Když ve včerejší ranní diskusi Petr nadhodil, že hráči budou utrácet za hry za jakýchkoliv podmínek, spousta z vás se jen nevěřícně pousmála. Sám sice rovněž zastávám názor, že je třeba Petrovo "prohlášení" brát s lehkou nadsázkou, nicméně skoro bych se vsadil, že nebyl tak daleko od pravdy.
Krize totiž v prvé řadě zasáhla (případně zasáhne) tvůrce her a jejich vydavatele. A právě od distribučních společností můžeme čekat nejvíce změn. Snad k lepšímu. Tyto firmy si totiř v nastálé situaci setsakra rozmyslí do jakých her investovat, a za jakou cenu je prodávat.
Jednoduchým výpočtem se tak můžeme dobrat přiznivě vyhlížejícího výsledku, podle nějž bychom se teoreticky měli dočkat především kvalitních her, jež mají největší šanci uspět, a tudíž i vydělat (nepočítejme pokračování populárních "nekonečných" sérií).
A mezi takové jistě můžeme zařadit velmi dobře vypadající Dante's Inferno (skutečně už se v redakci nemůžeme dočkat), či pokračování historické akční adventury Assassin's Creed. A právě druhý zmíněný titul je fanoušky netrpělivě očekáván, ať už kvůli příběhu, či kvůli plánovaným vylepšením.
Protože, ruku na srdce, pokud se vývojářům podaří vyvarovat všech chybek prvního dílu a rozšířit hru o slíbené úpravy (jejichž počet i náročnost v žádném případě nespadá do kategorie říše snů), bude se Assassin's Creed 2 nejspíš prodávat ještě lépe (nebo alespoň stejně dobře) jako starší bráška. Krize nekrize.