Originalita je v herním průmyslu dosud pojem dost vzácný. Čas od času se ale objeví velmi zajímavé herní projekty, které uhranou. Třeba loutky.
Originalita je vytvoření něčeho nového, co dosud neexistovalo. Invence je vylepšení stávajících principů a dosažení jejich lepšího fungování. V herní branži se tyto dva pojmy často zaměňují, protože invence je mnohdy brána za originalitu, což způsobuje, že zcela obyčejné žánrovky jsou považovány za vysoce originální hry. V polovině září letošního roku se ale zjevil Puppeteer, překvapení z Japonska, o němž zcela s čistým svědomím můžeme říct, že originální je. Jenže v jakém smyslu? To se dozvíte v naší recenzi.
V průběhu hry budete mít čest s desítkami dalších bizarních loutkových přátelských i nepřátelských postaviček
Od lekce filosofie o tom, co je originalita a co invence, se už posuňme k samotné hře. Tu, jak již bylo řečeno, japonští vývojáři z SCE Studios Japan pojmenovali Puppeteer a žánrově bychom ji přiřadili k plošinovkám. Ujmete se postavy jménem Kutaro, kterého unesl měsíční medvědí král, proměnil ho v loutku a utrhl mu hlavu – cílem vaší cesty je získat svoji hlavu zpět a odhalit další tajemství záhadného světa.
Pomáhat vám bude kočičí vznášející se pomocník. V průběhu hry ale budete mít čest s desítkami dalších bizarních loutkových přátelských i nepřátelských postaviček, mezi které patří třeba obří tygr, medvědův nejvěrnější přítel a ochránce, či čarodějnice Emma, která má na medvědího krále spadeno.
To všechno se ale neděje v reálném ani alternativním světě, nýbrž za a před oponou loutkového divadla. Jakožto hráč se tedy účastníte divadelního představení, ve kterém nechybí osvětlovač, opona, proměna scén nebo diváci, kteří na dění patřičně reagují. Příběh jako takový výborně slepuje celou hru a virtuálnímu divadelnímu představení dodává smysl, který odkrýváte postupem času.
Bezhlavý hrdina Kutaro
Kutaro má hned několik schopností. Tou nejhlavnější je schopnost nasazovat na krk až tři různé další hlavy, mezi nimiž může libovolně přepínat a které mu umožňují jednak přežít, jednak využívat speciálních akcí levelů, a dostat se tak třeba do tajných uliček a chodeb.
Dalším důležitým pomocníkem jsou nůžky, kterými Kutaro bojuje, ale především využívá všeho, co se dá stříhat, k pohybu. Cestou budete sbírat zlaté hvězdy, které v určitém počtu znamenají život navíc a jsou také prostředkem pro porovnávání úspěšnosti jednotlivých levelů a výsledků s přáteli. Jinými slovy, čím více hvězdiček, tím lepší celkové skóre.
Všechno je perfektně vyvážené a pěkně do sebe zapadá – v momentě kdy vám přijde, že už se příliš dlouho zaobíráte kosením nepřátel totiž na řadu přijde logická hříčka a naopak
Loutkové dobrodružství nebude procházka růžovým sadem. Do cesty se vám totiž budou stavět nejen nepřátelé, seslaní rozlíceným medvědím králem, který se časem doví o vašem úmyslu vrátit se zpět pro utrženou hlavu a především o tom, že jste mu ukradli kouzelné nůžky Calibrus, ale také souboje s bossy a logické hříčky, které prostupují v podstatě každou úrovní. Všechno je perfektně vyvážené a pěkně do sebe zapadá – v momentě kdy vám přijde, že už se příliš dlouho zaobíráte kosením nepřátel totiž na řadu přijde logická hříčka a naopak. Dávkování zábavy na jedničku!
Kouzelné, pohádkové, snové
V úvodu této recenze jsme filosofovali nad tím, co je originalita a co inovace. Puppeteer žánr plošinovek inovuje, ale především předkládá zcela originálním, neotřelým a zároveň suverénním způsobem divadelní dobrodružství, které jste ještě nezažili. Už jména některých postav a samotný příběh dávají tušit, že půjde o cestu na vlně fantazie, magie a pohádky. Koneckonců, pohádka je možná vůbec nejlepší označení pro Puppeteer jakožto hry.
Odehrává se totiž jako divadelní představení, vystupují zde pohádkové bytosti jako čarodějnice či nadpozemsky velká zvířata, kulisami jsou hrad nebo měsíc a nechybí ani vypravěč, který jakoby předčítal příběh z knihy pohádek. Ruku v ruce s obsahem jde ztvárnění hry po audiovizuální stránce, proto očekávejte velké proporční rozdíly ve velikosti bytostí a levelů, teple laděné barvy, snové efekty a komiksově vyhlížející postavičky. Po stránce zvukové se pak můžete těšit na pohlcující melodie Patricka Doylea, které jakoby vypadly z pera Dannyho Elfmana a Burtonových filmů (Střihoruký Edward, Velká ryba či Ukradené Vánoce).
Puppeteer je na jednu stranu hrozně originální a magické, na té druhé ale infantilní a bizarní
Stylizace Puppeteer do pohádky je největší předností hry pro ty, kteří rádi upustí uzdu své fantazii, zasní se, vypnou a nechají se pohltit dechberoucí atmosférou. A také pro děti. A z toho vyplývá problém, který se hrou můžou mít ostatní hráči. Puppeteer je totiž na jednu stranu hrozně originální a magické, na té druhé ale infantilní a bizarní.
To nejvíce pocítíte na dabingu postav, kde herci prostě a jednoduše přehrávají a sem tam pak hra působí ne magicky, nýbrž dětinsky a hloupě. A s tím můžou mít někteří hráči zásadní problém (stejně tak jako to mohlo nastat – a nenastalo - v případě Sackboye v LittleBigPlanet). O tom, zda na fantaskní dobrodružství přistoupíte nebo ne, rozhodnete vy sami.
Lehkost jako doména Puppeteer
Puppeteer se prezentuje – ačkoliv jde o zcela novou herní značku - jako suverénní titul s neuvěřitelnou lehkostí. Lehkost se reflektuje hned v několika zásadních ohledech – především je to samotný obsah, příběh a kouzelný svět plný překvapení, ale také ovládání a hratelnost.
Ačkoliv totiž během hry ovládáte dvě postavičky zároveň – tedy Kutara levým analogem a pravým vznášejícího se kocoura – nikdy nebudete mít problém pohyb správně synchronizovat. To samé platí o ovládání samotného Kutara, kdy zcela intuitivně budete využívat štítu, magických nůžek Calibrus a přitom přeskakovat přes životu nebezpečnou překážku.
Hratelnost je skvělá především díky nůžkám, které umožňují pohyb v prostoru jinými směry, ale také vašemu kočičímu pomocníkovi, jenž dokáže odkrýt tajemství světa Puppeteer, a hlavně logickým hříčkám, které nejsou složité, nýbrž intuitivní a využívají zavedených principů hry, se kterými se zcela dostatečně seznámíte v úvodních částech hry. Co vás ale vždy požene kupředu nejvíce, je svět plný překvapení, odhalování a originality, který je doplněn o všudypřítomný humor a ironii.
Bonusovým materiálem jsou příběhy k jednotlivým kapitolám hry v menu, a také interaktivní pohádková vyprávění, která získáte za dané levely
Opravdové fandy pak potěší obrovský potenciál pro znovuhratelnost, protože hra ve finále rekapituluje vaše hraní, a tak máte krásný přehled o tom, kolik jste toho v daném levelu nestihli. Bonusovým materiálem jsou pak příběhy k jednotlivým hlavám hry v menu a také interaktivní pohádková vyprávění, která získáte za dané levely, můžete si je zhlédnout v menu hry a prozkoumat další zákoutí komplexního divadelního světa Puppeteer.
Dostupné pro:
PS3
Žánr:
Arkády | Plošinovka
Výrobce:
SCE Japan Studio
Začátek prodeje:
10. září 2013
- Originalita
- Atmosféra
- Technické zpracování
- Humor
- Infantilnost
- Přehnaný dabing
Puppeteer je v dnešní herní branži, přesycené střílečkami a hrami o zombiích, naprostým zjevením. Jenže zjevením krásným, které nabízí především nádhernou atmosféru, pohádkový příběh a neskutečnou hratelnost plnou originálních nápadů. To všechno vám spolu s bonusovými levely a úkoly zabere desítky hodin hraní. Závěrem nám nezbývá nic jiného, než poděkovat Sony, že umí dát šanci úplně novým, ne-mainstreamovým projektům, a jednou za čas tak hráči umožní okusit něco čerstvého a originálního. Něco, co pohladí lehkostí, jednoduchostí a nápady. Bravo!
