Recenze: Battle Mages - bezkonkurenční klon Mythu

Mám rád legendy o věčně zelených elfských lesích, vysokých horách plných trpaslíků hledajících drahé kovy, o temných dračích slujích a paladinech bojujících se silami zla. Mám rád žánr RTS, obohacený o RPG prvky. A aktuálně trávím většinu času nad hrou Battle Mages, která právě všechno tohle i řadu dalších věcí nabízí. Nechcete se alespoň na chvíli do takového světa podívat také? Zvu vás...

Platforma: PC
Typ hry: Mix RTS a RPG
Multiplayer: ANO
Minimální konfigurace: Pentium III 733 MHz - 128 MB RAM -  Ati Radeon 7500 s 32 MB
Doporučená konfigurace: Pentium IV 1800 MHz - 512 MB RAM - nVidia GeForce 4 a vyšší
Testovací konfigurace: P IV 1,6 Ghz - 384 MB RAM -GeForce 2mx Tornado grafická karta
Vývojář: Targem (
www.targem.ru)
Vydavatel: Buka Entertaiment (
www.buka.com)
Datum vydání: druhá polovina roku 2004

Na nejnovější přírůstek do rodiny her vývojářského studia Targem jsem se zvláště po odehrání novinářské Alpha verze doopravdy těšil. Zároveň jsem však také tiše doufal, že všechny bugy, které obsahovala, stačí vývojáři z její finální podoby včas odstranit. Po obdržení výsledného díla a jeho instalaci jsem ke své nemalé úlevě zjistil, že největší problém Alphy (tedy neuvěřitelně pomalý posun všeho možného i nemožného) byl odstraněn a já si tak nerušeně můžu zahrát v rozlišení 1024 x 768 při zapnutí veškerých detailů (rozptyl je 800x 600 až 1600 x 1200), bez nutnosti ztrácet nervy nad scrollingem, původně vytvořeným pravděpodobně na základě odpozorovaného chování hlemýždě zahradního.

Štěstí, že si páni programátoři z kritiky vzali své, protože takto kvalitnímu dílu by přetrvávající špatná optimalizace enginu bezesporu uškodila. O co tedy vlastně půjde? Již v preview jsem zmiňoval, že Battle Mages jsou ve své ryzí podstatě de facto vykradený Myth, obohacený o několik novinek a to vše v několikanásobně lepším zpracování. Od tohoto titulu tedy opravdu žádnou originalitu nečekejte, jde zkrátka a dobře o čistrokrevnou fantasy RTS s prvky RPG. Druhou stranou mince je fakt, že právě od zlatých časů Mythu jsem žádnou podobnou strategii do své CD ROM nedostal a už vůbec ne takovou, která by byla snad dokonce lepší. Tedy právě až doteď. Po dlouhé době tak opět sedím u hry, která mě opravdu baví - a dokonce si troufám říct, že by navzdory pochybné kvalitě mého vkusu mohla bavit i vás. Optimistický úvod, že?

Ať již tedy budete urovnávat konflikty mezi lidmi a elfy, nebo bojovat bok po boku spojenecké armády orků, Battle Mages mají prostě nezaměnitelnou atmosféru, která nabízí opravdu hodně. Na tom se podílí především fakt, že herní svět tepe svým vlastním životem - jednotlivé vesnice mezi sebou válčí navzájem, po krajině se potloukají skupinky nemrtvých, vraždící bez výběru kohokoliv, a na úzkých cestách vedoucích skrze skalní masivy číhají na nahodné pocestné trollové. Do toho všeho náhle vstupujete vy, coby čerstvý adept vybraného magického učení, disponující kromě svého Spellbooku také patřičným nadšením a ideály o znovuzavedení pořádku v celé říši. Vlastní volba postavy obnáší  celkem čtyři specializace - magii ohnivou, přírodní a energickou. Pro více militaristicky laděné jedince je přichystána ještě varianta poslední, označovaná jako Commander. Já osobně si zvolil cestu druidů, která má v základní nabídce poměrně hojně využívané kouzlo léčení, takže většinu hry jsem si prošel (a tedy i poznatky pro recenzi nasbíral) za druhý zmíněný charakter.

  

Chaotická bitka za mostem * Místo zasvěcené zlu. Ale už ne na dlouho * Hřbitovní armáda se chystá k obraně

Ve vlastním příběhu se velmi rychle zorientuje každý pilnější čtenář fantasy literatury a není podle mě zapotřebí ho příliž rozebírat, takže snad jen ve zkratce: dlouhá léta žily jednotlivé rasy v klidu a míru, až do chvíle, kdy temný mág dychtící po moci nad světem pozměnil svým ďábelským uměním duše elfů a poslal je do sebevražedné války proti ostatním. O výsledku bylo pochopitelně rozhodnuto již předem. Elfové umírali v beznadějném boji proti přesile a tak se zlosyn posléze rozhodl využít pro své účely přímo bytosti pekel. S využitím zaklínadel nekromancie otevřel brány do podsvětí a počal likvidovat všechny bez rozdílu pohlaví i národnosti, aby konečně dosáhnul svého cíle. Dokážete s tím něco udělat? Celkem na to máte tři kampaně skrývající 16 misí a začínáte právě teď…

Kde jest počátek herního světa?

Mapy jsou relativně rozsáhlé a skrývají spoustu zajímavých lokací. Především jsou zde vesnice, ve kterých se můžete nechat najímat na nepovinné úkoly, prodávat suroviny (dřevo, jídlo, kámen…) nalezené, případně uloupené po cestě a hlavně doplňovat početní stavy své armády. Jste-li s tou kterou osadou zadobře, je přitom úplně jedno, jestli jde o tábor orků či lesní skrýš elfů, své síly můžete obohatit najmutím příslušníků všech zpřátelených národů. Plnění questů má zase blahodárný vliv na vaše finance, zkušenostní body a občas se vám obyvatelé odmění i dočasným propůjčením silného vojenského oddílu, který jinak nelze získat. Přestože všichni mají až na výjimky své vlastní ozbrojené složky, které aktivně využívají, občas vás také požádají o pomoc s obranou městských hradeb a na oplátku někdy vojenskou podporu i poskytnou sami.

  

Do sporů čarodějů je lepší se neplést * Za stromy něco je a nemá nás to rádo * Souboj o pramen energie

Mezi další důležitá místa patří magická zřídla, která poznáte už zdaleka a v nichž se koncetruje energie, hromadně uzdravující vojáky kteří se dostanou dostatečně blízko do jejich dosahu. To však není až tak jednoduché, protože jsou logicky dobře chráněná - například ta druidská (v podobě prazvláštních stromů, jiskřících zelenou barvou) střeží entové a svůj životní prostor si tak musíte nekopromisně vybojovat. Dále bych zmínil například strašidelné hřbitovy plné zombií, ústí jeskyní, či obětní oltáře situované na vysokých kopcích. Zkrátka a dobře všechno, co k správné fantasy patří. Postupně navštívíte kopcovité zemědělské oblasti, hluboké elfské lesy, zasněžené hory a třeba i vodopády. Počasí se razantně mění, bohužel jsem ale nepostřehl, že by například prudký déšť měl nejaký podstatnější vliv na momentální stav věcí s výjimkou zhoršené viditelnosti. Pochválit musím kameru, která se ovládá velmi snadno pomocí tlačítka Ctrl a s trochou pohotovosti se tak prakticky nelze dostat do nějaké extrémně nepřehledné situace. Trochu by se možná dala vylepšit ještě minimapa.

O válce nechť je další věta má

Poněkud mě zaklamala skutečnost, že zejména v několika prvních misích bylo velmi málo možností, jak využívát ve svůj prospěch terénních nerovností, což byla v Mythu často holá nezbytnost. Většinu úvodních bitev naopak vybojujete v nevýhodné pozici sami, tedy nepřítel čeká šikovně rozmístěn nahoře na kopcích a vám nezbývá, než vzít iniciativu do vlastních rukou a drápat se za ním. Nakonec jsem si tak nejvíc oblíbil taktiku provokace (například s pomocí přivolaného Spirita - magické toť bytosti s omezenou životností, vynikající na průzkůmy) a následné nalákání útočníků ke svým stategicky rozmístěným jednotkám.

V této souvislosti se však musím zmínit o silně dementním chování vlastních vojáků, které by jim zvláště v případě střelců mohl kdejaký chovanec psychiatrického ústavu jen tiše závidět. V praxi to vypadá tak, že jakmile se první nemrtví přiblíží do určité vzdalenosti od řad vašich rytířů, linie se rozpadne a všichni se bez ohledu na početní převahu prostě vrhnou kupředu. Co bych v takové situaci čekal od lučištníků? Pravděpodobně to, že se sami přemístí na pozici, ze které budou moci střílet. Realita ovšem bohužel obnáší přesun pouze na vzdálenost, technicky nezbytnou k doletu šípů. Nacházi-li se ovšem zrovna v té chvíli v meziprostoru například kopec a větší část bitvy se odehrává nahoře, všechny salvy se zkrátka a dobře budou zapichovat do svahu a výsledný efekt bude naprosto nulový - tedy až do okamžiku, kdy vám dojde trpělivost a přinutíte dotyčné jedince vyběhnout nahoru s pomocí myše. 

´ 

Až takto masivní odpor jsem původně nečekal * Entové chrání posvátný strom * Tak kdo s koho???

Mnohem lépe jsem si zaválčil v úzkých soutěskách, které často s oblibou využívá i druhá strana k útokům z více míst současně. AI je vůbec poměrně slušná, počítač taktizuje a velmi často se zaměřuje na citlivé jednotky v pozadí (střelci z kuše, mágové). Mnohokrát se mi přihodilo, že vyslal první vlnu za účelem zaměstnání jízdy a pěchoty (na kterých logicky leží největší tíha boje zblízka) a druhou zaměřil právě na prakticky bezbrannou palebnou podporu. Většinou ale sazí spíše na drtivou převahu, se kterou se zkrátka a dobře musíte nějak vypořádat. A to nejlépe s pomocí kouzel.

Když kouzla všude kolem mě jiskří

Systém Spellbooku mi přišel velmi dobře vymyšlený a jeho vlastní realizace némeně podařená. První důležitou věcí je fakt, že můžete využívat obsahu všech třech knih bez ohledu na výběr postavy - rozdíl je ovšem v tom, že zaklínadla nejnižší úrovně se u dvou zbývajících musíte učit obětováním vašich zkušenostních bodů (kterým se za malou chvíli budeme věnovat samostatně), zatímco u primární barvy toto odpadá. Studium pokročilejších kouzel předpokládá jednak již znalost těch základních, jejichž vzájemnou kombinací vznikají, a v neposlední řadě i patřičnou úroveň magických vědomostí, neboli Magic Skillu (tuto získáváte opět rozdělovaním vyzískaných pointů). Na druhém stupni je již ale jejich aktivace zpoplatněna vždy, což vás přinutí velmi dobře rozmýšlet, pro které se momentálně rozhodnout a které nechat na později. Dále zde platí pravidlo "prvního vystudovaného kouzla." Z toho plyne, že zaklínadlo ,které se jako první naučíte na nové úrovni, se kromě Spellbooku zobrazí i na hlavní obrazovce a můžete ho sesílat bez ohledu na aktuální stav many - jeho následná reaktivace ale samozřejmě nějakou dobu trvá a to především v závislosti na kvalitě vybraného.

Zatímco zpočátku jde spíše o záležitosti s efektem defensivním, sloučící k podpoře vašich ozbrojených složek, později už dokážete bez problémů zničit polovinu démonické armády jen mávnutím ruky - teprve na zbytek pak nastupují pozemní jednotky, což alespoň sporadicky vyrovnává poměr sil. Částečně proto, že silnými kouzelníky disponuje i druhá strana, a pokud máte ve zvyku  se k nepřátelským pozicím přibližovat neopatrně a bez předchozího průzkůmu, dopadne to s vámi zaručeně špatně. Během úvodních tažení jsem si oblíbil například Earth to mud, který značně zpomalí vybranou skupinku nepřátel v pohybu (se správným taktizováním takto můžete zvítězit i ve složitějších střetnutích prakticky s minimálními ztrátami) a pochopitelně Healing, nejčastěji zachraňující vaše klíčové jednotky (jízdu, mágy). Kouzlit si jako vždy nemůžete podle libosti, ale s ohledem na zásobník many, který se velmi často nedoplňuje právě tak rychle, jak byste zrovna potřebovali - při výběru vhodného řešení aktuální situace je to nutné zohlednit.

  

Skutečně detailní záběr na bitvu * Armáda rekrutovaná z řad lidí i orků * Místo krvavého masakru

Konečně se také dostáváme ke zkušenostním bodům a ruku v ruce s tím přichází i první větší kritika. Prakticky všechny totiž získáváte v bitvách a tady je hlavní kámen úrazu - existují mise, kdy síly nepřítele jsou nevyčerpatelné a v malých skupinkách je vysílá proti domorodým obyvatelům. Pokud si stejně jako já vyhradíte jedno delší odpoledne, které budete trávit pouze masakrováním těchto jednotek, prakticky ze sebe uděláte supermága mnohem dříve, než by se vám to podařilo při klasickém pozvolném vývoji hry. V podstatě se jedná o dobrý cheat, já osobně si takto v rámci plnění úkolu likvidace jistého znepřáteleného tábora zvýšil Leadership na úroveň 8, Magic Skill na úroveň 5, naučil se všechna přírodní kouzla druhého stupně plus jedno z nabídky enrgických a jako bonus zbylo i na vylepšení, urychlující regeneraci many o 25%. Tím pádem se hned následující záverěčná konfrontace u horské pevnosti změnila v relativní procházkou růžovým sadem, kdy jsem kombinací kouzel Deadly Spores + Lighting napřed rozmetal po pláni 3 její osádky a nakonec rychlým zásahem jízdy zabil přímo velitele (hlavní úkol). Chce to jen trochu času a hlavně trpělivost, opakovat stále dokola ten stejný proces.

Abych blíže upřesnil výše zmíněné termíny, relativně lehce vydřené body tedy používáte primárně na zvyšování Magic Skillu, Military Skillu, Leadershipu (určuje, kolik jednotek maximálně můžete mít pod svojí kontrolou) a rozšiřování objemu manapoolu. Od určité výše se navíc nabídne možnost vytrénovat i nějakou tu speciální schopnost, například Spy. Část bezprostředně spojenou s magií jsem již rozepsal a netřeba se k ní tedy vracet. Další RPG prvky obnášejí klasické zvyšování zkušeností jednotlivých oddílu a v neposlední řadě i jejich inventáře, do kterých se kromě surovin ukládají především nalezené artefakty, mající pozitivní vliv na schopnosti skupiny - sem spadají různá brnění, kyje, standarty etc.

Ani finální verdikt nesejde z mé mysli

Věty poslední budiž tradičně věnovány grafice, zvuku a hratelnosti. Začal bych tím, že se autoři bohužel nevyhnuli obrovskému nešvaru, kterým je pozoruhodně rychlé mizení všech těl zabitých, stejně jako vsakování krve. Chápu, že dříve či později by byla většina mapy pokrytá mrtvolami, ale co je moc, to je moc. Pokud pláň, na které se ještě před chvíli odehrávala strašlivá řež, po pár okamžicích vypadá jako kdyby se vlastně nic nestalo, budí to minimálně zvláštní dojem. Poněkud chudé mi přišlo pojetí krajiny, tato je občas na můj vkus až trochu moc pustá a alespoň pár stromů či keřů snad ještě přidat šlo. Sem tam se objeví nějaké to stádo divokých prasat nebo rozzuřený medvěd, ale to je asi tak vše. Vyzdvihnout musím naopak zpracování postav, jejichž pojetí a vykreslení se mi skutečně líbilo (nejvíc asi elfí lučištníci) a pak vizuální koncert při magických konfrontacích.

Světlé stránky hry
  • Celková atmosféra a hratelnost
  • Ztvárnění herních postav
  • Pestrá zadání úkolů v misích
  • Intuitivní ovládání, přehlednost
  • Propracovaný systém Spellbooku a provázanost s RPG prvky
Temné stránky hry
  • V jistých sférách odbytá grafika
  • Poněkud zmatené chování jednotek v bitvách
  • Zbytečná rozvláčnost některých questů

Z budov mám pocity trochu rozporuplné, každopádně ale budí opravdu "pohádkový" dojem a dobře zapadají do konceptu celé hry. Obecně si však stojím za tím, že leccos šlo minimálně "o trochu" vylepšit. Hudba je kvalitní, totéž však nemůžu říct s čistým svědomím o zvucích - stále opakované výkřiky, jako odpověď na přijmutí každého jednoho rozkazu, začnou po čase poněkud unavovat, protože povelů vydáváte pochopitelně hodně. Rozhodně nejvyšší ocenění si tak zaslouží hratelnost a celková atmosféra, která mě spolehlivě pohltila na dlouhé hodiny - a sám za sebe mohu skromně říci, že jsem se bavil mnohem více než třeba u Warcraftu 3. Dlouho jsem přemýšlel, proč nedát ještě vyšší hodnocení - nakonec bude hlavním důvodem asi fakt, že se blíží další očekávané skvosty jako Rome: Total War a potřebuji si tak nechat alespoň nějakou rezervu.

Grafika: 7,5/10
Zvuky: 7/10
Hudba: 8/10
Ovládání: 7,5/10
Hratelnost: 8,5/10
Atmosféra: 8,5/10

Po delší době výborná RTS z fantasy prostředí, která úspěšně kráčí ve šlépějích známého Mythu a v součanosti je bezesporu tím nejlepším, co si z tohoto typu strategií můžete zahrát. S výrobou jednotek a těžením surovin si netřeba lámat hlavu, zbývá prostor pouze pro taktiku a magii. Povinnost pro všechny, kteří chtějí u RTS především přemýšlet a ne jen vyhrávat na přečíslení protivníka.

Závěrečné hodnocení: 8/10

Váš názor Další článek: Nová mapa pro Warcraft III

Témata článku: , , , , , , , , ,