První dojmy: Summer Games 2004 – ve víru olympiády

Letní olympiáda v Aténách je v plném proudu, mnozí z nás u televizních obrazovek s napětím sledují výkony českých sportovců, někteří si raději něco zahrají. Když už máme ten sportovní svátek, což takhle si trochu pasivně nezasprintovat, nezastřílet nebo nezaskákat? To vše je možné v Summer Games 2004, které nám bylo k dispozici pro trochu nezvyklé první dojmy.

Výrobce: Surfside Games (<http://www.surfside-games.com>)
Distributor: Surfside Games
Datum vydání: Srpen 2004

Pryč jsou ty doby, kdy jsme s přáteli zlostně ničili klávesu Enter, abychom své avatary vyburcovali k co nejlepším výkonům. Dávné olympijské legendy Winter Games a Summer Games se staly kultem v pseudo-multiplayeru na jednom počítači. Nabízely, ba i dodnes nabízí, hrstce pamětníků skvělou hratelnost, doplnšnou dobovým grafickým zpracováním. Obě hry měly natolik zaryté fanoušky, že jsem měl mnohdy možnost pozorovat hádky o to, kteráže verze je lepší. Zimní nebo letní? Já osobně holduji spíše zimním sportům, avšak mému srdci byla bližší letní olympiáda. Proto jsem zajásal, když jsem spatřil Summer Games 2004, a hned si dával dohromady vzpomínky z časů minulých. Hru jsem vyzdvihoval do nebes ještě než jsem okusil demoverzi. Jaká rána mokrým hadrem přes ústa to pro mě byla, když se tyto idealistické naděje rozpadly v prach. Ale nebudu raději předbíhat...

  

Připravit na start * První rozběh těžkotonážníka… * se někdy nepovede

Plné demo?!

Surfside Games se rozhodli k celkem netaktickému kroku, jenž byl k vidění například u akční Dead Man’s Hand. Máme totiž k dispozici demoverzi, v níž je na chlup to samé jako v plné verzi. Nicméně háček je v tom, že toto demo je omezeno jednou hodinou čistého hraní. Poté musíte zaplatit necelých dvacet dolarů, abyste obdrželi kód, jenž limit odstraní. Samozřejmě spolu se samotnou demoverzí se objeví i hordy nelegálně vypuštěných cd-klíčů, díky nimž budou autoři připraveni o denní chleba. A nebo si prostě řekli, že tak jako tak se Summer Games 2004 objeví jakožto budgetová záležitost na P2P sítích rychlostí světla? To vážně netuším. Co ale tuším je, že ona nabízená hodina bohatě postačí k tomu, abyste tohoto titulu měli plné zuby.

Začneme třeba výčtem prvků toho, co nám mohou letní hry nabídnout. Nejdříve to jsou smyšlená jména, neboť licenci na Atény 2004 zkrátka autoři nezískali.

  

Já jsem já, kdo je víc? * Stres i agrese se stupňují * Jen ať mi se netřepe ruka

Plně k dispozici je nám klasický arcade mód, v němž okusíme všech jedenáct sportovních disciplín. Po našem boku ovšem budou o stupně vítězů bojovat také počítačoví oponenti, takže zde skutečně o něco jde. Tento režim je spíše rychlodokumentem ve stylu "útržků z olympiády".

To klasický turnajový mód je co do délky úplně jiná váhová kategorie. Zde projdete před zraky desítek tisíc diváků kvalifikací, osmifinále, čtvrtfinále, semifinále a nakonec vytouženým finále, přičemž pro svou vlast sbíráte drahocenné bodíky. Zde bych se maličko pozastavil a opět si trochu zanadával. Jelikož sportovně, či dokonce olympijsky laděných her je asi jako eskymáků na dovolené u Středozemního moře, čekal bych trochu svátečnější pojetí. Nicméně opak je opět pravdou. Žádné slavnostní zahájení, žádné slavnostní ukončení, žádné ceremoniály, žádné prsaté hostesky. Jen před každým závodem seznámení s atlety, samotné klání a…konec, další disciplína. Tohle celé mi přišlo velice suché a bez nápadu. Že by autorům došla invence?

Tak či onak, máme tu ještě další dva režimy. Jedním z nich je trénink. Nic světoborného, ale zpočátku jistě potěší. V podstatě jde jen o sólové trénování všech nabízených disciplín. No a konečně tu máme takzvaný Hot-Seat, v němž sice nebudete jezdit v přehřátém španělském voze, ale změříte síly až v osmi na jednom počítači.

Sprintem do vody

Disciplíny jako takové máme ve hře pouhopouhé čtyři. Některé z nich se ale větví dále. Například z atletických sprintů tu máme stometrový a čtyřsetmetrový. Pokud přidáme na dráhu překážky, běží se sto deset a čtyři sta metrů. Chybět nesmí ani jeden z mých oblíbenějších sportů, a sice skok do výšky. Kdybyste se chtěli trochu zchladit, což takhle skočit do vody a zaplavat si padesátku, stovku nebo vyčerpávající čtyřstovku volným stylem? Jistě je to lákavá nabídka, ovšem ne tolik jako stovka a dvoustovka motýlkem. Aby toho nebylo málo, z bazénu se přesuneme na střeleckou dráhu trochu potrápit přesnost, rychlost rozhodování a reflexy. Ano, mluvím teď o střelbě na terč. Takže pokud dobře počítám, Summer Games 2004 nabízí jedenáctku disciplín, z čehož jsou pouze čtyři kmenové. Možná jsem megaloman, ale toto je příliš málo na to, aby to mělo nějakou šanci k dlouhodobějšímu přežití. Chybí mi zde třebas skok daleký, trojskok, skok o tyči, kanoistika, jízda na koni nebo hod oštěpem. Neurazily by mě ani takřka herně panenské sféry jako bojová umění, těžká atletika či volejbal.

  

Vodo vodičko, nes mě dál * Skočit saltem nebo šipkou? * I stín skáče

Kdyby alespoň přítomné sporty za něco stály. Bohužel musím konstatovat, že nestojí. Když to vezmu hezky od začátku, tak veškeré pohyby heliem nafouklých postaviček jsou jako by měly v gaťatách, což zcela jasně vybočuje z antického ideálu nebojácného sportovce. I zrodil se nám tu další paradox. Běh tedy vypadá na počátku velice směšně. Ke konci, když už závodníci běží ostošest, to není tak strašné, ale úvodní metry opravdu stojí za to.

Plavání je kapitola sama pro sebe. Když pominu grafický nešvar, že všechny sportovkyně mají identický objem hrudníku a všichni sportovci v plavkách stejně mohutná těla, mám tu jednu výhradu k samotnému plavání. Jejich ruce se ve vodě lámou jak špejle, což vypadá hodně nepřirozeně. Stejně tak nepřirozeně jako střílení na terč. Ovládání je natolik přecitlivělé, že musíte čekat jen na náhodu, až se ruka třímající zbraň sama přetřepe přes středový desítkový kruh. To se mimochodem stává velmi zřídka.

Holubice míru zaspaly

Jak už jsem zmínil výše, nečekejte žádnou olympijskou atmosféru. Když se olympiáda nazývá svátkem sportu, proč není ani grafika olympijské hry sváteční? Postavy nejsou příliš povedené a ještě navíc jsou naprosto stejné, jakoby vylézaly ze stejné pásové výroby. Liší se jen barvou pleti a samozřejmě vlaječkou u svého jména. Ještěže na jednotlivé státy se nemusí kupovat žádná licence...

  

 dál už se to jen opakuje… * …pořád se to opakuje… * …i tady je to to samé, čtyři disciplíny jsou jen čtyři disciplíny..

Stadiony jsou mrtvé. Nejenže fanoušci jsou tvořeni z jednoho řetězce zamrzlých fotografií, ale ještě navíc jsem za celou dobu pasivního sportování nepotkal jediného rozhodčího, trenéra nebo kameramana. Prostředí je absolutně umělé a ani vzdáleně mi nepřipomínalo prestižní turnaj. A co teprve takový bazén. Uznávám, že ztvárnit realisticky vodu je velice náročné, ale plastičtější tekutinu, než se nalézá v Summer Games 2004, jsem snad neviděl.

Zlatá? Ale kdeže

Co dodat na závěr? Summer Games 2004 nemá oficiální licenci, tu vyhrál zmíněný PS2 titul Athens 2004, grafika je dosti pochybná a suchá, nabízí se nám málo možností, ovládání je jako obvykle divoce arkádové, prostě hra „mých snů“. Abych ale jen celou dobu nenadával, pokud si stáhnete demo, ušetříte dvacet dolarů za plnou verzi. Ona nabízená hodina vám totiž bohatě stačí ke kompletnímu dohrání, takže můžete mít vlastně i dobrý pocit z toho, že i při pasivním sportování lze vydělat. Kdyby to byla recenze, dal bych SG tři body z deseti. Jelikož to jsou pouze dojmy z dema, neučiním tak. Možná se totiž autoři jen příliš drželi olympijského hesla není důležité vyhrát, ale zúčastnit se.    

Diskuze (9) Další článek: Připravuje se turnaj CounterStrike Outlaws Challenge

Témata článku: , , , , , , , , , , , , ,