Recenze: Army of Two: The 40th Day - ve dvou se to lépe střílí

6340,5 km² rozloha, 9 383 000 obyvatel, 2 žoldáci a 100 000 vystřelených nábojů. Vítejte v Šanghaji – nejlidnatějším (a nejvíc akcí nabitým) městě Číny!

Army of Two představuje přímo vzorový archetyp moderní střílečky: pohled přes rameno hrdiny, komplexní systém krytí za překážkami inspirovaný Gears of War, automatická regenerace zdraví postav, lineární úrovně, pohoří (kopce už jsou málo) akce. Hlavní odchylkou série od EA je důraz kladený na kooperativní hraní, kdy se zástupy budoucích mrtvol prodíráte s dvojicí žoldáků, kteří pro sarkastickou hlášku nestřelí daleko.

army of two the 40th day 05.jpg

Nutnosti spolupráce napomáhá chytrý systém jménem „Aggro“ (fandové MMO her znají).

 

Ve zkratce jde o to, že jedna z postav střelbou poutá protivníky, aby se jim mezitím druhý geroj mohl nepozorovaně dostat do zad a dlouhou dávkou prověřit pevnost jejich páteří.

Zástupy budoucích mrtvol se prodíráte s dvojicí žoldáků, kteří pro sarkastickou hlášku nestřelí daleko

Celá hra se tak točí v kruzích taktického valčíku smrti, kdy se oba hráči navzájem kryjí a přesouvají se do výhodnějších pozic, aby mohli čelit dalším a dalším žadatelům o olověný autogram.

army of two the 40th day 12.jpg army of two the 40th day 13.jpg

Přidejte si další chytré prvky, jako odtažení do bezpečí v případě vážného zranění jednoho z žoldáků, nutnost společně otevírat masivní vrata či si pomáhat překonávat příliš vysoké překážky a máte hru, která možnostmi spolupráce hrdě vyčnívá. Tak to tedy alespoň platilo pro první díl.

Zapíchněte to v Šanghaji

Army of Two: The 40th Day (Army of Tůů Tůů by evidentně nebyl dobrý marketingový název) sdílí spoustu společných prvků se svým předchůdcem – dvojka kreatinem nabušených žoldáků jménem Rios a Salem je zpět, hlavní housle pochopitelně stále hraje systém Aggro, nechybí ani možnosti nakupování a vylepšování zbraní, ale zároveň došlo k určitému ořezání některých fajn nápadů.

VIDEO: 2560 'Army of Two: The 40th Day - launch trailer'

Vezmeme to popořádku. V první řadě se hra kompletně přesunula do ničené Šanghaje a dalo se vale cestování po všech koutech světa.  Je to poněkud dvousečná zbraň, na jednu stranu to působí poněkud kompaktněji a tvůrci mohli dát prostor svoji vizi teroristickými útoky ničené metropole, na druhou stranu tím osekali pestrost. Pár brilantně navržených úrovní, jako postupně se rozpadající mrakodrap, kdy chlapcům čas od času prostě zmizí strop nad hlavou nebo jim ujede podlaha pod nohama, či zoologická zahrada a krytí se za mrtvým slonem, dokáže nadchnout, aby plamínek následně sfoukly nudně šedivé a koridorové uličky či třeba nenápaditá a prázdná nemocnice.

army of two the 40th day 10.jpg army of two the 40th day 11.jpg

Ještě rozpačitější je i samotný příběh. Na začátku s dvojkou žoldáků aktivujete po střechách megapole naváděcí majáčky, aby po pár chvílích začalo pršet, což naše hrdiny vyvede trochu z konceptu. Ne, že by byli z cukru, jen místo dešťových kapek padají rakety. Když se ještě přidá armáda žoldáků se snahou Riose a Salema zlikvidovat, je jasné, že tady začalo něco zapáchat. A čtrnáct dní staré ponožky to zrovna nejdou.

army of two the 40th day 08.jpg army of two the 40th day 09.jpg

Útěk před armádou zabijáků je poměrně validní kliošidní zápletka, bohužel v The 40th Day se brzy utopí pod náporem a akce, takže nebudete vůbec tušit co, jak a proč. A v podstatě vám to bude i ukradené. Občas příběhem jako světlice proletí nějaká nová postava, aby po chvíli zapadla do hlubin zapomnění. A opět vám to bude srdečně jedno.

Olověné staccato

Hlavní příběh se v Army of Two stejně vypráví zbraněmi a tady je o co stát. Stejně jako v prvním díle jste po celou dobu hry dva. Osamělým hráčům bude dělat společnost solidní umělá inteligence, kterou můžete několika základními příkazy komandovat (jdi tam, zůstaň tady, útoč, braň). Větší sranda je ovšem s živou duší u druhého ovladače a je jedno, zda díky split screenu sedí vedle vás či je na druhém konci síťového kabelu.

army of two the 40th day 07.jpgDíky vzájemné komunikaci a spolupráci narazíte na všechny ty „cool“ momenty, kdy vyřváváte: „nabíjím, kryj mě!“, „já je vylákám, ty obsadíš kulomet!“ nebo taky „ty debile, jak to hraješ?!?“ a dobře se bavíte. Bohužel rozlet v taktickém myšlení vám zabrzdí ještě větší koridorovost a lineárnost úrovní než v jedničce. Aby totiž tvůrci předvedli opravdu epesní atmosféru zkázy a narvali na zem tuny suti, do vzduchu metráky popela, prachu a poletujícího nepořádku, zmenšili členitost úrovní, což znamená méně prostoru na obíhání protivníků a nějaké kreativnější řešení situace.

 Že byste se s parťákem rozdělili a šli úplně jinou cestou, na to můžete prakticky taky zapomenout. Už v jedničce jsem si říkal, že na kooperativní hru tam té možností spolupráce mohlo být víc, dvojka prvků víc nepřidala víc, spíš naopak.  Pryč je třeba tandemové skákání padákem, ani na vznášedle si nezajezdíte.

Díky tomu nastupuje pocit otupělosti ze stále se opakující smyčky: ukryj se, vystřílej, postup vpřed, ukryj se, vystřílej… Pár osvěžujících pokusů tu je, třeba v podobě nového systému morálky, která ovlivňuje do určité míry postup hrou i samotný závěr, či záchrany civilistů nebo falešného vzdávání se protivníkům, ale je toho příliš málo.

Hlavní příběh se v Army of Two stejně vypráví zbraněmi a tady je o co stát

Škoda, protože střílení je solidně ztvárněno, kdy máte skutečně pocit, že se krčíte za kusem betonu, z kterého protivníkova střelba dělá kamínky do zapalovačů.

Více je někdy prostě více

Díky velké repetetivnosti se jedná o horší díl a to navzdory tomu, že vypadá i zvučí lépe a byla eliminována celá řádka chyb. Například systém vylepšování zbraní, až principiálně převzat, je nyní pohodlnější, rychlejší a bohatší. Části na úpravu zbraní je daleko víc a nově se můžete dostat k nákupu a vylepšení zbraně kdykoliv nejste v akci. Bohatší jsou i možnosti vizuální úpravy, kdy mimo různých verzí kamufláže narazíte i na úchylnosti styl srdíček na zbrani a nechybí ani vrchol v podobě pozlacení celé bouchačky. Granáty si dokonce můžete osázet diamanty.

army of two the 40th day 14.jpg army of two the 40th day 15.jpg

bravia.pngNa Army of Two: The 40th Day vidět slušná dávka práce, začátek a masivní destrukce Šanghaje dokáží vyrazit dech, často narazíte na nápady, které v jedničce nebyly a bavíte se. Bohužel brzy nával novinek uvadá a čím hlouběji se do hry dostáváte, tím víc vás neustále přívaly protivníků bez špetky invence začnou unavovat. A to i přesto, že herní doba je jen nějakých 6 rychle utnutých hodin, kdy si v jeden okamžik hrdinové řeknou, že je to už štve a že jdou zabít hlavního záporáka a skutečně to udělají. Škoda, první díl mě docela dost bavil, dvojku považuji za zklamání, i když úplná hrůza to rozhodně není. A vůbec, už mě to taky štve, takže recenzi končím!

Dostupné pro: X360, PS3, PSP
Žánr: Akce | Kooperativní střílečka
Výrobce: EA Montreal | Webové stránky hry
Začátek prodeje: 12. ledna 2010
  • Systém Aggro
  • Zničená Šanghaj
  • Vylepšování zbraní
  • Zábavná akce…
  • …která velmi brzy omrzí
  • Malá pestrost náplně
  • Často nenápadité úrovně
  • Dost krátké
Váš názor Další článek: Chystá se MySims Sky Heroes

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , ,