Ne každý má štěstí žít si jako v bavlnce; dle statistik na světě stále u devadesáti procent obyvatelstva převládá chudoba. Někdy ale ani bohatá rodina není ideálem - klučina jménem Astro by mohl vyprávět. Tenhle čilý chlapec se totiž dokonce ani nenarodil; staré dobré chromozomy X a Y u něj nahradily šroubky a matičky. Dámy a pánové, moderní Superman klepe na dveře.
Platforma: PS2
Žánr: Arkáda
Multiplayer: Ne
Paměťová karta: 100 KB
Vibrace: ano
Výrobce: Sonic Team
Vydavatel: Sega (www.sega.com)
Distributor v ČR: CD Projekt (www.cdprojekt.cz)
Homepage: http://www.sega.com/games/game_temp.php?game=astroboy
Někdo už se nad klišovitostí her ani nepozastavuje, já však vždy nevěřícně kroutím hlavou; v případě jménem Astro Boy jsem ale takovýchto horizontálních pohybů udělal jen minimum. Bohužel námět není vše a Astro Boy je zářným příkladem toho, že k dobré hře je zapotřebí zkombinovat všechny hlavní prvky, tj. hratelnost, grafiku a zvuky/hudbu. Nemyslete si však, že na Astrovi hodlám demonstrovat dokonalou hratelnost, grafickou preciznost a hudební neoposlouchatelnost – je tomu totiž přesně naopak. Můžete mě klidně ukamenovat hned na začátku, ale Astro Boy prostě není ten typ hry, která by sedla každému. A zvláštní hra si žádá i zvláštní recenzi…

Astro na bílém koni * Boty, nejlepší přítel robota – díky nim je přesun po lokacích mnohem rychlejší * Hlavní hrdina v celé své kráse
Česko hledá supernudu
Musím se přiznat, že už zpočátku jsem přistupoval ke hře s mírným despektem a nečekal žádné zázraky. Modrobílá krabička, která se mi po lítých redakčních bojích (kdy na mě zase jedou zbylo jen to, co si ostatní nerozebrali :-) dostala do rukou, mě jen utvrdila v tom, že se tentokrát žádná revoluce konat nebude; a to ještě nemluvím o tučném nápisu „3+“ – ten je často zárukou přehlídky „toho nejlepšího z nejlepších“.
Takže první dotek bychom měli za sebou, ale co první pohled? Znáte to, poprvé to vždycky bolí. Kostrbaté menu, které se všehovšudy může pyšnit 3 nabídkami, jednoduchá angličtina, jíž budou rozumět naprosto všichni, přehršel nic neříkajících animací a to nejpodstatnější – jedna velká nekončící nuda. Ještě jsem nezažil pocit stereotypu po patnácti minutách hraní; to nedokázal ani velikán v oboru propadáků Derek Smart se svým Universal Combatem.

Nepřipomíná vám tato póza někoho? :-) * Kdo nemá v hlavě, má v nohách * Animací je mnoho, většinou ale nic neřeknou
Vcelku nenásilnou formou se na začátku seznámíte se svým hrdinou; je jím nenápadný chlapec jménem Astro, který by se od svých vrstevníků na první ničím neodlišuje. Při bližším zkoumání však zjistíte, že Astro vůbec není z masa a kostí. Jakýsi Dr. Tenma si prostřednictvím tohoto robotického chlapce kompenzuje úmrtí vlastního syna. Astro se tak může těšit veškeré jeho péči, což znamená jediné; během hry bude sympatický doktor vaším průvodcem. A pomoc? Ta se vzhledem k tomu, že opět budete muset zachraňovat celý svět, hodí. Ono to ní stejně nebude nikterak slavné, Tenma vždy jen přiletí, prohodí pár slov – třebas i chvíli před bitvou, kdy jsou všude kolem nepřátelé – hodí nohy na ramena a už o něm zase nevíte.
Upřímně nechápu jeho přítomnost ve hře. Ano, poradí, dokonce vám i řekne, co máte dělat, ale asi jsem tupý jako poleno, trpím sklerózou a zapomněl jsem anglicky – jinak si neumím vysvětlit fakt, že ihned po tom, co mi doktor oznámil, že umím díky svým robotickým nohám létat, se na mě vrhla partička zloduchů, kteří naopak žádali o dávku z děla, které má Astro zabudované v ruce.

Když se Astro naštve, není radno stát v jeho blízkosti * „Přišel jsem, abych zničil lidskou rasu“ – jak originální :-) * Grafika je místy skutečně pěkná
Devět, osm, šest…
Astro však nemá jen tyto dvě schopnosti. Celkově disponuje sedmi ojedinělými vlastnostmi, které mu napomáhají k lehčí likvidaci nepřátel; a de facto v této hře ani o nic jiného nejde. První hodinku se s Astrem seznamuje, učíte se létat a další různé serepetičky, jež se vám budou v pozdějších fázích hry hodit. Druhá hodina je vyhrazena jen bojům, další hodina pro létání a takto pořád dokola. Objeví se nová schopnost, Astro ji hned musí vyzkoušet nejméně na tuctu nepřátel, až mají dost, tak zase hupsne do svých robustných červených bot a už si to peláší na druhou stranu města, kde to díky své nové schopnosti, kterou mezi tím objevil, opět nepříteli pěkně nandá.
Celkově si pro vás autoři připravili devět hlavních bitev, osm bossů a šest rozdílných herních světů. To se na první pohled jeví jako vcelku ideální počet; bossů je teoreticky dostatek, bitev rovněž – praxe mi však říká, že to sice je počet relativně velký, ovšem nikoliv závratný. Jednotliví bossové jsou si totiž podobní jako vejce vejci. Nemám teď namysli to, že jsou si na chlup podobní vizuálně, ale jejich hloupost. Jejich porážka opravdu nepředstavuje větší námahu než rozbití jednoho vajíčka; a to až do té míry, že místy ani nebudete věřit vlastním očím (a schopnostem). Stačí se jen držet dvou základních postupů. V první fázi boje se krýt a potom jednou řádně udeřit… A pohádky je konec.

Nová schopnost = čerstvá válka nepřátel * Astro zvládá i boje za letu * Dvojitý axell a ještě jedna piruetka
Pochvalu si naopak zaslouží rozmanitá herní prostředí. Létat tak rozlehlými lokacemi se vám nepoštěstí jen tak někde, takže si troufám tvrdit, že si alespoň přesun mezi jednotlivými misemi náležitě užijete. Celý děj se vlastně odehrává v rámci jednoho města, takže by teoreticky o nic převratného jít nemělo, jenže opak je pravdou. Město se může pyšnit neuvěřitelnou rozlohou a hlavně nespočtem rozličných zákoutí, plošinek, výškových budov, parkovišť atp. Líto mi je jen jedné věci – na své pouti prakticky nepotkáte nikoho jiného než ozbrojené nepřátele, řadoví občané jsou doslova nedostatkovým zbožím, na nějž prakticky nemáte šanci narazit a města tak zejí prázdnotou.
Ruku v ruce s rozlehlostí lokací jde i jejich zpracování. Nemohu ho sice označit přímo za vynikající, ale je minimálně příjemné. Grafika nepřekvapí, neohromí, ale ani neurazí – prostě lehký nadprůměr. V porovnání s vizuálním zpracováním ovšem silně zaostává audio stránka. Sem tam nějaký náznak melodie nemůžu považovat za plnohodnotnou hudbu. Totéž platí i pro zvuky; jenže ty místy zní naopak až přeplácaně. Astro souboje rád „přehrává“, heká seč může a v žádném případě nejde o pastvu pro uši.
Světlé stránky hry |
- Pro děti možná dobré
- Roztomilá grafika
- Rozlehlá herní prostředí
|
Temné stránky hry |
- Dr. Tenma
- Zvuky
- Hudba
- Absence multiplayeru
- Přílišná jednoduchost
- Nuda
|
Suma sumárum je pro mě Astro Boy velkým zklamáním, a to i přesto, že jsem čekal velmi málo. Ona to není vysloveně špatná hra; grafika ujde, prostředí jsou dostatečně rozlehlá a jednoduchá angličtina také jistě naláká ke koupi nejednoho človíčka. Já bych ale, vzhledem k tomu, že hratelnost se rovná jedné velké nudě a audio stránka prakticky chybí úplně, koupi rozhodně neriskoval… Ovšem má-li vaše dítko nějakých 3-5 let a zvládá základy angličtiny, možná už by to za úvahu stálo.
Grafika: 6/10
Hratelnost: 4/10
Zvuky: 5/10
Hudba: 4/10
Ne, na Astra dlouho nezapomenu… při hraní jsem propotil tolik triček, že by zaměstnali jednu větší prádelnu přibližně na rok. Takže pokud nemáte v rodině nějaké zlobivé dítě, které byste chtěli potrestat, Astrovi se velkým obloukem vyhněte.
Celkové hodnocení: 4/10