Kritika je ošidná a nepříjemná věc. Jednak si s její pomocí obvykle znepřátelíte ty, které kritizujete, druhak budete kamenováni těmi, kteří mají na věc jiný názor. Ta "dobrá" kritika vám na druhou stranu může zajistit když už ne dobré přijetí, tak alespoň toleranci obou zmíněných stran. Jak je to s nejnovějším českým RPG od studií Cinemax/Darksoft s tajemným jménem Necromania: Trap of Drakness?
Když jsem přibližně před půl rokem dělal rozhovor s Jánem Adamusem z Darksoftu, těšil jsem se na originální a zábavné RPG, které přinese do žánru konečně nějaké oživení. Dá se říci, že v tom se moje očekávání naplnila, skutečně se jedná o velmi originální přístup k věci. Ale začněme pěkně od začátku, tedy od výběru postav.
Těch je v Necromanii k dipsozici celkem sedm - Stone Golem, Knight, Orc the Sleuth, Magician, Fog Woman a Skeleton Warrior. V demoverzi jsou k dispozici pouze první tři. Rozdíl mezi jednotlivými charaktery je vyjma ve vzhledu ten, že každá disponuje buďto nějakou speciální vlastností, nebo má některou z těch běžných lépe vyvinutou něž ostatní. Tak například Stone Golem je nejsilnější, ale zároveň nejpomalejší postava ve hře. Jeho speciální dovedností je navíc házení šutráků. Rytíř je druhá nejsilnější postava ve hře, je o něco rychlejší než Golem a jeho speciální vlastností je schopnost kouzlit kruhy, které ubírají nepřátelům manu. A nakonec třebas Ork - ten je nejrychlejší a dokáže snadno vystopovat nepřátele i skryté klíče. Podrobný popis postav si samozřejmě můžete přečíst přímo ve hře - její původ, dovednosti, a statistiky síly a rychlosti (dva hlavní atributy každé postavy).
Jakmile si vyberete postavu a obtížnost, můžete se rovnou pustit do hry. Originální a v podstatě novátorské hry - taková skutečně Necromania je. Jenže. Ohromný potenciál "deathmachového Diabla" zdaleka nevyužívá tak, jak by mohla. Princip hry je geniálně jednoduchý. Jedná se vlastně takového Quake 3 v izometrickém pohledu a převlečeného do RPG žánru. Na mapu je rozmístěno několik postav vybraných z dostupných charakterů, jednou z nich jste samozřejmě i vy jako hráč. Cílem je najít klíč, který odemkne bránu k mapě další. Jeden level se skládá z několika takových map a abyste mohli přejít do dalšího levelu, musíte zároveň s klíči od bran mezi mapami hledat také kusy tzv. Skullkey, který otevírá magickou bránu do dalšího levelu. Každý level se odehrává v různém prostředí - dungeon, magický les, slizácké jeskyně pod Černými horami a nakonec samotné Černé hory (tedy v podstatě cesta odzdola nahoru).
Hra probíhá asi tak, že se objevíte kdesi na mapě a vydáte se hledat a zabíjet (taktika seek & destroy:) nepřátelské postavy. Jako ukazatel života vám slouží tzv. "manna bar" - mana zde totiž reprezentuje jak život, tak magickou energii potřebnou pro kladení pastí (neboli kouzel). Těch má každá postava k dispozici šest, všichni stejné (rychlost, bomba, oheň, vysávač many, magnet a teleport). Vtip je v tom správně rozmístit pasti a zneškodnit nepřátele dřív, než oni zničí vás. Ale nemusíte tak činit pouze pomocí pastí - je také možné jít na ně "přímo" čili se zbraní, kterou daná postava disponuje (rytíř má meč, ork sekeru, golem zase kyj). Veškerou hráčovu snahu ale kazí nešikovně zvolené ovládání, kdy je nutné pro chůzi držet levé tlačítko myši a pravým ještě navíc zběsile klikat, pokud chcete zbraň použít. Na to jsem si za boha nemohl zvyknout a přestože jsem časem dokázal zabít některé své protivníky, byl jsem to nejčastěji já, kdo skončil na zemi v prachu popela. Lze si sice vybrat mezi ovládáním klávesnicí, klávesnicí a myší, joypadem nebo joystickem s klávesnicí, ale vyjma joypadu mi nic z toho nepřijde zcela optimální. Jenže kolik z vás má joypad?
Sem tam můžete na mapě narazit také na různé upgrady, kterých je všeho všudy pět druhů - rychlost, mana, štít (lze sebrat maximálně tři, potom má postava dvakrát lepší obranu), meč (to samé jako štít, jen pro útok) a rozšířené vidění. Často se vám šikne zejména mana, které není nikdy dost - ubývá jak používáním kouzel, tak i když do vás někdo šlehne nebo vletíte do cizí pasti. Použití kouzel je nutné si velmi dobře promyslet a naplánovat, protože stojí opravdu hodně many. Ta se vám nakonec může vrátit, ale jen když se vám kouzlo podaří, tedy když chytíte nebo ještě lépe přímo zabijete protivníka. Na konci každé mapy se pak zobrazí tabulka, ve které je přesně vidět které události nastaly v ten který čas (hráč 1 otevřel dveře, hráč 2 zabil hráče 4, apod.). Pokud se vám podaří úspěšně projít všechny mapy daného levelu, můžete si připsat několik bodíků (jejich počet se liší podle zvolené obtížnosti) k atributům síla a rychlost vaší postavy. Nakonec musím také pochválit umělou inteligenci protivníků, kteří chytře využívají možností svých postav.
Technické provedení lze, vzhledem k zřejmě velmi omezenému rozpočtu, považovat za, pro takovouto hru, nadprůměrné - je to dle mého názoru jedna ze světlých stránek Necromanie. Výborné je zejména grafické zpracování, zejména efekt mlhy v magickém lese, kdy se z ní vynořují různé potvoří "ksichtíky". Animace postav jsou detailní a dobře zpracované. Prostě to všechno vypadá docela pěkně - není to AAA provedení, ale ani to od něj není příliš vzdálené. Jednoznačně si zaslouží pochvalu také hudba, která mi velmi připomínala mladší Metallicu - k fantasy námětu se vyloženě hodí a bylo příjemné ji ke hře poslouchat.
Necromanii nechybí podpora hry pro více hráčů, v tomto konkrétním případě maximálně sedm - přes LAN nebo internet. Pokud vám dostatek hráčů chybí, můžete si přidat postavy řízené počítačem.
Takže si to zopakujme - máme tady akční deathmachové RPG s průměrným počtem dostupných postav, které však disponují pouze velmi omezenými atributy, s kouzly se zrovna pytel neroztrhl a variabilita prostředí také není fantastická. Na druhou stranu má Necromania "chvalitebné" technické zpracování a multiplayer může být ve více lidech docela zábava.
Vzhledem k tomu, že se v podstatě jedná o téměř plnou verzi hry - chybí pouze většina map a zbývající postavy (nikde jsem nepostřehl, že by autoři, kterých je mimochodem celkem asi osm, slibovali přidat do finální verze ještě něco dalšího), ohodnotil bych titul Necromania: Trap of Darkness 6 bodíky z 10.
Ukončeme tedy toto preview konstatováním, že pokud marketing nasadí zajímavou cenu (v českých podmínkách bych si představoval něco kolem 400,- Kč až 500,- Kč), mohla by Necromania prodat alespoň tolik kusů, aby si na sebe vydělala (a tedy byla komerčně úspěšná). A s trochou štěstí bude těch kousků možná i o něco víc.
