Real War: spíš neskutečná válka - recenze

Po pádu Železné opony ustoupil do pozadí rudý hráč z duelu USA vs SSSR. Pokud nyní jako ignoranti přehlédneme všechna pozitiva oné události, dostáváme se k neřešitelnému problému. Kým nahradíme padlou supervelmoc Sovětský svaz? Kdo bude věrným sokem ve filmech a hrách? Na tuto otázku nabízejí odpověď tvůrci real-timové strategie Real War.

Platforma: PC
Typ hry: realtime strategie
Multiplayer: až 4 hráči přes LAN, Internet
Minimální konfigurace: procesor 333 MHz, 64 MB RAM, 150 MB na HDD, 8MB grafická karta
Doporučená konfigurace: procesor 500 MHz, 128 MB RAM, 600 MB na HDD, 16MB grafická karta
Testovací konfigurace: Athlon XP 1500+, 256 MB RAM, GeForce 2 Ti 64MB
Výrobce hry: Rival Interactive (http://www.rivalinteractive.com/)
Distributor hry: Simon & Schuster (http://www.simonsays.com/)
Distribuce v Česku: TOP Distributor (http://www.topcd.cz/)
Homepage: http://www.real-war.com/

Dámy a pánové, dostává se nám do rukou RTS, která se pyšní nálepkou: Simulace současné moderní války. A co by byla taková válka bez pádného důvodu? V  případě Real War nechodili autoři hluboko do lesa fantazie a vybrali si jako námět americkou kampaň proti terorismu. Teroristům byla propůjčena větší moc (na úrovni NODů z C&C), kterou zlí hoši realizovali do podoby Nezávislé osvobozenecké armády pod zkratkou ILA. Bez zbytečného lámání hlavy nad ideologií ILA nebo Spojených států je hráč staven do klasické pozice „vyber si stranu a bojuj.“ Seznamte se s 2D strategií staré školy a posuďte zda je důvod pro nějaký rozruch.

Real War Real War

Real War Real War

Konstrukce Real War

Nedokážu si představit, že bych vám řekl něco revolučního ve vztahu k hernímu systému RTS, pokud jste z daného žánru hráli základní hry jako AoE, Z, Starcraft nebo C&C. Situace se nemění ani v případě Real War. Na počátku hry nemáte než velitelství, které umožňuje stavět několik základních staveb. Hierarchie budov je rozdělena následovně: Postavením velitelství pozemních sil získáváte možnost stavět ostatní budovy, které mají co do činění s daným typem jednotek. Jedná se o kasárny, výrobu mechan. jednotek, atd. Stavební strom se větví stejným způsobem i v případě letectva a námořnictva. Jak vidíte převrat v oblasti základen se v Real War nekoná. S výjimkou několika titulů se v každé RTS získávají také zdroje pro výrobu jednotek. V RW jsou vaše základny zásobovány ze zálohy a materiál se k vám přepravuje letecky (případně po moři). V praxi to znamená, že vy se postaráte o sklady a jejich ochranu, zatímco helikoptéry vám zajišťují plynulý přísun materiálu. Ostříleným stratégům začíná zajisté pomalu svítat. V RW je vaší jedinou starostí výroba jednotek a boj s nepřítelem. Ale vždyť o co jde? Takhle je to přece v každé RTS, ne? Souhlasím, přesto by se hodila nějaká ta omáčička, která by zpestřila hráčovu dřinu. Trocha napětí a nejistoty nad přísunem peněz nikdy neškodí (viz bitky o harvestry v C&C). Nepatrné zpestření ohledně získávání surovin nalezne hráč v obsazování malých skladů na mapě, o které se čas od času přetahuje. Přičemž platí jednoduché pravidlo: „Komu stráží u skladiště poslušný voják, dostane čas od času nějaký ten drobák.“ Pokud se ještě na moment zastavím u výstavby základen, měl bych jednu malou výtku. Budovy se staví jednoduše. Vyberete budovu z nabídky a klikem levého tlačítka na zvolené místo na mapě začne vlastní stavba. Jak už to tak bývá, pravé tlačítko myši slouží ke zrušení výběru jednotek nebo budovy. K naší smůle toto tlačítko také okamžitě bourá rozestavěnou budovu, máte-li ji označenou.

Real War Real War

Real War Real War

Do boje!

Zanechme paběrkování nad základnami a vrhněme se do akce. Nemohu se zbavit dojmu, že vyspělost RW zůstala někde na úrovni Duny 2 nebo prvního Warcrafta. V počátečních fázích hry se snažíte co nejrychleji postavit základnu, aby jste se dokázali ubránit první vlně nepřátel. Počítač má svůj tábor postavený a dává vám několik minut pauzu, aby jste se mohli na jeho nájezd připravit. Pokud se vám však podaří přestát první vlnu, jste v podstatě za vodou a hra téměř končí. Obhlédnete nepřátelskou základnu a učiníte poslední rozhodnutí před konečným úderem. Fakticky pouze zvažujete bude-li výhodnější vést útok vzduchem, po zemi nebo z moře. Skutečná simulace války se nám rozložila vlivem klasické neschopnosti počítače reagovat na vaše akce. Začíná to u jednotek, které jdou slepě za jedním cílem ignorujíce vaši převahu, končí u pasivního přihlížení vzdálenějších jednotek při dobývání základny. To není vše. Hra obsahuje několik kuriozit, které se pokusím citovat. Seřadil jsem si tanky u výjezdu z kaňonu, aby zastavily postupující síly ILA. Silově to bylo přibližně 1:1, takže nebylo zcela jasné, kdo vzejde z nadcházejícího střetnutí jako vítěz. Jaké bylo moje překvapení, když se nepřátelská armáda pokusila mým zátarasem projet, to si nedokážete představit. Z druhé strany padly tak dva, maximálně tři výstřely, zatímco má armáda nemilosrdně masakrovala tvrdohlavě postupující tanky. Program se pravděpodobně neobtěžoval změnit cíl útoku, což ostatně nedělá skoro nikdy. Pokaždé se vřítí do základny a buší do budovy, zatímco já jej s mnohem menší silou po jednom likviduji. Druhým zajímavým efektem je síla obyčejných pěšáků. Asi v půlce hry jsem zjistil, že přibližně šest nebo sedm obyčejných vojáčků se samopalem dokáže zlikvidovat bez větších problémů celý tank. Jediným důvodem, proč jsem po tomto objevu nezačal stavět hordy pěšáků, byla jednoduše vyšší rychlost tanků a hra se tak zbytečně neprotahovala.

Real War Real War

Real War Real War

Jednu ze světlých chvilek RW vidím v letectvu. Nerad bych se dopustil omylu, ale pokud mne paměť neklame, pak je RW první RTS, která se pokouší zavést do hry úhybné manévry při leteckých soubojích. Výběr letadel v RW je poměrně nadstandardní. Od námořního letectva, přes stíhačky, bombardéry, neviditelná letadla, až po létající pevnosti. Dokonce se vyplatí postavit několik protitankových letadel, která dokážou udělat pořádný průvan v nepřátelské mechanizované armádě. Vraťme se zpět k manévrům. V RW se autoři pokusili o experiment, který by do RTS mohl vnést trochu víc akce. Vcelku snadno pomocí kláves F1, F2, F3 dostává hráč možnost ovládat letadla ve chvíli, kdy jsou pod palbou protiletecké obrany. Stíhačky se mohou odvážným přemetem nebo vývrtkou vyhnout jisté smrti v podobě řízené střely. Technicky vyspělejší letadla disponují navíc umělou návnadou, jejíž vypuštění v pravý moment taktéž usnadní práci mnohým úklidovým četám. Původně jsem předpokládal, že takové zpestření hru spíš rozruší nebo postaví někam do roviny mezi akční hru a strategii. Naopak, tento tah se autorům podařil a nebylo by špatné setkat se sním i v příštích hrách. Naneštěstí pro RW jsou hrátky s letadýlky jedinou záležitostí, která vyzdvihuje tuto strategii nad zástupy podobných starších her. Také jednotky jsou jako za starých časů na obou stranách velmi podobné. Výjimkou jsou například sebevražedná komanda teroristů nebo F-117 Stealth za USA. Při hraní RW jsem se nemohl zbavit dojmu, že neustále opakuji známé klišé slabších RTS. Postav-přežij-doraž. Ani náznak přetahování o mapu, žádné dramatické zvraty. Bohužel asi nikdo autory neupozornil na fakt, že podobné hry nás hráče již delší dobu nebaví.

Světlé stránky hry
  • technická náročnost
  • pár nápadů s letadýlky
  • cena 599,- Kč
Temné stránky hry
  • příliš jednotvárné, repetiční
  • v podstatě nic nového pod sluncem
  • nejde vypnout hudba

Vizuální dojem

Jak jsem prozradil na začátku recenze, RW je jedna z mála RTS, která se dnes ještě pokouší prorazit s 2D zpracováním. To samo o sobě není nic špatného, pokud grafici pojmou podobu hry tak, jak to udělali například s Age Of Wonders 2. Což v praxi znamená občas nějaký ten kouř, barevný efekt a stíny. Graficky jsou na tom RW přibližně jako Red Alert 2, ale měl jsem na některých mapách dojem hluchých míst. Možná by neškodilo přidat navíc pár pohyblivých elementů pro oživení. Naopak užitečná je funkce pro zoomování mapy, která zlepšuje orientaci a šetří čas v případě, kdy potřebujete odeslat armádu na delší vzdálenost. Na zvuku jsem nenašel nic, co by stálo za vyzdvižení nebo stržení, nic nechybí ani nepřebývá nad dnešním průměrem. Zato hudba má opět kvality pět let staré hry. Rozhodně nedoporučuji k tanci ani poslechu; tedy pokud vás extrémně nevzrušují cyklicky se opakující vojenské pochody. Největší potíž spočívá v tom, že se hudební doprovod dá pouze ztlumit, nikoliv však zcela vypnout.

Závěrem

Nebudu o RW tvrdit, že jde o propadák, protože by to jednoduše nebyla pravda. Tato možnost se určitě nabídla lidem, kteří se touto strategií zabývali zhruba dvacet minut. RW není zázrakem poslední doby, avšak ve srovnání s jinými pokusy o senzaci považuji RW za lehce nadprůměrnou hru, která bohužel neměla bohatého papínka, který by ji opatřil vynikající grafikou a prezentací. Na druhou stranu se nikdo moc nepáral s AI a v některých případech není user-friendly slovní spojení, které bych považoval za synonymum k Real War. Citované chyby v recenzi  bohužel zabraňují vyššímu hodnocení, jak 6/10. Navíc by to nebylo příliš fér ke kvalitnější hře Battle Realms, která nedávno dostala 7/10. Uvidíme, jak bude hra vypadat, až se k nám dostane připravovaný datadisk, který slibuje řadu vylepšení včetně sofistikovanější AI.

Grafika: 7/10
Zvuky: 6/10
Hudba: 3/10
Hratelnost: 6/10

Průměrná strategie s letmým náznakem nového nápadu.

Celkové hodnocení: 6/10

Diskuze (2) Další článek: Brány Skeldalu 2 vyjdou 1.12.2002

Témata článku: , , , , , , , , , , , ,