Recenze: Burnout Paradise – takhle měl vypadat Need for Speed

Přechodné bydliště: vrakoviště

Vrakoviště jsem již zmínil, nyní zbývá dodat, že toto na první pohled nehostinné místo je alfou a omegou (a možná i několika dalšími písmenky) celé vaší hry. Jakmile si vyjedete lepší řidičskou licenci, objeví se právě na vrakovišti nové auto – to nejlepší ale přijde až se získáváním dalších z celkem více jak 70 vozů coby odměn za vyhrané závody. Nic totiž není zadarmo, a tak se nové vozy začnou svévolně prohánět po Paradise City, přičemž je vaším úkolem je najít a rozstřelit po vzoru Road Rage módu. Díky tomu je následně logicky najdete na vrakovišti, kde plynule mohou přejít do vašeho vlastnictví.

Auta jsou dále rozdělena do třech tříd: Aggression, Speed a Stunt. Každá třída má pochopitelně citelně odlišné jízdní vlastnosti, jiný přístup k získávání a používání boostu a hodí se na jiné typy závodů. Aggression třídu představují obvykle známé americké muscle cars – takové ty buldozery s výkonem exponenciálně vyšším, než by bylo potřeba na váhu vozu (a podobně tak se spotřebou). Jsou ideální pro Road Rage, kde vydrží opravdu hodně, nebo pro jízdy v začátcích, pro svoji solidní stabilitu na silnici.

Stunt káry mají perfektní dispozice pro smykování a radovánky se skokánky, jichž je ve hře požehnaně. Zajímavostí jsou Speed auta, s nimiž bez cviku nevyhrajete ani okresní přebor v třech kolech kolem parku na koloběžkách. S trochou cviku se vám ale možná podaří využívat burnoutů k nekonečnému boostování – húúú.

Nuda? Ve vedlejším vchodě

Snad nejlepší věcí na Burnout Paradise je, že závody jsou sice základní, nikoli však jedinou náplní herního času – a věřte mi, že často budete trávit čas u zcela jiných aktivit, než je závodění. Prorážení zábran skrývajících zkratky jsem již zmínil, podobnou libůstkou je likvidace desítek billboardů, rafinovaně umístěných tak, abyste je rozbili jen dobře naplánovaným skokem. A propos skoky, ty nesmí chybět také: ohromné a přehnaně šílené megaskoky, jež musíte nejen najít, ale i úspěšné provést, aby se vám započítaly.

Současně s tím přichází věc, kterou můžete šmahem odsoudit, nebo vyzvednout mezi největší pozitiva. Závody nejde restartovat ani se rychle vrátit na jejich začátek. Namísto opakovaného zkoušení akcí, co vám nejdou, se tak nabízí přístup, kdy se prostě po skončení jedné věci vrhnete do nejbližší aktivity, jaká vás zaujme. Pokud na to přistoupíte, uděláte z Burnout Paradise dlouhatánský řetěz parádních událostí a zážitků. Pokud ne, měli byste si koupi hry řádně rozmyslet.

Race!

Ono těch vad na kráse této hry je povícero, jen vlastně nikdy nejde o nic závažného – to mi ale nebrání v tom, abych vás na ně nepřipravil. Modely vozů jsou perfektní, ovládání vám sedne během hrstky minut, pocit z rychlosti je fantastický a model poškození, ač občas přitažený za vlasy, plní svůj účel výborně. Kde je problém? Auta ve hře bezpečně poznáte, od Nissanu Skyline přes Audi A3 až třeba po Porsche 908 KH, jen se tak prostě nejmenují. Detail? Možná. Ale nenaštve to, když se návštěvě chlubíte na obrovské LCD HDTV plechovým miláčkem, který se navzdory své reálné předloze jmenuje Grand Marais?

A podobné je to s celkovým laděním hry. Burnout je snad ta nejarkádovější arkáda, jakou mezi komerčními závodními hrami této generace najdete. Na jedné straně je to bezva, na straně druhé je to neskutečný opruz. K čemu jsou lakovny, když výsledná barva vozu včetně různých nálepek je zcela náhodná? Na co je napráskaný soundtrack, když si v něm po vzoru EA Trax nemůžete vybrat pohodovější kousky na chvíle relaxace? Co vlastně s tím super pocitem z rychlosti, když ani nemáte tachometr, který by vám ukazoval ta krásná trojciferná čísla, která rozhodně nezačínají jedničkou?

Jenže ve výsledku jsou tyhle mušky jen nepatrnými flíčky na čelním skle nablýskaného burácejícího bouráku. Burnout Paradise přichází v době povánočního herního sucha intenzitou menšího uragánu a přináší s sebou to nejlepší arkádové závodění, jaké si můžete zahrát. Úvodní „Welcome to Paradise City“ by se bez větší nadsázky dalo zaměnit za „Welcome to paradise“.

Grafika: 8/10
Hudba: 8/10
Zvuky: 8/10
Hratelnost: 9/10

TAKHLE si představuji arkádovou závodní hru.

Celkové hodnocení: 9/10