Recenze: Boiling Point: Road to Hell - zázraky se dějí!

Platforma: PC
Typ hry: RPG / Akce
Multiplayer: Ne (pravděpodobně později v některém z patchů)
Lokalizace: angličtina (česká verze koncem léta)
Minimální konfigurace: Pentium 3 1GHz, 256MB RAM, 64MB grafická karta
Doporučená konfigurace: Pentium 4 3GHz, 1GB RAM, 256MB grafická karta
Testovací konfigurace: AMD Athlon 64 3000+, 512 MB RAM, Sapphire Radeon X800 Pro, 256MB DDR3
Výrobce: Deep Shadows (www.deep-shadows.com/)
Vydavatel: Atari (www.atari.com)
Distributor v ČR: TopCD (www.topcd.cz)
Homepage: http://www.atari.com/boilingpoint/uk/home.htm

Přiznám se, že na Boiling Point: Road to Hell jsem se těšil asi jako pilot na letecký den. Víte, že to bude super. Víte, že se na vás všichni přijdou podívat a budou vám fandit. Bohužel vás trápí fakt, že v nabušené konkurenci stačí jediná chybička a nadějím na úspěch můžete udělat pápá… Výsledný produkt je pro mne příjemným překvapením. Sice nedělá bezchybné obraty a při vývrtkách to trochu skřípe; celkový dojem z předvedeného čísla je však více než dobrý.

  
Rozhovor se starostou... * Sem bych na dovolenou teda nejel * Tady by se mi ale líbilo ;-)

Příběh vypráví o Saulu Meyersovi. Saul je na první pohled hoch od rány - a není divu. Jde o bývalého legionáře, který s nikým nejedná v rukavičkách. Výjimku samozřejmě netvoří ani únosci jeho dcery… Ale to jsme se dostali až moc daleko. Vše začíná jednoho poklidného rána kdesi v Paříží. Telefon zvoní, Saul k němu jde a zvedá ho. Ozývá se hlas jeho dcery. Roztřesený, přerušovaný a naléhavý. „Jsem v pěknym průseru, musíš mě zachránit“.

Svinstvo všude kolem

Ústřední děj se původně měl odehrávat v Kolumbii, autoři však nakonec raději sáhli po fiktivním státě. To ovšem neznamená, že by něco ubrali na „krásách“ této jihoamerické země. Pralesy, skladiště drog, desítky dealerů, narkomani a tuny dalšího svinstva – nic nechybí. A jak jistě tušíte, s každým artiklem se setkáte. Pralesy? Všude kolem. Skladiště drog? Nenechte se vysmát, jste přeci v „Kolumbii“. Dealeři a narkomani? Na každém rohu.

  
Puerto Sobra v celé své kráse...

Na první pohled se zápletka tváří jako zajímavá až napínavá. Postupem času, až se začnete hře dostávat pořádně pod nehty, ale zjistíte, že tomu tak není. Upřímně řečeno jsem žádné zázraky ani nečekal. Jakmile nějaká hra staví na naprosté volnosti a do popředí dává stovky herních možností, příběh spadá do kategorie B. Stačí vzpomenout taková nelineární esa jako Grand Theft Auto anebo Morrowind, které sice příběh nepostrádaly, ale stejně jako v tomto případě šlo o omáčku typu „musíme tam přece něco dát, nemůže to být úplně bez příběhu“.

Jasnovidec? Kdepak

Herec verus počítačový hrdina Říkáte si, že je vám obličej hlavního hrdiny povědomý? Možná to bude tím, že jste viděli film Mumie nebo Mumie se vrací, v nichž ztvárnil jednu z hlavních úloh herec Arnold Vosloo. Ten propůjčil svůj obličej i Saulu Meyersovi, který jako by mu z oka vypadl. Nemyslete si však, že si Arnolda, tedy pardon Saula, neužijete – i když děj Boiling Point kamera snímá z prvního pohledu, dočkáte se častých animací. Porovnejte podobu sami na obrázcích.

Ve výsledku to neznamená nic jiného, že budete dopředu vědět, co se stane. Vaším hlavním a de facto také jediným úkolem totiž je najít ztracenou dceru, vše ostatní je jaksi „navíc“. Naštěstí se k tomuto závěru propracujete až po dlouhé době. Saul má v zásobě nejedno překvapení, a tak se několik prvních hodin neubráníte nadšení.

Zcela nezvykle vlnu euforie odstartuje vůbec první kontakt s hrou. Stylové intro, které zahřeje krev na správnou teplotu, je však jen slabým předkrmem oproti tomu, co přijde pár minut po zmizení nápisu „loading“. Octnete se v městečku Puerto Sombra, v batohu máte pouze nůž, pistoli, mobil, pár pesos a adresu redakce, kde Lisa pracovala.

Redakce? Jujda, já jsem vám zapomněl říct, že Lisa je povoláním novinářka. Co by jinak dělala sama v hlubinách jihoamerických pralesů? Určitě našla nějakou senzaci, při jejímž odhalení ale bylo víc svědků, než by bylo zdrávo… A to už se nám skládanka pomalu dává do kupy. Máme motiv, známé přibližně místa, kde se Lisa pohybovala a už začínáme tušit, kdo by za tím vším mohl stát.

   
Zabitím příšlušníka jedné frakce si znepřátelíte druhou * Tichá a účelná kuše * Hlučné a účinné pistole

Jedno nám ale pořád ještě chybí, drahý Watsone. Peníze. Ani virtuální svět Boiling Point nepředstavuje žádnou charitu, která vám vše dá zadarmo; pokud něco chcete, musíte si na to jednoduše vydělat. Misí, jejichž prostřednictvím si můžete nějaké to pesos přilepšit, je ve hře dostatek. To je také jeden z důvodů, proč se vám zpočátku bude herní svět tak zamlouvat. Můžete dělat třeba obyčejného řidiče autobusu, ale nejschůdnější variantou, jak si přijít k slušným penězům, je přidat se na stranu jedné z frakcí.

Frakcí můžete ve hře najít hned několik. Všechny jsou k vám zpočátku neutrální, postupně se ale buďto přikloní na vaši stranu a pomohou vám, nebo se vás budou snažit zlikvidovat. Nejdůležitější frakcí je vláda, pod níž patří policie a armáda. Tyto dvě složky sice nejsou nijak extrémně vybavené, zato ale vynikají co do počtu, takže rozhodně není moc dobré si s nimi zahrávat. Další důležitou složkou obyvatelstva jsou mafie. Konkrétně se můžete potkat s bandity, guerilou nebo „obyčejnou“ mafií. Tyto organizace jsou přesným opakem vlády – nenechají si nic líbit, jednají horkokrevně a bez rozmyslu, jsou ovšem také mnohonásobně lépe vybavené, neboť jim do kapes proudí miliony dolarů z prodeje drog. Důležitou frakcí jsou však i civilisté. Mnohdy vám poskytnou detailnější informace než policie, ty ovšem musíte tvrdě zaplatit.

S každým po dobrém

Každá frakce má své pro a proti; mafiáni vám za vykonanou práci dají nejvíce peněz, policisté pro vás na oplátku vypátrají nějakou důležitou osobu a Indiáni vám zase poskytnou některou ze svých léčivých medicín. Jedno však mají všechny frakce společné – navzájem se nesnáší. Zprvu jsou k vám sice neutrální, vy tedy nemůžete z jejich počínání dost dobře poznat, zda by nějaká spolupráce byla možná, či nikoliv, postupem času ale sami přijdete na to, co a jak. Pomůžete policii? Civilisté vás budou nesnášet. Budete dělat špeha pro CIA? Připravte se na to, že si znepřátelíte vládu.

  
Východ Slunce, jak jste ho ještě nikde jinde neviděli! * Hodíme jim tam překvapení, co říkáte?

Během hraní tak musíte dávat pozor nejen na to, aby vám při dialozích neušlo nějaké to slovíčko, ale také abyste si některou z frakcí proti sobě nepoštvali. To ovšem prakticky není možné, neboť reakce každého občana je takřka okamžitá. Jakmile vystřelíte na nevinného civilistu, můžete si být jisti, že se vám v mžiku za zády objeví muži zákona. Pomůžete CIA? Těšte se na vycvičenou jednotku vojáků, která se vás pokusí přesvědčit o tom, že vláda Američany opravdu nemá ráda… 

Bez patche ani ránu Boiling Point: Road to Hell je hra po všech stránkách velkolepá. Vyniká prakticky ve všem, bohužel ale také můžete v každé maličkosti najít mnoho chyb. Auta se špatně ovládají, obyčejní lidé na ulici chodí pravidelně pořád ve stejných intervalech a nejsou schopni se vyhnout budovám... Jsou to maličkosti, vynásobte je ovšem rozlohohou herního světa a uvidíte, jak podstatně BP sráží do kolen. Škoda, vypadalo to na jasnou devítku.  Není ale všem dnům konec. Autoři totiž pravidelně vypouštějí do světa patche, které postupně všechny chyby eliminují. I my jsme vám už několik z nich mohli přinést a po jejich vyzkoušení vám můžeme nyní i potvrdit, že opravdu posouvají hru o pár stupínků výše. Při recenzování jsme se ale rozhodli žádný z patchů neaplikovat a testovat první verzi titulu, jíž autoři vypustili do světa.

V závislosti na výše řečeném se herní svět brzy promění ve velké zakázané jablko a z vás se stane Adam. I když má onen ráj rozlohu 25 na 25 kilometrů a je plný všech možných i nemožných prvků, nic to nezabrání tomu, že celkový dojem z něj se nedá považovat za dobrý. Ano, máte stoprocentní kontrolu nad tím, co uděláte a ke komu se jak zachováte. Ano, můžete se po herním světe pohybovat jak se vám zachce. A dokonce vše vypadá až neuvěřitelně realisticky – všude samá auta, civilisté, ale i policie, nemocnice, banky, čerpací stanice, tržnice, obchody… prostě věrná kopie skutečného světa. Vše ale kazí jeden nezanedbatelný fakt - do žádného z těchto plodů se nemůžete naplno zakousnout.

Růžové brýle jdou dolů...

Ať už začneme čímkoliv, každý herní prvek má své ALE. Při bezcílném bloumání džunglí brzy narazíte na ozbrojené mafiány, kteří s vámi nebudou zrovna vyjednávat, takže si nemůžete herní svět prohlédnout celý. Pokud si vyrazíte na projížďku autem, brzy zjistíte, že je prakticky neovladatelné. A pokud budete chtít, nedej bože, z auta vystoupit, brzy vám úsměv na tváři zmrazí některé ze zvířat.

  
Dopravními prostředky autoři rozhodně nešetřili... K dispozici máte klasický pěškobus, džíb, nebo třeba vrtulník

Ani slibovaná nelinearita nedopadla zrovna nejlépe. Máte sice možnost volby - buďto si cestu k cíli prostřílíte desítkami mrtvol (zdlouhavé, neúčinné a nebezpečné, ale často zábavnější), anebo zvolíte mírumilovnou cestu řidiče autobusu (pravidelně si budete přivydělávat jako slušný občan, žádnou z frakcí si neznepřátelíte a v poklidu budete sbírat zkušenosti, abyste v závěru všem mohli vytřít zrak) – ve výsledku ovšem ke splnění další mety vede pouze jediná cesta. Bohužel jde o cestu mírovou, což hratelnosti v žádném případě neprospívá.

Nevím, čím to, ale jakmile jsem se snažil vzít některé mise hopem a použít hrubé síly, čekala mě jistá smrt. Pokud jsem se ale nenechal unést a v klidu kul pikle cestou do práce, nic se mi nestalo, informace jsem nasbíral a dokonce jsem si přivydělal i nějakou tu valutu… Záleží na každém, kterou cestu zvolí. Možná se najdou tací, kterým Rambo-cesta sedne jako ulitá a bude jim připadat jednoduchá. Já jsem z ní ten pocit neměl.

RPG + akce = Boiling Point

Z předchozích slov to tak asi nevyznělo, Boiling Point v sobě krom akce kombinuje i další herní žánr – RPG. RPG složku však nezastupuje pouze vývoj postavy; autoři naplnili svá slova, a tak jsou akční prvky s těmi RPG v poměru 1:1. Na Saulovi se neprojevuje pouze to, kolik lidí pozabíjel a kolik toho za den nachodil; v herních statistikách je započítáno vše možné i nemožné. Stejně jako okolní svět žije i hlaví hrdina skutečný život. Musí si tedy dávat pozor i na životosprávu, drogy a zranění. V kontrastu s těmito maximálně realistickými prvky nechápu jednu věc: nemůžete umřít. Jakmile se vám něco stane, váš hrdina se pouze teleportuje do nejbližší nemocnice, odkud může klidně odejít dokonce s celou výbavou, kterou měl při „smrti“ u sebe!

  
Bazuka, nejlepší přítel člověka * Zlobivý hošan dostane k narozeninám bombičku * A hodný chlapeček červeného bouráka

Jako u každého správného RPG nemůže chybět inventář. Vaše kapsy nejsou bezedné, což vám pomohou vyřešit dopravní prostředky. V případě auta stačí otevřít kufr; pokud ale potřebujete převést větší věci, můžete použít kupříkladu loď nebo autobus. Možností je opravdu hodně a jen blázen by po tak rozlehlé herní ploše chodil po svých. Džípy, bagry, vysokozdvižné vozíky, helikoptéry… Vše, co najdete, si můžete ukrást a použít. Tedy pokud na to máte dostatek zkušeností; autoři v zpracování reality zašli až tak daleko, že ze začátku můžete ovládat jen několik základních druhů vozidel a pokud chcete řídit jiné, nepříliš tradiční prostředky, musíte si na ně nejdříve udělat zkoušky. A pozor: zapomenout nesmíte ani na to, že auta jezdí na benzin. To jen abyste se nedivili uprostřed džungle, že nemůžete nastartovat…

Chyby všude, kam se podíváš

Obrovský herní svět si vyžádal nemalou daň v podobě chyb, které najdete prakticky na každém rohu. Postavy se zasekávají o budovy, textury se občas slévají do jednotného celku a někdy se herní panáci zaseknou a krouží v asi metrových kolečkách. To vše ale naštěstí opravují patce, kterých od vydání už několik vyšlo. V každém případě to v konečném hodnocení nemohu autorům prominout. Pochopil bych, kdyby hra vyšla klidně o měsíc později, nedokážu ovšem odpustit tak viditelné bugy…

Co se grafického zpracování týče, nemohu si stěžovat. Nejde o žádný zázrak, ale řekněme o nadprůměr. Vzhledem k rozloze mapy si ovšem na hraní budete muset připravit pořádně nadupanou mašinku; chcete-li si vychutnat krásy BP naplno, budete potřebovat minimálně 1GB operační paměti a 256MB grafickou kartu. Na testovací konfiguraci ale kupodivu běžela hra na střední detaily bez jediného cuknutí, zkušenosti hráčů z oficiálních fór ale praví, že 1GB RAM a více je ideál. Ptáte se, čím že je to způsobeno? Odpověď je jednochá; během hraní vás nemusí trápit problémy s načítáním. Počkáte si pouze minutku po spuštění, poté už vás loading nebude ani jednou rušit!

   
Ehem, co dodat? :-D * Chodit se zbraní po ulici se moc nevyplácí * Jedna z překrásných scenérií

Nedá mi to ale, abych nevyzdvihl jednu z krásných scenérií, které na poutě za vysvobozením Lisy potkáte. Tak úchvatný východ slunce jsem snad neviděl ani ve skutečnosti; krásné odlesky, kamera rozostřená… Na to snad ještě ani nevymysleli slova, taková je to krása! To samé se dá říci i o hudbě; autoři se mohou pochlubit vlastním soundtrackem, jehož kytarové rytmy zaručeně navodí správnou atmosféru. Ke zvukům není co dodat, dabing ničím nepřekvapí, ale ani neurazí. A že má každé auto vlastní zvuk shodující se se skutečnou předlohou, na to jsme si už také zvykli.

Světlé stránky hry

Rozlehlý svět Grafické zpracování RPG systém vývoje postav Skvělý žánrový mix To, co se slibovalo, jsme také dostali Žádné načítání Východ Slunce Hudba

Temné stránky hry

Krvavé hardwarové nároky Lineární nelinearita :-)  Bez patchů plné chyb I s patchi plno chyb :-) Grafika mohla být hezčí Nemůžete umřít

Pokud se pro tento titul rozhodnete, chybu rozhodně neuděláte. U nás se bude prodávat za příznivou cenu 299,-. Přitom zábava, které se vám dostane, se hravě může srovnávat s "plnohodnotnými" tituly. A i když je Boiling Point plný nejrůznějších chyb a chybiček, v lokalizované verzi, která by se na pulty obchodů měla dostat začátkem září, by už měly být všechny problémy odstraněny. A pak že se zázraky nedějí!

Grafika: 8/10
Zvuk: 7/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 8/10

Stal se zázrak! Skvělá hra za necelé tři stovky! Škoda jen tolika chyb...

Celkové hodnocení: 8,2/10