Pro Evolution Soccer 2: emocemi nabitý fotbálek - recenze

Správný fanda kopané zná fotbalová pravidla, zná výsledky domácí ligy i těch zahraničních a taky ví, kdy který gól vyhrál anketu roku. Věděl však také o tom, že na PS2 existuje něco jako dokonalý virtuální fotbalový svět. Vzhledem k stále ubývajícím divákům na ochozech alespoň těch českých stadionů, se doufám ani trochu nemýlím.

Multiplayer: 1-8 hráčů (2x multitap)
Paměťová karta: 586 kB
Analogové ovládání: všechna tlačítka
Vibrace: ne
Výrobce: KCET
Vydavatel: Konami
Homepage: www.konami.com

KONAMI. Toto magické zaklínadlo, pocházející z Osaky, si velice dobře zapište za obě uši, při jeho vyřčení se vám totiž před zraky vyjeví řada vyplněných herně-vývojářských vizí. Vizí jako je boj jistého agenta Snakea proti nástrahám “neviditelných“ Patriotů či krušné vzpomínky na jedno hororové městečko jistého pana Sunderlanda. Asi tou třetí dokonale splněnou vizí je podle mého titul Pro Evolution Soccer z pera Shinji Enomota. Hra, jenž svým  ztvárněním vystihuje v neuvěřitelných detailech fenomén zvaný fotbal, jeho čirou atmosféru, radost i smutek, prožívaný při zápasech a leckdy i po jejich skončení. Zatímco někteří nezasvěcení hnidopichové hleděli na toto pokračování pro dvojky s povýšeným nosem a zůstali u svých osvědčených stereotypů, jiní, opravdoví nadšenci a hráči s opravdovým citem pro nejoblíbenější sport této planety hned rozpoznali, oč tu běží. Jednoduše o revoluci. Revoluci ve fotbalových hrách a samozřejmě v těch sportovních vůbec. Můžete namítnout, že kdosi už o něčem podobném mluvil při srovnání ISS Pro´98 a dvou dalších pokračování řady Evolution na PSOne, a mohlo se jen očekávat, že nový díl pro PS2 bude jen graficky vylepšený a v podstatě hratelnost bude o tom samém. To se ale nestalo, a takový propastný rozdíl ve všech ohledech hry snad ani nikdo neočekával (stačí si pustit ISS na jedničce a neuvěříte tomu, co tam spatříte). Jestli je pokračování tohoto skvostu lepší nebo zda se ukázalo, že už není jít kam dál, prozradí následující řádky. Hvizd píšťalky rozhodčího a zahajovací výkop je tu, právě začínáme.

Pro Evolution Soccer 2 Pro Evolution Soccer 2

Pro Evolution Soccer 2 Pro Evolution Soccer 2

První ochutnávka špílu

S prezentací hry v podání Konami může někdo buď sympatizovat nebo jí může opovrhovat, mně osobně jejich konvečněji laděný vizuální styl připadne akurátní, působící přirozeně a přehledně (úhledná menu, způsob ukládání hry a sestav vašeho týmu na memory kartu, CG sekvence podezřele připomínající tu z předchozího dílu, atd.). Jedno je však jisté. Až si na úvodní test hratelnosti dáte přátelák či nějaký ten pohár, budete po prvních nanosekundách hry cítit tu nepřekonatelnou energii, čiřící ze zeleného zápoliště, budete prostě opět ve svém živlu. PES 2 je totiž naprostý dynamit, který každou chvíli vybouchne a zase zapaluje svůj knot, aby zas po chvíli udělal to samé. To, co pocítíte jistě již od prvních momentů, bude odlišný způsob ovládání vaší jedenáctky, čemuž je dále nutno věnovat zvýšené pozornosti. Za prvé zde autoři celkově vylepšili driblování s míčem, jenž má daný hráč v držení a tedy i chování samotného míče se zpřesnilo. Nechci zde tvrdit, že se tokijským vývojářům podařilo to, co na nedávném mistrovství světa, kde byly použity míče vyrobené ze speciálního materiálu, složeného z mikrobuněk přesně stejné velikosti naplněných plynem, což zvyšovalo jeho elastičnost a odolnost, materiál tak dokázal rozložit nárazovou energii rovnoměrně po celé ploše míče a to umožnilo přesnější chování míče při driblování a podstatně vyšší rychlost střel, uff. Jde tu prostě o velmi důležitý aspekt, jenž mění i celkové pojetí vaší defenzivní hry. Fotbalisté ze záložních řad či útočníci mají nyní větší kreativní svobodu při vytváření slibných gólových akcí, posléze finálních přihrávek a šancí k samotnému skórování. Podle dovedností jednotlivých hráčů a jejich různých individuálních statistikách, čítajících desítky (rychlost, akcelerace, výskok, tvrdost a přesnost střely, speciální schopnosti, atd.) budou mít tyto hrozby samozřejmě pokaždé jinou podobu. Přibyly nové druhy kliček, fotbalisté reagují celkově rychleji, při zpracování přihrávky hrudí či nohou, při otáčení a změny jejich směru. Při ještě vylepšené animaci hráčů (tak již geniální v minulém díle) sledujete vskutku živé představení, vše působí hladce a přirozeně, hráči se prostě fotbalem baví, oni jej skutečně hrají. Druhou stranou mince, jak už to tak většinou bývá, je dále odražení útočných snah vašeho oponenta. Oproti předchozí verzi je dobré mít na paměti, že agresivní napadání za účelem odebrání míče, není vždy ta správná cesta k úspěchu. Tentokrát musíte mít nejen pro obrannou práci týmu své “klabzubáky“ obzvlášť  dobře sehrané (k tomu dopomáhá i novinkový indikátor teamové hry, jenž stoupá v závislosti na tom, jak se coby trenér hráčům věnujete při trénincích). Určení úloh každému hráči (vysunutí, zasunutí, zónové bránění, napadání, kombinace obou) tu hraje roli klíčovou. Zpočátku je důležité bránit spíše víc v tom zónovém pojetí, spolehnout se na své spoluhráče odvádějící práci na svých postech a umně číst hru soupeře. Tvůrci hry vylepšili velice dobře i systém přeblikávání mezi hráči, jehož rychlost si může každý konfigurovat dle libosti. Tím tak vyřešili (však ale úplně) občas zmatené přepínání hráčů z původního dílu. Došlo také k odstranění dalšího problému, totiž s automatickým dobíháním vlastního hráče za míčem, který nebyl v dané situaci pod kontrolou. To, že počítačem řízený spoluhráč sám dobíhal míč pro jeho zisk bylo správné, byly ale situace, kdy to lezlo dost na nervy. To hlavně v případě, když už bylo jasné, že balón (poslední dotyk měl soupeř) putuje do zámezí, ale váš spoluhráč za ním stejně běžel a nakonec měl poslední dotyk on. Takže soupeř měl pak výhodu exekuce rohu nebo klasického autového vhazování. Autoři hry to vyřešili mazácky, přidali do ovládání kombo dvou tlačítek pro zrušení běhu, a tak si můžete v poklidu zvolit, zda nechat hráč pro míč doběhnout nebo ho stopnout, popřípadě si krýt balón, který putuje do autu, fotbalistovým tělem.Pořád skvěle působí i nápad, kdy se za pomocí obranného tlačítka (rozuměj čtverec) dá docílit napadnutí jednoho hráče dvěma, vše samozřejmě ve správně načasovaném okamžiku, a vyrušení jeho útočné akce. Netrapte se, když k vaší bráně vyrazí nebezpečně dokonale driblující Zidane, či zahrozí třebas italský kanonýr Totti a jeho přesné pokusy z dálky, vaší parádní protizbraní pořád zůstává osvědčený skluz. Jeho použití je třeba dobře zvolit a načasovat (jak skluzy z boku, tak zepředu, popř. zezadu), rozhodčí tu háji fotbal v duchu fair-play a dokáží vás po nečistém zákroku hned nekompromisně vytrestat. Přesto je využití skluzu, stále efektivní a leckdy překvapivé, odraz křídelních útoků, při nebezpečném přečíslení soupeře před pokutovým územím, překvapivá intercepce přihrávky atd.

Pořád je oč hrát

Předtím než se pustíte s velkými ambicemi do zdolávání met před vámi, tedy vyhráváním evropského, světového a jiných pohárů nebo ligy mistrů, která je zde koncipována od původní verze odlišně a samozřejmě i lépe, doporučoval bych nejdříve absolvovat zbrusu nové tréninkové centrum UMBRO (tradičního to sponzora hry, myslím že pro něj skvělá reklama s nejlepší fotbalovou videohrou všech dob). Soutěžíte zde s jinými týmy, skupinek hráčů z týmů či proti jednotlivým hráčům v tradičních tréninkových disciplínách. Patří sem co nejrychlejší driblování s míčem mezi kuželkami, co nejdéle udržet míč ve svém držení, přesnost střelby (trefujete se do terče s býčím okem uprostřed, naprostá bomba) a další. Až tady jsem si nejspíš uvědomil, jak je ovládací systém v PES 2 dokonalý. Ve hře je to zařízeno tak, že když na sobě pracujete a máte na to, tak můžete střelu umístit s milimetrovou přesností (trénink je však něco jiného než hra, kotel bouřlivých diváků k tomu). Ano, teoreticky je tu možné vše, což platí nejen u střelby ale také u dlouhých pasů i přihrávek do uličky. Oproti jedničce je tento systém ještě více zjemněn a doladěn. Funguje, jak víme, tak, že po realizaci střely nebo pasu, kterému je dána určitá síla, určujeme ještě na D-padu druh a sílu rotace míče. Vše záleží na cviku a vaší vůli po zlepšování se. Není třeba se dále rozepisovat o rozmanitosti, již tento systém hráčům nabízí. Jednou, tuším při čtvrtfinále mistrovství světa Brazílie vs Francie, se mi povedl (i trochu nechtěně) opravdu zajímavý kousek s míčem. Provedl jsem ho s obávaným útočným levým obráncem Carlosem, ten se nacházel jak jinak než na levé straně přibližně pár metrů za středem hřiště. Ihned po ně vyrazili všudybylí Petit se Zidanem, aby mu odebrali balón a mohli pak rychle přihrát na rychlonohého Henryho, číhajícího na hraně před offsideovou pastí. Carlos si však v této situaci poradil opravdu bravurně. Hledajíce svého spoluhráče Rivalda (který má mimochodem ve hře skvělou kopací a driblovaní techniku) setřel oba zmíněné Francouze na jedničku. Než ho stačili obrat o míč, uskutečnil přes ně skvělou lobovanou přihrávku mířící přímo na Rivaldovy kopačky. Šlo o to, že jsem použil tlačítko pro dlouhý centr s malou silou a udal mu pak na směrových tlačítkách zpětnou faleš, takže tahle přihrávka šajtlí nebyla nepřesná a trajektorie jejího letu působila doopravdy mistrovsky. Je to jen malá miniukázka z toho, co se dá v PES 2 zažít. To, co působí na fotbalovou duši jako nějaký zázračný balzám, je provádění standardních situací, zejména volných přímých kopů. Při nich se dá brána soupeře ohrozit opravdu na x způsobů. V rozmezí vzdálenosti přibližně 25m a více je nutno volit stočenou tvrdou ránu přes zeď nebo skrze ni, při menší vzdálenosti zase technicky provedený oblouček. Vždy tu záleží, které hráče máte zrovna k dispozici (i jakou mají formu) a jak jste vše pilně trénovali. Takže jak vidíte, autoři zde neponechávají vůbec nic náhodě, což se nedá říct o většině konkurenčních fotbalů.

Tato neuvěřitelná fotbalová hra staví hlavně na co nejlepší fyzice míče, jeho chování během přihrávek a střel, dochází tu pak k tolika situacím skoro jako ve skutečném fotbale. Jako i tam, taky i zde v této virtuální fotbalové nirváně, je důležitá motivace, směr-cíl- za vítězstvím. Hlavním lákadlem je tu opět profesionálně vystavěná Liga mistrů, tentokrát dělená už do tří divizí. K dokonalému manažeru, jenž je u PES 2 k dispozici, přibyla ještě skvělá novinka. Váš klub disponuje určitými prostředky, s kterými je třeba hospodařit. Vaše body narůstají v závislosti na tom, jak se v sezónně mužstvu daří. Před tím než do kádru přidáte stále schopnější hráče, musíte vyjednávat s patrony jiných klubů, jestliže jim daní hráči patří. Nutné je i vybrat si mezi koupí hráče na stálo či jen poskytnutím hráče na hostování a pak už jen čekat na odpověď jiných klubů. Vše se samozřejmě odrazí i na vaší peněžence, stačí ale mít úspěchy a nespadnout na dno tabulky. Zapomeňte na to, chtít ty největší hvězdy typu Beckham, Raul, Owen, a spol. (i když na ně budete mít prostředky), když se budete tápat pořád třetí ligou. Nic takového. Vždycky se dá postoupit a vždy také sestoupit, vše záleží na vašem pořadí v ligové tabulce. Postup do soutěže o pohár Ligy mistrů vám zajistí až nejvyšší příčky v prvoligové soutěži. Jak jednoduché a kouzelné zároveň. Je i dobré zmínit to, jak nám zas o něco přituhla obtížnost, dělená do pěti stupňů, u ligy do třístupňů. I přes výše zmíněné zdokonalené driblování s míčem, je při vyšších obtížnostech prosazení se v zápasech opravdu náročné. Nepochybuji o tom, že existuje spousta expertů, co si s tím vědí rady. V nové verzi je ale soupeř houževnatější, velmi často agresivně napadá, aniž by se z jeho systému hry stal guláš. Udržet míč i v těch zapeklitějších situacích je vizitkou opravdových mistrů. Přibyly sem vskutku brilantní vychytávky, když sledujete útočící hráče jak se jen tak nenechají odstavit od míče nebo obránce, kteří se vám, držíce a tahajíce vás za dres, pokoušejí v tom zabránit, běhá vám vskutku někdy až mráz po zádech. Je tedy třeba neustále trénovat a sbírat cenné zkušenosti a nacházet nové a nové možnosti, jak soupeřův tlak překonávat.

Přes stále svěže revoluční hratelnost, kterou si PES 2 zachovává, má i tato hra stále některé rezervy. Tou hlavní chybou je, že za určitých herních situacích ne vždy všichni vaši spoluhráči číst správně hru soupeře, zabránit někdy jednodušším přihrávkám nebo sami včas odkopnout míč do bezpečí. Samozřejmě, při příjmu míče můžete volit mezi zpracováním nejlépe do prostoru, nejradši tam, kam protihráč nemůže dosáhnout (tlačítko R2 je dobré nejen pro manuální pohyb hráčem k přesnějšího zvolení prostoru, ale i pro lepší zpracování letícího vysokého míče) nebo zvolit raději bezpečný odkop do autu. Tak nebo tak, přijdou složitější situace, kdy prostě nejste schopni za určitého hráče jednat okamžitě a pak při pohledu na v sítěnou branku soupeře už může být pozdě. Tato chyba však nemá opodstatnění při multiplayerových klání (ty jsou kapitolou samou pro sebe) třeba v osmi lidech najednou. Nedostatek číslo dvě se jmenuje licence. Je docela překvapivé zjistit, že v původním PES byly licencované kluby a tady jsou jejich jména smyšlená. Ani spousta hráčů, pocházejících zejména z jihoamerické a africké provenience nemá oficiální jména, dvakrát tolik to zabolí u čerstvých mistrů světa. Náplastí je tu ale opět přehledně vypracovaný editor (můžete si dokonce vytvořit vlastní vlajku).

Pro Evolution Soccer 2 Pro Evolution Soccer 2

Pro Evolution Soccer 2 Pro Evolution Soccer 2

Osvědčený engine i zvuk

Grafika hry nedoznala nijak podstatných změn, možná dojem z prostornosti stadionu se poněkud zvýšil a je zde více a lépe zpracovaných travnatých povrchů. Nemůžu si pomoct, ale vizuální stránka, i přesto že ne ve všech ohledech, je to nejlepší, co u fotbalových her kdy bylo k mání. Pořád je tu báječně plynulé snímkování, skvělý efekt dýmového kouře zpoza hlediště a hlavně čisté a přirozené animace fotbalistů. Vše tu funguje perfektně, oproti původnímu dílu zde poznáte nejen tváře těch nejslavnějších ale i těch dalších, méně slavných. A když se vám někdo nebude pozdávat, třebas bývalý Beckhamův mohavský účes, stačí si jednoduše zajít do editoru.

Okomentování zápasu bylo vždy pro fotbalovou sérii od Konami jakýmsi trnem v oku, a tak si lidé od vývoje najali jiné dva komentátory tentokrát s decentnějším anglickým přízvukem. K menšímu zlepšení tu došlo, ale opět žádná sláva. Například pozápasové analýzy vyznívají zase moc sterilně a stroze. Nebylo by také od věci importovat do hry národní hymny, když už se tak animátoři snažili (všichni hráči před zahájením matche kroutí ústy jako zasloužilí operní pěvci). Také by bylo zajímavé popřemýšlet o dodání nějakých těch vibrací, ale o tom se dá spíše jen spekulovat. Chválit však musím, pokud jde o nazvučení divácké kulisy, zvonění tyčí, zvuk při kontaktu kopačky s míčem,vhodně zvolený hudební doprovod a jiné podobné záležitosti.

Světlé stránky hry
  • opět skvělá fyzika míče
  • spolehlivá audiovizuální stránka
  • neuvěřitelná rozmanitost animací
  • manažer týmu
  • editor
Temné stránky hry
  • chybí kompletní licence
  • komentář se moc nezlepšil
  • občas nedostačující AI

Konečný verdikt

Je to jasné jakože je Mount Everest nejvyšší hora světa, i přes některé stále trvající chybky je PES 2 ten nejlepší fotbal pod sluncem. Je to lahůdka pro skutečné fotbalové gurmány, která svou celkově lepší vyladěností překonává svého předchůdce ještě o nějaký ten krůček a je důkazem toho, že zázraky se vlastně dějí. PES 2 je o odhodlanosti, vůli, nadšení, umu a pilném trénování, dává čest sportu jako takovému, nic vám nedá zadarmo a je to v podstatě nejlepší sportovní hra všech dob. Tečka.

Grafika: 9/10
Hudba: -
Zvuky: 9/10
Hratelnost: 10/10

Bez diskuse tu máme nejlepší fotbalovou hru, jenž se kdy podařilo vytvořit. Tento jasný majstrštik je výplodem opravdových géniů.

Celkové hodnocení: 9,5/10

Diskuze (2) Další článek: Byznys hrátky: svět se točí okolo Xboxu

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,