Psychonauts - chutný žánrový kompot

Adam Plechatý 14. června 2005

Originalita je v herním průmyslu stále nejvíce ceněnou "komoditou", byť se s ní příliš často nesetkáme. Za zmínku snad z posledních let stojí Beyond Good and Evil, Trackmania a nekomerční projekt Darwinia. Psychonauts se může směle zařadit mezi ně a ještě je o notný kus v mnohém převyšuje! Jaké je překvapení roku? Dočtete se v naší podrobné recenzi!

Platforma: PC, Xbox, PS2
Typ hry: Akční adventura křížená s plošinovkou
Multiplayer: Ale kdepak
Lokalizace: Angličtina
Minimální konfigurace: CPU 1GHz, 256MB RAM, 64MB grafická karta (vyjma GF4MX)
Doporučená konfigurace: CPU 2GHz, 512MB RAM, 128MB grafická karta
Testovací konfigurace: AMD Athlon 2500+, 512 MB RAM, Sapphire Radeon 9600 Pro, 128 MB DDR
Výrobce: Double Fine Productions (www.doublefine.com/)
Vydavatel: Majesco (www.majescogames.com)
Distributor v ČR: ?
Homepage: http://www.psychonauts.com

Originalita je v herním průmyslu stále nejvíce ceněnou komoditou, byť se s ní příliš často nesetkáme. Za zmínku z posledních let stojí Beyond Good and Evil, Trackmania a nekomerční projekt Darwinia. Ale co předchází takové neotřelé hře? Není to ani autorova schopnost šokovat nejlepším grafickým enginem, ani perfektní fyzikou, avšak myslet jako dítě; zapomenout na svůj věk, předsudky a životní zkušenosti. Jen se soustředit na cíl pobavit druhé a sám se při tom od srdce zasmát.

I menu je nezvykle originální* Co jsem to jenom chtěl?!* S kterou to vlastně mám rande?

Tim Schafer, autor geniálních adventur Full Throttle a Grim Fandango, těmito vlastnostmi bezesporu oplývá. Ba co víc, má smysl pro detail a celou zásobu vtipných gagů v rukávu. Pokud je malířské dílo obrazem svého mistra, pak Psychonauts jsou Schaferovým zrcadlem. V následujících řádcích si povíme, proč jsou Psychonauts tím největším překvapením roku a co za jejich úspěchem vlastně stojí.

Vítejte ve Whispering Rock!

Již úvodní scénka, která otevírá celý příběh Psychonauts, dává tušit, o co zde především půjde. Humor a parodie filmových hollywoodských trháků hraje v Psychonauts prim; koneckonců stejně jako ve všech předchozích projektech Tima Schafera. Nacházíme se v jakémsi letním táboře, kam rodiče odkládají své ratolesti, aby si od nich na chvíli oddechli - netušíce, že ona osada ve starém indiánském údolí (a pohřebišti) není zdaleka tak obyčejná, jak by si "normální lidé" mohli myslet. Svým úvodním monologem, jenž doslova čiší vtipnými jiskřičkami a odkazy na "vážné filmy", hned zaujme jedna z hlavních postav, Coach Oleander. Právě tento mužíček s rozšafnými vousy a komiksovým vzezřením (velká hlava, malé tělo a ještě menší nohy), tábor vede a učí děcka, kterak využít svého mozku jako zbraně.

Levitace v praxi* I na boj se dostane* Idylka u jezera s leklou rybou v popředí :)

A je to venku. Letní kemp je ve skutečnosti super tajnou, super moderní a super sofistikovanou základnou těch nejlepších světových agentů, takzvaných Psychonautů. Ti zde dávají lekce mladším generacím, aby se také mohly stát psychickými silami moderního světa. Mimo Coache Oleandera, který ze všeho nejvíce připomíná drsné vojenské instruktory, v kempu pobývají i dvě "psychonautské superstar", krásná Millo Vodella a hrdina všech románů a komiksových sešitů agent Sasha Nein. Nad všemi pak bdí muž v pozadí, záhadný Ford Cruller. Čiperný děda, který dokáže být na více místech najednou a rozhodně není tak neškodný, jak si budete zpočátku myslet. Whispering Rock, jak se kemp nazývá, si po dlouhá léta žil svým životem; děti přicházely a odcházely, veverky skotačily na stromech a jezero bylo oblíbeným "brouzdalištěm". Ale jen do té doby, než přišel nový žák.

Neočekávaná pomoc je vždycky vítanou, neočekávaný příchod je předznamenáním útrap. Do Whispering Rock zavítal Razputin; obrýlený chlapec toužící stát se Psychonautem a najít si kamarády namísto své rodiny, jenž nechová příliš pochopení pro jeho výjimečné schopnosti. Stejně jako všichni brýlatí chlapci (Harry Potter) to ani Raz to nemá lehké.

Nenávidění rodiče si pro něj přijedou během několika dní a navíc začínají záhadně mizet studenti. Unášeni něčím nebo někým do hlubinjezera, ze kterého se pak vrací s lehčí hlavou. A to doslova, protože takový mozek něco váží, že! A kdo je tím sadistou, jenž používá lidské mozky ke svým experimentům? Ale jděte, přeci byste se neochudili o jednu z nejlepších složek Psychonauts, o příběh. Že by vrahem byl zahradník?

Celý tým Psychonautů - zleva: Sasha Nein, Coach Oleander, Raz a Milla Vodello

Je libo modrou či červenou kapsli?

Největším problémem, před kterým stojím, je zařazení hry do žánrové škatulky. Moderním trendem je svoboda pohybu, rozlehlý a pestrý svět a více možností, jak hru dohrát. Jistě nebudete překvapenifaktem, že Psychonauts všechny tyto náležitosti mají. Možná proto jsem zmatený, pokud jde o žánr.

Ne nadarmo jsou Psychonauts označováni jako nejoriginálnější hra dnešní doby. Studnice Schaferovy fantazie se při hraní jeho díla zdá bezedná a nad kvalitně odvedenou prací zůstává rozum stát. V Psychonauts vedle sebe existují dva zcela rozdílné světy; liší se nejen vizuálním zpracováním a stylem, ale i tím, co v nich budete dělat.

Psychonauts hýří barvami jak v exteriérech tak v interiérech

Celý děj zvolna začíná plynout mezi chatkami v divoké přírodě, kde se prohání veverky a ptáčci cvrlikají ve větvích. To je reálný svět, svět ve kterém žijeme všichni; já, vy i Psychonauti. Paralelně s realitou však koexistuje i svět za hranicemi možností obyčejných smrtelníků, ten, do jehož hlubin se podívají pouze trénovaní Psychonauti - lidská mysl.

Whispering Rock je značně rozlehlý, přičemž autoři jej rozdělili na několik částí; každá má svou specifickou atmosféru a design. Procházet se budete mezi dřevěnými chatkami, kolem tábořiště, navštívíte pobřeží jezera a dokonce se podíváte i do jeho hlubin. V této části je nejvíce patrný adventurní ráz; plníte rozmanité úkoly, nakupujete speciální psychonautské vybavení, potkáváte ostatní kadety a sbíráte cenné artefakty a bonusy.

Největší předností této části, která vám doslova nedá vstát od monitoru, jsou vtipné a hlavně velmi košaté dialogy. Navíc s perfektním namluvením a v nádherné grafice. Disney by závistí zbledl při pohledu na umně vymodelované postavičky. Je až s podivem, kolika hláškami, prupovídkami a glosami postavy oplývají a přitom se neopakují.

Ostatní kadeti - že to ale jsou exoti, viďte?

Autoři musí být šílení!

Psychonauts by ovšem nebyli zdaleka tím, čím jsou, bez snových, šílených a naprosto neuvěřitelných úrovní zasazených do lidské, popřípadě zvířecí mysli. Mozek, vzruchové synapse, myšlenky, pocity; s tím vším se setkáte při svých výpravách do hlubin myšlenkové sféry a právě zde dosahuje hra svého vrcholu. Skrz třinácti úrovněmi, zasazenými do pokroucených světů, hýřících barvami a překvapujících mnohdy složitou skladbou prostředí, se prokoušete až k samotnému závěru. Třináct levelů, tedy třináct naprosto originálních světů, by se mohlo zdát jako malá porce, avšak zde záleží nejen na vašich schopnostech, ale i na tom, zda objevujete všechny skryté bonusy, kartičky či ztracené předměty. Herní doba se pak vyšplhá snadno až na dvojnásobek základní hrací doby, jenž činí zhruba dvanáct hodin.

Moc na mě nekoukej, dědo* Nebo tě zapálím jako tohohle hocha* A pak uteču neviděn

Úžasná je variabilita prostředí (mysl trénovaného Psychonauta přeci jen vypadá jinak než chorá mysl šíleného hlídače), ve kterých se budete pohybovat. Příkladem za všechny budiž miniaturní svět Lungopolis, do něhož se jako Velký Razputin alias Goggalor (zjevná parodie na filmy King Kong či GodZilla), vydáváte zachránit svoji drahou přítelkyni ze spárů šíleného zubaře (ano, tahle hra JE vyšinutá). Cestou potkáte spoustu originálních postav, rozdupete malinké městečko na kusy a dáte do pohybu celonárodní vzpouru proti místnímu tyranovi. Na konci těchto úrovní vás zpravidla čeká souboj s nějakým tím bossem, na kterého samozřejmě platí sled opakujících se úkonů. Na ty ale nejprve musíte přijít (což dá zabrat).

Trochu jiný styl hraní pak vyžaduje například úroveň v mozku paranoidního nočního hlídače. Na rozdíl od Lungopolis, kdy se pořádně zapotíte při uhýbání se raketám a střelám malých tančíků a letadýlek zde zapojíte spíše šedou kůru mozkovou při řešení rébusů a hádanek. Celý level je koncipován jako klasické americké předměstí; s řadovými domky, udržovanými zahrádkami a telegrafními sloupy. Odklon od skutečnosti však nastává ve chvíli, kdy zjistíte, že o kus cesty dál stojí celé sousedství vzhůru nohama, silnice dělá zběsilé vývrtky a spadnout do nekonečné temnoty pod vámi se dá opravdu lehce.

A jak to celé funguje?

Z výše popsaného vám již musí být trochu jasné, do jaké škatulky Psychonauts patří. Adventura je patrná zvláště při prozkoumávání kempu a jeho okolí, kdy se vám nabízí spousta možností, jak se bavit. Ať už najdete zálibu ve sbírání poschovávaných kartiček a jiných bonusů, jež zlepšují vaše psychické dovednosti (telekineze, pyrokineze, neviditelnost apod.), nebo raději hodíte řeč s některou z mnoha originálních postav (Raz má mezi studenty odpůrce i zaryté fanoušky, kteží mu fandí a pomáhají), vždy se u toho velmi dobře pobavíte a mnohdy zjistíte nějakou užitečnou informaci.

Při dobrodružných výpravách do tajů lidské mysli naopak budete spíše bojovat s obyvateli mozku (např. s cenzory, malými mužíčky s razítky), popřípadě se snažit rozlousknout středně obtížné rébusy a objevit tajemství toho kterého člověka či tvora, do jehož mozku jste se vloupali.

A tady to je, jsme uvnitř mysli šíleného hlídače a nakonec i přerostlé mořské příšery

Ovládání Psychonauts je intuitivní záležitostí a pokud jste neměli problémy s tituly jako Prince of Persia, nebude vám činit problémy navést na správnou cestu ani Raze. Samozřejmě lze připojit klasický gamepad, ale ani zarytí pécéčkáři nepřijdou se svou kombinací klávesnice-myš zkrátka. Šipkami usměrňujete hrdinův pohyb, další klávesy vám slouží například ke skokům, interakci s prostředím a navigaci v inventáři. Myš je pak vaší zbraní; pomocí ní používáte Razovy schopnosti a útočíte na nepřátele.

U technických záležitostí ještě chvíli zůstaneme. Vizuální zpracování jde ruku v ruce s filosofií celé hry; možná není na úplné špičce, ale skvěle podtrhuje umělecký dojem, jakým na mě Psychonauts od začátku do konce působili. Fráze a slova jsou zde bezcenná, okolní screenshoty vám napoví více.

Každý kdo má rád komiksy nebo alespoň animované filmy ocení grafické ztvárnění Psychonauts

Co prosím, to už je ráno?!

Nadpis odstavce velmi přesně charakterizuje celou hru. Jen málokdy se vám stane, že byste u počítače „vytuhli“ takovým způsobem jako u Psychonauts, kdy čas kolem vás je jak vánek a vzteklá přítelkyně jen tiše hučící horská bystřina. Psychonauts se zkrátka hrají velmi pěkně, skoro by se dalo říci, že sami; klidné adventurní pasáže jsou střídány akčními vložkami a povedenými souboji s bossy a vše dohromady pojí poutavý příběh stmelený vtipnými dialogy a zábavnými filmečky. Problémem, jenž kazí celkový dojem, je ne vždy chytrá kamera, která si vždy počká na tu nejnevhodnější chvíli (např. v boji či při skákání po plošinkách) a pak nevhodným pohledem pěkně zavaří.

Světlé stránky hry

Originalita na každém kroku
Skvělé postavy
Dialogy a humorné hlášky
Povedený žánrový mix
Atmosféra jak z animovaných filmů
Grafické zpracování

Temné stránky hry

Ne každému musí sednout
Těžkopádná kamera
Minoritní technické problémy (výpadky zvuku, klesající framerate)
Nutná znalost angličtiny

Více než technické problémy by hře mohl uškodit až příliš svérázný game design. Ten je sice velmi inovátorský, neotřelý a originální, ale... I přes mé tvrzení na začátku článku o tom, že originalita je stále nejvíce ceněnou vlastností her, je patrné, že ne všechny inovátorské projekty dopadly dobře. Beyond Good and Evil je odstrašujícím příkladem, kdy zatímco u odborné veřejnosti hra sbírala všemožná ocenění, její autoři pomalu neměli co jíst - tak byla po komerční stránce hra neúspěšná. Není proto divu, že se dnešní vývojáři do podobných experimentů příliš nehrnou. Timu Schaferovi a jeho týmu Double Fine Productions tedy odvaha a chuť do práce nechybí a my jim držíme palce, aby jim jejich debut s Psychonauts vyšel.

Z naší recenze si Psychonauts odnášejí velké uznání a rozhodně nemalé hodnocení.