Recenze: B-Boy – rozjeďte to naplno

Své hry se dočkali už skejťáci, sprejeři i třeba bikeři. A teď došlo i na další moderní fenomén životního stylu - breakdance. Dokáže B-Boy přitáhnout i nové fanoušky nebo se jedná o hru pouze pro úzkou skupinu zájemců? Naše recenze může naznačit mnohé.
Recenze: B-Boy – rozjeďte to naplno

Karel KališPlatforma: PS 2 , PSP
Paměťová karta: 318 kB
Vibrace: ano
Analogové ovládání: páčky
Multiplayer: ano
Výrobce: FreeStyleGames (
http://freestylegames.com/)
Vydavatel: Sony Computer Entertainment Europe (
http://scee.com/)
Distributor v ČR: Sony Czech (
www.playstation2.cz)
Homepage:
http://www.bboythegame.com/

Přiznám se bez mučení, že tanec zrovna nepatří mnou často prováděnou kratochvíli. Možná tak ještě občasné křepčení s přáteli v nějakém rockovém baru a veselé poskakování po tanečních podložkách v Dance Dance Revolution. Ale valčík, polka nebo moderněji breakdance? Mám nejasné tušení, že by to mohlo skončit velmi neslavně a v případně posledně jmenovaného tanečního stylu i docela doslovně – zlomením některé dostatečně nepružné končetiny. Ale musím uznat, že se na obratné kmitání těl tímto stylem poznamenaných jedinců zatraceně dobře dívá. A zkusit si nanečisto ve videohře vytáčet figury jako profík? No kdo by odolal. A právě to nabízí nová hra B-Boy

  

V redakci sice máme odborníka, který podobné vylomeniny provádí i naživo (za což Davida obdivuji), ale dneska se virtuální breakdance podíváme očima hráče tímto fenoménem nezasaženým. Pokud sami patříte mezi breakaře a zajímá vás spíš fundovaný názor, zaměřte pozornost na první dojmy Davida Slámy a rovněž jeho recenzi, kterou najdete v posledním vydaní časopisu Doupě. To se objeví na stáncích již zítra a opět je nacpané až po okraj těmi nejčerstvějšími novinkami z herního světa, recenzemi na aktuální hity a spoustou bezvadného čtení! Ehmm, konec trapné reklamní vsuvky, zpátky k tématu.

Taneční Tony Hawk?

B-Boy se dá velmi snadno připodobnit ke všem herním zpracováním extrémních sportů, jako třeba je třeba řádění na prknech s podpisem legendárního Tony Hawka. Jen tentokrát se pohybujete po svých a jen na omezeném prostoru tanečního parketu, jestli se tomu tak dá říct. Vše ostatní funguje stejně, vymačkáváte na tlačítkách ty nejkrkolomnější triky ve snaze vytvářet co nejpohlednější (a nejbodovanější) taneční figury. Zbytek už je jenom taková klasická omáčka okolo.

  

Nosným prvkem hry se stává kariérní mód. Na začátku si zvolíte pohlaví a podobu svého breakaře a dál vám už nic nebrání v tom, se vypracovat od abolutní nuly v renomovaného tanečníka. Dostanete svůj nuzně zařízený kvartýr, na sebe pár obyčejných hadříků a zbytek je už jen na vás. S postupem času, jak se zvyšuje váš respekt, získáváte přístup ke stále stylovějšímu oblečení, příslušenství a podobným serepetičkám, jenž vám umožní si svoje herní alter ego a jeho obydlí upravit ku obrazu svému. Podobný herní model, kdy z vlastní základny  vyrážíte vstříc novým výzvám, sice u podobných her najdete častěji než plíseň v zatuchlém sklepě, jenž proč znovu objevovat Ameriku?

  

B-Boy do kapsy? S PSP žádný problém!

B-Boy je vyvíjen nejen pro PS2, ale i PSP. Jak vypadá? Prakticky stejně. PSP verze se od hry na konzoli téměř neliší, vlastně má jen malinko zjednodušenou grafiku, jinak vše zůstává stejné. Pokud vás tedy B-Boy zaujme natolik, že se od něj nebudete moct odloučit, verze pro PSP je jasnou volbou. Jen může být malinko únavné procházení totožných soutěží a opakování místy zdlouhavých tréninků - holt přenos uložené pozice z PS2 verze není technicky možný. Na druhé straně závist cestujících v hromadné dopravě za to stojí...

Zvlášť, když se jedná pouze o takový přechod mezi samotnou akcí. Ta ve světě breakařů  probíhá ve stylu tzv. battlů, což jsou boje mezi jednotlivci či celými skupinami tanečníků. Ovšem nemlátí se pěstmi či zbraněmi, ale poměřují se svojí mrštností, dovedností a smyslem pro breakdance. Na začátku každého battlu získáváte přehled podmínek, jenž byste měli splnit pro vítězství. Každý takový úkol je znázorňován jakousi medailí a jednotlivá zadání se v průběhu hry mění. Jednou se musíte soustředit na rytmus, jindy sekat co nejrychleji jeden trik za druhým. Tanečníci se na ploše střídají a vyhrává ten, kdo na konci skladby měl nejvíce medailí. Odměnou za výhru budiž poskočení na žebříčku breakařů, získání nového triku, skladby atd. atd.

Respekt!

Jak postupně získáváte respekt a postupujete po žebříčku stále výš, odemykají se vám nové možnosti. Začnou se o vás zajímat sponzoři, vyskytnou se zajímavé turnaje a tak podobně. I když nosným prvkem pro další postup se stávají battly, nesmíte podcenit ani trénink. Bez řádného a častého procvičování triků se totiž na samotný vrchol pyradmidy breakařů jen těžko vyškrábete. A nejedná se jen o nějaké smyšlené týpky, ale i pravé hvězdy breakdance. Což je však u podobných her pomalu již povinností. Stejně jako záplava skutečných triků, kterých by mělo být přes tři sta. Úctyhodné číslo. Řeči o nutnosti trénování jsem nevedl jen tak zbůhdarma, každý trik lze totiž procvičováním zlepšovat – prodlužovat délku, zlepšovat udržení rovnováhy či zjednodušit jejich zapojení do komba.

  

Sice to všechno možná zní až moc komplikovaně, ale ovládání je ve své podstatě až triviální. Rozhodně pro všechny, kdo měli co do činění s Tony Hawkem či podobnou hrou. Na analogové páčce najdete pohyb, čtyři základní tlačítka se dělí na jednotlivé druhy triků. Trojúhelník – top rock (vlastně rytmický pohyb nohou), čtverec – freeze (udržení rovnováhy pomocí L1 a R1 tlačítek v různých náročných pozicích), křížek – foot work (točení na nohou a rukou) a konečně kolečko – power moves (speciální pohyby, rotace atd.). Pochopitelně je zohledněno i zachování rytmu hudby, ovšem benevolence je v tomto směru poměrně veliká. Rozhodně nečekejte žádné just frame mačkání tlačítek. Všechny triky lze ještě rozvíjet mačkáním směrových šipek a různě je spojovat v dlouhá  komba. Všechny pohyby byly nesnímány pomocí motion capture technologie a vypadají zatraceně efektně. Pokud jste někdy viděli nějaké breakaře na živo či v televizi vězte, že ti virtuální tančí stejně přesvědčivě jako oni.

Ošuntělí breakaři

U podobné hry je víc než kruciálním prvkem ten správný hudební doprovod a B-Boy v tomto ohledně rozhodně nezklame. Pochopitelně nabízí celou řádku licencovaných skladeb od známých skupin. Tou nejznámější se pro většinu zřejmě stanou Black Eyed Peas, ale pozor, jejich současná produkce se od té starší hodně liší. Po grafické stránce hra moc nezáří, ale ne druhou stranu ani neurazí. Modely postav se povedly, trochu zamrzí jejich opakování v publiku. A celkově na hodně prostorově omezené lokace hra příliš nehýří detaily.

Světlé stránky hry
  • Spousta triků
  • Výborné animace pohybu
  • Hudební doprovod
  • Intuitivní ovládání
Temné stránky hry
  • Stereotyp
  • Slabší grafika
  • Nemusí být pro každého

Ve výsledku se stává B-Boy hodně solidní zábavou. Pro breakaře se vlastně jedná o jedinou pořádnou hru věnující se tomuto fenoménu. Herní principy sice nepřináší nic nového, ale rozhodně není na nich nic špatného. Hodně tedy záleží na tom, jak vás virtuální breakdance chytne. Můžete hru po několika battlech znechuceně odhodit s tím, že je to pořád to samé, další nepřestanou, dokud se nestanou těmi nejlepšími breakaři na celém světě. Ale to samé platí i pro Tonyho Hawka a hry s podobným stylem.

Grafika: 8/10
Zvuk: 8/10
Hudba: 9/10
Hratelnost: 7/10

Originální prostředí, chytlavá hratelnost. Pokud se zajímáte alespoň minimálně o breakdance, neměli byste B-Boy minout.

Celkové hodnocení: 8/10

Nejnovější komentáře


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Hrajeme Battlefield 5: zasněžená válečná vřava je pastvou pro oči

Hrajeme Battlefield 5: zasněžená váleč…

Ještě, než k vám dorazí naše plnohodnotné dojmy, se můžete podívat na osobní pohlednice našich vojáků z bitevní vřavy.

1.  7.  2018 | | 7 N/A
Nejkrásnější konzolové hry: když na výkonu nezáleží (galerie)

Nejkrásnější konzolové hry: když na vý…

Kdo říkal, že na hezké hry potřebujete jen to nejvýkonnější PC?

dnes | | 4 N/A
DOOM: Desková hra - akční nářez na vašem stole (recenze)

DOOM: Desková hra - akční nářez na vaš…

Na poli počítačových her je DOOM skutečnou legendou. V této recenzi se ale podíváme na jeho mladšího deskoherního sourozence. Nutno říct, že rodinné jméno se mu ve světě deskových her podařilo adaptovat se ctí.

7.  7.  2018 | | 5 N/A
Rozšíření do KC Deliverance opět láká na krásy českých lesů

Rozšíření do KC Deliverance opět láká …

Je čas vrátit se do českých luhů a hájů a okusit krásy našeho středověku.

12.  7.  2018 | | 2 N/A
KC Deliverance: From the Ashes: znáte Jindru, všechno spraví! (recenze)

KC Deliverance: From the Ashes: znáte …

První DLC do Kingdom Come: Deliverance konečně spatřilo světlo světa a neslibuje málo. Máte se stát rychtářem a spravovat vlastní vesničku. Přesto nás DLC vůbec nenadchlo.

10.  7.  2018 | | 5 N/A