První dojmy: Breakdown – zapomeňte na realitu

vytisknout velikost písma
Také na naše pulty konečně dorazil kontroverzní titul Breakdown pro Xbox, který podle některých překonal Halo, podle jiných Xenoságu a podle dalších dokonce jakoukoliv (nejen) FPS hru. Jaké to je, když se hra snaží simulovat herní svět na sto procent a zda je příběh tohoto odvážného japonského titulu opravdu tak dobrý, o tom si něco povíme v dnešních prvních dojmech z hraní.
První dojmy: Breakdown – zapomeňte na realitu

Výrobce: Namco
Distributor v ČR: Electronic Arts (
http://czech.ea.com)
Datum vydání: již na pultech
Homepage:
http://www.project-breakdown.com

„Největší zážitek za všechny ty roky, co hraji počítačové hry a videohry. Je to tak, majitelé Xboxů, v mnoha směrech to dokonce překonává Halo.“

http://msxbox-world.com

O Breakdownu jste se mohli dozvědět vše podstatné v nedávno vydaném „doupěcím“ preview; jak se hra nenápadně vynořila na loňské E3 a svým perfektně sestříhaným dramatickým trailerem nadchla diváky, lačnící po příběhu i po originálním pojetí akčního žánru – a že podle některých zahraničních recenzí titul sice trpí vážnými designérskými problémy (největší chyba vyčítaná právě veleúspěšnému Halo), nicméně nabízí natolik originální uchopení žánru FPS a tak silný, vtahující a chytrý příběh, že se nevyplatí Breakdown minout. Nyní máte možnost se dozvědět, co na prvních několik hodin hraní říkám já, mimochodem velký fanoušek Halo i Xenoságy.

  

Alex bych si dal líbit nejen jako spolubojovnici:-) * Na tyhle monstra střelné zbraně neplatí, chce to nějaký ten mutagen a ránu pěstí * Ta rána pěstí na druhou stranu platí i na lidi

Tak předně si ujasněme, že design postav a příběhu, stejně jako odvážné estetické výstřelky (zvláštní druh energie, zkoumaný ve hře vědci, se manifestuje podobně jako „božské“ síly v Xenosáze), jasně prozrazují japonský původ hry. Lahůdka pro hráče, kteří milují Final Fantasy, Xenoságu, Silent Hill, Matrix nebo Resident Evil (z každého jmenovaného Breakdown něco má). Na druhou stranu je patrná určitá snaha o efektní hollywoodské scény, které hře měly pomoct prorazit mezi americkými (a evropskými) hráči.

Vyzvracejte ten hamburger a popadněte samopal

Úvod do hry je již notně profláknutý z videí (i zahraničních recenzí) a také já jsem o něm něco málo napsal v předchozím článku. Přesto ale byl vynikající zážitek prožít si jej na vlastní kůži, pěkně plynule zasazený do efektně zpracovaného začátku hry.

Po  zapnutí Xboxu hra startuje krátkou renderovanou animací (tyto animace nemají příliš daleko do kvalit Capcomu nebo dokonce Square-Enix: postavy jsou úžasně detailní a živé, choreografie soubojů balancuje na hranicích vytyčených Matrixem nebo filmem Hrdina a obecně se jedná o fantastickou podívanou – které Breakdown nabízí mnoho desítek minut), během níž dostane letka válečných stíhaček šokující příkaz k zahájení akce „No Return“. Jejím cílem je úplné vybombardování jednoho z největších a nejdražších výzkumných komplexů na světě, včetně okolní civilní zástavby, tvořící středně velké město.

  

Cvičná střelnice přijde vhod * Co leží na zemi, to se sbírá! * Eh, trochu nevyrovnaný souboj, člověk prostě není Rambo

Piloti stíhaček se příkazu diví a žádají o jeho potvrzení, kterého se jim dostane – a bombardování začíná, s osudovou větou jednoho z pilotů: „Proč to muselo zajít až tak daleko?“. Přes krátký vstup na titulní obrazovku (kde si kromě běžných věcí můžete všimnout povedené galerie artworků a hudby, která se postupně otevírá jak se ve hře dostáváte dále) se pak posunete v čase zpět a máte možnost pěkně zblízka sledovat, co se vlastně ve vědeckém komplexu stalo a proč.

Začínáte ovšem značně skromně (podotýkám, že od této chvíle vše sledujete z pohledu očí hrdiny): probudíte se na lavici v malé nemocniční místnosti a ze skleněné kukaně nad vámi vás sleduje několik lékařů. Dají vám pokyny, abyste došli do testovacích místností, kde musíte splnit několik cviků (= naučit se ovládání hry) a kromě jiného se budou lékaři ptát na spoustu záludných otázek, aby si ověřili ztrátu vaší paměti, která očividně byla záměrná. Jakmile se vrátíte do svého malého pokoje, najdete nachystané jídlo (hamburger) a dostanete pokyn se najíst. Jed zabere rychle a vy upadáte na podlahu s rychle se kalícím zrakem.

  

A hezky zaráz: jedna, dvě, tři! * Nezapomínejte obírat poražené nepřátele o munici a zásoby * Solus. Ne, toho nechcete poznat!

Ve stejné chvíli vtrhne jednotka těžce ozbrojených uniformovaných vojáků do kukaně nad vámi a postřílí všechny lékaře, trojice vojáků vtrhne také do vaší místnosti a očividně se vás chystají zastřelit. Jenže ve stejné chvíli se vynoří neuvěřitelně rychlá a silná dívka, která je smete rychlou kombinací akrobacie a práce s nožem. Potom vás podepře a odtáhne k záchodové míse v koutě místnosti, kde vám strčí do úst prst a nechá vás vyzvracet. „Ty si vážně nic nepamatuješ, že? Popadni jeden z jejich samopalů a pojď, musíme vypadnout!“ naléhá na vás.

Opravdový pohled z vlastních očí

Rozebíral jsem to již v preview, takže už jen stručně: nejvýraznějším prvkem v Breakdown je kamera, umístěná nikoliv nad ruku se zbraní (jakákoliv FPS od Dooma po Half-Life2, s čestnou výjimkou Tresspasera), nýbrž skutečně do očí vaší postavy. Když vám tedy někdo poklepe na rameno a vy se na něj otočíte, vidíte své rameno. Když se podíváte dolů, vidíte své tělo od hrudi po nohy. Když děláte přemet, reálně se vám na chvíli rozostří vidění (chvilková ztráta rovnováhy) a vidíte svou ruku, kterou se odrážíte od země i nohy, které vymrštíte do vzduchu. A tak dále...

Jak to tedy působilo na moji maličkost, když jsem měl konečně možnost si to vyzkoušet? Zprvu mi bylo mírně nevolno a to i přesto, že mi nevadily hry jako Descent či Aliens VS Predator (za vetřelce). Vtip je totiž v tom, že hrdina svojí hlavou pokyvuje i když třeba stojí na místě, natož když se hýbe. Výsledkem je poněkud nestabilní pozice herní obrazovky, která se neustále nějak naklání apod. Připočtěte k tomu fakt, že když se někde ozve nějaká rána nebo někdo promluví, vaše postava okamžitě otočí hlavu daným směrem (což je realistické a navíc vám to pomáhá nezmeškat žádnou z efektních nebo důležitých předskriptovaných událostí, kterými je hra prošpikována mnohem více, než takový Half-Life).

 

Stáhněte si strhující trailer!

Podívejte se na revoluční pojetí FPS žánru!

AVI, 28 MB

 

Postupně jsem si ale na práci kamery zvykl a nyní si ji vysloveně vychutnávám – když jsem šplhal po žebříku v hořící výtahové šachtě a viděl svoje ruce před sebou křečovitě zaťaté do příček a svoje nohy pod sebou opatrně stoupající za zbytkem těla, snad vůbec poprvé jsem v této pro akční hry typické scéně dostal pocit, že tam skutečně jsem a začal jsem mít lehkou závrať. Bylo to jako ve filmech: „dívej se na svoje ruce, na žebřík před tebou, ne dolů!“. Podobně věrohodné pocity jsem měl při interakci s prostředím: šacování padlých nepřátel, telefonování, mačkání tlačítek, otevírání plechovek a pití nebo rozbalování tyčinek a jejich pojídání...

  

Boje v hořících místnostech jsou peklo * Ta práce s nožem se jistě hodí i v kuchyni

Postupně jsem dostal velmi intenzivní pocit, že „jsem tam“ a vážně prožíval momenty, kdy mě exploze oddělila od mojí parťačky nebo kdy jsem stál v prázdné chodbě a zíral prosklenou stěnou do protější budovy, kde se jednotka vojáků zoufale snažila výbušninami zastavit jakési monstrum, které prošlo napříč zcela zdemolovaným patnáctým patrem bez jediného škrábnutí a vyvraždilo celou jednotku (načež byla budova bombardována letecky). Další dobrý nápad bylo, když se moje postava zastavovala a dávala si kašlajíce ruce před ústa na patře, pod kterým hořelo – a kde bylo mnoho kouře. Velmi působivý byl taky okamžik silné halucinace, kdy jsem zíral na svoje ruce a tělo, jak začíná krvácet a odpadávají z něj kusy masa. Obecně je hra naplněná chytrými nápady a dokáže člověka (alespoň během prvních hodin) neustále překvapovat.

Chyby v designu či hratelnosti

Zpracování prostředí v Breakdown je tvrdým oříškem pro objektivní zhodnocení. Na jednu stranu je prostředí hodně strohé – holé zdi, sterilní místnosti... dost to připomíná Metal Gear Solid 2 s jeho pravoúhlou holou architekturou. A podobně jako v MGS2 také v Breakdown prostředí oživují jednak perfektně zpracované postavy a pak také spousty nápaditých detailů, rozházených tady i tam: například v podnikové restauraci ležel muž na dívce, kterou se svým tělem snažil chránit před střelbou, přikrývajíce přitom i její hlavu dlaní – oba byli nemilosrdně prostřílení skrz na skrz a mrtví.

Kromě uniformních chodeb komplexu narazíte ale také na mnohem originálnější exteriéry – v prvních momentech hry jsem se například dostal z budovy do míst, vybombardovaných letadly – doslovná poušť s troskami ohořelých budov a spálenými mrtvolami, na kterou nelítostně pražilo oslepující slunce, to byla vážně atmosférická podívaná, navíc s chytrým využitím nasvícení scény.

Z hlediska hratelnosti je poněkud překvapující míra důrazu na bojování holýma rukama. Namco zpracovalo více než polovinu hry v duchu svých slavných mlátiček, takže budete mít asi 20 různých úderů a je nezbytné je kombinovat proti silnějším nepřátelům, kteří jsou schopní si pro vás dojít skrz vaši kulometnou palbu (rozliční mutanti, související s tajemným projektem, jež se na základně odehrával). Problém začíná ve chvíli, kdy jich na vás jde více než jeden – z vlastního pohledu si opravdu jen tak neudržíte přehled o tom, co zrovna dělá protivník za vašimi zády, zatímco mlátíte jeho kamaráda – nezbývá než být velmi rychlý a rozdávat rány pěstí, kopy a přemety na všechny strany. Že se vám z toho díky zpracování kamery bude točit hlava, tím si můžete být jistí. Mě se už pořádně točí, kromě kamery také z komplikujícího se příběhu. Takže se mu jdu podívat pořádně na zoubek a zanedlouho se k vám vrátím s recenzí jedné z těch skutečně výrazných her, kterých se Xbox za tento rok dočkal.

Nejnovější komentáře

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

10 podzimních herních hitů, které prostě musíte mít

10 podzimních herních hitů, které pros…

Okurková sezóna již tradičně zavítala v letních měsících i do herního průmyslu. Toto období ale za chvíli končí. S počátkem podzimu se na nás zase jednou spustí lavina očekávaných titulů, které mnohdy mají ambice dosáhnout na post letošní hry roku. Co by vás v této záplavě AAA her mělo zajímat?

10.  8.  2017 | | 12 N/A
4K obrázky z Battlefieldu téměř nerozeznáte od reality

4K obrázky z Battlefieldu téměř neroze…

Battlefield 1 stále patří mezi nejlépe vypadající hry současnosti. A z některých 4K pohlednic není těžké vyvodit, proč.

13.  8.  2017 | | 12 N/A
Hráli jsme NHL 18: betatest na ledu

Hráli jsme NHL 18: betatest na ledu

Je libo hokej? Nový ročník nejslavnější hokejové ligy světa klepe na dveře a spolu s ním i nový díl NHL od EA Sports. Jaké jsou první dojmy z betaverze?

11.  8.  2017 | | 4 N/A
7 herních pecek, které vás dostanou svou atmosférou

7 herních pecek, které vás dostanou sv…

Některé hry vám dokážou proniknout pod kůži tak hluboko, že tam zůstanou navždy. Jaké kdysi oslnily nás?

5.  8.  2017 | | 15 N/A
10 důvodů, proč s kamarády vyzkoušet MMO hry

10 důvodů, proč s kamarády vyzkoušet M…

MMO je zkratkou anglického Massively Multiplayer Online, což je označení her pro obrovskou masu online hráčů. Je to neutuchající fenomén, do kterého se ale mnozí zdráhají proniknout. Tady máte 10 důvodů, proč byste si měli nějakou MMO hru zahrát. Hned.

14.  8.  2017 | | 3 N/A
Vypiplaný Escape From Tarkov aneb jak východní tvorba udává směr (galerie)

Vypiplaný Escape From Tarkov aneb jak …

Možná jste o hře nikdy neslyšeli. Možná už se ji nemůžete dočkat. Ať je to jak chce, Tarkov nemůžete minout z jednoho důvodu - realismus.

9.  8.  2017 | | 4 N/A
Nejnovější aktualizace pro Playstation 4 konečně přinese češtinu

Nejnovější aktualizace pro Playstation…

Sony chystá na svou konzoli PS4 zbrusu novou aktualizaci s pořadovým číslem 5.0 a ta přinese celou řadu novinek. Pro našince je tu ale podstatná hlavně ta jedna.

10.  8.  2017 |
Uncharted: The Lost Legacy – když Nate není doma (recenze)

Uncharted: The Lost Legacy – když Nate…

Mysleli jste si, že série Uncharted skončí čtvrtým dílem? Tak to jste na omylu, ještě je tu Chloe a Nadine!

17.  8.  2017 | | 5 N/A