.

Příběhové mise v sobě spojí všechny taháky hratelnosti – běhání po ulicích Empire Bay, rychlou jízdu v autech a akci z pohledu třetí osoby

Modely sice částečně díky souběžnému vývoji pro X360 a PS3, ale rovněž kvůli rozlehlosti herního světa, nemají rekordní počet polygonů, ovšem herní scény jsou bohaté stylové. Interiéry zalité zašlými béžovými odstíny padesátých let, ulice města zase sluncem propalujícím zelené lístky stromů, zatímco noc protkají stovky neónů reklamních poutačů.

Návrat k náplni mise zavede hráče do zasedačky, pod jehož desku již Joe montuje výbušninu a pobrukuje si melodii z Nulové šance. Podobných vtípků má být v Mafii 2 mnoho – co se týče humoru, jde o nadsázku a sem se dobová přesnost zřejmě neprobourala. Trhavina je umístěna, je na čase vytratit se z apartmánu připravenou plošinou pro umývače oken. Zatímco ústřední dvojice stoupá do vyšších pater, hráč může prosklenou fasádou sledovat nezúčastněné postavy v jiných pokojích. Jenže ouha, nastražená bomba vybuchuje dřív, a tím končí klidná část mise. Vito s Joem se vracejí zkontrolovat místo činu a spatří rivalského dona, kterak se otřeseně vypotácí z nepoškozených záchodků a bere roha. Začíná akce!