Žonglovat s herními žánry občas může znamenat klasický kočičkopejskovský dort. A občas taky opulentní herní žranici. Můžete si vázat bryndáčky.
Borderlands se sice na první pohled tváří jako klasická střílečka z vlastního pohledu, ale rozhodně jí nejsou. Což by ostatně každého mělo už napadnout při použití klišoidního spojení „na první pohled“. Nicméně ve hře vám to dojde v okamžiku, kdy vysolíte do prvního rozšklebeného ksichtu (jedno, zda humanoidního či zvířecího, tady se šklebí skoro všichni) párek olověných včeliček a z něj kromě obligátní krve začnou šplíchat i malá číslíčka.
A hit pointy tímto stylem tečnou z protivníků nejčastěji v jakém žánru? Přesně tak, RPG. Borderlands kombinují prvky FPS a RPG, přičemž to balí do stylového hávu postapokalyptického světa, který ze všeho nejvíce připomíná (další cvičení z pozornosti) který filmový biják s Melem Gibsonem zmíněný v podnadpisu? Jop, přesně tak. Šíleného Maxe. Že to zní atraktivně? No to bych zatraceně řekl!
Vítejte na hromadě písku
Celá hra se odehrává na bohem zaplivané planetě jménem Pandora, kde najdete prakticky jen dva druhy obyvatel: mrtvoly a mrtvoly, které zatím ještě neví, že jsou mrtvoly.
Písek střídají jen skály, písek, další hromady písku, případně mazaná kombinace skály v písku
Písek střídají jen skály, písek, další hromady písku, případně mazaná kombinace skály v písku, přičemž vrchol všeho stvořitelského umu představují rozsáhle jeskyně. Plné písku…a skal. A do toho si těch pár lidských bláznu postavilo svá městečka z vlnitého plechu, lepenky a kopce odpadků. Žijí si svý nuzný životy a radši moc nevylízají ze svých plechových osad, protože by jim uhryzl hlavu některý z početné kolekce místní zabijácké fauny, či jim prostřelil čéšky člen bohatého ansámblu banditů ovládajících ty zbytky písku, které zrovna nemají pod pařátem potvory. No prostě idylka k pohledání.
Ale přeci jen má smysl na tu hromadu písku, kam ani výběrčí daní nepáchnou, vyrazit. Je jím ono vábné mámení slova poklad. Pandora ukrývá spoustu neskutečně cenných mimozemských artefaktů a vrcholem všeho je místní El Dorádo jménem Vault skrývající…co vlastně? Kdo ví, ale určitě z toho budou pořádný prachy. A z tohoto důvodu na Pandoru dorazila i skupinka čtyř lovců pokladu, z nichž si můžete vybrat svého hrdinu.
Lovci pokladů
Je tu almara svalů jménem Brick vsázející a výbušné zbraně a pěsti, naprostý opak pak představuje zdánlivě křehká Lilith, která dává přednost zápalným, korozivním a bleskovým zbraním. Čtyřku doplňuje snajpr Mordecai, jehož milou se stává odstřelovací puška či revolver a voják Roland upřednostňující útočné pušky a brokovnice.
TIP: Nebuďte líní, pokud vám těsně před bossem dojde munice, zaběhnetě si zpátky k nejbližšímu automatu nakoupit. Sice to může zabrat nějakou minutku, ale žádná munice = mrtvý hrdina.
Každý z nich ovládá jednu speciální dovednost, Lilith se dokáže zneviditelnit, Roland si zase vyrobí kulometnou věž atd. a každý z nich má vlastní trojici stromů dovedností (vždy sedm kousků na strom), kam může v tradicích RPG žánru sypat svoje bodíky za každý nový level.
S libovolným z těchto gerojů pak vyrážíte na cestu za Vaultem, což znamená jediné – plnění questů, zabíjení potvor, sbírání a prodávání krámů, syslení expů, zvyšování úrovní, zlepšování výbavy, a tak pořád dokola, dokud nezblbnete či hru nedohrajete. Borderlands se sice hrají jako klasická FPS, ale RPG systém ji zajímavým způsobem deformuje tak, že ani dovednost vystřelit protivníkovi v Counter Strikeu na půl kilometry sklivec, navíc z otočky a se zavázanýma očima, vám tady moc nepomůže.
- Mad Max se vrací
- Kopec zbraní, hora zbraní
- Atmosféra a styl
- Kooperace
- Solidní RPG prvky
- Nevyužitá vozidla
- Pro jednoho místy nuda
- Docela dost chybek