Recenze: Asphalt Urban GT 2 – jízda ve velkém stylu?

Závodní titul Asphalt Urban GT patřil mezi vůbec první hry pro NDS. Nebyl bezchybný, vzhledem k nulové konkurenci si ale své příznivce našel. O to zajímavější je sledovat, jak se ujme pokračování, respektive čím se nás vývojáři snaží upoutat napodruhé. Pokud totiž budou chtít bodovat i tentokrát, budou už z rukávů muset vytáhnout všechna esa.
Recenze: Asphalt Urban GT 2 – jízda ve velkém stylu?

Platforma: NDS
Žánr: závodní
Výrobce: Gameloft
Vydavatel: Ubisoft
Distributor v ČR: Conquest

Pokračování úspěšného titulu Asphalt Urban GT nelze upřít jednu věc – razantní, ba až nečekaný nástup. Už po otevření krabičky s hrou na vás vybafne povedený manuál; v tom smyslu, že má na obálce pěkný artwork se dvěma sporťáky jedoucími maximální rychlostí ulicemi města – což je signál toho, že by podobně atraktivní mohla být i náplň hry.  Dobrý dojem navíc podporuje přítomnost helikoptéry a nezanedbatelnou roli hrají také značky aut – vidina jízdy v licencovaných vozech je přece jen přitažlivější než nějaké NonameCars, které se vozům existujících značek věrně podobají, ale nemohou se nazývat jejich jmény. Zdaleka nejpodstatnější je ale fakt, že první dojem je podpořen z druhé vlny – i první minuty na trati představují nepopsatelnou slast.

Svět čeká...

Aby toho nebylo málo, ještě před tím, než se vrhnete přímo na samotné závodiště (jde mimochodem vždy o městské tratě nebo jsou přinejmenším v těsné blízkosti měst), uvidíte herní menu. Na čemž by samozřejmě ještě nebylo nic špatného, pokud byste ovšem neviděli tu spoustu možností, které na vás čekají. Režim Arcade se těší na jednorázové duely dle vašeho výběru. Můžete zvolit klasickou jízdu na čas, kdy je hlavním měřítkem ne/úspěchu pouze a jedině časový limit; nebo můžete zkusit honičku s policií (i na straně policie); či třeba eliminační závod, kde při projetí každého checkpointu vypadne poslední. Tohle všechno v sobě pak kombinuje mód Evolution, což je zdejší obdoba kariéry. Jinak řečeno: druhy závodů se střídají, nemění se cíl (vyhrát!), bez nějž byste nezískali peníze potřebné pro přístup do dalších závodů a na nakupování nových aut. Dobrá motivace pro hraní. Nebo by alespoň měla být.

   

A to je prosím problém číslo jedna. Asphalt Urban GT 2 boduje bombastickým nástupem, záhy ale padá na dno. Čím to? Na jednoduchou otázku musím odpovědět stejně jednoduše – nudou. K čemu padesát různých vozidel, řada módů a čtrnáct tratí, když pokaždé jde o totéž a mění se pouze barva / značka vašeho vozu, případně počet / barva / značka vozů protivníků? K podobnému soudu už zhruba po hodince hraní musí dojít každý: když už budou všechny módy vyčerpány a počáteční euforie opadne.

A rozhodně neleží u nohou...

Displeje jsou rozděleny přesně podle očekávání – spodní vynahrazuje mapu (= tentokrát není dotykový – snad jen v garáži, kde můžete prostřednictvím stylusu vozem různě natáčet), na vrchním se odehrává hlavní dění. Ovládání je díky tomuto systému velmi prosté, což je jen a jen dobře. Pomineme-li fakt, že si na něj každý zvykne už během sekundy, musíme vyzdvihnout také jeho pohodlnost. V porovnání s nedávno vydaným Need for Speed: Carbon je Asphalt Urban GT 2, co se ovládání týče, špičkou. Přitom stačilo tak málo: spolehnout se na klasiku v podobě šipek, a vykašlat se na dotykové ovládání. Tam, kde NfS ztrácí díky složitosti (zkuste najednou šipkami jezdit, stylusem pohybovat po spodním displeji a ještě u toho sledovat dění na trati…), Asphalt naopak získává jednoduchostí.

   

Pochválit musím také zpracování tratí. Nabízí se rovněž srovnání s NfS; i tentokrát by vyšel vítězně Asphalt Urban GT 2. Ze tří důvodů: na trati je najednou až osm aut, díky čemuž jsou tak akorát plné; každá z tratí je umístěna v jiném koutě světa, což zapříčiňuje příjemnou různorodost; a za zmínku jistě stojí také fakt, že si autoři s každou lokací náležitě vyhráli co do „pocitu rychlosti“. U žádné hry jsem v poslední době nezažil obdobně kvalitní pocit, jako se dostaví zde. Tratě jsou příjemně variabilní a složité (resp. jednoduché), takže musíte často zatáčet, na druhou stranu nebrání v plynulosti. Prakticky se to vyrovná pocitu ze skutečného auta – máte pocit, že jedete na hranici, při každé další obtížnější zákrutě ze sebe ale dostanete víc.

Jízdný model je maximálně zjednodušen, vše se soustředí na arkádovou zábavu a o realismu nemůže být ani řeč. Všechny zatáčky se projíždí na plno, brzda… vlastně ani nevím, jestli ve hře vůbec je; ani jednou jsem ji nepoužil. Rychlosti přes 200 km za hodinu jsou úplně normální, ať už ve vašem voze či u soupeře. Zběsilému tempu je přizpůsobeno i okolí – veškeré grafické detaily jsou koncentrovány pouze do modelů aut. Okolí je oproti vozidlům výrazně nedokonalé: na druhou stranu je zpracováno tak chytře, že si nedostatků všimnete pouze v případech, kdy se s autem zastavíte (při bouračce = pouze výjimečně). V některých ohledech to s nerealistickým pojetím jízdy autoři přehnali. Stačí zmínit momenty, kdy lehce ťuknete do kolemjedoucího auta a ono odletí (doslova), nebo když s motorkou v pohodě vytlačíte z vozovky auta. K dobru nelze přičíst ani turbo, jehož zásobník musíte neustále doplňovat sbíráním flašek na cestě. Přítomnost boostu sice je vítána, nicméně čekal jsem v tomto případě další prvek, který mě bude motivovat. To jde ale dost těžko, vzhledem k tomu, že se zásobník jen tak nevyčerpá… a když už, flašky leží na každém rohu. Celá jízda se tak odehrává za neustálého mačkání pravého shiftu – ztrácí se tím ono kouzlo, se zrychlením totiž vůbec není potřeba šetřit.

Světlé stránky hry
  • Snadno a rychle přístupné
  • Skvělý první dojem
  • Dobré ovládání
  • Mraky možností
  • Grafika, licence 23 různých značek a celkem 50 vozů
Temné stránky hry
  • Nuda, rychle se dostaví stereotyp
  • Řada možností, ale... stejně nuda

Věta v nadpisu po právu končí otazníkem. A odpověď je bohužel záporná. Jistě: „jízda ve velkém stylu“ se koná, ale pouze ve velmi omezené míře. Chtít plnou cenu za hru, která zabaví sotva na hodinu, je upřímně řečeno dost odvážné. Asphalt Urban GT 2 nepřináší oproti svému předchůdci žádné změny: nepočítáme-li nové tratě, nová auta a podobné „maličkosti“. To hlavní totiž bohužel výrazně pokulhává. Tvůrci doplatili na to, že už máme s čím srovnávat – a i když v mnoha ohledech i z textu recenze vyplývá, že Asphalt 2 vychází ze srovnání třeba s Carbonem vítězně, opak je pravdou. Může mít lepší grafiku, více aut, cokoliv… Ale nic nevyváží stereotyp, který vyplave na povrch až nezvykle brzy. Některé části hry jsou fajn, ale hodnotit musím jako celek - a ten je sotva průměrný.

Grafika: 8/10
Zvuky: 7/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 5/10

Nenechte se zmást prvním dojmem. Asphalt 2 ho totiž umí udělat velmi dobrý: ale už zanedlouho vyplave na povrch krutá pravda o stereotypní hratelnosti.

Celkové hodnocení: 5/10 

Nejnovější komentáře


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Nejkrásnější konzolové hry: když na výkonu nezáleží (galerie)

Nejkrásnější konzolové hry: když na vý…

Kdo říkal, že na hezké hry potřebujete jen to nejvýkonnější PC?

15.  7.  2018 | | 5 N/A
V Minecraftu postavíte cokoliv, podívejte se na Paříž z 19. století

V Minecraftu postavíte cokoliv, podíve…

Minecraft nás svými možnostmi nepřestává překvapovat. Nejzajímavější projekty jsou však stále ty, které simulují reálná města.

17.  7.  2018 | | 8 N/A
DOOM: Desková hra - akční nářez na vašem stole (recenze)

DOOM: Desková hra - akční nářez na vaš…

Na poli počítačových her je DOOM skutečnou legendou. V této recenzi se ale podíváme na jeho mladšího deskoherního sourozence. Nutno říct, že rodinné jméno se mu ve světě deskových her podařilo adaptovat se ctí.

7.  7.  2018 | | 6 N/A
Rozšíření do KC Deliverance opět láká na krásy českých lesů

Rozšíření do KC Deliverance opět láká …

Je čas vrátit se do českých luhů a hájů a okusit krásy našeho středověku.

12.  7.  2018 | | 2 N/A
KC Deliverance: From the Ashes: znáte Jindru, všechno spraví! (recenze)

KC Deliverance: From the Ashes: znáte …

První DLC do Kingdom Come: Deliverance konečně spatřilo světlo světa a neslibuje málo. Máte se stát rychtářem a spravovat vlastní vesničku. Přesto nás DLC vůbec nenadchlo.

10.  7.  2018 | | 5 N/A