Také se pamatujete na úvodník minulého PSM2, který sliboval zároveň se zdražením bonusy pro čtenáře? Předchozí číslo také přineslo 16 stran navíc, ale náhle se po nich slehla země a já si nejsem jistý, jaký bonus vlastně PSM2 pro své čtenáře přinesl tentokrát. Nic to ale nemění na kvalitě a bohatosti jeho obsahu.
Vím, že začínám poněkud zhurta, ale nemohu si pomoci. Minulý měsíc jsem se tady radoval z toho, že nám PSM2 pěkně ztloustnul – a najednou je zpátky ve starých kolejích, jenže pouze počtem stránek, nikoliv cenou. Připadá vám to nefér? Mě tedy ano, zvlášť proto, že jsme se na stránkách časopisu nedočkali žádného vysvětlení či omluvy (pokud nepočítáte tu část, která popisuje redakci, jak si balí kufry na E3). Minulé číslo slibovalo čtenářům bonusy za vyšší cenu, kterou musí od května za časopis zaplatit – a já se ptám, kde jsou? Není přeci možné považovat za bonusy samotné články, jakkoliv jsou aktuální, exkluzivní nebo dobré, protože taková náplň je samozřejmostí. Uvidíme, zda se k tomu redakce nějak vyjádří, nedivil bych se, kdyby dostala pár kritických dopisů.
Pokud ale necháme tuhle „drobnost“ být, pak můžeme začít s chválením. Jak se pomalu stává tradicí, odvážná koncepce PSM2 a jeho zahraniční kořeny opět přinesly pár exkluzivních článků, které jistě upoutají vaši pozornost.
Úvodník je tentokrát (kromě reklamních řečiček) zaměřen proti firmám, které neposkytují hry včas k zrecenzování – lépe řečeno je časopisům neposkytují vůbec. Vtip je v tom, že taková hra se zrecenzování bojí většinou oprávněně a naprosto souhlasím s postojem PSM2 a připomínkou, že pouze vy, hráči, určujete svými penězi to, která hra bude a nebude úspěšná stejně jako které firmě se bude či nebude dařit. Na druhou stranu je možná dobré si říct, že lehce zveličovaný problém docela zmírňuje malá přitažlivost neznámých a včas nezrecenzovaných titulů pro PS2. Tato konzole totiž v současnosti (na rozdíl od ostatních konzolí na trhu) disponuje takovou knihovnou titulů, že si jen ztěží dovedu představit hráče, který by měl doma všechny vychválené a dlouho očekávané PS2 tituly, přičemž by mu zbývaly peníze ještě na nějaké „noname“ pecky, které neprošly drobnohledem časopisů.
V červnovém čísle PSM2 vás jistě potěší přehledný seznam současných platinových titulů pro PS2, které se prodávají za nějakých 900 – 1.000,- Kč. Docela odvážné je dvoustránkové spekulování o GTA4. Za poutavý je rozhodně možné označit rozhovor s předními osobnostmi SquareSoftu, který se pochopitelně točí především okolo Final Fantasy X, jejíž evropskou premiéru sem přijeli autoři posvětit. Nějakou tu slinu rozhodně ucedíte nad skvělými (a známými) screenshoty u článku o nekonečně odkládané Aliens: Colonial Marines. Mohutné preview se věnuje připravovanému fotbalu od Konami Winning Eleven, ještě větší pozornost je však věnována pokračování slavné série Tony Hawk´s Pro Skater 4. Celé páté číslo PSM2 je plné článků o sportovních hrách, až má člověk pocit, jako by se mu někdo snažil naznačit ať zvedne zadek od televize a jde ven doopravdy něco dělat. Jsou zde však recenze a ty vás do toho křesla opět pěkně usadí v touze po nové Medal Of Honor nebo Final Fantasy X.
Zatímco Medal Of Honor Frontline je vyčítáno, že jde vlastně o převedení staré známé MOH do grafiky PS2, při zachování celé té lineárnosti a jednotvárnosti, na kterou jsme ze straších dílů zvyklí, Final Fantasy X je docela vychválena až na některé silné úlety (za všechny uvedu větu „In-gamová grafika možná za moc nestojí, ale počkejte, až uvidíte předrenderovaná videa.“). Byla by to slušně vtipná ironie, kdyby to nebylo myšleno vážně. Myslím, že my ostatní, se zdravým rozumem, se shodneme na tom, že FFX disponuje tou nejlepší grafikou ve hře, jakou je v současnosti možné vidět KDEKOLIV. No nic.
Pokud si chcete zastřílet, kromě MOH Frontline se konečně dočkáte i PC konverzí Soldier Of Fortune a Star Trek Voyager. Skutečnou senzací je podle mě recenze hry Kingodom Hearts, která spojila dvě největší továrny na sny – Square, jejich Final Fantasy a Disneyho s jeho největšími filmy. Škoda, že tento báječně načasovaný článek zabírá pouhé dvě stránky, i tak vás však dostatečně natěší. Kultuře je klasicky věnována pouhá dvoustrana, což čtenáři jistě kvitují s povděkem. Nová je velmi potěšitelná rubrika „konkurence“, která přináší bleskovky z války konzolí a pár informací o GameCube, nejnovější naději konzolistů, která však v Evropě velmi trpí nedostatkem kvalitních titulů. Rubrika tipů a triků je extrémně bohatá a své zde najdou nešťastníci hledající pomoc například v MGS2, FFX nebo Virtua Fighterovi 4. Ve finále časopisu se dočkáte záplavy příslibů z E3, která (jak doufám) naplní příští PSM2 alespoň 150-ti stranami dobrých zpráv. Nechme se překvapit.
Pokud jde o PSM2 č.5, stále platí to samé. Jde o velmi povedenou alternativu pro chudší hráče, kteří nechtějí své tři stovky vrazit do oficiálního magazínu a slušný zdroj informací pro ty, koho zajímají importované hry. Doufejme, že příští číslo nebude postrádat slibovaný přídavek hudby za více peněz.
