Naprostý nesmysl. A toto uvádí Ústav pro jazyk český:
odstřelovač (ne ostřelovač) – nebo střelec
Podobně jako se liší ozbrojení x odzbrojení, pozemní x podzemní, liší se také ostřelovat a odstřelovat:
ostřelovat znamená střílet na někoho nebo na něco z dálky, například ostřelovat město; toto sloveso nemá dokonavý protějšek (x ostřelit);
odstřelovat je protějšek dokonavého slovesa odstřelit, tj. zastřelit někoho, něco (a tím odstranit), např. surově odstřelovat zajatce; myslivci odstřelují zvěř, v lomu se odstřeluje skála.
Od obou sloves lze příponou -(a)č utvořit podstatné jméno činitelské. Taková podstatná jména nejsou synonymní (jako nejsou synonyma okysličovadlo x odkysličovadlo, odřezávací x ořezávací), ale zachovávají význam svého základového slovesa. Ostřelovač by tedy měl být ten, kdo někoho nebo něco ostřeluje: střílí z dálky, ohrožuje cíl palbou; zásah sice nelze vyloučit, ale nemusí se ani předpokládat. Střelba není jednorázová, ale opakovaná, v dávce apod. – ostřelování města může trvat i dny a týdny. Zato odstřelovač své cíle střelbou likviduje, a to zpravidla jedním, přesně zacíleným výstřelem. Stejné slovo může také označit toho, kdo by odstraňoval dům nebo skálu, kdo by pracoval v lomu s trhavinami – ale přidržme se sniperů, u kterých vzniká pochybnost nad českým označením nejčastěji. Sniper [snajpr] je elitní střelec; má špičkovou zbraň s (infračerveným) dálkohledem apod., která je mu svěřena po speciálním výcviku. Měl by se nazývat odstřelovač.
Z normativních slovníků pouze jediný, a to SSJČ z 60. let, uvádí heslo odstřelovač, a to jako vojenský termín: střelec (z pušky) určený k odstřelování významných nepřátelských cílů. Při přípravě SSJČ byly všechny termíny rozsáhle a pečlivě konzultovány se specialisty příslušných oborů – termíny vojenské nevyjímaje. Je pravděpodobné, že někdo z autorů Vojenského terminologického slovníku byl také konzultantem, který stvrdil věcnou správnost výkladu v SSJČ.
Žádný z výkladových slovníků češtiny (PSJČ, SSJČ, SSČ) neuvádí heslo ostřelovač. Máme však zjištěno, že v tisku z 90. let ostřelovači nad odstřelovači převažují. Lze pro to shledat řadu vysvětlení. Jednak jsou normativní příručky právě v tomto případě na návod skoupé: heslo odstřelovač uvádí jen SSJČ. Zadruhé je tu výslovnost, která nemusí být zřetelná ani u profesionálů; ale jen z výslovnosti nelze pravopis odvozovat (srov. o- x od-, po- x pod-). Zatřetí: neuspěje-li sniper napoprvé, může se zdát, že z přesného odstřelovače se stal pouhým „ostřelovačem“; ale odborný vojenský termín pojmenovává snipera podle úkolu, jejž má splnit – bez ohledu na to, jak může někdy akce vypadat.
Na základě excerpce tisku se podoba ostřelovač dostala i do publikace Co v slovnících nenajdete od Z. Sochové a B. Poštolkové (Portál, Praha 1994), která v redakcích doplňuje standardní kodifikační příručky.
Pokud nechceme nebo neumíme řešit dilema, zda onen člověk s puškou odstřeluje, nebo zda se mu daří jen ostřelovat, máme k dispozici bezpředponové substantivum střelec. S úspěchem se využívá jak v dabovaných filmech (délkou odpovídá slovu sniper), tak ve zpravodajství a označuje patologické jedince, záškodníky, teroristy i ozbrojence ze speciálních jednotek (a ovšem také střelce sportovní).