Recenze: Battlestations Midway – válka bez strachu

Platforma: PC (Xbox 360)
Žánr: akce / strategie
Výrobce: Eidos Hungary
Distributor v ČR: Cenega
Homepage: http://www.battlestations.net/

Her z období druhé světové jsou stovky, ne-li rovnou tisíce. Málokteré se ovšem zabývají bitvou v Pearl Harboru – přestože jde o jeden z nejznámějších konfliktů vůbec, dokázali bychom je spočítat na prstech jedné ruky. Battlestations: Midway se staví po bok onoho mála. Nejde však pouze o krále mezi jednookými; hra by bez problémů snesla srovnání s jakýmkoliv titulem, který se v poslední době zabýval druhou válkou.

   

Battlestations: Midway překvapí nejen netradičním námětem; stejně je na tom i samotné zpracování. Po čas hraní nejste pouze v kůži řadového vojáka: i když je tato role stěžejní, často je prokládána méně akčními pasážemi. Abych byl konkrétní, jedná se o strategickou část hry, během jejíhož působení Battlestation: Midway připomíná klasickou taktickou strategii, a pasáže vyplněné ovládáním různých dopravních prostředků (lodě, letadla, ponorky…). V obou případech přitom nejde o doplňky, nýbrž plnohodnotné součásti hry. Pokud se vývojáři chlubí „simulátorem ponorek“, můžete si být jisti, že ho zde opravdu najdete (i když v zjednodušené formě). Jestliže jste čekali na „propracovaný systém plánování akcí“, kdy bude zapotřebí doslova a do písmene vymyslet každý krok vašich jednotek, můžete se rovněž radovat.

Nenechat se odradit

První dojem ze hry není tak skvělý a zdaleka neodpovídá slovům předchozího odstavce. Vývojáři nás první desítky minut nechávají prospat: namísto abychom byli svědky klasického wow-efektu (výbuchy všude kolem, mrtví pod nohama, krev na všech možných i nemožných částech těla), jsme hlavního dění pouze svědky, nikoliv přímými účastníky. Na druhou stranu je fakt, že přihlížíte pouze z dálky (za horizontem jsou vidět výbuchy, nad hlavami vám létají směrem k přístavu japonská Zera), příjemným hnacím motorem vpřed – takže přetrpíte a dočkáte se momentu, kdy se sami zapojíte do bitevní vřavy.

   

Zvrat přijde spolu s prvním dopravním prostředkem v podobě letadla. Najednou jsou pryč nemastné-neslané pocity z úvodních minut – začíná zběsilá, neustále se vyvíjející a měnící se akce. Battlestations: Midway si zakládá na překvapeních, které vynikají i přes nezvyklý spád hry. V praxi to znamená, že se neustále střídají činnosti vašeho zájmu, ovšem pozitivní dojmy z jejich vykonávání zůstávají. Bavit se budete, ať už budete řídit obrovský křižník, malé letadlo nebo budete bitvě přihlížet v roli generála pohybujícího symbolickými panáčky po mapě. Stereotyp? V tomto případě nehrozí.

Pro radost z boje

Hra nabízí celkem dvanáct misí, což představuje asi patnáct hodin čistého času. Než se však vrhnete do samotného hraní, doporučuji projít tutoriálem. Ovládat můžete doslova všechno (více než 60 strojů), takže se kvalifikovaná pomoc v tomto případě vyplatí – jinak by manipulace s jednotlivými zbraněmi (mám tendenci pořád říkat dopravní prostředky) mohla představovat obrovský problém. Nebojte se však, že by vývojáři zacházeli do přehnaných extrémů – ovládání bylo zjednodušeno tak, aby mělo u všech strojů minimálně společný základ, a i celkové pojetí hratelnosti má blíže k arkádám než simulátorům. Vidět je to třeba na bombardovacích misích (bomby neshazujete na členitý terén, ale na pravidelné plochy tvořené čtverci či obdélníky).

   

Strategická část hry je stejně jednoduchá jako její akční protějšek. Na mapě pohybujete jednotkami, sledujete dosah radarů, abyste nevkročili nepříteli přímo do pasti a pomocí jednoduchý příkazů plníte úkoly. Za jednoduchou se dá označit i umělá inteligence, což už bohužel není myšleno jako pozitivum. Připravte se tedy na to, že všechny příkazy musíte zadávat manuálně – pokud necháte něco rozhodovat počítači, patrně brzy přijdete díky nějaké jeho trapné chybě o výrazný počet jednotek. Možností na strategické mapě máte nespočet, nevidím však důvod, proč bychom se jimi měl hlouběji zabývat. Jednak budete využívat pouze základní funkce, protože k těm složitějším vás nikdo nenutí, jednak jde o zažitou klasiku (hoď jednotky do formací, vyšli je na nepřítele, cestou splň nějaký úkol, oprav poškozené stroje a vyléč zraněné – a tak pořád dokola).

(Ne)výhody?

Paradoxně je největší plus hry také jejím největším minusem. Velká svoboda, nespočet úkolů a neustále se střídající činnosti jsou příčinou toho, že si k ničemu nevytvoříte vztah. Jasně, budete se bavit. Rozdílnost jednotlivých úkolů vás často bude fascinovat. Na druhou stranu však musíte počítat také s absencí atmosféry. Vše kolem vás se děje bez vzniku jakýchkoliv pocitů. Strach? Beznaděj? Napětí? Nic! Válka je zde prezentována jako jedno velké dobrodružství, kde se člověk nezastaví a každou chvíli má možnost vyzkoušet něco nového. Hry samozřejmě nemusí být vždy věrným obrazem skutečnosti, nicméně v tomto případě atmosféra citelně schází.

  

Grafika se řadí k průměru, místy dokonce ještě níž. Engine sice s lehkostí vykresluje rozlehlé exteriéry, bohužel se ale nedá říct, že by je vybarvoval v takové kvalitě, jak jsme v dnešní době zvyklí. Modely všech strojů, letadly počínaje a loděmi konče, sice vypadají dobře, nicméně pokud se s nimi pohybujete v nepřirozeném prostředí, patrně se vám ani ony nebudou líbit. Co tím mám namysli, pochopíte sami při prvním pohledu na vodu – je statická! Představte si, že se vynoří ponorka. Hladina zůstává netčena. Totéž platí i když se svým křižníkem budete brázdit vodami nad hladinou.

Světlé stránky hry

Nic jako stereotyp zde neexistuje Mix několika her v jedné Jednoduché ovládání 60 různých strojů

Temné stránky hry

Nemožnost hrát za Japonce Absence atmosféry Grafika mohla být lepší

Battlestations: Midway je dobrá hra, o tom nemůže být pochyb. Kombinuje v sobě několik žánrů a navíc nabízí tolik možností, že se jednomu až protočí panenky. Bohužel na nejvyšší příčky chybí hned dvě věci – obstojná grafika a atmosféra. Vizuální zastaralost bych ještě překousnout dokázal, ovšem absenci atmosféry musím autorům vyčíst. Skoro si až říkám, že nebýt občasných animací a přítomnosti encyklopedie informující o průběhu bitvy u Pearl Harbor, ani bych nepoznal, že mám tu čest s titulem zasazeným do druhé světové. Budete se bavit, ale bez emocí. Dohrajete, odinstalujete.

Grafika: 5/10
Hudba: 7/10
Zvuky: 7/10
Hratelnost: 8/10

Hra, u které jsem se bavil dlouho. Nedokážu jí ale odpustit absenci atmosféry - stále mám pocit, že "by to mohlo být ještě lepší".

Celkové hodnocení: 7,9/10