První dojmy: Shinobido: Way of the Ninja – tichý zabiják

Platforma: PS2
Žánr: stealth akce
Výrobce: Acquire
Vydavatel: Eidos
Distributor v ČR: Sony Czech (www.playstation2.cz)
Homepage: http://www.shinobido.com
Datum vydání v EU: červenec 2006

Cestou tichého zabijáka

Pokud se zamyslíte nad tím, kdo má nejlepší předpoklady se  dokonale  plížit, tak vám na mysl ,kromě manžela vracejícího se pozdě z hospody domů, určitě vyskočí ninjové. Tajemné postavy ze starověkého Japonska, zahalené od hlavy až k patě v černém kostýmu, se dokáží plížit jako duchové tmou, bez problémů proniknou na ta nejstřeženější místa, splní úkol a pak zmizí jako obláček kouře v prudké vichřici. Ninja (pokud to tedy zrovna není želva :)) se stává součástí spousty dobrodružných filmů či napínavých knih a možná by vás až překvapilo, jak většina věcí běžně spojovaných s uměním ninjů je ve skutečnosti pouze dílem bujného tvůrčího mozku. Trochu jsem pátral po širých vlnách internetu a zůstal mírně šokován po rozboření mých představ o těchto tajemných bojovnících. Každopádně tak jako tak, ninjové stále zůstávají archetypem neviditelných špehů a dokonalých zabijáků, minimálně ve hře Shinobido: Way of the Ninja.

Zase jsem moc sál a vidím dvakrát * Absolutně netuším, co to podivné kuře dělá * Jen pojďe, čeká vás překvapení

Shinobido se má stát zcela novou značkou na poli her. Tvůrci z Acquire, kteří mimo jiné stojí i za hrami Way of the Samurai a Tenchu 2, mají v plánu vysypat na trh celou řádku her se slovem Shinobido v názvu a to nejen na PS2, ale i na PSP či mobily. Shinobido: Way of the Ninja je první hrou ze série a už teď musím přiznat, že jsem vážně na tuto sérii zvědavý.

Plížením vpřed

Hra nás zavede do Japonska na konci 16. století. Země se ocitá na pokraji civilní války, klany se mezi sebou perou jako kočky v pytli a těmito divokými událostmi proplouváte jako ninja jménem Goh, přezdívaný Vrána. Hra vás hned na začátku vyvrhne do nemilé situace, kdy hlavní hrdina trpí úplnou ztrátou paměti. Příběh slibuje plynulé sledování několika dějových linek, jednou z nich má být pátrání po Gohově minulosti a tajemném znaku, který dohromady spojuje hlavního hrdinu s dalšími dvěma postavami. A mezi těmito rozdílnými postavami budete moci přepínat, což znaména přínos pro pestrost herního stylu.

Boji tváří v tvář se občas nevyhnete * A takhle skáče ninja * Hoří, můj panáčku

Shinobido (teď mám na mysli Way of the Ninja, dále už podnázev hry používat nebudu) nabízí klasickou stealth akci se vším všudy. První mise Goha zavedla k branám hradu, ve kterém má být podle rady tajemného přítele otec hlavního hrdiny, který by mohl pomoci s navrácením paměti. Bohužel, stráže mají na tajemného návštěvníka ostře vyhraněný názor (meči) a tak nezbývá, než využít ninjových schopností. Hra zabírá akci v klasickém pohledu 3. osoby a nabízí vše, co od stealth akce ze starověkého Japonska čekáte. Goh se dokáže přitisknout ke zdi a vykukovat zpoza rohů, potichu se plížit, či v případě potřeby běžet rychle jako vítr. Zvládne ručkovat po hranách útesů či střech nad nic netušícími protivníky, stejně tak se může na střechu rovnou vytáhnout a pobíhat po hřebenech jako kočka. Hlavní hrdina má celkově atletický talent, který mu pomůže se vyhýbat všem dotěrným strážím.

Stejně tak zručně se dokáže ohánět se svojí věrnou katanou. Klasické podříznutí hrdla nic netušícího strážného nesmí chybět, ale hra slibuje i další neméně efektní vraždící techniky. A ty mají přijít k užitku daleko častěji než souboje v tváří tvář. Z těch pár misí, co jsem měl možnost projít, musím uznat, že je to pravda. Protivníci se často rojí jako čertící z krabičky a proti koncentrovanému útoku pěti hlídačů se špatně brání, i když si můžete posloužit do druhé ruky katanou od mrtvého protivníka. Plížení má mít prostě přednost a hra je k tomu připravena. Sbírání těl a jejich odklízení z dohledu je v podobných hrách samozřejmostí.To, že narazíte na speciální místa, jako třeba studny, kde se dají mrtvoly v klidu štosovat, by taky nemuselo překvapit.

Tak pojď, ať můžu bafnout * Dávej pozor, kam šlapeš * Grafika občas nemile překvapí

Ale možnost přichystat strážím pod nohy překážku, přes kterou klopýtnou, to už tak často nebývá. Zvlášť, když o špatně pohozené tělo může klopýtnout i hlavní hrdina. Fyzika celkově se má stát silnou zbraní hry. Mrtvá těla se hroutí jako skutečná, se spoustou předmětů se dá manipulovat, či je rovnou zničit. Takové prosekávání klasických papírových dveří vám vážně dodá pocit té pravé ninja akce. V tomto ohledu se nebojím, hra stylovostí bojů a pohybů hravě překonává už zmiňovanou konkurenci v podobě Tenchu.

Pytlík plný překvapení

Pravý ninja má v zásobě vždy to správné nářadíčko a Goh nemůže být výjimkou. Během misí naleznete spoustu okolo se povalujících užitečných věcí, ale hlavní zásoby si nakupujete po každé splněné misi. Co jsem měl možnost vidět, nechybí klasické šakeny (házecí hvězdice), hák na šplhání či přitahování protivníků, dál příjdou vhod i kovoví ježci se čtyřmi hroty, které vhodně rozházené zpomalí každého protivníka. Pokud zrovna nenosí kovové adidasky. :) Ale tvůrci slibují mnohem víc, třeba i jakési primitivní výbušné pozemní miny či podivné papírové, mnohofunkční kuře. Čert ví, k čemu bude dobré. Kaďopádně varibialita a nápady Shinobidu rozhodně nechybí.

Asi Záhořovo lože * Propracované CG animace nesmí chybět * Pobíhání po výškách nás čeká dost

Ostatně když už jsem naťukl variabilitu, samotný průchod hrou má být značně nelineární. Jak jsem zmínil výše, po každé misi se ocitáte ve své základně, kde lze nakupovat nové vybavení, trénovat v zahradě, číst zprávy či se vrhnout na další misi. Ty vám nabízí několik stran a bude jen na vás, kterou si vyberete. Podle vaší volby, kterému pánovi budete sloužit, se máte dočkat některého z několika možných konců. Což slibuje dostatečnou replayabilitu. Herní dobu lze natáhnout tvořením vlastních misí díky přiloženému intuitivnímu editoru úrovní, který taky není zrovna běžnou součástí každé hry.

Shinobido: Way of the Ninja na první pohled vypadá hodně slibně, rozhodně slibuje potenciál překonat podobné hry ze série Tenchu, což však vzhledem ke klesající kvalitě posledních dílů nebude ostatně ani těžké. Čím však nechci shazovat kvality Shinobida, které mi toho ze svého nitra odhalilo mnoho, ale stejně mám pocit, že ještě víc mi toho zůstalo ukryto. Uvidíme v plné verzi, zatím mám obavy jen určité plochosti designu některých misí, které by se prý měly generovat náhodně, což by mnohé vysvětlilo. Ovšem z krátkého hraní toto nemohu potvrdit či vyvrátit. Též grafika rozhodně neoslní, ale vypadá poměrně solidně. Další potenciální třecí plochou by se mohla stát umělá inteligence, která se čas od času choval spíš uměle než inteligentně. Až čas ukáže, zda se stane Shinobido stane černým koněm této sezóny, či se bude jednat jen o další nepovedený kus vhodný jen pro herní jatka.

Těšíme se: 85%