Railroad Tycoon II – stará dobrá pára

Hru k recenzi zapůjčila firma:

Vzpomínám, jak jsme jako malý kluk hrával s kamarády oblíbenou stolní hru Železnice. Taková ta, kdy spojujete tužkou hexová políčka různých barev, odlišující náročnost terénu. Tehdy jsem nemohl vědět, že si podobné dobrodružství prožiji s PlayStationem. Já vím, že se vám Railroad Tycoon II zdá neaktuální, ale já mám pro tyto hry vcelku slabost. Jak se po mapě pohybují malá autíčka nebo mašinky nemůžu se odtrhnout (Transport Tycoon byla málem moje smrt). Ne tak, nebudu to zas až tak přehánět, ale RTII, to vám můžu prozradit hned na začátku, je prostě vynikající. A pro ty, kteří snad neví, o co se jedná? Railroad Tycoon II je realtimová strategie, simulující život "ubohého", šikanovaného dopravního magnáta, který se narodil zhruba v roce 1820 a založil si železniční společnost.

Když už jsem se zmiňoval o Transport Tycoon (i ten je na PSOne), tak v tom budu chvíli pokračovat. Tak pro srovnání, jak už z názvu vyplývá, Railroad Tycoon II je zaměřen pouze na vlakovou dopravu, konkrétně na jeho zlatou éru v 19. století. A právě kvůli tomuto zaměření je hra také poměrně složitá. Asi třikrát jsem se snažil hru neúspěšně rozehrát, když jsem se pokoušel aplikovat postup z Transport Tycoon, konkrétně: převážej-toho-co-nejvíc-za-každou-cenu. To byl omyl. V Railroad Tycoon je mnohem podstatnější efektivnost a hlavně rychlost. Například stavět železnici v principu přímou, aby vlak nemusel zpomalovat ve zbytečných zatáčkách, pokusit se jednu lokomotivu (za kterou platíte poměrně tučné provozné) prohnat co nejvíce stanicemi a na zpáteční cestě vymyslet jinou variantu s jiným nákladem. Při projektování tratí strávíte tak 75% času. Potom je tu další ovlivňující faktor. Vybavení stanice. Pokud jde o nádraží specializované například na přepravu lidiček, můžete z nich vytřískat peníze také tím, že jim postavíte hotel, restauraci nebo salón, kde cestující utrácejí poslední peníze, které jim zbudou po zaplacení dost mastné jízdenky (například za přepravu z New Orleans do Los Angeles zaplatí čtyři vagóny cestujících $1 000 000). To jsou ty základní rozdíly mezi dvěma zmiňovanými hrami.

Ekonomika: Tato část hry je zajímavá pokud se rozhodnete zabřednout do RTII až po uši. Pokud nejste železniční nadšenci, asi vám tato část připadne podobně jako mě ze začátku dost otravná. Půjčky, akcie, splátky, dividendy - jde z toho až hlava kolem. Zkuste stíhat stavět novou trať, zadávat trasu novému vlaku a hlídat si, jak se mají akcie vaší dopravní společnosti na trhu + hlídat si podíly, aby si vás prostě bohatší společnost nekoupila i s židlí. Nicméně po delší konzultaci s manuálem jsem to jakžtakž pochopil a přišel jsem tomu dokonce na chuť. Nevím přesně proč, ale líbilo se mi, jak mě systém této hry nutil dělat expanzi postupně. Ne, že si tuhle postavím pár kolejí, onehde další kousek. Ne ne, pěkně postupně. Spojíte velké město s menším, začnete převážet první pasažéry. Potom začnete městskou továrnu zásobovat uhlím, železem, obilím nebo některou jinou z asi 20 surovin. Továrny začnou vyrábět produkty, o které je zájem v jiném městě atd. Síť se vám začne pěkně rozrůstat, časem musíte trať přebudovat na dvoukolejku a všechno se to začne pěkně míchat, až vám z toho půjde hlava kolem. Časem se začnete napojovat na konkurenční tratě, s rozrůstajícím se mamonem dostanete mocenské choutky a budete chtít získat vliv v ostatních společnostech. Začnete tedy více či méně úspěšně spekulovat na akciových trzích. Po delším seznámení jsem dospěl k názoru, že starý dobrý TT nesahá Railroad Tycoon II ani po kotníky.

Ale přejdu pomalu k již tradičně méně veselé části, kterou je grafika. PSOne nemá potřebný výkon v rozlišení, aby dokázal vláčky rozmanitě vykreslit tak, jak tomu bylo ve verzi pro PC. Takže pokud jde o grafiku, tu nemohu hodnotit kladně. Vlaky jsou podobné krabicím a továrny celkem splývají. Zvuk? S tím je to podobné. Ve hře je jich maximálně deset. Výbuch, funění lokomotiv, klikání, tleskání, banditi útočící na vlak. Mimochodem "nějaký" pan Jessy James mě pěkně štval. Asi čtyřikrát mi vykradl vlak vezoucí zakázku za $800 000, než ho policie dopadla. Ono to fakt dost naštve, když ten vlak jede napříč mapou asi dva roky a je na něm závislá úspěšnost mise. Na druhou stranu díky otřesnému technickému stavu hry je to poprvé, co jsem hrál plynulou real-time strategii na PSOne. I loading je mile krátký. Ovládání je vcelku přátelské. Analogové ovládání je docela přesné a pro hardcore stratégy, jako já, je připravena podpora pro myš.

Tak, teď to nějak pěkně shrnu. Takže až na grafiku a ozvučení jsem nenašel žádnou větší chybu. Pokud by se vám kampaň zdála příliš těžká, máte možnost hrát jednotlivá scenária. Pokud i tyto mapy budou na vaše plánovací schopnosti příliš, zkuste si mód, ve kterém neexistují peníze ani konkurence. Jen vláčky a městečka. No pokud bude i toto příliš tak… A ještě: nezkoušejte hru hrát hned napoprvé na obtížnost medium, nedejbože hard. Railroad Tycoon II opravdu není lehká hra.

	Grafika: 4/10
	Zvuky: 3/10
	Hudba: 0/10
	Hratelnost: 9/10
Pro skalní příznivce strategií jednoznačně zajímavá povinnost, pokud jsou ochotní se vyrovnat s rychlostí vykoupenou chudší grafikou.
Celkové hodnocení: 8/10