Project Warlock: nostalgické retro (recenze)

Proč si občas nedat trochu toho retra?

Co baví

  • Dávka nostalgie
  • Počet zbraní
  • RPG systém
  • Na nic si nehraje

Co vadí

  • Krátké úrovně
  • Grafika pro pamětníky
  • Žádné inovace
7/10
Hodnocení

Velká očekávání často vedou ke zklamání. Tohle je trošku případ hry ze staré školy Project Warlock. Katastrofa to naštěstí ale není. Úvodní věta se nesla v trošku negativním duchu, ale výsledek není určitě tak špatný. Člověk jen čeká něco jiného. Project Warlock je prvotina studia Buckshot Software. Ve vývoji od malinkého studia s pár lidmi je titul od roku 2016 a kdybych měl hru zhodnotit v jedné větě, řekl bych, že to je adaptace s prezentací hybrida Hexenu a Wolfensteina.

Když jsem viděl premiérové prezentační materiály, první, co mne udivilo byla grafika a její osmibitová barevná paleta, žádné moderní 3D. Spíše jen iluze 3D s 2D „sprity“. Chtělo se mi maličko zavzpomínat. Tak šup s titulem na pevný disk. Hra má jen okolo 1GB, takže stažení ze Steamu nebo GOG, pro který byl titul o chvilku dřív, je otázkou několika vteřin.

pw_x64 2019-01-31 20-28-19-15.jpgpw_x64 2019-01-31 19-08-54-86.jpgpw_x64 2019-02-01 19-38-24-38.jpgpw_x64 2019-02-02 08-35-14-32.jpg
Osmibitová grafika hře z nostalgického hlediska opravdu sedí.

Při prvním spuštění mně rozhodně zaujala metalová skladba, která vám vyplaví trošku adrenalinu, a hrdina třímajíc střelnou zbraň a nějakou magickou hůl. Hudba v samotné hře je ale jiná, jako právě z osmibitů. Kombinuje melodie odpovídající dané lokaci a sem tam zazní nějaká ta industriální a metalová variace.

 

Při prvním spuštění mně rozhodně zaujala metalová skladba, která vám vyplaví trošku adrenalinu

 

Zajíždím do nastavení grafiky a koukám... Netradičně si můžeme pohrát se slidery upravující filtr obrazu. První položka je „retro shader“. Je možno si zvolit starší stroje, dle kterých se bude emulovat filtr, například C64, Amstrad nebo třeba i Game Boy a další. Následně si pak můžete zvednou pixelizaci, tedy kostičkování obrazu. Druhou hlavní položkou je „cat shader“. Jestli si chcete upravit obraz, aby vypadal jako na starém černobílém CRT, není problém. Někdo možná po těchto možnostech sáhne, většina ale asi nebude fandou trýznění svých očí.

Standardem je pak úprava detailů, rozlišení ambientní okluze, odlesků, rozmazání při pohybu. Rozdíl v grafice není až tak viditelný, ale rozdíl v celkových snímcích za vteřinu je dramatický. Tohle ocení primárně majitelé notebooků bez silnějšího grafického čipu. Screenshoty jsou típané ve Full HD na vysoké detaily. Cenu krasavice roku ale titul určitě nevyhraje. Ani se ale nesnaží. Co se ale daří je evokovat zlaté časy lineárních nekomplikovaných stříleček. Oproti nim toho nabídne Project Warlock o něco více.  Spíše než hrát hru na celé obrazovce je lepší zvolit menší rozlišení a užívat si titul v malém okně. Hra pak vypadá už mnohem sympatičtěji.

pw_x64 2019-02-02 11-04-30-19.jpgpw_x64 2019-02-01 20-25-39-44.jpgpw_x64 2019-02-02 09-04-58-06.jpgpw_x64 2019-02-02 10-05-34-29.jpg
S grafikou si lze pohrát bohatě, umělecký dojem však zůstává stejný.

Po netradičním odstavci pro hardware na začátku recenze se pusťme do popisu hry. Tohle je stará škola. Nečekejte žádné úvodní video a spletitou zápletku. Dozvíte se, že vaším úkolem je vymýtit pekelné zrůdy deroucí se na náš svět, vrátit je do pekla, kam se tedy také podíváte a nakonec nakopat zadek i samotnému vládci pekla. Hra je rozdělena na pět hlavních úseků. Každý má pět menších a ty jsou rozděleny ještě do několika kratších. Jeden základní kousek se dá obvykle dohrát mezi jednou až pěti minutami.

Díky tomuto řešení je level design velmi jednoduchý a dost možná je to jeden z hlavních kamenů úrazu titulu. Hlavní pointa je dostat se na konec úrovně. Primární koncept je snadný. Lokace jsou maličké, ale využívají principu zamčených dveří a hledání klíčů. Později ve hře se toto objevuje častěji a titul obsahuje trošku toho backtrackingu. Obvykle, když seberete nějaký klíč nebo zmáčknete nějaké tlačítko, objeví se i noví nepřátelé, kteří vám chtějí sabotovat postup. Hra obsahuje příšerky tématicky dle úrovně, v jaké se nacházíte. Těmi je hřbitov, Antarktida, Egypt, město a peklo. V titulu můžete navíc mít vypnutý vertikální pohyb u myši.

pw_x64 2019-01-31 19-09-00-84.jpgpw_x64 2019-02-01 18-49-06-49.jpgpw_x64 2019-02-01 18-55-15-18.jpgpw_x64 2019-02-01 19-38-24-38.jpg
Prostředí je dostatek, stejně jako nepřátel. Zbývá tedy jediné. Střílet. 

Budete se cítit jako při hraní starého Wolfensteina. Takto jsem hru hrál já. Neviděl jsem žádný smyl mít onu funkci zapnutou. Na herním stylu se to neprojeví a spíše to věci komplikuje. Vertikální design úrovní tedy také chybí. Úrovně obsahují i různé skryté místnosti s bonusy – náboji, manou, zdravím. Jejich objevení vyžadováno není, ale velmi se hodí, protože ve hře nejsou moderní prvky ulehčující hratelnost, jako je automatická regenerace zdraví.

 

Design odpovídá úrovni, kde se pohybujete. V pekle to jsou ohyzdná monstra, sukuby. Ve městě různí roboti.

 

Variací zrůdiček mohlo být mnohem více, ale nebudeme si moc stěžovat. Design odpovídá úrovni, kde se pohybujete. V pekle to jsou ohyzdná monstra, sukuby. Ve městě různí roboti. V Egyptě třeba mumie. Větší výtku zaslouží fakt, že spíše než jejich životy se zvedá poškození, které vám mohou udělit. Více by mi seděl opačný koncept. Necítil jsem tak, že by se stupňovala obtížnost, jak tomu často je. Na konci každé tématické části je i boss. Na několika fázové kreace a strategie zapomeňte. Tady si musíte vystačit s rychlými reakcemi, uhýbáním do stran, s dostatkem munice a dobrou muškou, protože stačí vteřina dvě nepozornosti a je po vás, a hurá na restart. Tohle platí i v obyčejných úrovních hry.

pw_x64 2019-02-01 18-50-27-61.jpgpw_x64 2019-02-01 20-17-23-59.jpgpw_x64 2019-02-02 08-31-28-68.jpgpw_x64 2019-02-02 08-45-16-05.jpg
Jde o retro klasiku, kterou si můžete zahrát na moderních strojích. Nic víc.

Hra si zaslouží pochvalu za lehký RPG systém. Vylepšovat můžete zbraně, kterých je ve hře něco pod čtyřicet, včetně modifikací. Každá zbraň nabízí dva upgrady, mezi kterými si můžete vybrat, když na to máte bodíky, kterých je relativně poskrovnu. Minimálně na začátku. Často tak řešíte dilema, jestli upgradovat základní verzi na něco, co více kopne, ale má větší spotřebu munice, nebo na něco užitečnějšího, co třeba zapálí protivníky. Arzenál se skládá z tradičních kousků. Patří sem základní nůž, sekera, pistole, kuše, samopaly, brokovnice…

Mezi větší kalibr třeba raketomet, rotační kulomet, který se změní díky upgradu na automatickou věž, plamenomet a další. Protože hrajete za warlocka, nechybí ani kouzla. Těch není ve hře moc a jako nejužitečnější jsem považoval ochranný štít nebo kouzlo, které umí přičarovat nějakou tu munici. Kouzelnické triky cucají z many. Je třeba být opatrný a nepříliš plýtvat. Body na upgrade kouzel nebo zbraní se sdílejí.

Vylepšit můžete i vašeho hrdinu. Hlavními atributy je síla, zdraví, duch a kapacita. Jak názvy napovídají, první je pro sílu fyzického útoku, další pro počet HP, duch ovlivňuje manu a kolik si toho berou kouzla a kapacita se stará překvapivě o množství nábojů, které můžete mít najednou u sebe. Počet jednotlivých atributů ovlivňují perky, které můžete odemknout za každých pět úrovní vaší postavy. Dramaticky tak mění styl hry. Je fajn se rozhodnout hned na začátku, jakým směrem se vydat.

 

Vylepšit můžete i vašeho hrdinu. Hlavními atributy je síla, zdraví, duch a kapacita.

 

Někomu sedne jen střílení a hromada nábojů. Někdo si prubne máchání magickou sekerou, u které se obnovuje trošku zdraví. Někdo si zahraje jen na mága a bude preferovat destruktivní kouzla a magickou hůl. U prvního hraní to ale není tak jednoduché, protože nevíte, které zbraně ve hře objevíte a jaké jsou pak upgrady. Navíc chybí možnost si kousek zkusit a jednoduše se rozhodnout, jestli jo nebo ne. Alespoň je to motivace pro další zahrání.

pw_x64 2019-02-02 08-31-28-68.jpg

Titul zabere na první dohrání a základní obtížnost okolo deseti hodin. K dispozici jsou další obtížnosti s omezeným počtem restartů a zvýšením obtížnosti, a také si můžete střihnout nově jednotlivé úrovně. Hra nabízí tedy rozumnou míru znovuhratelnosti díky několika „buildům“ vašeho warlocka a několik obtížností. Za jedno dohrání samozřejmě neodemknete vše, a tak tu zbývá prostor na další zkoušení, pokud vám tahle střílečka z hodně starými mechanismy sedne. Hra se prodává za nějakých 11€, což není sice šest pětek jako za AAA trhák, ale ani to není úplně málo. Jestli máte chuť na něco staronového, utřete si slzu nostalgie a Project Warlock vaši touhu na nějakou dobu ukojí.

Verdikt

Project Warlock je střílečka ze staré školy. Nostalgici, kteří hráli původní Bloody, Doomy, Wolfensteina či Hexen si mohou přidat jeden bodík k dobru. Design úrovní trochu strádá, úrovně jsou příliš krátké, ale zase to titul napravuje povedeným RPG systémem a počtem kousků na porcování nepřátel. Trošku je cítit, že je to opravdu prvotina studia připomínající více velmi dobrý vysokoškolský projekt, ale i tak to není špatné.