Recenze: Audiosurf – na vlnách hudby

Platforma: PC
Typ hry: závodně/logická
Multiplayer: ano, kooperativní, pro 2 lidi
Minimální konfigurace: procesor 1,6 GHz Intel P4, 512 MB RAM, 32MB grafická karta (GeForce 2 a lepší), 400 MB na HD
Testovací konfigurace: procesor 1,8 GHz, 1024 MB RAM, 256 MB grafická karta
Výrobce: BestGameEver (http://www.audio-surf.com/)
Vydavatel: Valve (Steam) (http://www.valvesoftware.com/)
Distributor v ČR: není
Homepage: http://www.audio-surf.com

Vývoj hry začal – jako je v tomto případě obvyklé – jako sen. Dylan Fitterer chtěl prostě vytvořit tu nejlepší hru v dějinách. Nepřidal se k žádnému týmu ani nenabral dvacet zaměstnanců, jen potichu pracoval. V průběhu několika betaverzí se projekt dostal do širšího podvědomí Američanů a byl dokonce tak úspěšný, že pronikl až na Steam. Hra pak v průběhu předprodeje vystřídala na vrcholu prodejnostních tabulek i takový trhák, jakým je Call of Duty 4.

Na mix závodní hry a tetrisu je to docela slušný výkon, co říkáte? Pro lepší představu jen řeknu, že trať je rovná, bez jakýchkoliv překážek (tedy, jak kdy, vysvětlím) a jen se vlní v rytmu hudby, která právě hraje. Různě po cestě jsou pak roztroušený barevné kostičky, které musíte sbírat a tvořit minimálně trojice stejné barvy. Slovy laika „Prostě formulky s tetrisem."

  
Vypadá to celkem dobře * Ovšem, nářez je to hezký * Klid před bouří

Nyní spatřila finální verze Audiosurf světlo světa. Princip zní zajímavě, ale vás určitě spíš zajímá, jak se to hraje. Pohodlně se usaďte, pusťte si libovolnou muziku a nalaďte fantazii. Přesně se to totiž popsat nedá.

Jen tak plynout

Z ticha se ozývají jen klávesy či bicí a trať před vašima očima je velice přehledná. Svým vzhledem připomíná tříproudou dálnici bez výraznějšího profilu terénu. Občas se na ní ovšem objevují pravidelná stoupání a klesání. Kostičky, jež máte se svojí lodí sbírat, se zatím objevují jen sporadicky a na trefení do nich máte spoustu času. Pohoda, klídek, rozjíždíme se.

Po dalších pár sekundách se přidávají další nástroje a vaše raketka začíná nabírat na rychlosti. Trefovat barevné kostičky a tvořit barevné kombinace najednou začíná být těžší. Najednou nemáte ty tři sloupce po sedmi, kam se kostičky skládají, poloprázdné, ale poloplné. A dostávat k sobě správné barvy je stále těžší, nezřídka se stane, že kombinace o kostičku uteče a pak nastává problém, jak dál a jakou kombinaci vymyslet.

  
Zrychlujeme * Jak vidím, tak je tato skupina celosvětově oblíbená * Tak kterou vzít a kterou ne?

Písnička ovšem dostává ještě rychlejší spád a vám nezbývá než se sklopeným zrakem sledovat, jak se kolem vás různobarevné útvary míhají a vy občas náhodně narazíte do jednoho z nich – tak je to aspoň poprvé. Ale nebojte se, poprvé je to vždy nejhorší, i když to nebolí. S praxí se výsledky zlepšují, proces se zpříjemňuje a i výsledky jsou stále lepší. Proto na nic nečekáte a pomalu pronikáte do rozličných herních módů, popřípadě volíte rychlejší písničky. Jelikož výběr hudby je čistě na vás, zbývá vás jen seznámit s různými typy závodů, které Audiosurf nabízí.

Jedeme z kopce

Jejich základní dělení je přímo podle prudkosti trati – na první obtížnost jsou v pohodě hratelné i ty největší vypalovačky, na nejvyšší dá naopak zabrat i pomalá balada. Samozřejmě, časem si zvyknete, ale silně doporučuji začít aspoň prostřední obtížností. Není to tak fádně pomalé, jako trať pro casual hráče, ale zase to není tak ďábelsky rychlé, jako trať pro tvrdé jádro.

Prvním a asi nejjednodušším je takzvané Mono. Jeho principem je trefovat jednobarevné kostičky a vyhýbat se těm šedým. Samozřejmě, čím více kostiček najednou se vám podaří spárovat, tím větším počtem bodů budete odměněni. Po chvíli praxe tak do hry přichází i uvažování, kdy přemýšlíte, kterou kostičku netrefit, abyste nakonec byli odměněni větším skoré. Na konečné výši bodů se však podepisují i různé bonusy – např. dojet bez trefení jediné šedé kostky, dojet bez jakékoliv kostičky v zásobě, bonusy za spojení přesně sedmi kostiček najednou...

  
Máme kapku narváno * Docela oblíbená písnička * A dokonce v ní nejsem nejhorší

Pokud vás však monotónní barvičky přestanou bavit, máte stále na výběr další herní režim. Tentokrát se nehraje na šedé kostičky, barvy se střídají, nedají se spolu párovat a dokonce mají i různou bodovou hodnotu. Ty studené skoro ani nestojí za shýbnutí, ale taková rudá je přímo snem každého závodníka. Jako pomoc dokonce poslouží i některé bonusy, jejichž trefení může nezřídka velice pomoct. Takové obarvení všech sebraných kostiček na červeno je znatelným bodovým přilepšením.

Tento režim však nabízí i několik různých charakterů s jejichž schopnostmi je každá hra jiná. První, který si vyzkoušíte už v tutoriálu, je Pointman. Ten dokáže „chytit“ jednu z kostiček a později ji jen přihodit na vrchol sloupce. To se sice zpočátku nemusí zdát jako nijak ohromná výhoda, ale brzy zjistíte, že taková střela ze zálohy se vždy hodí.

Další postavou je pak Vegas, jehož specialitou je náhodné promíchání sesbíraných kostiček – kombinace po tomto zásahu vzniknout může a nemusí. Zajímavý je rovněž Eraser, který může nechat vymizet ze sloupců jednu z barev – chytrým použitím se dají stvořit i naprosto megalomanské kombinace, jež by jindy nebylo možno spojit.

  
Z Čechů dokonce nejlepší :) * Násobíme chvilku body * Výběr charakterů

Předposledním je pak Pusher, jehož speciální schopností je posouvání bloků doleva či doprava od místa, kde se při sběru skutečně nachází. Chytrým taktizováním si tak lze opět nahnat pár bodíků. Poslední a velmi speciální postavou je Double Vision. V tomto režimu totiž neovládáte jednu, ale rovnou dvě raketky (jednu myší, jednu na klávesnici) a dálnice se rozšiřuje na čtyřproudou. Což o to, zábava to je, zvláště, pokud hrajete dva, ale výsledné skóre je pak logicky trošku vyšší, než u předchozích charakterů. A získat rekord jako dvojice je proti soutěžícím jednotlivcům, trošku nefér ne?

Rekord? Rekord!

Pokud vám slovíčko rekord jen malinko nadzvedlo koutky a vy jste sami sebe rychle ujistili, že se za žádnými bodíky honit nebudete, tak pro vás mám špatnou zprávu. Vaše nejlepší výsledky u dané trati/písničky se zapíší do tabulky a ani netušíte, jaký je to pocit, být aspoň chvíli celosvětově první. Své sesazení z vrcholu budete zajisté nést nelibě, a tak pojedete znovu. A znovu. A znovu...

Jedinou malou nevýhodou tohoto ohodnocení je právě smíchání všech kategorií dohromady. Pravda sice zůstává, že nalezení správné taktiky se skladbu od skladby různí, ale přesto mi přijde jaksi spravedlivější porovnávat mezi srovnatelnými soupeři – řešení vidím v zachování tohoto sytému a zároveň zavedení dalších speciálních tabulek.

Druhou a zcela lokální nevýhodou tohoto systému je tabulka s výsledky sousedů. Co jsem se díval, tak hru hraje orientačně tak 20 Čechů (posuzoval jsem podle nejoblíbenější písničky, jíž je překvapivě Still Alive, která zazněla v Portalu), čímž se konkurence dost smrskává. Nemluvě o tom, že většina z nich má úplně jiný hudební vkus než já.

Poslední výtku bych směřoval k občas ne zcela geniální odezvě ovládání a upozornil na fakt, že klávesnice pro tuto hru není úplně to pravé. Osobně doporučuji používat myš a přímo ve hře nastavit trošku větší citlivost. Mezi plusy bych naopak zařadil jednoduchou a přehlednou grafiku, která však občas zcela nepochopitelně zpomalí i na poměrně silném stroji.

Pořád jedna a ta samá písnička

Audiosurf rozhodně je originální a dokáže zabavit – zvláště ve chvílích, kdy máte deset minut času a potřebujete je nějak zabít. Nemožné ale nejsou ani dlouhé seance s cílem konečně zajet ten rekordní čas. Navíc, pokud patříte mezi lidi, kteří mají rádi hudbu, ale jen ji poslouchat jim přijde trošku málo, právě zde máte možnost. Doslova si zajezdíte na notách.

Grafika: 7/10
Hudba: 1-10/10 – záleží čistě na vás
Zvuky: 6/10
Hratelnost: 8/10
Originalita: 9/10

Pokud vás uchvacuje poslech hudby, máte rádi závody a nečiní vám problém zapojit mozek, tak je Audiosurf jedním z kandidátů na hru roku. Přestože jej tvoří v podstatě jeden algoritmus na výpočet trati, je Audiosurf geniální a levnou zábavou – vyzkoušejte a poznejte, jak se mohou akordy kroutit.

Celkové hodnocení: 8,5/10